Chci zrychlit soudy

10. dubna 2007, 00:00 - PETR KUČERA
10. dubna 2007, 00:00

MINISTR SPRAVEDLNOSTI Nejmladšímu ministrovi současné vlády je teprve 31 let, přesto už si získal respekt velké části odborníků. „Mým hlavním cílem je zrychlení práce soudů a účinnější vymáhání práva,“ říká. Jednoduchý recept podle něj neexistuje, proto připravuje hned několik různých změn.

MINISTR SPRAVEDLNOSTI JIŘÍ POSPÍŠIL: Nejmladšímu ministrovi současné vlády je teprve 31 let, přesto už si získal respekt velké části odborníků. „Mým hlavním cílem je zrychlení práce soudů a účinnější vymáhání práva,“ říká. Jednoduchý recept podle něj neexistuje, proto připravuje hned několik různých změn. Letos se konečně ulevilo podnikatelům, kteří si pro výpis z rejstříku trestů museli jezdit do Prahy, nebo o něj zdlouhavě žádali poštou. Od začátku roku vydáváte výpisy také v Brně, pak přibyla Ostrava a nedávno Plzeň. Jaký je zájem veřejnosti?

Tím zájmem jsem byl mile překvapen. V Brně jsme během prvního měsíce provozu vydali kolem pěti tisíc výpisů z rejstříku trestů, v Ostravě dva a půl tisíce.

Budou následovat i další krajská města?

Chtěl jsem, aby existovalo po dvou takových místech v Čechách i na Moravě. To už funguje. Teď počítám s tím, že se bude rozvíjet projekt Czech Point, představený ministrem Ivanem Langerem. Kontaktní místa tohoto projektu umožní i výpisy z rejstříku trestů. Postupně by se měla rozvinout až na úroveň obcí s rozšířenou působností.

UŽ NEBUDE TAK SNADNÉ VYHNOUT SE OBSÍLCE Existuje jednoduchý recept na zrychlení práce soudů?

Obávám se, že jednoduché řešení neznají ani v těch nejvyspělejších zemích. Soudy jsou nezávislé a i proto se obtížně reformují. Přesto je právě zrychlení jejich práce mou prioritou. V dubnu odejdou z ministerstva spravedlnosti čtyři další návrhy příslušných zákonů.

Bude mezi nimi i základní předpis pro civilní řízení, tedy nový občanský soudní řád?

Ne, ten dokončíme krátce poté - zhruba v polovině roku. Mimo jiné změní způsob doručování, psaní protokolů, zdůvodňování rozsudků a postup při odvolání.

Podle mnoha názorů z advokacie a justice by k rychlejším soudním rozhodnutím vedla povinná účast svědků. Plánujete zpřísnění dosavadní úpravy?

Povinnou účast svědků už předpokládá současný zákon. Stanoví jasné podmínky, kdy se svědek musí účastnit soudního řízení. Právní úprava mi tedy připadá jako dostatečná. Samozřejmě je tu ale problém s její vymahatelností v praxi. To je ale spíše na předsedech soudů - nedokáži si představit, že bychom v tomto směru rozhodovali v konkrétních věcech my.

Ministerstvo by mohlo - jako státní správa soudů - vydat něco jako metodický pokyn…

Myslím, že hlavně se musí zjednodušit doručování. Mezery v dosavadní úpravě umožňují, aby se účastník řízení, který nechce převzít zásilku, úspěšně vyhýbal soudu. To by měl nový občanský soudní řád zlepšit.

Jak?

Adresát musí mít reálnou možnost si doručovanou zásilku převzít. Je ovšem na něm, zda této možnosti využije. Jedná se o princip, který vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropských společenství. Cílem připravované novely je zavést odpovědnost občanů za svou poštu. Bude zaveden institut povinné doručovací adresy. Jednalo by se o uvedení adresy, na které se osoba doopravdy zdržuje - nemuselo by vždy nutně jít o trvalé bydliště.

Od kdy má k té změně dojít?

Novela by měla být účinná od roku 2008.

Souhlasil byste s tím, aby účastníci řízení museli uvádět všechna důležitá tvrzení hned na začátku procesu, tedy aby pak neprodlužovali řízení dalšími novými a novými návrhy?

Máte zřejmě na mysli princip koncentrace řízení, kdy by byl účastník hned na počátku řízení povinen uvést „skutečnosti rozhodné pro danou věc“. Tímto směrem šly už předchozí novely občanského soudního řádu. A počítáme s tím, že v nové koncepci by měl být tento princip posílen. Na druhou stranu ale musíme velmi pečlivě vybalancovat, kdy takováto změna nebude vůči účastníkům nespravedlivá. Procesu se totiž účastní i právní laici, takže kritéria nelze nastavit tak, aby člověk neměl možnost soudit se bez odborné právní pomoci. Je tedy třeba zvažovat míru té povinnosti koncentrace. Abychom kvůli tomu neměli sice rychlá, ale nespravedlivá soudní rozhodnutí.

Nedávno jsme se v Profitu podrobně věnovali možnostem obrany proti nesprávným rozhodnutím úřadů. Správní soudy teď mohou rozhodnout, že úřad porušil zákon. Ale poškozený podnikatel pak s tímto rozhodnutím musí jít znovu k soudu, aby vymohl náhradu škody. Nebylo by lepší, kdyby správní soud mohl o náhradě škody rozhodnout rovnou?

Jsem pro podporu každého návrhu, který povede k zjednodušení soudního řízení a umožní občanovi dříve dosáhnout výsledku. Dokážu si představit, že soud, který rozhoduje o právním důvodu titulu pro výplatu náhrady škody, by mohl rozhodnout i o její náhradě.

Stejně tak jsem příznivcem toho, aby se v rámci trestního řízení, pokud je to aspoň trochu možné, rozhodlo i o nárocích poškozeného - aby se neodkazoval do civilního řízení.

Jak vlastně hodnotíte čtyřletou činnost Nejvyššího správního soudu? Považuji ji za výkladní skříň současné české justice. Složité vymahatelnosti práva neprospívá ani to, jakým způsobem vyšší soudy rozhodují o odvolání. Mnohdy místo toho, aby rovnou vydaly nové rozhodnutí, tak případ vrátí k projednání nižší instanci. Chystáte se to změnit? Samozřejmě jsem příznivcem apelačního principu, kdy odvolací soud, pokud shledá chybu, tak sám přímo rozhodne ve věci. Už v minulém volebním období jsem prosadil novelu občanského soudního řádu, která vedla k výraznému snížení množství případů, jež se v rámci odvolacího řízení vracejí k soudu prvního stupně. Dříve se takto vracelo 15 až 20 procent případů, po novele je to jen kolem osmi procent. Rád bych, kdyby to snižování pokračovalo na úroveň kolem čtyř procent, jako například v Německu. Pomůže k tomu nový občanský soudní řád? Myslím, že nebude potřeba změny v zákoně, je to spíš věc delší praxe a aplikování té současné úpravy. Nicméně v novém občanském soudním řádu pravděpodobně zvolíme přesnější formulaci. Půjde o zavedení úplné apelace? Nejsem příznivcem úplné, čisté apelace, jak ji zavedly některé transformující země ve střední Evropě. Protože pak by si nižší soudy byly vědomy, že se jim ten případ nikdy nemůže vrátit. A hřešily by na to. Možná by u nich převážil pocit: hlavně se toho případu rychle zbavit, nikoliv kvalitně rozhodnout. Musíme tedy najít vyvážený model. Rychlejšímu vymáhání peněžitých pohledávek má pomoci elektronický platební rozkaz. Jde o reakci na fakt, že dochází k nárůstu takzvaných nesporných peněžitých pohledávek a do budoucna lze očekávat další zvýšení počtu žalob. Pro neodborníky zkusme nejdříve stručně popsat, co to vlastně platební rozkaz je. Jde o zkrácené soudní řízení, probíhající bez jednání, dokazování a bez slyšení žalovaného. Soud rozhodne o pohledávce jen na základě věrohodných podkladů poskytnutých žalobcem. Nicméně žalovaný má samozřejmě možnost obrany, i když až po vydání rozhodnutí. Do 15 dnů od doručení platebního rozkazu může podat takzvaný odpor. V takovém případě - stejně jako když se rozkaz nepodařilo doručit - soud platební rozkaz zruší. Celý případ pak normálně projedná soud. Elektronický platební rozkaz by měl úplně stejná pravidla jako stávající platební či směnečný rozkaz? Ano. Žalobce by jen vyplnil elektronický formulář, podepsal zaručeným elektronickým podpisem a odeslal soudu. Jedinou podmínkou pro zahájení řízení a vydání elektronického platebního rozkazu bude zaplacení soudního poplatku a správné vyplnění formuláře. Při splnění všech náležitostí pak soud vydá automatizovaně elektronický platební rozkaz. Tím se celý proces ještě urychlí. Od kdy bude možné tuto novinku využít? Předpokládám, že od 1. ledna 2008. Připravil jste také nový zákon o vyšších soudních úřednících… Cílem je opět urychlení řízení: Soudce má „jen“ soudit, ostatní úkony a administrativu má dělat kvalitní nesoudcovský aparát. Mimo jiné i z toho důvodu, že za plat jednoho soudce zaplatíme dva až tři - spíše tři - soudní úředníky. Co ale chcete změnit? Vždyť vyšší soudní úředníci už několik let fungují. Ano, ale současná úprava není dostatečná. Připravili jsme úplně nový zákon, který lépe vymezí jejich postavení. Umožní jim v zásadě vykonávat veškeré činnosti na soudě s výjimkou věcí, které zákon taxativně vyhradí pouze soudcům. Návrh obsahuje také úplnou novinku: vyšší úředníky státních zastupitelství. Státní zástupci totiž zatím takové administrativní pracovníky neměli. SOUDCŮ UŽ JE DOST

Pomohla by rychlejším rozhodnutím větší specializace soudů? V Česku teď máme obecné soudy, ale v jejich rámci určitou specializaci - trestní senáty, civilní senáty, na krajských soudech pak správní či obchodní senáty. Myslím, že je to dostatečné rozlišení. Nejsem příznivcem toho, abychom zřizovali úplně speciální soudy, například obchodní nebo správní. Někteří odborníci kritizují zbytečně komplikovanou vertikální strukturu soudů. Mnozí navrhují zrušení vrchních soudů. Souhlasil byste s tím? V tuto chvíli není jejich rušení předmětem diskuze. Vedlo by to k dalším transakčním nákladům. Ty soudce by bylo potřeba někam převést, změnit působnost soudů, přesunout agendu… V 90. letech soudům výrazně přibylo práce, dlouho se mluvilo o nedostatečném počtu soudců. Je už jich dost? V České republice je nyní zhruba 3000 soudců, letos by jich mělo přibýt jen pár desítek - registrujeme kolem stovky justičních čekatelů. Neuvažuji už o dalším nárůstu jejich počtů. Problémem však zůstává situace v některých regionech, hlavně v severních Čechách. Místo dalšího zvyšování počtu soudců se chci soustředit právě na vyšší soudní úředníky, elektronizaci justice a celkové zefektivnění řízení. Zmínil jste severní Čechy. Tam je tedy soudců pořád málo? Okresní soudy v severních Čechách vykazují největší počet nedodělků, tedy řízení trvajících déle než tři roky. V trestních věcech jde o 69 procent ze všech starších nevyřešených případů, v civilních přes 31 procent. Výkonnost severočeských soudů je přitom vyšší než celorepublikový průměr. Aby soudci zvládali běžnou agendu, je třeba doplnit stavy o 21 soudců. I tak by ale nebyli schopni zpracovat staré nedodělky. Proto je třeba navýšit jejich počet až o dalších 34 soudců tak, aby byly všechny stávající nedodělky vyřízeny do dvou až tří let. Poté by těch zhruba 30 soudců bylo k dispozici pro ostatní soudy v republice. Jaké další kraje patří k problematickým?

Situace v severních Čechách je prokazatelně nejhorší, byť třeba na jižní a severní Moravě také není situace příliš uspokojivá. Zatímco v jiných krajích budou tyto nedodělky řešeny v rámci připravované reformy justice, v severních Čechách jsme museli zasáhnout hned.

Ovlivní jmenování nových soudů rozpočet?

Ne. Vláda v rozpočtu pro tento rok počítá s jmenováním 71 nových soudců, takže nepůjde o zvýšené výdaje.

Letošní státní rozpočet přidělil justici rekordních 20 miliard korun. Jste spokojeni?

Samozřejmě asi žádný rezort nebude nikdy úplně spokojen, k vyřešení všech problémů by bylo potřeba mnohem víc peněz. Nicméně jsme za těch 20 miliard rádi, použijeme je především na zmíněné vyšší soudní úředníky a další kroky, směřující ke zrychlení řízení, jako je elektronizace justice. Kolem 150 milionů půjde na přípravu insolvenčního rejstříku.

Nový insolvenční zákon je, společně se zrychlením zápisů do obchodních rejstříků, vaším asi nejviditelnějším úspěchem z dob stínového ministrování. Proč ale byla odložena jeho účinnost?

Sněmovna přijala zákon ještě v minulém volebním období. Přesto tehdejší premiér Paroubek jaksi nepočítal s těmi 150 až 160 miliony, nutnými na technické zajištění schválené novinky. Pro uskutečnění zákona v praxi neudělala předchozí vláda skoro nic. Takže my jsme třeba museli opožděně připravit výběrové řízení na firmu, která připraví elektronický systém pro insolvenční rejstřík.

POMOHLA BY LEGISLATIVNÍ ZDRŽENLIVOST Často píšeme o nepřehlednosti právního řádu, přílepcích a podobně. Senátorka Soňa Paukrtová přišla s návrhem na legislativní stop-stav. Máte nějaké lepší řešení?

Já si dost dobře nedovedu představit příkaz, který by byl natolik efektivní, že by mohl jít proti vůli zákonodárců. Celé to souvisí s politickou kulturou a vztahem zákonodárců k legislativě. V České republice bohužel převládá „legislativní optimismus“. Zákonodárci si myslí, že problém vyřeší tím, že přijmou nový zákon. Jenže oni neomezí kouření tím, že ho zakážou na zastávkách hromadné dopravy. To je pouze počátek právní úpravy. Důležité je tu právní úpravu aplikovat a vymáhat. Jenže to už bohužel zákonodárci neřeší.

Co byste tedy doporučil kolegům poslancům, nebo přinejmenším svým spolustraníkům? Prospělo by, kdyby na legislativu začali nahlížet trochu střídmějším pohledem. Politická kultura by měla obsahovat jistou zákonodárnou zdrženlivost a úctu před právem. Právo nemůže být pouze vykonavatelem aktuální politické vůle vládnoucí většiny. Čím více právních předpisů máte, tím je právo v praxi méně efektivní. A tím obtížněji se vymáhá. Platí tady nepřímá úměra. Prospělo by tedy dát větší prostor soudům, respektu k jejich rozhodování? Když bude méně právní regulace, více věcí se bude řešit soudními rozhodnutími nebo rozhodnutími správních orgánů. Nebo nebude potřeba řešit vůbec. JUDR. JIŘÍ POSPÍŠIL**

Narodil se 24. listopadu 1975 v Chomutově, od roku 1976 žije v Plzni. Tam absolvoval gymnázium a následně Právnickou fakultu Západočeské univerzity. Poté pracoval jako advokátní koncipient. V roce 2000 se vrátil na fakultu jako odborný asistent katedry správního práva. Přednáší také na Soukromé vysoké škole Karlovy Vary. Již v roce 1994 vstoupil do ODA, v roce 1998 se stal členem ODS. O dva roky později byl zvolen zastupitelem nově vzniklého Plzeňského kraje. Za další dva roky se stal poslancem Parlamentu ČR, ve sněmovně byl místopředsedou ústavně právního výboru. V roce 2003 jej ODS jmenovala stínovým ministrem spravedlnosti. Vloni byl opět zvolen poslancem a poté se stal ministrem v první i druhé Topolánkově vládě. Ve volném čase se věnuje podpoře českého moderního umění. Je svobodný a bezdětný.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče