Chudneme, nebo bohatneme?

20. října 2008, 16:20 - Miluše Kavěnová
20. října 2008, 16:20

Zatím investujeme a spotřebováváme víc, než jsme schopní vyprodukovat

V článku Jak je dobré jíti pod povrch (EURO 38/2006) jsme se dotkli problematiky vztahu dvou nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů (makroagregátů)– hrubého domácího produktu (HDP) a hrubého národního důchodu (HND). Od té doby již uplynuly více než dva roky a ekonomická situace České republiky se do jisté míry změnila. Měřeno přírůstkem HDP je česká ekonomika v dobré kondici. Jak je to však s vytvořeným bohatstvím?

Minimální analytické využití

Komentářů o stavu a vývoji naší ekonomiky je mnoho. Z hlediska hospodářského růstu je ve většině používán ukazatel hrubého domácího produktu. Komplexnější obraz o vývoji ekonomiky podává systém národních účtů, které jsou jejím makroekonomickým modelem sestavovaným statistickými úřady. Tento obraz, jehož nedílnou součástí je i ukazatel HDP, je pak obvykle právě na jeho vývoj redukován. HDP je přitom významným, ani zdaleka však jediným ukazatelem ekonomického vývoje. Národní účty přitom obsahují značné množství informací, které jsou i z důvodu rozvoje informačních technologií jak odborné, tak laické veřejnosti snadno dostupné na poměrně vysokém stupni podrobnosti. Většímu využití národních účtů tedy dnes brání jen zkušenost a informovanost uživatelů. Proto bychom rádi naznačili možnosti využití tohoto propracovaného makroekonomického modelu, který je v rozvinutém světě populární. V ČR je však jeho analytické využití minimální a omezené jen na HDP. Naším cílem je podívat se na vývoj HDP v souvislosti s vývojem dalšího a možná i důležitějšího makroagregátu, hrubého národního důchodu.

Hledisko kvality

Nejprve si položme otázku, jak je to s kvalitou odhadu a s mezinárodní srovnatelností českého HDP. Troufáme si říci, že odhad HDP v ČR je z hlediska kvality na poměrně vysoké úrovni a obstojí i ve srovnání se zeměmi, které mají s národními účty podstatně delší zkušenosti. Národní účty ČR splňují standard ESA 1995 (European System of Accounts 1995). Tím je zabezpečena jejich mezinárodní srovnatelnost nejen v rámci EU. Standard ESA 1995 právě z důvodu mezinárodní srovnatelnosti předepisuje mnoho metodických „lahůdek“, jako jsou imputované nájemné– odhad částky, kterou platí vlastníci nemovitostí sobě, což odstraňuje disproporce v podílech výdajů na bydlení mezi jednotlivými zeměmi– odpisy silnic a dálnic a podobně. To však klade poměrně vysoké nároky na znalosti uživatelů.
Pokud jde o samotné pojmy, pak hrubý domácí produkt je definován už svým názvem. Zjednodušeně lze říci, že je to hodnota nově vytvořených produktů (zboží a služeb) během jednoho období (čtvrtletí nebo roku). Je hrubý, protože není očištěn o spotřebu fixního kapitálu (odpisy), a domácí, neboť zahrnuje hodnotu produktů vytvořenou rezidenty (domácí ekonomikou). Hrubý národní důchod slouží rezidentským subjektům k uspokojení spotřebních a investičních výdajů. (Pro jednoduchost jej zde ztotožňujeme s disponibilním důchodem– toto zjednodušení je empiricky ospravedlnitelné, neboť saldo takzvaných druhotných důchodů je dlouhodobě nevýznamné.) HND je nejen výsledkem tvorby důchodů vyplývající z práce a kapitálu, ale zohledňuje i jejich prvotní rozdělení mezi národní ekonomikou a světem. Laicky a zjednodušeně řečeno, HDP je to, co se v ČR vytvoří. A HND je to, co v ní zůstane. HND je odhadován z HDP po přičtení salda prvotních důchodů s okolním světem, které tvoří rozdíly mezi přijatými a vyplacenými mzdami, dividendami a úroky ČR a zahraničím. Vzhledem k přelévání zisků mezi zeměmi je zřejmé, že pro hlubší hodnocení ekonomiky se bez zamyšlení nad HND neobejdeme. Například i odvody do rozpočtu EU jsou odvozeny od národního důchodu, a nikoli od domácího produktu.

Odpovědi v národních účtech

Jak je to tedy s vytvořeným bohatstvím v ČR? Chudneme, nebo bohatneme? Jak rychle? Jaké máme ekonomické prostředí– neodplývají veškeré zisky do zahraničí? Jaká část zisků zůstává v ČR? Odpovědi na tyto a podobné otázky jsou k dispozici v národních účtech. V letech 1995 až 2006 rostl reálný HDP i HND ČR shodně v průměru o tři procenta ročně. Podíl HND na HDP, což lze zjednodušeně interpretovat jako podíl vytvořeného bohatství, které v tuzemsku zůstává na spotřebu a investice, aniž bychom se zadlužovali, klesl v letech 1995 až 2007 z 99,8 na 94 procent. Záporné saldo prvotních důchodů s ostatním světem, které v sobě zahrnuje dividendy a mzdy, tvořilo v roce 1995 pouze 0,2 procenta HDP, zatímco v roce 2007 šest procent. Saldo dividend bylo od roku 1995 v neprospěch ČR. V roce 1995 totiž odplynulo z české ekonomiky 1,6, v roce 2000 10,8 a v roce 2006 111,5 miliardy korun. To odpovídá 0,1 v roce 1995 a 3,5 procenta HDP v roce 2006. Souhrnné saldo vlastnických důchodů, zahrnující zejména úroky, dividendy a reinvestované zisky, kleslo z –4,9 miliardy korun (–0,3 procenta HDP) v roce 1995 na –166,6 miliard korun (–5,2 procenta HDP) v roce 2006.

Mezinárodní srovnání

Z podílu HND na HDP vyjděme také u mezinárodního srovnání české ekonomiky. Tento podíl je v okolních zemích různý. Ze srovnání údajů pro rok 2007 však vyplývá, že ČR s 94 procenty patří k zemím s vyšším odlivem vlastnických důchodů než naši sousedé. V Rakousku je tento podíl na úrovni 98,3, v Polsku 95,7, na Slovensku 96,6 a v Německu 101 procent. V celé EU 27 pak 99,4 procenta. V naší malé a otevřené ekonomice jde zřejmě o přirozený vývoj, způsobený masivními zahraničními investicemi a značnými úspěchy firem v ČR pod zahraniční kontrolou. V této souvislosti je však pozoruhodné a v českých podmínkách snad i příznačné, že většina analýz a studií prováděných před uskutečněním zahraniční investice a hodnotících její vliv na českou ekonomiku se věnuje jejímu dopadu na domácí produkt, a nikoli na národní důchod.
Jak je to v ČR s celkovou ekonomickou situací? Nespotřebováváme víc, než si můžeme dovolit? Snaha českých domácností dohnat ve spotřebě vyspělé západní země je zřejmá. Zatímco v roce 1995 domácnosti použily na konečnou spotřebu 85,4 procenta svého hrubého disponibilního důchodu, v roce 2006 již 92,1 procenta. Bohatství, které zbývá, nebo jehož se naopak nedostává na spotřebu domácností a investice, je vyjádřeno saldem čistých půjček (+) a výpůjček (-). Je-li záporné, česká ekonomika se vůči zahraničí zadlužuje. Od roku 1995, kdy v ČR dosáhlo saldo –3,6 procenta HDP (–53 miliard korun), nastalo výrazné zlepšení– v roce 2006 činilo pouze –1,8 procenta HDP (–56 miliard korun). Pro srovnání, Slovensko mělo saldo ve výši –4,5, Rakousko +5 a Německo +6,9 procenta HDP (viz Nelineární průběh). Protože saldo bylo po celé období let 1995 až 2006 záporné, nastávalo permanentní zahraniční zadlužování České republiky. V posledních letech se to sice výrazně zlepšuje, ale saldo zůstává stále záporné, a proto zahraniční dluh ČR narůstá.
Posuzujeme-li českou ekonomiku pouze dle růstu HDP, jeví se v poměrně dobrém stavu. Při analýze dalších makroagregátů však musíme být o něco opatrnější, neboť například navzdory růstu HDP zahraniční dluh ČR narůstá. Znamená to tedy, že zatím investujeme a spotřebováváme víc, než jsme schopní vyprodukovat.

Graf:
Nelineární průběh
Vývoj přírůstku zahraniční zadluženosti a struktura salda vlastnických důchodů v letech 1995 až 2006 (v miliardách korun)

-200 -150 -100 -50 0 Miliard korun

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 200ě 2003 2004 2005 2006

Saldo investovaných zisků
Saldo dividend
Saldo úroků
Saldo čistých půjček a výpůjček

Pramen: Český statistický úřad

Souvislosti

Hrubý domácí produkt (HDP) je to, co se v České republice vytvoří.
Hrubý národní produkt (HNP) je to, co v ní zůstane.
HND je odhadován z HDP po přičtení salda prvotních důchodů s okolním světem.
To tvoří rozdíly mezi přijatými a vyplacenými mzdami, dividendami a úroky ČR a zahraničím.

Situace

Posuzujeme-li českou ekonomiku pouze dle růstu HDP, jeví se v poměrně dobrém stavu.
Při analýze dalších makroagregátů však musíme být o něco opatrnější.
Navzdory růstu HDP totiž zahraniční dluh ČR narůstá.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Konec kvót na cukr - hrozba, nebo příležitost pro naše cukrovary?
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Auta
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let…
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Chystá se další velký sportovní sedan. Lexus už brzy ukáže LS F s výkonem 600 koní
Technologie
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Windows 10 Insider Preview build 16296 opravuje drobné chyby. Pozor na jazykové balíčky
Cnews FM: Náhrada za reklamy a podivné počty Microsoftu [podcast]
GPU Vega 11 by mohlo mít 2048 shaderů, AMD s ním prý chystá Radeony RX Vega 32 a 28
Intel prý chystá už i dvoujádrové Kaby Lake-X, extrémní Core i3 pro platformu X299
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít