Chrochtání a spravedlnost

13. srpna 2010, 14:03 - (red)
13. srpna 2010, 14:03

Palubní deník

Poťouchlá televize * Dilema české armády * Paralympijské bahno * Hříšné jablko

Poťouchlá televize
Divák sledující minulé úterý večer ČT24 musel zkoprnět. Televize přenášela záznam z udělování důvěry nové české vládě. Když se po hlasování čekalo na oficiální potvrzení výsledků, televize zařadila oblíbený „kraťas“ s podtitulem „bez komentáře“, kdy obrazem a zvukem vyplňuje krátké pauzy ve vysílání. A tak jsme se na chvíli přesunuli do jihofrancouzské vesnice Trie sur Baise. Mezi masu lidí, již nediskutovali a neobstruovali, ale chrochtali. Úkolem soutěžících bylo předvést brilantní herecké vystoupení v růžovém kostýmu, přičemž nesměli promluvit, ale museli si vystačit pouze s pronikavým chrochtáním. Prasata museli napodobit jak při páření, tak při porážce. Záměr editorů televize, nebo shoda náhod? Televize by se mohla vážně zamyslet, jestli je při příležitosti hlasování o důvěře vládě prasečí „kraťas“ vhodný. Co kdyby divák sledující delší dobu jednání sněmovny podlehl dojmu, že onen „kraťas“ není vlastně ani tak časovým předělem?

Dilema české armády
K čemu je vůbec armáda? Aby exportovala daleko za hranice cosi, o čem jsme přesvědčeni, že tam nezbytně potřebují (aniž bychom věděli, co tam skutečně potřebují)? Jeden z expertů na oblast Orientu si po invazi do Iráku posteskl: „My jim tam vezeme svobodu, ale to jim nic neříká. Ústředním pojmem Orientu je totiž spravedlnost.“
Svobodu nikdo neviděl, tak se dá exportovat, jako písek na Saharu. Ale spravedlnost exportovat, když jí sami máme málo? Stačí si pročíst akta Kajínek, zeptat se Pavla Rychetského, proč se snažil o obnovu procesu, a vrátit se k trestnímu oznámení, které v této souvislosti dával tehdejší šéf inspekce Mikuláš Tomin na představitele kriminální služby Ladislava Kadeřábka.
Ale zpátky k armádě. Daňový poplatník by ji radši viděl připravenu ku pomoci, a to tak hbitě, jak rychle přicházejí přívalové deště. Po zbytek roku by mohla armáda odstraňovat škody, například na železnicích. Nostalgickou slzu uroníme při vzpomínce na železniční vojsko. Ženisté a zdravotníci by měli být páteří armády! To ovšem platí pouze v případě, že se budeme řídit hlasem trhu, tedy rozeznávat, co je užitečné a potřebné, a své omezené prostředky vynakládat s rozvahou dobrého hospodáře. Když je armáda v cizině, pak chybí doma.

Paralympijské bahno
Zajímavou spravedlnost praktikuje Český paralympijský výbor (ČPV). Nenominoval dva české plavce světové třídy na mistrovství světa IPC Swimming v nizozemském Eindhovenu. Přitom Kateřina Lišková byla ve světovém žebříčku aktuálně na 2. místě na 200 metrů volný způsob a čtvrtá na 50 metrů znak. Vojtěch Franěk při červnovém mistrovství republiky získal titul na 50 metrů volný způsob a na motýlkové padesátce překonal současný světový rekord.
Jenže ČPV jejich výkony nevidí. „Oba plavci nejsou a ani se nechtějí stát členy svazu sdruženého v ČPV. Z logiky věci vyplývá, že ČPV nemůže mít u sportovců, kteří nejsou jeho členy, přehled o jejich výkonnosti a splnění nominačních kritérií,“ reagoval na dotaz týdeníku EURO mluvčí ČPV Pavel Lukeš.
Lišková a Franěk jsou členy Českého svazu tělesně postižených sportovců (ČSTPS). Jenže Český paralympijský výbor tento svaz vyloučil ze své struktury na konci roku 2004; nahradila ho Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Dle stanov ČPV přitom může každý druh postižení ve výboru reprezentovat pouze jediný sportovní svaz. Od té doby se vlekl soudní spor o uznání členství ČSTPS, které definitivně uznal soud letos v květnu. Jenže ČPV dva a půl týdne po vynesení verdiktu vyloučil ČSTPS znovu, a to pro neplacení příspěvků v letech 2005 až 2009.
Budeme-li se striktně držet Jednotných pravidel ČPV k zajištění reprezentace, musíme dát ČPV za pravdu. Je-li však posláním výboru dle jeho stanov „pěstování a rozšiřování myšlenek paralympismu a deaflympismu mezi trvale zdravotně postiženými sportovci“, zůstává rozum stát. Cosi v tom paralympijském sportu zasmrádá.

Hříšné jablko
Jste frustrovaní neuspokojivým sexuálním životem? Kupte si iPhone! Majitelé mobilního telefonu společnosti Apple si totiž v posteli užijí nejvíc, tvrdí studie americké internetové seznamky OkCupid. Vyzpovídala na svých stránkách 9785 vlastníků chytrých telefonů a zajistila: Zatímco ženy a muži používající iPhone měli ve svých čtyřiceti letech průměrně téměř 16 sexuálních partnerů, majitelé konkurenčního produktu Blackbarry jich neměli ani 13. Nejhůře na tom jsou jedinci, kteří používají zařízení s operačním systémem Android, jako jsou například telefony tchajwanského výrobce HTC. Ti se za čtyřicet let nedostali ani na desítku partnerů. Průzkum on-line obchodu s mobilními telefony Phones4u zase ukázal, že ženy mnohem raději randí s muži s iPhonem. Přiznalo to 54 procent z 1500 dotázaných. „Když má muž iPhone, tak je inteligentní a úspěšný,“ zasnila se nejmenovaná britská učitelka. Sedmatřicet procent tázaných dokonce přiznalo, že na ně muži používající produkty společnosti Apple působí seriózněji, a tudíž je velká pravděpodobnost, že s nimi půjdou i na druhé rande.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče