Chybí nám státní podpora

11. prosince 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
11. prosince 2006, 00:00

PROVOZOVATELÉ VLEKŮ:Provozovatelé letos vystavěli rekordní počet vleků a lanovek. V drtivé většině případů si přitom museli peníze sehnat sami. Na rozdíl od alpských středisek jim chybí větší státní i regionální podpora.

PROVOZOVATELÉ VLEKŮ:

Provozovatelé letos vystavěli rekordní počet vleků a lanovek. V drtivé většině případů si přitom museli peníze sehnat sami. Na rozdíl od alpských středisek jim chybí větší státní i regionální podpora.

Provozovatelé českých či moravských zimních středisek stále častěji poukazují na nerovnost podmínek pro podnikání v Česku a Alpách „Trápí nás, že ze strany státu nebo regionálních úřadů nemáme stejný přístup k podpůrným programům, jak je tomu běžně ve Francii a v Rakousku,“ říká Karel Vacek, jednatel a majitel společnosti Snowhill, která provozuje hned šest areálů.

VLEKY PŘITAHUJÍ DALŠÍ SLUŽBY

Na velmi obtížný přístup ke státním či regionálním dotacím si stěžuje i člen výkonného výboru Svazu provozovatelů lanovek a vleků a spolumajitel Ski centra Bublava v Krušných horách Jiří Lhota. „Přitom vytvoření lyžařské infrastruktury následně velice rychle generuje rozvoj všech souvisejících služeb jako je stravování, ubytování či další sportovněrekreační aktivity, které jsou již investičně méně náročné,“ říká.

Podle jeho slov je v Česku nepochopitelně snadnější získat dotaci na penzion a obdobné investiční záměry s velmi omezeným dopadem na rozvoj regionu. Přitom vstupy jsou v Česku s výjimkou mzdových nákladů na úrovni lyžařských areálů ve všech alpských zemích. „Chybí zkrátka koncepční dotační politika pro rozvoj lyžařské infrastruktury, která je běžná v jiných evropských zemích,“ míní ředitel společnosti Lipno servis Luboš Krejza.

PROBLÉMY POUZE S EXTREMISTY

Zatímco přístup ke státním dotacím a obecně širší veřejná podpora rozvoje lyžařských areálů čeká na řešení, téměř bezproblémový je nyní vztah provozovatelů areálů a ekologů. „Ekologové nemají se stavbou lanovek a vleků problém.

Útočí na nás obvykle jen několik pseudoekologů. To však zdaleka není jen problém sjezdovek, ale i výstavby silniční sítě, tunelů, průmyslových zón,“ pokračuje Vacek.

Podle Lhoty lze lyžařský byznys považovat pro přírodu za méně škodlivý, než jsou jiná odvětví. „V některých regionech je celý komplex turistiky a cestovního ruchu včetně lyžování nejrozumnější a často i nejefektivnější způsob obživy místních obyvatel. Problémy jsou spíše s některými ekologickými extremisty a jejich sdruženími, kteří se často chtějí zviditelnit za každou cenu a nejen z tohoto důvodu jsou téměř proti všemu,“ upozornil.

Bezproblémová je prý také spolupráce s místními samosprávami. „Rozvojové plány našeho střediska mají všeobecnou podporu místní samosprávy, a to také proto, že zajišťují turistický ruch v zimní sezoně. Aktivity, které podporují rozvoj turismu v zimě, jsou vítány,“ dodal Krejza VÍCE PENĚZ

KVŮLI NOVÝM ZÁKONŮM

V letošním roce se zpřísnily podmínky pro provozování lanovek a vleků. „Legislativní změny s sebou samozřejmě nesou množství nové administrativy, práce i vynaložených finančních prostředků. Přitom lze říci, že pro větší a moderně vybavená lyžařská střediska je tato zátěž snesitelná,“ říká Lhota. Obtížněji se s novou legislativou vypořádávají provozovatelé technologicky zastaralých lyžařských vleků.

Díky přechodnému období proběhne tato zimní sezona ještě podle starých předpisů, nejvíce práce tedy vlekaře čeká v roce příštím. Na druhou stranu si Lhota myslí, že pokud bude s novou legislativou zacházeno rozumně, zlepší se kvalita a zvýší bezpečnost. K omezení nebo zastavení provozu tak dojde pouze u malého procenta technologicky zastaralých a často amatérsky provozovaných lyžařských vleků.

LYŽOVÁNÍM SE MOC NEZBOHATNE

Dá se dnes vůbec provozováním lyžařského areálu vydělat? „Samozřejmě ano, stejně jako každou jinou podnikatelskou činností. V žádném případě se ale na lyžařský areál nelze dívat jako na zlatý důl. K tomuto názoru svádí prosté vynásobení počtu návštěvníků a ceny za lístek,“ zdůraznil Lhota.

Podle jeho slov přináší lyžařský areál také obrovské provozní náklady a věčný kolotoč extrémně vysokých investic. Důležité pro uživení je prý také to, zda je areál umístěn v atraktivní lokalitě, má rozumnou velikost, spolupracuje s ostatními podnikateli v cestovním ruchu, jako jsou například hoteliéři či restauratéři, a s místní samosprávou, rozumně investuje. „Nicméně, musí se počítat s velice dlouhou dobou návratnosti investic, která je v jiných odvětvích podnikání těžko akceptovatelná,“ dodal Krejza.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče