Chcete dobrý výhled? Zkuste rozhlednu

25. června 2010, 14:03 - Jiří Němeček
25. června 2010, 14:03

Dříve strážní hlásky, dnes cíl turistů. Takové jsou rozhledny v Česku. Nejvíce jich lidé najdou od Aše po Jizerky. I rozhledny mají ale svoje problémy, většinou finanční. Trn z paty jim často tahají mobilní operátoři, kteří hledají nejlepší pokrytí krajiny.

Taneční sál na Černé Studnici je opuštěný, peníze majitelům přinášejí televizní a mobilní dokrývače.

Severní a západní Čechy jsou baštou rozhleden. I když většina z dnes fungujících byla postavena pro turistické účely, jejich předchůdkyně sloužily před staletími jako strážní věže před útočníky ze západu a severu. Není proto divu, že se dodnes dochovalo v regionu na 56 rozhleden – to je skoro tolik, jako ve zbytku republiky dohromady.

Například liberecký „kuželoid“ Ještěd (1012 metrů nad mořem), který jako logo severních Čech využívá i televizní zpravodajství, má archivní zprávy o své strategické pozorovací poloze už z roku 1737. Královka, Slovanka, Špičák, Štěpanka, Frýdlantská hláska (Výšina), to je jen část rozhleden v regionu. V mírnou nadsázkou je možné říci, že není místo, které by nebylo „hlídatelné“ alespoň jednou z rozhleden.

Věčný problém podnikání: Má dáti / Dal Přesto i tyto kamenné či dřevěné dámy mají starosti. Většinou finanční. Rozhledny v majetku obcí mají většinou šanci získat prostředky na provoz a obnovu z městských a krajských pokladen nebo i evropských fondů. Řada budov a pozemků se ale při privatizaci dostala do rukou soukromých majitelů, kteří podcenili finanční náročnost provozu. Rozdíl mezi udržitelným vstupným (čisté příjmy bez podílu na zisku restaurací či bufetů) a potřebnými investicemi a náklady na provoz je totiž výrazný. Bilanci ale v posledních letech vylepšují poplatky za technické převaděče a vysílače televizních a mobilních provozovatelů. Příkladem může být právě Jablonecko v Libereckém kraji. Vyhlídková věž na Proseči, kde se konaly víkendové taneční zábavy, vyhořela už počátkem devadesátých let. I po opravě už její návštěvnost nikdy nedosáhla původního stavu. Podobné problémy řešila i rozhledna Černá Studnice směřující do Českého ráje. Původní taneční sál není v dobrém stavu, i když se podařilo po letitých sporech s ekology pro objekt zavést místo původní žumpy kanalizaci s trativodem. Na Studnici začal jezdit výletní silniční vláček a lidé znovu objevují síť turistických tras vedoucích do Jablonce nad Nisou, Smržovky, Pěnčína či Železného Brodu. I tady ale provozovatelé uvažují, co bude dál. Majitel chaty s rozhlednou totiž před několika dny zemřel a další osud závisí na dědickém řízení. „Je to zapeklitá situace, zatím je jmenován správce,“ říká jeden z právníků, kteří situaci sledují. Zaměstnanci i místní obyvatelé ale doufají, že rozhledna (869 metrů nad mořem) se nezavře. Je totiž jedním z lákadel Jizerských hor. Nervozitu místních je možné pochopit i kvůli dlouho se táhnoucímu sporu o jinou, nedalekou rozhlednu Bramberk (797 metrů nad mořem). Na ni totiž už pár let nemohou turisté kvůli špatnému technickému stavu schodiště ani pomyslet. Navíc ovšem až do letošního května nemohli lidé používat ani přilehlé turistické trasy. Ty totiž leží na soukromých pozemcích, o které se majitelé dohadují. Obec je rozhodnuta o svou dominantu bojovat |ZAJÍMAVOSTI ČESKÝCH ROZHLEDEN|
|Bukovanský mlýn: Jako rozhledna slouží u Bukovan u Kyjova na Hodonínsku nově postavená replika větrného mlýna. Churáňov: V blízkosti této šumavské obce je na rozhlednu přebudován bývalý skokanský můstek; kvůli špatnému technickému stavu je však nepřístupná. Krásenský vrch: Kamenná věž u Krásna nedaleko Horního Slavkova na Sokolovsku bývá označována za nejpodivuhodnější rozhlednu v zemi, a to díky spirálovitému schodišti, které neobvykle vede po vnějším obvodu pětadvacetimetrové věže. Lomnice nad Popelkou: Netradiční rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku K70, na kterém byl vybudován visutý ochoz s rozhlednou ve výšce 28 metrů. Javorník: Zřejmě nejznámější „nastavovaná“ rozhledna v Česku. Jelikož kamennou rozhlednu z roku 1938 přerostly okolní stromy, bylo v původní 25 metrů vysoké věži odstraněno schodiště a uvnitř postavena další osmiboká věž, která pak pokračuje původní střechou až do výšky 39,5 metru. Ještěd: Původní horská chata s rozhlednou byla v roce1973 nahrazena futuristickou budovou, která se stala „Stavbou 20. století“ středoevropského regionu.|
Rozhledna s okolními pozemky je v současné době stále v majetku manželů Jindříškových, jejichž firma před pěti lety skončila v konkurzu. Manželé zmizeli do zahraničí, pozemky pronajali a spory řeší přes právníky. O výpovědi smlouvy dosavadnímu nájemci rozhodl správce konkurzní podstaty na podzim loňského roku. Důvodem bylo právě to, že nájemce odmítal zprůchodnit turistické cesty. V té době se konečně dostalo do hry město Lučany, které se dlouhodobě snažilo prosadit znovuotevření areálu veřejnosti, a nakonec právě s městem podepsal správce konkurzní podstaty novou smlouvu. Nájemné má být deset tisíc korun na rok. Město ale netrpělivě čeká na dražbu a o rozhlednu i pozemky vážně stojí. Starosta Jiří Řešátko říká, že termín dražby zatím nebyl určen. Město ale jedná v těchto dnech s místními řemeslníky, aby na sezonu alespoň opravili schody na rozhlednu. Tam kvůli bezpečnosti totiž turisty město zatím pustit nemůže. Má ale pronajaty jak rozhlednu samotnou, tak okolní turistické stezky. „Letos tu v létě žádné zátarasy nebudou, turisti klidně mohou přijít. Jak to bude s rozhlednou, to uvidíme,“ potvrzuje Řešátko. Lučanští by se mohli při rekonstrukci rozhledny opřít také o finanční pomoc ze strany Jablonce. Podle nedávného vyjádření starosty Petra Tulpy je město ochotné Lučanům v případě úspěchu v dražbě pomoci.
Otto von Bismarck by mohl být poctěn

Naopak jsou v severních Čechách rozhledny, které zaznamenaly své znovuzrození. Třeba Bismackova věž. Ta byla vybudována v roce 1909 na místě stržené dřevěné rozhledny z roku 1891. Původně nesla název Nová rozhledna na Zelené hoře, později byla pojmenována na počest sjednotitele Německa a dlouholetého kancléře Otto von Bismarcka.

Osmnáct metrů vysoká kamenná stavba stojí na Zelené hoře (637 metrů nad mořem) vzdálené asi sedm kilometrů z centra Chebu nedaleko hranic s Německem. Z toho důvodu byla po druhé světové válce až do pádu železné opony jako součást hraničního pásma nepřístupná, dokonce zmizela z map a mnozí pamětníci se domnívali, že byla zbourána, neboť věž postupně úplně zmizela za vysokými stromy. Významným turistickým cílem Chebska se znovu stala až po rekonstrukci před pěti lety.

V rámci Bismarckova kultu (Bismarck zemřel v roce 1898) byly na území dnešní České republiky vybudovány celkem tři rozhledny a všechny se zachovaly dodnes – kromě Zelené hory u Chebu ještě na vrchu Háj u Aše a na Tanečnici u Mikulášovic na Děčínsku.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče