Chcete zaplatit daň později?

18. srpna 2003, 00:00 - Michal Czigle, Finanční ředitelství Praha
18. srpna 2003, 00:00

V životě každého daňového subjektu mohou nastat situace, kdy není schopen vdaný okamžik uhradit splatnou daňovou povinnost. Existence splatného daňového nedoplatku u správce daně přitom může zkomplikovat další podnikatelské, ale i jiné aktivity daňového subjektu.

Jak správně žádat o úlevu, ve formě posečkání nebo splátkování daně

V případě fyzických osob může mít dokonce dopad i na jeho rodinné vztahy.

Daňovému dlužníkovi po dobu, po kterou je v prodlení s úhradou daňového nedoplatku, vzniká penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně denně. Pokud daňový nedoplatek vznikl na základě zjištění správce daně, činí penalizační sazba 0,2 % denně. V íce než 36 % roční penalizační sazby je tedy zvlášť tvrdým trestem za pozdní úhradu daně. Penalizace však není jediným „trestem“ za prodlevu s úhradou daně. Daňový dlužník, který má u správce daně evidovaný daňový nedoplatek, riskuje, že tento daňový nedoplatek bude správce daně vymáhat daňovou exekucí nebo o provedení výkonu rozhodnutí požádá soud či soudního exekutora. Aby mohl daňový dlužník problémům předejít, umožňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně povolit posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, čímž dochází k odložení splatnosti daně. T ento institut upravený ve stanovení § 60 zákona o správě daní je tedy úlevou poskytovanou daňovému dlužníku při placení daně. Ani na povolení splátkování či posečkání daně však neexistuje právní nárok. To znamená, že o podaných žádostech rozhoduje vždy správce daně na základě svého uvážení.

Co má obsahovat žádost

Řízení o posečkání daně nebo splátkování se zahajuje podáním žádosti daňového dlužníka o úlevu. V případě posečkání daně je předmětem žádosti požadavek daňového dlužníka na odložení splatnosti daně na přesně určenou dobu, vymezenou v rozhodnutí o posečkání. Lhůta, ve které musí být daňová povinnost uhrazena, může být vyjádřena konkrétním datem nebo událostí. Okamžik, kdy má být posečkaný daňový nedoplatek nejpozději uhrazen, je správcem daně často určen kombinací zmiňovaných způsobů. V případě splátkování daně je předmětem žádosti požadavek na rozložení splatného daňového nedoplatku do splátek. Výše jednotlivých splátek a lhůta jejich splatnosti je určena v rozhodnutí o splátkování. Zákon o správě daní spojuje podání žádosti o posečkání či splátkování daně s existencí vážné újmy daňového dlužníka v případě, že by na něm byla požadována neprodlená úhrada daňového nedoplatku. Pokud není možné vybrat daňový nedoplatek najednou, měla by být tato žádost důkladně zdůvodněna. Správce daně je oprávněn si v žádosti uváděné důvody ověřit, zpravidla místním šetřením. Zákon sice dále umožňuje povolit posečkání i u částek, u nichž lze očekávat, že budou správcem daně odepsány, touto skutečností by však daňový dlužník odůvodňovat svoji žádost neměl. K odepsání daňového nedoplatku dochází výlučně z moci úřední a správce daně o tomto úkonu daňového dlužníka ani neinformuje. Skutečnost, že daňový nedoplatek, o jehož posečkání je žádáno, je nedobytný, by však mohl vzít správce daně v úvahu při svém rozhodování o žádosti o povolení posečkání. Nejčastějšími důvody pro povolení posečkání či splátkování jsou majetkové poměry daňového dlužníka a neschopnost v daný okamžik zaplatit splatný daňový nedoplatek a důvody spočívající v jeho nesouhlasu s výší vyměřené či doměřené daně, která je napadena opravným prostředkem nebo správní žalobou. Kromě řádného zdůvodnění požadavku na odložení splatnosti daně, musí žádost obsahovat:

a) výši daňové povinnosti určenou druhem příjmu, zdaňovacím obdobím a konkrétní částkou, která má být splátkována či posečkána,

b) návrh termínu náhradní splatnosti nebo splátkový kalendář. Podání žádosti o posečkání či splátkování daně podléhá správnímu poplatku, který činí 100 Kč.

Rozhodnutí správce

O žádosti o posečkání nebo splátkování daně rozhoduje správce daně rozhodnutím podle § 60 zákona o správě daní. Správce může žádosti daňového dlužníka vyhovět v plném rozsahu, částečně nebo žádost zamítnout. O částečném vyhovění žádosti hovoříme tehdy, pokud správce daně sice posečkání nebo splátkování nedoplatku povolí, ale na jinou dobu nebo v jiných splátkách, než je v žádosti uvedeno. Posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta, ve které se promlčuje právo vybrat daň. Toto ustanovení má zajistit, aby v případě, že podmínky splátkování či posečkání nebudou dodrženy, bylo možné daňový nedoplatek na daňovém dlužníkovi vymáhat. Lhůty, ve kterých se promlčuje vybrání daňového nedoplatku, jsou uvedeny v ustanovení § 70 zákona o správě daní. Obecná promlčecí lhůta je šestiletá a její počátek je odvozen od posledního dne roku, ve kterém se stal nedoplatek splatný. Zákon dále rozeznává prodlouženou promlčecí lhůtu (30 let), která se uplatní v případě, že daňový nedoplatek je zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Povolení posečkání či splátkování daně může být podmiňováno provedením zajištění daňového nedoplatku. Správce daně může požadovat, aby mu daňový dlužník poskytl majetek k zřízení zástavního práva nebo složil určitou jistotu. Správce daně si může určit i další podmínky, které specifikuje v samotném rozhodnutí o povolení posečkání nebo splátkování. Pokud daňový dlužník podmínky nesplní, posečkání nebo splátkování se zruší. Správce daně nemá zákonem určenou lhůtu, ve které musí o podané žádosti rozhodnout. Skutečnost, že správce daně o žádosti nerozhodl, však neznamená, že by daňový dlužník neměl být návrhem v žádosti vázán. To znamená, že by v případě jím navrhované splatnosti některé ze splátek nebo dokonce celého daňového nedoplatku, měl tuto splátku nebo daňový nedoplatek uhradit. Správce daně při rozhodování může vzít v úvahu i tuto skutečnost. Proti rozhodnutí o povolení posečkání nebo splátkování nelze podat odvolání. Lze však proti němu podat mimořádný opravný prostředek, žádost o obnovu řízení. Vzhledem k tomu, že se však jedná o procesní rozhodnutí, které nebrání daňovému dlužníku podat opakovanou žádost o úlevu, je praktičtější podat novou žádost.

Diskontní úrok

Pokud daňový dlužník dodrží všechny podmínky správce daně a nedoplatek uhradí, nebude mu za tuto dobu počítáno penále, ale úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Od 26. 6. 2003 činí diskontní úroková sazba 1,25 %, a tak dělá úrok 1,75 % ročně. Správce daně předepíše úrok, pokud je vyšší než 49 Kč, za celou dobu posečkání nebo splátkování a o jeho výši vyrozumí daňového dlužníka platebním výměrem. Předepsaný úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru. Při posečkání nebo splátkování daně nelze současně uplatňovat penále i úrok. Při posečkání nebo splátkování penále a zvýšení daně může správce daně od úročení upustit.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Aprílová GeForce GTX do USB skutečně existuje. Nvidia omezenou sérii rozdá
Google po letech ustoupil. Nebude číst vaše e-maily kvůli reklamě
Nvidia GeForce GT 1030 – jak se hraje na grafice za 2000 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít