Chrání pivo jako křen i patoky

08. prosince 2008, 10:07 - Táňa Králová
08. prosince 2008, 10:07

Definici splní také eurobeer, pokud výrobce dodržuje pravidla

Čtyři roky trvalo tuzemským pivovarníkům, než přesvědčili Evropskou unii, aby našemu národnímu nápoji přidělila ochrannou známku České pivo. Jaké je to vítězství? Určitě je důležité pro domácí pivaře a pomůže jim při vývozu. Zeměpisné značení je k ničemu. Setkat se lze s oběma protichůdnými názory. Faktem je, že nápis České pivo na lahvi nebo plechovce zdaleka není zárukou kvality. Pivní fajnšmekři se dohadují, jaká piva vyhoví požadavkům pro používání značky a přetřásají hlavně nejvíce stáčený Gambrinus. Ponesou logo oprávněně i takzvaná europiva, jejichž výroba je rychlejší a méně nákladná?

Většina se vejde Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, který o přiznání chráněného značení usiloval, říká: „Kritéria splňuje většina pivovarů. Z ročního výstavu téměř dvacet milionů hektolitrů piva může značku teoreticky nést bezmála 19 milionů hektolitrů.“ Vysvětluje proč je známka důležitá: „Jednak je nyní díky tomu jasné, co ještě může být české pivo a co už ne. Jednoduše se rozliší tuzemské výrobky od importních a pomůže to při vývozu.“ Eminentní zájem o získání značky měly od vstupu Česka do unie pivovary Zubr, Holba a Litovel, sdružené v české skupině PMS Přerov. Antonín Chytil z této firmy si od udělené ochrany slibuje především marketingovou podporu a do budoucna i možnost udržet klasický výrobní postup, který je náročnější na pracnost a spotřebu energií. „Evropská unie vymýšlí stále přísnější normativy ve snaze chránit životní prostředí a nepochybně bude dále tlačit k úsporám energií i surovin. Jenže pak by se už nedalo vyrobit tradiční české pivo. Díky tomu, že schválená pravidla podchycují technologii jako typickou zvláštnost, umožní nám ochrana zeměpisného označení zachovat klasickou výrobu českého piva,“ zdůrazňuje Chytil. Další přínos vidí v jistém odbytu českého chmele a sladu vyrobeného z ječmene vypěstovaného v tuzemsku.
Naopak europoslanec Vladimír Železný se domnívá, že sousloví České pivo nikdo na světě nezná, a jde proto o bezcennou známku. „Všichni vědí, co je plzeňské pivo, a tuto ochranu jsme měli chtít. Jenže bychom narazili na odpor majitele pivovaru,“ je přesvědčen Železný. S takovým názorem ale neuspěl u šéfa Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiřího Fuska, spolumajitele pivovaru Černá Hora. „Pan poslanec neví, oč jde. České pivo je svým charakterem a způsobem výroby na světě unikát. Je jedině dobře, že tento pojem už nemůže kdokoli používat a někdy klamat zákazníka,“ brání Fusek přiznané značení. Chápe ho i jako ochranu této země, protože pivo je po památkách největším lákadlem pro zahraniční turisty.

Až tři miliony za podvádění Ochrannou značkou, ztvárněnou libovolným písmem s nezbytným modrožlutým „štemplem“ EU, se vedle poctivých dobrých piv může honosit i nepitelná tekutina. „Jde-li o pivo z tradičních surovin a tradičně vyráběné, je podstatně větší šance, že bude kvalitní,“ tvrdí Jan Veselý. Oprávněnost používání značky má kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která za porušení pravidel může udělit pokutu maximálně tři miliony korun. „Pokud by někdo značku užíval neoprávněně, musí mu být toto právo odňato a má být zveřejněno, kdo se provinil,“ přimlouvá se Fusek. Jak doplnil, při respektování pravidel mohou být jako Česká piva značena i europiva, pokud výrobce skutečně dodrží předepsanou technologii. „Ale vždy tomu tak není,“ dodal.
Pro světoznámé Pilsner Urquell a Budějovický Budvar by geografické značení na etiketách bylo nošením dříví do lesa. U Gambrinusu se s jeho používáním počítá. „Podmínky toto pivo splňuje,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Nemyslí si to však mnozí diskutující na pivních webech a stejný názor sdílí i někteří lidé z branže, i když veřejně to potvrdit nechtějí. Jako České pivo není možné ochraňovat nealkoholická piva, méně než osmistupňová a více než třináctistupňová piva, definici nevyhoví ani všechny speciály. Kritéria nesplní u stanovené technologie Staropramen. Skupina Heineken s uváděním známky na některých tuzemských pivech počítá. „Ponesou ji značky Krušovice a Březňák,“ upřesnila Kateřina Vlčková z Heinekenu ČR.

Jaké je České pivo  s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 až 6 procenty alkoholu
 vařené pouze v České republice
 vyrobené z domácího chmele a sladu dle klasického postupu

Předepsaná technologie Zásady pro výrobu Českého piva  Ve varně se smíchá rozemletý slad s vodou a rmutuje - dekokčním jedno- až třírmutovým způsobem, nepoužívá se infuzní způsob. Nejméně 80 procent celkového množství sladového šrotu tvoří slad vyrobený ze schválených odrůd.
 Po rmutování a scezení nerozpustitelných částí sladu začíná příprava mladiny chmelovarem, což trvá 60 až 120 minut a musí se při ní odpařit alespoň šest procent objemu. Přidávání chmele lze rozdělit až na tři části. Minimální množství českého chmele nebo produktů z něj vyrobených činí třicet procent u světlých ležáků a nejméně patnáct procent u ostatních variant piva.
 Po dokončení vaření se mladina zchladí na šest až deset stupňů Celsia a provzdušní. Přikládají se pivovarské kvasnice využívané výhradně pro spodní kvašení, které probíhá při maximální teplotě do čtrnácti stupňů Celsia. Musí jít o dvoufázové kvašení. Proces druhého kvašení probíhá při teplotách blížících se nule. Pak se pivo filtruje, lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Pro konečný produkt jsou předepsané kvalitativní parametry.
Pramen: Úřední věstník Evropské unie

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče