Chcete zaplatit daň později?

18. srpna 2003, 00:00 - Michal Czigle, Finanční ředitelství Praha
18. srpna 2003, 00:00

V životě každého daňového subjektu mohou nastat situace, kdy není schopen vdaný okamžik uhradit splatnou daňovou povinnost. Existence splatného daňového nedoplatku u správce daně přitom může zkomplikovat další podnikatelské, ale i jiné aktivity daňového subjektu.

Jak správně žádat o úlevu, ve formě posečkání nebo splátkování daně

V případě fyzických osob může mít dokonce dopad i na jeho rodinné vztahy.

Daňovému dlužníkovi po dobu, po kterou je v prodlení s úhradou daňového nedoplatku, vzniká penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně denně. Pokud daňový nedoplatek vznikl na základě zjištění správce daně, činí penalizační sazba 0,2 % denně. V íce než 36 % roční penalizační sazby je tedy zvlášť tvrdým trestem za pozdní úhradu daně. Penalizace však není jediným „trestem“ za prodlevu s úhradou daně. Daňový dlužník, který má u správce daně evidovaný daňový nedoplatek, riskuje, že tento daňový nedoplatek bude správce daně vymáhat daňovou exekucí nebo o provedení výkonu rozhodnutí požádá soud či soudního exekutora. Aby mohl daňový dlužník problémům předejít, umožňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně povolit posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, čímž dochází k odložení splatnosti daně. T ento institut upravený ve stanovení § 60 zákona o správě daní je tedy úlevou poskytovanou daňovému dlužníku při placení daně. Ani na povolení splátkování či posečkání daně však neexistuje právní nárok. To znamená, že o podaných žádostech rozhoduje vždy správce daně na základě svého uvážení.

Co má obsahovat žádost

Řízení o posečkání daně nebo splátkování se zahajuje podáním žádosti daňového dlužníka o úlevu. V případě posečkání daně je předmětem žádosti požadavek daňového dlužníka na odložení splatnosti daně na přesně určenou dobu, vymezenou v rozhodnutí o posečkání. Lhůta, ve které musí být daňová povinnost uhrazena, může být vyjádřena konkrétním datem nebo událostí. Okamžik, kdy má být posečkaný daňový nedoplatek nejpozději uhrazen, je správcem daně často určen kombinací zmiňovaných způsobů. V případě splátkování daně je předmětem žádosti požadavek na rozložení splatného daňového nedoplatku do splátek. Výše jednotlivých splátek a lhůta jejich splatnosti je určena v rozhodnutí o splátkování. Zákon o správě daní spojuje podání žádosti o posečkání či splátkování daně s existencí vážné újmy daňového dlužníka v případě, že by na něm byla požadována neprodlená úhrada daňového nedoplatku. Pokud není možné vybrat daňový nedoplatek najednou, měla by být tato žádost důkladně zdůvodněna. Správce daně je oprávněn si v žádosti uváděné důvody ověřit, zpravidla místním šetřením. Zákon sice dále umožňuje povolit posečkání i u částek, u nichž lze očekávat, že budou správcem daně odepsány, touto skutečností by však daňový dlužník odůvodňovat svoji žádost neměl. K odepsání daňového nedoplatku dochází výlučně z moci úřední a správce daně o tomto úkonu daňového dlužníka ani neinformuje. Skutečnost, že daňový nedoplatek, o jehož posečkání je žádáno, je nedobytný, by však mohl vzít správce daně v úvahu při svém rozhodování o žádosti o povolení posečkání. Nejčastějšími důvody pro povolení posečkání či splátkování jsou majetkové poměry daňového dlužníka a neschopnost v daný okamžik zaplatit splatný daňový nedoplatek a důvody spočívající v jeho nesouhlasu s výší vyměřené či doměřené daně, která je napadena opravným prostředkem nebo správní žalobou. Kromě řádného zdůvodnění požadavku na odložení splatnosti daně, musí žádost obsahovat:

a) výši daňové povinnosti určenou druhem příjmu, zdaňovacím obdobím a konkrétní částkou, která má být splátkována či posečkána,

b) návrh termínu náhradní splatnosti nebo splátkový kalendář. Podání žádosti o posečkání či splátkování daně podléhá správnímu poplatku, který činí 100 Kč.

Rozhodnutí správce

O žádosti o posečkání nebo splátkování daně rozhoduje správce daně rozhodnutím podle § 60 zákona o správě daní. Správce může žádosti daňového dlužníka vyhovět v plném rozsahu, částečně nebo žádost zamítnout. O částečném vyhovění žádosti hovoříme tehdy, pokud správce daně sice posečkání nebo splátkování nedoplatku povolí, ale na jinou dobu nebo v jiných splátkách, než je v žádosti uvedeno. Posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta, ve které se promlčuje právo vybrat daň. Toto ustanovení má zajistit, aby v případě, že podmínky splátkování či posečkání nebudou dodrženy, bylo možné daňový nedoplatek na daňovém dlužníkovi vymáhat. Lhůty, ve kterých se promlčuje vybrání daňového nedoplatku, jsou uvedeny v ustanovení § 70 zákona o správě daní. Obecná promlčecí lhůta je šestiletá a její počátek je odvozen od posledního dne roku, ve kterém se stal nedoplatek splatný. Zákon dále rozeznává prodlouženou promlčecí lhůtu (30 let), která se uplatní v případě, že daňový nedoplatek je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Povolení posečkání či splátkování daně může být podmiňováno provedením zajištění daňového nedoplatku. Správce daně může požadovat, aby mu daňový dlužník poskytl majetek k zřízení zástavního práva nebo složil určitou jistotu. Správce daně si může určit i další podmínky, které specifikuje v samotném rozhodnutí o povolení posečkání nebo splátkování. Pokud daňový dlužník podmínky nesplní, posečkání nebo splátkování se zruší. Správce daně nemá zákonem určenou lhůtu, ve které musí o podané žádosti rozhodnout. Skutečnost, že správce daně o žádosti nerozhodl, však neznamená, že by daňový dlužník neměl být návrhem v žádosti vázán. To znamená, že by v případě jím navrhované splatnosti některé ze splátek nebo dokonce celého daňového nedoplatku, měl tuto splátku nebo daňový nedoplatek uhradit. Správce daně při rozhodování může vzít v úvahu i tuto skutečnost. Proti rozhodnutí o povolení posečkání nebo splátkování nelze podat odvolání. Lze však proti němu podat mimořádný opravný prostředek, žádost o obnovu řízení. Vzhledem k tomu, že se však jedná o procesní rozhodnutí, které nebrání daňovému dlužníku podat opakovanou žádost o úlevu, je praktičtější podat novou žádost.

Diskontní úrok

Pokud daňový dlužník dodrží všechny podmínky správce daně a nedoplatek uhradí, nebude mu za tuto dobu počítáno penále, ale úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Od 26. 6. 2003 činí diskontní úroková sazba 1,25 %, a tak dělá úrok 1,75 % ročně. Správce daně předepíše úrok, pokud je vyšší než 49 Kč, za celou dobu posečkání nebo splátkování a o jeho výši vyrozumí daňového dlužníka platebním výměrem. Předepsaný úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru. Při posečkání nebo splátkování daně nelze současně uplatňovat penále i úrok. Při posečkání nebo splátkování penále a zvýšení daně může správce daně od úročení upustit.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče