Chceš dodávat? Zaplať!

30. ledna 2006, 00:00 - PETR HAVEL
30. ledna 2006, 00:00

ZNEUŽÍVÁNÍ EKONOMICKÉ ZÁVISLOSTI Dodavatelé zboží pro obchodní řetězce si stěžují na jejich vyděračské praktiky. Podobně nedůstojné postavení mají také třeba menší stavební firmy, fungující při veřejných zakázkách jako subdodavatelé velkých společností.

ZNEUŽÍVÁNÍ EKONOMICKÉ ZÁVISLOSTI

Dodavatelé zboží pro obchodní řetězce si stěžují na jejich vyděračské praktiky. Podobně nedůstojné postavení mají také třeba menší stavební firmy, fungující při veřejných zakázkách jako subdodavatelé velkých společností. Na údajně neférové praktiky gigantů ale přistupují a bojí se je kritizovat jinak než jen anonymně. Pod pojmem „zneužívání ekonomické závislosti“ se problém řeší také na úrovni Hospodářské komory či vlády. V Poslanecké sněmovně jsou nyní dva návrhy zákonů, které by mohly situaci alespoň trochu zlepšit.

Hned dvě novely zákonů mají v brzké době umravnit chování velkých firem vůči malým. Konkrétně se jedná o zákon na ochranu hospodářské soutěže a na ochranu spotřebitele. Pod oběma návrhy je podepsán předseda parlamentního zemědělského výboru Ladislav Skopal. Ten je přesvědčen, že novely posílí pozici malých firem. Řada osobností však jeho optimismus nesdílí.

Návrh na změnu zákona o hospodářské soutěži již prošel vládou a nyní se jím začíná zabývat Poslanecká sněmovna. Ochrana spotřebitele je v legislativním procesu dál, minulý týden hospodářský výbor například odsouhlasil zvýšení sankcí za prohřešky obchodních řetězců ze současných tří na 50 milionů korun.

STAČÍ PLATNÉ ZÁKONY?

Novelu zákona na ochranu hospodářské soutěže podporuje i sám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad si přitom slibuje účinnější postih velkých firem, pokud zneužívají svého postavení vůči menším subjektům. Částečně rozpolcená je v posuzování návrhu Hospodářská komora České republiky. Její prezident Jaromír Drábek má sice k dosavadní podobě určité výhrady, avšak zlepšení pozice malých firem vůči velkým vítá.

Zato Svaz průmyslu a cestovního ruchu (SOCR), který je členem komory, proti navrhované regulaci protestuje. Již současná podoba zákona prý dává malým firmám možnost se proti dominanci bránit. To podle viceprezidenta svazu Zdeňka Juračky stačí. Případné problémy je třeba řešit hlavně účelnou komunikací v rámci obchodních vztahů.

Potravinářská komora České republiky (PK) je spíše pro, ale pokud se současný návrh přepracuje. Někteří představitelé potravinářů se ale domnívají, že regulace zákonem ničemu nepomůže.

Také podpora zpřísnění zákona na ochranu spotřebitele je vlažná. Podle prezidenta PK Jaroslava Camplíka se například zvýšení pokut řetězcům může promítnout do zvýšení poplatků, které budou řetězce po svých dodavatelích požadovat.

NIC NENÍ TAK HORKÉ

Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v podání Skopalova návrhu nemá podle SOCR obdobu v žádné ze zemí Unie. Chování řetězců vůči dodavatelům navíc podle nich zdaleka není tak tvrdé, jak se říká. Podle viceprezidenta Juračky by měl být základním nástrojem k růstu kvality prodeje i partnerských vztahů rozvoj komunikace mezi obchodníky, jejich dodavateli a státními dozorovými orgány. Další standardní cestou je samoregulace, v tuzemských podmínkách jde o plnění zásad etického kodexu obchodníků v rámci Společnosti pro korektní podnikání.

„V současné době dochází oproti minulosti k významnému posunu. Na posledním jednání představenstva SOCR se všichni zástupci obchodních řetězců zavázali, že takové zásady podepíší,“ konstatoval Juračka. Některé řetězce již tak podle jeho údajů učinily, například Globus nebo Carrefour. Regulaci obchodních vztahů zákonem nepovažuje SOCR za řešení.

„Podle nás to vypadá, že tvrzení v důvodové zprávě k novele zákona, který má regulaci zavést, jsou nepřesná, neúplná a subjektivní. Vyzdvihují totiž jen klady regulace a zamlčují její zápory. Za pravdu nám dává i vývoj v zahraničí, kde některé země regulace obchodníků zavedly, ale v současné době od nich zase ustupují,“ tvrdí Juračka.

Například v Německu podle jednatele sítě Globus Petra Vyhnálka žádná obdobná regulace neexistuje. Korektní chování obchodníků podle něj sledují tamní živnostenské úřady a německý kartelový zákon. A ten prvky Skopalova návrhu neobsahuje. Případné spory mezi obchodními partnery rozhoduje soud.

Jsou-li v Německu nějaké problémy, které řeší majitelé obchodů, pak je to hlavně rozšiřování prodejních ploch. „Regulace prodejní plochy obchodu na obyvatele je také jediná regulace, která má smysl. Čili regulace na samém začátku celého procesu. To se ale při nástupu obchodních řetězců v Česku nestalo a všechny stávající pokusy o nápravu jsou již jenom chytáním kočky za ocas,“ říká Vyhnálek.

Možnost zamezit nekontrolovatelnému růstu obchodu měli a mají podle něj především vlastníci pozemků a obce. Jenže ty sledují při souhlasu s výstavbou obchodů většinou vlastní pragmatické cíle, zejména příjem pro obecní kasu. Výstavba obchodů je totiž spojena s budováním místních sítí komunikací a příjmy obcí, které jsou nedostačující, posílí peníze za zakoupený pozemek. I pro budoucnost je tak zakopaný pes především v územních plánech měst a obcí.

NECHCEME NIČIT MALÉ VÝROBCE

Ani v Rakousku, domovské zemi řetězce Interspar, podle generálního ředitele této sítě pro Česko Martina Hrušky regulace obchodních vztahů uzákoněna není. „Pídili jsme se po tom, ale na nic zásadního jsme nepřišli. Zasahování státu do obchodních vztahů je minimální, protože není nutné. V Rakousku se obě strany -dodavatel i odběratel - vzájemně respektují a vztahy velkých obchodů s malými dodavateli fungují dobře,“ popisuje situaci Hruška.

Zkušenosti z Rakouska hodlá Interspar podle jeho slov uplatňovat i v tuzemsku, ze strany malých výrobců ale často naráží na bariéru nepochopení a nedůvěry. „Našim zájmem je prezentovat v našich obchodech výrobky regionálních pekáren nebo řezníků, abychom zákazníkům nabídli širší sortiment. Oni ale mají strach, že po nich budeme chtít nějaké blíže nespecifikované vysoké poplatky. Nabídli jsme například místním malým výrobcům bezplatně inzerci jejich produktů v našich letácích, nikdo toho ale nevyužil,“ uvedl Hruška.

O vzájemné výhodné spolupráci hovoří i Markéta Světlíková, mediální zástupkyně společnosti Makro. „Jsme velkoobchodem pro podnikatele, svými aktivitami se snaží podpořit podnikatelské prostředí. Chceme vystupovat vždy jako obchodní partner našich dodavatelů,“ říká. Podle ní jsou vztahy s dodavateli koncipovány jako vyvážené.

O zneužívání dominantního postavení nic nevědí ani v Aholdu, který v Česku provozuje supermarkety Albert a hypermarkety Hypernova. „Na trhu je velká konkurence maloobchodníků a rozhodně nemáme dominantní postavení. Naše jednání s dodavateli vedeme vždy v souladu s tuzemskou legislativou,“ říká mluvčí firmy Kateřina Černá.

Svaz průmyslu a cestovního ruchu v současnosti analyzuje formy regulací obchodních vztahů v ostatních zemí Unie. Juračka hodlá závěry šetření předat přímo Skopalovi. Svaz totiž věří, že i na základě argumentace z analýzy se stávající podoba návrhu novely změní. Pokud by totiž šel tuzemský zákon nad rámec praxe běžné v Unii, budou si na nadměrnou regulaci obchodníci stěžovat u Evropské komise.

ZA CO SE TAKÉ PLATÍ ŘETĚZCŮM

  • za „vpuštění“ zboží do prodejny, takzvané zalistovací poplatky (nejméně desetitisíce korun)
  • za dobré umístění na regálu (desetitisíce korun)
  • za propagaci výrobků, umístění v letáku (desetitisíce korun)
  • za každé otevření nového obchodu daného řetězce (desetitisíce korun) (1)
  • poplatek u příležitosti výročí otevření konkrétní prodejny či řetězce (desetitisíce korun)
  • za umístění zboží u pokladen (zhruba 2000 korun za jednu pokladnu)
  • dlouhá splatnost faktur (60, 90 nebo i 180 dnů) (2)
  • příspěvky na dopravu zboží z centrálního skladu řetězce do prodejen
  • poplatky za ochutnávky v areálu prodejny

(1) Za otevření nových obchodů se považuje i převzetí obchodů konkurenční sítě. Typickým případem bylo převzetí prodejen Julius Meinl firmou Ahold. Podle informací Profitu museli dodavatelé údajně platit stejně jako za novou prodejnu i v případě, že už předtím dodávali jak do sítě Aholdu, tak do sítě Julius Meinl. (2) Podle dodavatelů řetězce často vracejí faktury kvůli formálním nedostatkům těsně před uplynutím doby splatnosti, čímž se skutečná splatnost ještě více oddaluje.

Pramen: informace Profitu od několika dodavatelů, konkrétní výše záleží hlavně na velikosti prodejny a typu dodavatele 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče