Chudneme, nebo bohatneme?

20. října 2008, 16:20 - Miluše Kavěnová
20. října 2008, 16:20

Zatím investujeme a spotřebováváme víc, než jsme schopní vyprodukovat

V článku Jak je dobré jíti pod povrch (EURO 38/2006) jsme se dotkli problematiky vztahu dvou nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů (makroagregátů)– hrubého domácího produktu (HDP) a hrubého národního důchodu (HND). Od té doby již uplynuly více než dva roky a ekonomická situace České republiky se do jisté míry změnila. Měřeno přírůstkem HDP je česká ekonomika v dobré kondici. Jak je to však s vytvořeným bohatstvím?

Minimální analytické využití

Komentářů o stavu a vývoji naší ekonomiky je mnoho. Z hlediska hospodářského růstu je ve většině používán ukazatel hrubého domácího produktu. Komplexnější obraz o vývoji ekonomiky podává systém národních účtů, které jsou jejím makroekonomickým modelem sestavovaným statistickými úřady. Tento obraz, jehož nedílnou součástí je i ukazatel HDP, je pak obvykle právě na jeho vývoj redukován. HDP je přitom významným, ani zdaleka však jediným ukazatelem ekonomického vývoje. Národní účty přitom obsahují značné množství informací, které jsou i z důvodu rozvoje informačních technologií jak odborné, tak laické veřejnosti snadno dostupné na poměrně vysokém stupni podrobnosti. Většímu využití národních účtů tedy dnes brání jen zkušenost a informovanost uživatelů. Proto bychom rádi naznačili možnosti využití tohoto propracovaného makroekonomického modelu, který je v rozvinutém světě populární. V ČR je však jeho analytické využití minimální a omezené jen na HDP. Naším cílem je podívat se na vývoj HDP v souvislosti s vývojem dalšího a možná i důležitějšího makroagregátu, hrubého národního důchodu.

Hledisko kvality

Nejprve si položme otázku, jak je to s kvalitou odhadu a s mezinárodní srovnatelností českého HDP. Troufáme si říci, že odhad HDP v ČR je z hlediska kvality na poměrně vysoké úrovni a obstojí i ve srovnání se zeměmi, které mají s národními účty podstatně delší zkušenosti. Národní účty ČR splňují standard ESA 1995 (European System of Accounts 1995). Tím je zabezpečena jejich mezinárodní srovnatelnost nejen v rámci EU. Standard ESA 1995 právě z důvodu mezinárodní srovnatelnosti předepisuje mnoho metodických „lahůdek“, jako jsou imputované nájemné– odhad částky, kterou platí vlastníci nemovitostí sobě, což odstraňuje disproporce v podílech výdajů na bydlení mezi jednotlivými zeměmi– odpisy silnic a dálnic a podobně. To však klade poměrně vysoké nároky na znalosti uživatelů.
Pokud jde o samotné pojmy, pak hrubý domácí produkt je definován už svým názvem. Zjednodušeně lze říci, že je to hodnota nově vytvořených produktů (zboží a služeb) během jednoho období (čtvrtletí nebo roku). Je hrubý, protože není očištěn o spotřebu fixního kapitálu (odpisy), a domácí, neboť zahrnuje hodnotu produktů vytvořenou rezidenty (domácí ekonomikou). Hrubý národní důchod slouží rezidentským subjektům k uspokojení spotřebních a investičních výdajů. (Pro jednoduchost jej zde ztotožňujeme s disponibilním důchodem– toto zjednodušení je empiricky ospravedlnitelné, neboť saldo takzvaných druhotných důchodů je dlouhodobě nevýznamné.) HND je nejen výsledkem tvorby důchodů vyplývající z práce a kapitálu, ale zohledňuje i jejich prvotní rozdělení mezi národní ekonomikou a světem. Laicky a zjednodušeně řečeno, HDP je to, co se v ČR vytvoří. A HND je to, co v ní zůstane. HND je odhadován z HDP po přičtení salda prvotních důchodů s okolním světem, které tvoří rozdíly mezi přijatými a vyplacenými mzdami, dividendami a úroky ČR a zahraničím. Vzhledem k přelévání zisků mezi zeměmi je zřejmé, že pro hlubší hodnocení ekonomiky se bez zamyšlení nad HND neobejdeme. Například i odvody do rozpočtu EU jsou odvozeny od národního důchodu, a nikoli od domácího produktu.

Odpovědi v národních účtech

Jak je to tedy s vytvořeným bohatstvím v ČR? Chudneme, nebo bohatneme? Jak rychle? Jaké máme ekonomické prostředí– neodplývají veškeré zisky do zahraničí? Jaká část zisků zůstává v ČR? Odpovědi na tyto a podobné otázky jsou k dispozici v národních účtech. V letech 1995 až 2006 rostl reálný HDP i HND ČR shodně v průměru o tři procenta ročně. Podíl HND na HDP, což lze zjednodušeně interpretovat jako podíl vytvořeného bohatství, které v tuzemsku zůstává na spotřebu a investice, aniž bychom se zadlužovali, klesl v letech 1995 až 2007 z 99,8 na 94 procent. Záporné saldo prvotních důchodů s ostatním světem, které v sobě zahrnuje dividendy a mzdy, tvořilo v roce 1995 pouze 0,2 procenta HDP, zatímco v roce 2007 šest procent. Saldo dividend bylo od roku 1995 v neprospěch ČR. V roce 1995 totiž odplynulo z české ekonomiky 1,6, v roce 2000 10,8 a v roce 2006 111,5 miliardy korun. To odpovídá 0,1 v roce 1995 a 3,5 procenta HDP v roce 2006. Souhrnné saldo vlastnických důchodů, zahrnující zejména úroky, dividendy a reinvestované zisky, kleslo z –4,9 miliardy korun (–0,3 procenta HDP) v roce 1995 na –166,6 miliard korun (–5,2 procenta HDP) v roce 2006.

Mezinárodní srovnání

Z podílu HND na HDP vyjděme také u mezinárodního srovnání české ekonomiky. Tento podíl je v okolních zemích různý. Ze srovnání údajů pro rok 2007 však vyplývá, že ČR s 94 procenty patří k zemím s vyšším odlivem vlastnických důchodů než naši sousedé. V Rakousku je tento podíl na úrovni 98,3, v Polsku 95,7, na Slovensku 96,6 a v Německu 101 procent. V celé EU 27 pak 99,4 procenta. V naší malé a otevřené ekonomice jde zřejmě o přirozený vývoj, způsobený masivními zahraničními investicemi a značnými úspěchy firem v ČR pod zahraniční kontrolou. V této souvislosti je však pozoruhodné a v českých podmínkách snad i příznačné, že většina analýz a studií prováděných před uskutečněním zahraniční investice a hodnotících její vliv na českou ekonomiku se věnuje jejímu dopadu na domácí produkt, a nikoli na národní důchod.
Jak je to v ČR s celkovou ekonomickou situací? Nespotřebováváme víc, než si můžeme dovolit? Snaha českých domácností dohnat ve spotřebě vyspělé západní země je zřejmá. Zatímco v roce 1995 domácnosti použily na konečnou spotřebu 85,4 procenta svého hrubého disponibilního důchodu, v roce 2006 již 92,1 procenta. Bohatství, které zbývá, nebo jehož se naopak nedostává na spotřebu domácností a investice, je vyjádřeno saldem čistých půjček (+) a výpůjček (-). Je-li záporné, česká ekonomika se vůči zahraničí zadlužuje. Od roku 1995, kdy v ČR dosáhlo saldo –3,6 procenta HDP (–53 miliard korun), nastalo výrazné zlepšení– v roce 2006 činilo pouze –1,8 procenta HDP (–56 miliard korun). Pro srovnání, Slovensko mělo saldo ve výši –4,5, Rakousko +5 a Německo +6,9 procenta HDP (viz Nelineární průběh). Protože saldo bylo po celé období let 1995 až 2006 záporné, nastávalo permanentní zahraniční zadlužování České republiky. V posledních letech se to sice výrazně zlepšuje, ale saldo zůstává stále záporné, a proto zahraniční dluh ČR narůstá.
Posuzujeme-li českou ekonomiku pouze dle růstu HDP, jeví se v poměrně dobrém stavu. Při analýze dalších makroagregátů však musíme být o něco opatrnější, neboť například navzdory růstu HDP zahraniční dluh ČR narůstá. Znamená to tedy, že zatím investujeme a spotřebováváme víc, než jsme schopní vyprodukovat.

Graf:
Nelineární průběh
Vývoj přírůstku zahraniční zadluženosti a struktura salda vlastnických důchodů v letech 1995 až 2006 (v miliardách korun)

-200 -150 -100 -50 0 Miliard korun

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 200ě 2003 2004 2005 2006

Saldo investovaných zisků
Saldo dividend
Saldo úroků
Saldo čistých půjček a výpůjček

Pramen: Český statistický úřad

Souvislosti

Hrubý domácí produkt (HDP) je to, co se v České republice vytvoří.
Hrubý národní produkt (HNP) je to, co v ní zůstane.
HND je odhadován z HDP po přičtení salda prvotních důchodů s okolním světem.
To tvoří rozdíly mezi přijatými a vyplacenými mzdami, dividendami a úroky ČR a zahraničím.

Situace

Posuzujeme-li českou ekonomiku pouze dle růstu HDP, jeví se v poměrně dobrém stavu.
Při analýze dalších makroagregátů však musíme být o něco opatrnější.
Navzdory růstu HDP totiž zahraniční dluh ČR narůstá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče