Chomutovská kauza neutichá

11. června 2009, 00:00 - Jiří Němeček
11. června 2009, 00:00

Jak bojovat proti neplatičům a nedostat se přitom do křížku se zákonem? Na to chtějí čeští starostové jasnou odpověď od státu. Ani právníci se ale nemohou shodnout, jestli mohou exekutoři sebrat dlužníkům sociální dávky.

Autor: Jakub Hněvkovský

Vášně, které vzbudila aktivita města Chomutov nasazením exekutorů proti notorickým neplatičům, neutuchají. Potvrzuje to i debata na posledním sněmu Svazu měst a obcí ČR, který se konal v Karlových Varech. A starosti téměř tisícovky samospráv s dlužníky se v kuloárech řešily mnohem impulzivněji než při hlavních, „pódiových“ vystoupeních. „Přesto bylo jasně vidět a slyšet, že například primátorka Chomutova měla věcné argumenty, zatímco ministr Kocáb opravdu neuvěřitelně plácal,“ ušklíbá se jeden z účastníků konference.

Právě ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb ale do Varů přijel nabídnout starostům smířlivou ruku. Ve svém projevu prohlásil, že do konce léta připraví úpravu několika zákonů, které by měly nastavit jasnější pravidla pro obranu lidských práv, ale i respektovat ochranu majetku měst a obcí.

Předseda Svazu měst a obcí

Oldřich Vlasák totiž důrazně protestoval proti způsobu, jakým byla připravena Situační analýza sociálně vyloučených lokalit města Chomutova, kterou nechal ministr vypracovat a předložil ji vládě ke schválení. „Ta zpráva, a zvláště některé její formulace, je skandální. Konstatuje například, že je potřeba omezit pravomoci obcí a umožnit jejich sankcionování ze strany státu. To jsou socialistická opatření! Zpráva také velmi subjektivně skandalizuje primátorku Ivanu Řápkovou. Fakt, že si ministr úřednické vlády nechá vypracovat takovéto materiály, je neuvěřitelný,“ neskrývá rozhořčení Vlasák. Vznesená obvinění totiž nejsou podle svazu podložena konkrétními důkazy a svědectvími. Primátorka předkládá suchá čísla: „Chomutov eviduje na čtyři tisíce dlužníků, pohledávky se pomalu blíží čtvrt miliardě korun.“

I stát má dodržovat pravidla

Ministrova zpráva ovšem navrhuje nové tresty pro samosprávy, které se o svůj majetek starají. Městům a obcím by tak byly některé pravomoci omezeny a stát by dostal možnost uvalit na radnice sankce. „Jako bývalý primátor se musím proti takovým metodám důrazně ohradit. Chtěl bych panu Kocábovi připomenout, že žijeme v demokracii, kde jsou zastupitelé měst a obcí voleni občany a oni se zpovídají pouze občanům, ne panu ministrovi. Postrádám také dlouhodobou koncepční spolupráci se Svazem měst a obcí a hmatatelný výsledek v podobě návrhu opatření ze strany státu, které by obce mohly při řešení této složité problematiky využít,“ říká Vlasák.

Stát podle jeho slov nemůže donekonečna kritizovat primátory, starosty a zastupitele, kteří se s problematikou sociálních ghett na rozdíl od státu snaží něco konkrétního dělat. „Právě starostové a zastupitelé na rozdíl od úředníků z Prahy nebo Bruselu totiž musejí řešit každodenní problémy s neplatiči a osobami sociálně nepřizpůsobivými,“ zlobí se Vlasák, který je současně poslancem Evropského parlamentu.

Nejde jen o pár problémových měst Starostové na sjezdu připomněli, že nejde o nějaký boj „zlé“ chomutovské radnice proti „chudákům“, lidem v nouzi. Exekuce totiž chtějí zavést i v dalších městech, například v Ústí nad Labem, Mostu, Třebíči nebo Litvínově. S neplatiči a nepřizpůsobivými lidmi, kteří poškozují obecní majetek, totiž mají problém radnice po celé republice. Například jen dva obyvatelé Litvínova uhradili do konce května svůj dluh vůči městu. Ultimátum vyhlášené radnicí už před čtvrtrokem tak zůstalo bez odezvy. Město má dnes připraveno k odeslání k soudu 200 návrhů na prohlášení exekucí s celkovou dlužnou částkou 1,5 milionu korun. Zahájit se je podaří ještě do konce června, slibuje mluvčí litvínovské radnice Eva Maříková. Městu lidé a firmy dluží na nájemném, poplatcích za služby a neuhrazených pokutách 52 milionů korun. Návrhy na exekuce podle Maříkové radnice podala nejprve na notorické neplatiče dluhů za pokuty, poplatky či přeplacené sociální dávky, kteří ignorují veškeré výzvy města k zaplacení. „O návrzích rozhodne soud během několika týdnů. Zatím máme smlouvu s jedním exekutorem, postupně najmeme další exekutorské kanceláře. Jakmile budeme mít soudní rozhodnutí v ruce, začneme peníze či majetek po dlužnících vymáhat. Nebudeme však zabavovat peníze z dávek podpory v hmotné nouzi ihned na radnici jako v Chomutově. Existuje totiž dvojí právní výklad, zda jde o legální postup. Vyčkáme proto rozhodnutí krajského soudu v této věci,“ uvádí Eva Maříková. Exekuce peněz ze sociálních dávek již v únoru postihla dlužníky v Chomutově. Exekutor však zabavoval dlužné peníze jen jednou, na další domluvený termín s městem se už nedostavil. Tomu se chtějí v Litvínově uzavřením smluv s více exekutory vyhnout. Exekutoři budou podle místostarosty Martina Kliky odebírat jen část finančních prostředků z dávky, aby se zejména rodiny s dětmi nedostávaly do existenčních potíží. Postoj k exekucím dávek?Jen černá a bílá **

Zabavování peněz rozdělilo politiky, úředníky i obyčejné občany na dva nesmiřitelné tábory. Za nezákonné považuje exekuce ombudsman Otakar Motejl, ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb i někteří právníci. Exekuce naopak podpořil exministr vnitra Ivan Langer či primátoři statutárních měst.

Kontrolu, která prověřila postup exekutora, poslal do Chomutova i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Existují podle něj dva právní výklady, jež si odporují. To potvrdily i dva rozdílné verdikty chomutovského soudu, jenž posuzoval návrhy na pozastavení exekucí. Rozhodnout proto bude muset ústecký krajský soud, k němuž se odvolal Chomutov.

Obce ale mají v rukávu i jiné nástroje než kontroverzní zabavení peněz přímo při vyplácení dávek chudým rodinám. Část sociálních dávek litvínovská radnice například vyplácí už rok v kuponech, za něž lze ve vybraných obchodech nakoupit jen jídlo, ošacení a hygienické potřeby. V Chomutově zase hrozí dlužníkům kromě exekucí i vystěhování do mobilních buněk na okraj města.

Vedení Litvínova se zaměřuje už od listopadu zejména na nepřizpůsobivé obyvatele problémového sídliště Janov, kteří se dopouštějí přestupků a narušují občanské soužití. Několik neplatičů nájemného už sociální pracovnice městského úřadu za asistence strážníků vystěhovaly do ubytoven. V sídlišti žije na šest tisícovek obyvatel. Sestěhováni sem byli sociálně slabí obyvatelé z různých koutů země. Je mezi nimi mnoho nezaměstnaných lidí, zejména Romů, kteří nemají zájem o vzdělání a mají problémy s dluhy.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče