Chovatele trápí hrozba pandemie

24. října 2005, 00:00 - PETR HAVEL
24. října 2005, 00:00

PTAČÍ CHŘIPKA Dobrý byznys pro výrobce léků a vakcín, velké riziko pro chovatele a zpracovatele drůbeže a zatím jen teoretické riziko pro spotřebitele. Tak lze ve stručnosti popsat důsledky šíření nemoci zvané ptačí chřipka, která již zasáhla i evropský kontinent.

PTAČÍ CHŘIPKA Dobrý byznys pro výrobce léků a vakcín, velké riziko pro chovatele a zpracovatele drůbeže a zatím jen teoretické riziko pro spotřebitele. Tak lze ve stručnosti popsat důsledky šíření nemoci zvané ptačí chřipka, která již zasáhla i evropský kontinent.

Ptačí chřipka (odborně aviární influenza - AI) má dvě formy. Obyčejnou (nízkopatogenní), na kterou mohou uhynout pouze ptáci, a nebezpečnou (vysocepatogenní), která představuje riziko i pro člověka a v případě ptáků znamená prakticky stoprocentní smrt.

Paniku způsobila skutečnost, že se v Asii nakazilo nebezpečnou formou ptačí chřipky více než sto lidí, z nichž přes 60 zemřelo. Bohužel málokdo dodává související informace: při počtu chovatelů a drůbeže v příslušných asijských zemích vychází pravděpodobnost nakažení člověka od ptáků asi jedna k milionu, přičemž nákaza člověka ani v Asii dodnes neznamená, že se od něj nakazí další člověk.

„Ptačí chřipka se netýká lidí - současný původce nákazy vir H5N1 není pandemický pro lidi, protože se mezi nimi nepřenáší,“ zdůrazňuje ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR (SVS) Milan Malena.

TEĎ PTÁCI ODLÉTAJÍ

K přenosu chřipky na člověka může podle veterinářů dojít především intenzivním kontaktem s nemocným ptákem. Právě způsob chovu a zpracování drůbeže se však u nás a v Asii výrazně liší. „V Asii chovatelé s drůbeží doslova žijí a kontakt s ní je tak mnohem intenzivnější,“ konstatuje ředitel odboru ochrany zdraví SVS Josef Vitásek.

Především v tuzemských velkochovech ke kontaktu drůbeže s člověkem téměř nedochází a s volně žijícími ptáky už vůbec ne. Právě od nich se totiž může nakazit průmyslově chovaná drůbež, pokud není izolována. Postižení ptačí chřipkou tak hrozí především drůbeži ve volném výběhu, v praxi malochovům.

Stále ale jde o ptačí chřipku nepřenosnou mezi lidmi. Ta přitom nebyla zatím v Česku v minulosti nikdy prokázána. Nemusí se tak stát ani v současné době - Česku totiž nahrává skutečnost, že v současnosti migrují ptačí populace pryč z naší země a do Česka prakticky žádné druhy nepřilétají. Na jaře příštího roku ale bude situace opačná, což riziko zavlečení ptačí chřipky na naše území zvýší.

JAK VZNIKNE PANDEMIE

Paniku kolem ptačí chřipky živí fakt, že vědci už dlouho očekávají pandemii nějaké nemoci virového původu. Vznikla by při mutaci viru přenášeného ptáky (ale třeba i prasaty) právě v lidském organismu.

Podle virologů obsahují chřipkové viry osm oddělených genových segmentů, což umožňuje propojení a vznik nového viru. Například pokud by byl vepř nakažen lidskou formou chřipky a současně ptačí chřipkou, viry by se mohly přesmyknout a vytvořit typ, který by měl většinu genů z lidského viru. Takový virus by pak mohl infikovat člověka a dále se šířit mezi lidmi. To potvrzuje i šéf Svazu zpracovatelů masa ČR, původem také veterinář, docent Ladislav Steinhauser.

Možnost pandemie podle něj navíc umocňuje rozvoj cestování a rostoucí transporty zvířat po celé zeměkouli. Jenže pandemie nemusí nutně vzniknout ze současné nebezpečné formy ptačí chřipky a ne v současné době.

KATASTROFA PRO DRŮBEŽ

Přestože se již, i podle Steinhausera, projevuje v Česku pokles zájmu spotřebitelů o drůbeží maso, není jeho konzumace nebezpečná. Také podle Maleny lze toto maso zcela bezpečně konzumovat, pokud je tepelně opracované, neboť virus zlikviduje již teplota 70 stupňů Celsia. Stejně argumentuje za zpracovatele drůbežího masa i mluvčí skupiny Agropol Group Jana Kindlová. „Je vědecky prokázáno, že nemůže dojít k přenosu ptačí chřipky na člověka z masa, vajec nebo z drůbežích výrobků. Lidé se mohou infikovat, pouze pokud jsou v přímém kontaktu s nemocnou drůbeží,“ zdůrazňuje.

Pro tuzemské chovatele i pro státní kasu by nicméně výskyt ptačí chřipky v Česku znamenal katastrofu. Veškeré chovy drůbeže by se musely zlikvidovat, přičemž náklady jen na utracení by podle ministerstva zemědělství činily 3,5 miliardy korun. Bezprostřední ztráty by byl přitom povinen zemědělcům podle veterinárního zákona kompenzovat stát, neboť vysocepatogenní forma ptačí chřipky patří mezi zvláště nebezpečné nákazy. Náklady na obnovení chovů by se vyšplhaly na další miliardy.

PREVENCE CHŘIPKY

Proti nebezpečné formě ptačí chřipky (H5N1) žádná vakcína neexistuje. Částečně mohou být účinné vakcíny proti tradiční chřipce, které zabírají proti podobným typům virů H1N1 a H3N2. Základní prevencí je přitom konzumace látek posilující imunitní systém. Značnou roli hraje dostatek vitamínu C, vhodná je tak například pravidelná konzumace čaje s citronem nebo zázvorového čaje s hřebíčkem a skořicí, slazeného medem. Příznivými podmínkami pro šíření chřipkových virů obecně je chladno a vlhko, naopak sucho a teplo jejich rozvoji nesvědčí.

JAK SE POZNÁ PTAČÍ CHŘIPKA

U domácí a vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva je přenosná kapénkovou nákazou šířící se vzduchem, krmivem, trusem a přímým stykem s nemocnými jedinci. Jde o virové onemocnění s inkubační dobou tři až sedm dní. Úhyny nemocných jedinců se blíží 100 procentům. Nákaza se projevuje nechutenstvím, celkovou skleslostí, náhlým poklesem snášky, dýchacími potížemi, otoky hlavy, vodnatými průjmy. U lidí jsou příznaky obdobné jako v případě klasické chřipky, tedy teplota, kašel, bolest v krku a bolest svalů, oční infekce (zánět spojivek), pneumonie, akutní respirační onemocnění. Při intenzivním průběhu chřipky by měl pacient požadovat po lékaři přesnou diagnózu nemoci a nespokojit se s konstatováním, že jde o virózu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče