Chov ovcí v Česku dostává nové impulzy

02. února 2004, 00:00 - PETR HAVEL
02. února 2004, 00:00

PASOUCÍ SE OVCE A SKOT, JEŽ ZAJIŠŤUJÍ KULTURNÍ VZHLED KRAJINY, PATŘÍ URČITĚ KE KOLORITU PODHORSKÝCH OBLASTÍ. ZATÍMCO U SKOTU JE ZISKEM CHOVATELE VEDLE DOTACÍ TAKÉ MASO ČI MLÉKO, V PŘÍPADĚ OVCÍ JE MOŽNOSTÍ VÍCE.

Podnikatel z Liberce připravuje prádelnu vlny a linku na stavební izolace PASOUCÍ SE OVCE A SKOT, JEŽ ZAJIŠŤUJÍ KULTURNÍ VZHLED KRAJINY, PATŘÍ URČITĚ KE KOLORITU PODHORSKÝCH OBLASTÍ. ZATÍMCO U SKOTU JE ZISKEM CHOVATELE VEDLE DOTACÍ TAKÉ MASO ČI MLÉKO, V PŘÍPADĚ OVCÍ JE MOŽNOSTÍ VÍCE. PŘEDEVŠÍM VE ZHODNOCENÍ OVČÍ VLNY NA STAVEBNÍ IZOLACE. Domácí vlna je dosud spojována především s textilním průmyslem. Jak ale poznamenává ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáš Doucha, je trojnásobně dražší než například vlna novozélandská a výrobky z ní nejsou cenově konkurenceschopné. I z tohoto důvodu prádelny vlny v ČR zkrachovaly, takže v zemi není v současné době podnik, který by z původní suroviny vytvořil polotovar k dalšímu zpracování. Konec prádelen ovčí vlny nastal také kvůli předlistopadovému přístupu k ekologii výroby. Zastaralé technologie znamenaly až trojnásobně vyšší spotřebu vody k vyprání a neexistovala zpětná recyklace odpadu, který znečišťoval řeky. Chybějící kapacity nyní brzdí možnosti zpracování vlny v Česku. IZOLACE Z VLNY MÁ VÝBORNÉ VLASTNOSTI Z uvedených důvodů je u nás například nemožné vyrábět z vlny stavební izolace. Jde přitom v souladu s trendy v EU o trvale obnovitelný materiál běžně používaný k zateplení budov v Rakousku, Švýcarsku, Itálii či Německu s řadou praktických vlastností. Zpracovaná vlna je totiž přírodní, zdravotně nezávadný materiál, který má vysokou hydroskopičnost (absorbuje a opět uvolňuje vzdušnou vlhkost). Jak navíc poznamenává jediný domácí držitel certifikátu na produkci této izolace Zdeněk Tuvora z Liberce, z dosud ne zcela přesně identifikovatelných důvodů odpuzuje ovčí vlna hlodavce. „Kdekoli se tato izolace použila, myši zmizely,“ říká Tuvora. Podle rakouských výzkumů ovčí vlna také neutralizuje kladné ionty a škodliviny na bázi formaldehydu. Dalším využitelným produktem je lanolín, v zásadě impregnační látka známá například z krémů na boty. V neposlední řadě znamená využití ovčí vlny úsporu energie, která je jinak nutná k její likvidaci. Vlna totiž nehoří, takže se spaluje pomocí nafty. PÁLENÍ ZÁSOB STOJÍ ZBYTEČNÉ PENÍZE

V současné době leží na různých místech ČR tuny surové ovčí vlny, na jejíž spálení se vynakládají patrně zbytečně finanční prostředky. „Na území ČR lze chovat až 500 000 ovcí, což znamená produkci dva miliony kilogramů vlny ročně. Z tohoto objemu lze získat milion kilogramů čisté vlny ke zpracování. Pokud by bylo uvedené množství zpracováno, ušetří chovatelé 36 milionů korun a navíc získají peníze prodejem vlny,“ počítá podnikatel Tuvora. Zpeněžením jehňat podle reálných výkupních cen 30 korun za kilogram mohou chovatelé ročně získat 360 milionů korun. Při zpracování vlny na stavební izolaci lze přitom podle Tuvory při cenách 60 korun za metr čtvereční dosáhnout obratu 120 milionů a hrubého zisku 30 milionů korun ročně. Spoluvyprodukovaných přibližně 100 tun lanolínu představuje dalších 20 milionů korun. Klíčové je přitom vybudovat v ČR již zmíněnou prádelnu - taková investice by si ale vyžádala přibližně 100 milionů korun, neboť by musela splňovat ekologické parametry výroby. Návratnost této investice je nicméně i s rezervou asi pět let. Do zmíněných propočtů není všem započítáno využití ovčího mléka s přidanou hodnotou při výrobě ovčích sýrů.

PROJEKT BY MOHL POMOCI CHOVATELŮM Největším rizikem pro obor byly nízké stavy ovcí. Kvóta vyjednaná na dotační podporu ze zdrojů EU činí asi 60 000 kusů, ačkoli ČR původně požadovala 430 000 kusů ovcí. „V současné době je to ale v zásadě jedno. Tato kvóta se převedla do základu přímých plateb na hektar, kde není systém plateb komoditně orientován. Pokud navíc hospodaří zemědělec v oblastech LFA , tedy v horských a podhorských oblastech, kde se ovce chovají především, může využít ještě LFA platby,“ konstatuje Doucha. Dalším otazníkem je primární vstupní investice do potřebné prádelny. „To je ale ideální pro žádost o finanční prostředky v rámci Sektorového operačního plánu (SOP) ministerstva zemědělství,“ tvrdí Doucha. Přestože projekty spolufinancuje EU, nejprve musí podnikatel investovat sám. Pro Tuvoru by malý počet ovcí neměl být problémem. „Počítáme s tím, že bychom mohli být zpracovateli vlny pro spádovou oblast z Polska a Saska, v okruhu 300 kilometrů od podniku.“ Projekt na využití zdrojů z Bruselu na produkci potřebného polotovaru přitom již připravuje, finalizující linku na výrobu izolace totiž má. V případě úspěchu projektu by jeho realizace byla nepochybně motivem k žádoucímu rozvoji chovu ovcí v ČR. To by znamenalo pracovní místa jak pro zemědělskou prvovýrobu, tak v případě zpracování vlny. Vývoj stavů ovcí a beranů v České republice**

Rok počet kusů

2000 84 108

2001 90 241

2002 96 286

2003 103 129

Pramen: MZe

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče