Chřipka ekonomiky

13. srpna 2009, 12:54 - Luděk Bednář
13. srpna 2009, 12:54

Většina manažerů se domnívá, že by komerční banky měly zlevnit úvěry

Myslíte si, že by komerční banky měly v důsledku rekordně nízkých úrokových sazeb ČNB zlevnit úvěry?

  • Ano 82,1 %
  • Ne 14,9 %
  • Nevím 3 %

Česká národní banka (ČNB) snížila 6. srpna úrokovou reposazbu na historicky nejnižších 1,25 procenta. Od této základní úrokové sazby se donedávna odvíjelo i úročení komerčních úvěrů. Tentokrát se však komerční banky do levnějších hypoték či jiných půjček pro domácnosti a podniky nehrnou. Bojí se, že by firmy ani domácnosti nemusely být schopné kvůli poklesu ekonomiky úvěry splácet. Dle 82,1 procenta manažerů by však komerční banky úvěry zlevnit měly.
Je o tom přesvědčen i tento respondent: „Dlouho se pozastavuji nad tím, jakým tajným spolkem bez individuality a ducha jsou české banky. To, co nějaký guru pronese, všechny unisono papouškují a provádějí. Nejsou krví ekonomiky, ale její chřipkou. Je to v důsledku pohodlí a jistoty teplých místeček? Nebo diktátu majitelů, kteří manažerům svážou ruce? Jak to, že nerozpoznají rizikový a nerizikový prosperitní projekt? Proč není v rybníku ani jedna štika, ale jen kapři? Štika, která by se vydala opačným směrem, by přece musela udělat díru do pavučin Evropy.“
Jiný názor se objevuje v záporné odpovědi: „Rekordně nízká je jen krátkodobá bezriziková sazba. To však neznamená, že jsou nízké úrokové sazby. Tříletá nulová sazba je nad třemi procenty, nemluvě o přirážce za riziko půjčky fyzickým nebo právnickým osobám a ziskové marži bank. Banky proto zlevní, až klesnou dlouhodobé sazby či se sníží riziko nebo je k tomu donutí konkurence. Zájmem bank je přijímat vklady a z toho poskytovat půjčky. Kvůli přijímání vkladů musejí vždy zůstat likvidní a solventní, proto může dočasně ustoupit poskytování půjček do pozadí. Nikoli však na dlouho, protože banka z vkladů vyplácí úrok, na který musí vydělat mimo jiné půjčkami. ČNB nyní snížila reposazbu také proto, aby byly banky více motivované půjčovat, protože jejich depozita u ní ponesou ještě míň.“
Nesouhlasí s ním jiný manažer: „Otázka sice zní lákavě, ale je nepřípadná. Problém není v současné době v úrokových sazbách, ale v tom, zda jsou banky připravené poskytnout úvěr. Poskytování úvěrů se zhoršilo natolik, že mnoha firmám hrozí kvůli neexistenci úvěrových zdrojů vážné finanční problémy. Z toho vyplývá, že úroky by se zlevnit měly. Především je však třeba, aby banky opět začaly poskytovat úvěr za normálních podmínek.“
Na otázku nedokáže jednoznačně odpovědět tento respondent: „Nemusí nutně jít o zlevnění úvěrů pro konkrétního žadatele. Principem je, že banky mohou dle referenční sazby ČNB snížit úroveň základní úrokové sazby na úvěrové produkty, ale zároveň dle raingového nebo scoringového ohodnocení žadatele nastaví výši rizikové přirážky. Výsledná cena úvěru je daná součtem několika složek: základní sazby, obchodní a rizikové marže banky a tak dále. I při snížení základní úrokové sazby pak může být výsledná cena úvěru pro konkrétního žadatele vyšší, pokud se současně například zvýší hladina rizikových přirážek, což je zákonitý doprovodný efekt ekonomické krize. Odpověď ano tedy platí jen v případě základních a podobných sazeb. Odpověď ne se může týkat konkrétního žadate s vyšší hladinou rizika pro banku. Na otázku nelze odpovědět jednoznačně bez vazby na konkrétního žadatele.“
Podobné dilema se neobjevuje v kladné odpovědi: „Komerční banky by určitě měly zlevnit úvěry. Současné sazby českých bank jsou voděním lidí a firem za nos a taháním peněz z jejich kapes. Je třeba si uvědomit jednoduchou věc. Pokud se sazby na mezibankovním trhu pohybují okolo 1,5 procenta a banka účtuje na úrocích například čtyři procenta, tak nejde o její ziskovou marži ve výši 2,5 procenta, ale o 167 procent! Uvedený příklad je samozřejmě zjednodušený. Proti marži banky je totiž třeba počítat i její náklady. Přesto však uvedené procento poskytuje dostatek prostoru, aby banka pracovala s velkých ziskem. A to v kalkulaci opomíjím bankovní poplatky, které jsou v České republice extrémně vysoké.“
Podobné stanovisko zujímá další manažer: „Určitě. Pomohlo by to atmosféře na trhu a objemu úvěrů. Banky se však musejí někde zahojit, a proto se to nestane. Pokud banky nechtějí plnit úlohu a půjčovat za rozumných podmínek a podporovat dynamiku trhu, měl by stát omezit jejich maximální úvěrové sazby či je penalizovat za objem volných finančních prostředků. Banky a bankovní instrumenty jsou jedním z důvodů současné krize. Opatrnost bank ji pouze prodlužuje.“

Odpovídalo 134 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče