Chytré barvy už nejsou sci-fi

04. října 2010, 14:01 - Zina Plchová
04. října 2010, 14:01

Uplynulo 85 let ode dne, kdy inženýr Kirschner dostal živnostenský list a začal vyrábět barvy. Symbolem vývoje firmy Colorlak je nátěr, díky němuž jsou vojenské transportéry v noci neviditelné, nebo látka, která s pomocí slunečních paprsků dokáže zlikvidovat zápach z kouře.

Autor: Colorlak

Firmu Kirgis založil Ludvík Kirschner v roce 1925. Barvy, laky, lešticí pasty na parkety nebo i kolomaz nejprve míchal na dvorku svého domu. Dařilo se mu, už za tři roky si koupil první nákladní vůz a zanedlouho pak i pozemky ve Starém Městě nedaleko Uherského Hradiště. Na těch stojí tovární budovy firmy dodnes. Výrobu barev a laků zde inženýr Kirschner vedl do roku 1948. Pak společnost Kirgis převzal stát a přejmenoval ji na národní podnik Barvy a laky. Ludvík Kirschner zde pracoval ještě několik let, vedení ale převzali jiní.

V době komunismu se podniku dařilo. Hodně vyvážel do Sovětského svazu. Podle současného předsedy představenstva Svatopluka Chalupy se tehdy barva stáčela rovnou do cisteren, které po kolejích na Východ vyrážely přímo ze Starého Města. V roce 1988 to bylo 55 tisíc tun barev.

Těžká porevoluční léta Revoluční podzim 1989 zastihl společnost v trochu jiné pozici než ostatní továrny. Už v červnu toho roku se totiž národní podnik Barvy a laky transformoval na samostatný státní podnik, tehdy už přejmenovaný na Colorlak. V roce 1993 se pak změnil na akciovou společnost. Jako většina podniků byl Colorlak donucen hledat nové zákazníky a nové trhy. Cisterny, do nichž se barva stáčela dříve, nahradily plechovky a firma se začala orientovat hlavně na český trh. V té době zaměstnávala 760 lidí, což bylo mnohem víc, než podnik skutečně potřeboval. Deset let po revoluci se Colorlak potýkal s ohromnými finančními problémy. Firmu na hranici krachu zachránily až drastické změny – snížení základního kapitálu, propouštění a také nové vedení. V roce 2000 firmu s dluhem 130 milionů korun přebralo šest nových vlastníků a do čela představenstva se postavil Svatopluk Chalupa. Colorlak pod novým vedením upravil výrobní sortiment a dál zaměstnával už jen asi 230 lidí. Později dokoupil distribuční síť, přes kterou nyní obsluhuje celou republiku. Slovensko pak firma zásobuje přes Colorlak SK. Kromě barev a laků na nejrůznější povrchy Colorlak rozšířil svůj sortiment o stavební chemii, jako jsou interiérové barvy, omítky, fasády a hmoty na zateplování. 65 procent výroby je určeno pro malospotřebitele a zhruba 20 procent pak pro zahraniční trhy. Své zboží vyváží podnik do Polska, Pobaltí, Chorvatska, Bulharska i Německa. Pro korejský koncern Nooro dodává barvy na plastové části automobilů, které se u nás vyrábějí například v Nošovicích. Za 10 let pod novým vedením je účetní výsledek o mnoho příznivější. Loni skupina vykázala konsolidovaný obrat 900 milionů korun a zároveň se stala také nejstarším výrobcem barev a laků u nás. Barevné inovace

Ekonomická krize, která zasáhla všechna odvětví, dopadla samozřejmě i na výrobce barev a laků. Podle Svatopluka Chalupy pocítil Colorlak pokles zájmu více v průmyslové oblasti. Zatímco malí spotřebitelé nakupovali jen asi o pět procent méně, odbyt u průmyslových zákazníků se propadl zhruba o čtvrtinu. I proto se společnost, kromě běžné produkce, více zaměřila na inovace a vývoj novinek. Pro vojenské transportéry Pandur vyvinula speciální nátěrový systém, který pohlcuje infračervené světlo. Díky tomu je pak transportér hůře viditelný přístroji pro noční vidění. Vynález byl tak úspěšný, že s firmou začal spolupracovat výrobce obrněných vozů Steyer, a nyní testuje nátěry i v jiných lokalitách a pro jiné typy vojenského zařízení.

Další novinkou z posledního roku je unikátní olejová lazura. Tento nátěr je návratem k tradicím „barvařiny“. Dříve se olejové barvy používaly běžně, lépe totiž chránily materiál a byly odolné. Nevýhodou byly ale dlouhé hodiny, po které musely schnout. Vývojové centrum Colorlaku tuto dobu s novou olejovou lazurou zkrátilo na méně než polovinu.

Směr nanotechnologie **

Třetím počinem firmy, v níž se snoubí „surová“ výroba v továrních halách s precizním vědeckým výzkumem, je pak nový nanonátěr, který ve spojení s denním světlem zbavuje vzduch škodlivin, jako jsou plísně, viry, bakterie nebo i zápach z kouře – rozkládá je totiž na molekuly oxidu uhličitého a vodu. V exteriéru má podle Svatopluka Chalupy omítka navíc samočisticí funkci, takže třeba nastříkané graffiti jdou lehce setřít, a na zdi nerostou mechy ani lišejníky. Že spojení vědy s nátěrem funguje, dokazují první testy. V jedné mateřské školce nechala firma vymalovat učebnu tímto nátěrem. Děti, které chodily do této třídy, byly dříve často nemocné. Po půl roce se podle Chalupy nemocnost dětí snížila a jejich zdravotní potíže byly srovnatelné s nemocností těch ostatních.

Colorlak má s tímto nátěrem velké plány. Předseda představenstva Svatopluk Chalupa věří, že ho využijí také nemocnice nebo průmyslové provozy, kde je ve vzduchu hodně škodlivin. Firmě se sázka na inovace rozhodně vyplácí a do vývoje hodlá investovat i nadále. Momentálně vyvíjí například nátěr na sloupy vysokého napětí, které čelí extrémním přírodním vlivům. Nátěr by jim mohl prodloužit životnost. Projekt je v testovací fázi.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče