Chutné sousto pro developery

16. dubna 2007, 00:00 - (pb)
16. dubna 2007, 00:00

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Počtem golfových hřišť i aktivních hráčů je Česko v postkomunistické Evropě rekordmanem. Odborníci na nemovitosti považují právě výstavbu golfových areálů za nejperspektivnější část trhu. Na sklonku 80. let se Rakousko, když byl jeho sektor cestovního ruchu v krizi, rozhodlo podpořit výstavbu golfových hřišť.

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Počtem golfových hřišť i aktivních hráčů je Česko v postkomunistické Evropě rekordmanem. Odborníci na nemovitosti považují právě výstavbu golfových areálů za nejperspektivnější část trhu.

Na sklonku 80. let se Rakousko, když byl jeho sektor cestovního ruchu v krizi, rozhodlo podpořit výstavbu golfových hřišť. Politici tak chtěli změnit celkové renomé sportu, který byl do té doby vyhrazen spíše společenské elitě. Heslo „golf lidu“ docela zabralo, hlavně v Alpách vyrostly desítky hřišť a golf se stal sportem střední třídy.

Něco podobného teď zažívá i Česko. V regionu střední a východní Evropy je jednoznačnou golfovou jedničkou. Na počtu hřišť se podílí více než polovinou, na množství hráčů dokonce 60 procenty. V porovnání s rokem 1990 je v Česku osmkrát víc hřišť, aktivních stoupenců tohoto sportu dokonce patnáctkrát. Na druhou stranu je Česko společně s postkomunistickými zeměmi v evropském kontextu stále outsiderem. Jak sportovišti, tak sportovci představují pouhý zlomek evropského golfu.

Také proto, že tuzemské golfové „kapacity“ jsou v mezinárodním porovnání stále mizivé, vidí realitní odborníci v této oblasti velký potenciál. Golfové areály totiž mohou generovat poměrně slušné zisky. V roce 2005 činily roční průměrné příjmy východoevropských golfových hřišť 680 tisíc eur. Více než třetinou se na nich podílejí členské příspěvky, přímé poplatky 17 procenty. Už takřka pětina příjmů provozovatelů golfových greenů pochází z gastronomických služeb.

Nová hřiště se sice stále staví, v okolí Prahy se například objeví ve Škvorci, ale jejich výstavba nebo rozšiřování začínají narážet na odpor místních obyvatel. Například v Podbořánkách na Poděbradsku plány rozšíření hřiště vyvolaly protestní petici. Ve Vysokém Újezdě na Berounsku dokonce vzniklo občanské sdružení, které chce zablokovat projekt golfového hřiště a sídliště rodinných domků. Takové akce se přitom opírají i o dosavadní zkušenosti s ekonomickými přínosy golfu pro lokality, kde se hraje. I známé karlštejnské hřiště je z tohoto hlediska hodnoceno negativně. „Návštěvníci golfu naší obcí jenom projíždějí,“ tvrdí starosta Karlštejna Miroslav Ureš.

Developeři i provozovatelé golfových areálů zjevně budou muset komunikaci svých záměrů věnovat větší pozornost a pamatovat i na „hostitelské“ obce. Vznik nových projektů by to ale nemělo ohrozit. Už proto, že jejich výnosnost je značná. Studie KPMG ji odhaduje na 10 až 15 procent jejich příjmů.

GOLFOVÍ PŘEBORNÍCI

(vybrané země střední a východní Evropy) země počet hřišť počet hráčů

Bulharsko 4 122

Chorvatsko 2 550

Česko 68 23 366

Estonsko 6 1 175

Maďarsko 7 2 140

Lotyšsko 3 650

Litva 2 264

Polsko 24 1 680

Rumunsko 3 200

Srbsko 1 210

Slovensko 5 2 640

Slovinsko 9 7 500

Pramen: EGA, KPMG

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče