Chceme, aby Česko vyčerpalo sto procent dotací

03. března 2008, 00:00 - Jiří Němeček
03. března 2008, 00:00

ALEXANDRA RUDYŠAROVÁ, POVĚŘENÁ ŘEDITELKA AGENTURY CZECHINVEST - Bylo by smutné nevyčerpat peníze, které nám Brusel nabízí. To není ale jediná možnost, jak CzechInvest může pomoci tuzemským firmám. Ředitelka vládní agentury na podporu investorů táhne do boje a nechce, aby české podniky přišly o jedinou korunu. Přestože ví, že zřejmě pro podnikatele nezíská všechna eura z bruselských dotací, chce se snažit dostat každý cent.

Za posledních 13 měsíců zpovídá Profit už třetího ředitele této státní agentury. Jakou si dáváte „životnost“ vy?

To přece nezáleží na mně.

Dobrá. Co byste ale chtěla v nějakém termínu dotáhnout ve své funkci do konce?

Pokud bych to měla měřit nějakým hlediskem osobního uspokojení, tak by mi stačilo, kdybych úspěšně uzavřela období rozjezdu nového programovacího období evropských dotací.

A hlavně bych ráda, aby Česká republika vyčerpala všechny prostředky, které pro ni byly určeny v letech 2004 až 2006.

Kolik je možné reálně vyčerpat?

Chtěla bych, aby to bylo sto procent. Je to samozřejmě idealistické. Když se ale podívám na nejúspěšnější země v čerpání dotací (Řecko nebo Portugalsko), tak těm se daří na 90 procent. Podaří-li se nám dosáhnout na tuto hranici, budu spokojena.

Jak si stojíme dnes?

Čerpáme evropské peníze na 61 procent. Každý den se to ale zvyšuje, čerpání dotací je v pohybu. Koncem prvního čtvrtletí už to odhaduji na dvě třetiny a udělám maximum pro to, abychom do léta vyčerpali ještě vyšší podíl.

I když jsme relativně nová unijní země, tak ta čísla nejsou úchvatná.

Členství v Unii pro nás představuje určitou finanční zátěž. Na druhou stranu máme z unijní pokladny právo něco čerpat, abychom časem dosáhli srovnatelné úrovně s vyspělejšími evropskými státy. Bylo by smutné ty peníze nezískat.

V čem jsme dobří?

Nejlépe si zatím stojí dotace na úspory energií. Tady jsme vyčerpali už 77 procent.

SE ZNALOSTMI JAZYKŮ JSME NA TOM DOBŘE

Umíme jednat s partnery v zahraničí? Ptám se na jazykovou úroveň pracovníků agentury.

To už není problém. Máme tu absolventy Sorbony i dalších vynikajících škol. S výbornými výsledky u nás pracují lidé mezi 25 a 30 lety.

Francouzština a angličtina stačí?

Angličtina je samozřejmě univerzální. Kdo mluví francouzsky, má výhodu diplomatického jazyka. Ale obchodně? Řekla bych, že před francouzštinou má přednost španělština. A vím, že v obchodě se uplatní také portugalština.

Jste s jazykovým vybavením svých podřízených spokojená?

Jsou opravdu dobří. Teď bych ale brala někoho se znalostí mandarínštiny. U nás to nerozlišujeme od čínštiny, ale v tom regionu je to důležité.

Jak takové problémy řešíte?

Máme třeba externího japonského nebo korejského poradce. Mají nejen znalosti jazyka, ale i kultury. To se ovšem hodí i při obchodování.

SPOJENÍ AGENTUR NENÍ DOBRÝ NÁPAD

Už řadu měsíců se spekuluje o spojení vaší agentury s CzechTrade a možná i CzechTourismem. Máte nějaký úkol, který by toto spojení agentur potvrdil?

Ne. A podle zkušeností ze zahraničí si myslím, že to není nejlepší nápad. Jestli ale mluvíme o zlepšení spolupráce v zahraničí – třeba společné kanceláře – tak souhlasím. Sníží to náklady. Ale ty činnosti musejí být oddělené.

Proč?

Nejde o klasické úředníky. Ale o specialisty, kteří ke své práci musejí přistupovat jako zaměstnanci kterékoli soukromé firmy. Jenom je zaměstnává stát.

V čem se liší? Pracovníci CzechInvestu jednají s manažery velkých firem, mají na starosti nabídku, která se táhne od státní podpory až po prodej pozemků. Specialisté CzechTrade zase mají mít schopnost nabídnout něco k prodeji. Ty obchodní schopnosti jsou prostě různé. I když jde o státní zaměstnance, je důležité, aby se jejich klienti cítili pohodlně. Jak jste se vlastně ze svého oboru (telekomunikace a právo) dostala na tuto úřednickou pozici? Přešla jsem v dubnu loňského roku ze švédské soukromé telekomunikační firmy do vládní agentury. Byl to vlastně nečekaný přesun do státní správy. Původně jsem chtěla působit v oblasti regulace telekomunikací. K tomu ale CzechInvest trochu daleko. Sleduji to a pořád se o to zajímám, ale určitě kvůli tomu nebdím celé noci. Teď je mým cílem pomoci podnikatelům – získat dotace a lepší podmínky k podnikání. ALEXANDRA RUDYŠAROVÁ Už coby studentka právnické fakulty Univerzity Karlovy sbírala zkušenosti jako právní praktikantka v Kanceláři prezidenta republiky ČR. Po ukončení studií se pět let živila jako podniková právnička a další zkušenosti nasbírala v legislativním odboru. Profesně se začala před deseti lety zajímat o telekomunikační regulaci a tento „koníček“ zúročila jako jednatelka firmy TELE2 v Praze, Bratislavě i Budapešti. Před rokem nastoupila do CzechInvestu a dnes je pověřena jeho řízením. Mluví anglicky a rusky, má ráda kvalitní víno. Pokud je sníh, tak v zimě sjezduje na lyžích, v létě se procvičuje na golfovém hříšti. NEŽ ODKLIKNETE ŽÁDOST, RADĚJI TŘIKRÁT KONTROLUJTE Jaký mají podnikatelé o vyhlášené unijní dotační programy zájem? Až na první výzvu Potenciál, kde nebylo příliš mnoho projektů, je proti možnostem dvoj až trojnásobek žádostí, které můžeme uspokojit. Můžete to upřesnit? Například program Rozvoj má dnes přes 630 žádostí o dotaci. Můžeme uspokojit ale jen 250 z nich. Fakticky se tak dostane zhruba na jednu třetinu. U některých starých a nových programů se názvy, ale i termíny kryjí. Je třeba rozlišovat jednotlivé výzvy. Ta historie je různá. Třeba dotace na ekoenergie měly v minulém programovém období uzávěrku o prázdninách. Přesně 31. června 2007. V listopadu téhož roku pak byl zahájen příjem registračních žádostí a minulý pátek skončila možnost odevzdat plné žádosti. Těch termínů je trochu moc. Co vlastně znamenají? První krok je registrační žádost. Ta umožní žadateli snížit náklady. Jde o to, že dříve byly hlavním problémem neudělení dotace dvě věci. Firma nesplnila rating nebo se netrefila do příslušného programu. A následovalo úmrtí projektu. Nevím, jak to říctje to třeba podobný systém jako na vysokých školách? Udělám zápočet, a potom mne pustí ke zkoušce… Asi tak. Žadatel o dotaci vyplní jednoduché schéma, kde musí identifikovat sám sebe. Tím vznikne registr způsobilých údajů. Jenom chci připomenout, že každý by si měl po sobě zkontrolovat, co napíše. Co tedy napíšu do databáze, je dané. Než to odkliknete, raději vždycky všechno třikrát zkontrolujte. Dozví se podnikatel, kde udělal chybu, když jeho projekt odmítnete? V první fázi bohužel ne. Ta žádost je zpracována automaticky. Neví proto, jestli neprošel kvůli tomu, že má malý obrat, vysoké pohledávky nebo něco jiného. Program jen vyhodnotí, jestli je firma z hlediska metodiky k získání eurodotací vůbec vhodná. Takže určitý přirozený výběr? Dejme tomu. Problém je, když žádost přijde na poslední chvíli. Tedy třeba den nebo týden před uzavřením programu. Takový nával není možné zvládnout. Máte ale nějakou lhůtu na zpracování? Vnitřní předpis je deset dní. Žádosti se ovšem už přes rok přijímají elektronicky. A když je server zahlcený a někteří podnikatelé se vzpamatují minutu před půlnocí, mohou mít smůlu. Prostě nesplnili podmínky pro udělení dotace. I kdybychom měli tu nejlepší vůli vyhovět, všechno se eviduje, a šlo by o porušení pravidel. jsme tu narazili na registrační a plné žádosti o dotace. V čem je vlastně rozdíl? Proti předešlému systému žádostí jsme hlavně chtěli ušetřit čas, námahu a peníze firmám. Jde o to, abychom dali co nejdříve vědět podnikatelům, kteří nesplňují podmínky nebo se netrefují do dotačního programu. Takže první krok? Je to registrační žádost. Tu mohou vyplnit podnikatelé sami bez jakékoliv pomoci odborných poradců. Jde v podstatě o přepsání finančních výkazů firmy do dotazníku. Mám na mysli základní věci, jako vyplnění IČO, statutárních orgánů a podobně. Firmy tak mohou zjistit, jestli mají šanci investovat do podrobnějších plánů na získání dotací. Co následuje? Druhým krokem je podání takzvané plné žádosti. Když něco chybí, tak ještě firmu vyzveme k doplnění těch základních informací. Často se ukáže, že už v prvním kole mnoho firem odpadne. Třeba na ekoenergii si nejdříve podalo registrační žádost 470 firem, konečnou (plnou) nakonec ale vyplnilo jen 150 z nich. Takže je to nějaké předběžné síto? Jistě. Pro nás i pro ně. Některé společnosti ani nereagují na výzvu doplnit dotazník registrační žádosti. Tam už je vidět, že to jen zkoušely a vážný zájem vlastně nemají. Jak to funguje technicky? Pracovně mluvíme o nástěnkách. To ale neznamená, že je vidí všichni. Anonymita žadatelů je naprosto zaručena. Když se na jejich „nástěnce“ něco mění nebo je třeba upravit, dostanou e-mailovou zprávu. A na tu potom mohou nebo nemusejí reagovat. Někteří na tu žádost o doplnění informací nereagují dva tři měsíce, takže už z toho si můžeme udělat představu o jejich přístupu. Nebojí se třeba, že je ta žádost příliš náročná? Hodně se mluvilo o tom, že českých programů je příliš a podmínky jsou tvrdé. V minulosti se možná podnikatelé mohli špatně orientovat mezi programy vyhlašovanými mezi ministerstvy průmyslu, zemědělství, životního prostředí nebo místního rozvoje. Věřím, že dnes je to už vyřešeno. Je pravda, že každý program má své specifické podmínky. Dejme tomu Rozvoj. Tento program má za cíl podpořit nákup nějakých jednoduchých strojů. Potom je tu Inovace. Tady už uvažujeme o pokrokovějších, složitějších, sofistikovaných technologiích. Program Prosperita zase podporuje nabídku vzdělávacích parků a podobně. To nevypadá moc jednoduše. Je to vytvořeno tak, aby se tam každý podnikatel našel. Ať je to pekař, dopravce, hi-tech výzkumník a podobně. Záměr byl, aby si každý mohl vybrat. Je to necelý rok, co váš předchůdce přiznal problémy v elektronické komunikaci agentury s podnikateli. Jaký je stav dnes? Systém funguje. Ten formulář je dnes opravdu uživatelsky „přátelský“. Stačí si pamatovat svoje IČO nebo adresu a systém ho potom vede sám. KLASTRY UŽ FUNGUJÍ V minulém programovém období byly „popelkou“ klastry. Lépe řečeno, z dotací se nevyčerpalo mnoho. Lepší se situace? U klastrů je situace složitější než u jiných dotací. Musí se dát dohromady alespoň 15 podnikatelů. To leckoho odradí. Ale uvědomme si, že v tom řetězci spojených firem může být zapojen dodavatel obalů, výrobce, poradce, dopravce a další a další. Každá firma vlastně i bez dotací v takovém řetězci – klastru funguje. A fungují nějaké i za peníze z Unie? Třeba textiláci se dali dohromady a funguje to. Dalším dobrým příkladem je obalová technika. Jeden tká vlákno, další balí, třetí přepravuje. Návaznost funguje velice dobře. Dám příklad – zakázka batohů pro armádu. V Česku se utká tkanina, na Slovensku se na ni dá maskovací vzor. Těch firem se na výrobě účastní celá řada. Konečný výrobek ale mohou uplatnit na obou trzích, možná i v dalších zemích. Stejně dobře se chytili šance třeba dřevaři a nábytkáři, nebo dodavatelé pro automobilový průmysl. Které firmy by o klastrech měly uvažovat? Bezesporu ty, které mají krátký inovační cyklus. Dokazují to příklady. Vytěžím dřevo, další ho rozřeže, jiný vyrobí dýhy a někdo z toho sestaví nábytek. K tomu se přidá doprava, obaly, návrháři – a klastr běží. Kde není? Horší je to třeba ve výrobě léčiv nebo v biotechnologiích. Tam je uvedení výrobku do praxe delší a navíc konkurence na trhu a udržování obchodního tajemství moc nenahrávají vytvoření takových pevných spojení, jako jsou klastry. Dokážete firmám předem poradit, jestli mají šanci, nebo ne? Už nejméně tři roky stále zlepšujeme informace pro žadatele. A nejsme v tom sami. Máme podporu i v soukromém sektoru. Jsou tu poradenské firmy, které se tím živí. Nabízejí možnost získání programů i společnostem, které ani netuší, že by na dotace z Unie mohly dosáhnout. Někoho ani nenapadne, že by mu na novou „mašinu“ mohl přispět stát nebo Brusel. Tím soukromé poradenské společnosti rozhýbávají trh i pro menší podnikatele. Zatím jsme se bavili jen o dotacích z Bruselu. Co ale nabídnete investorům bez tohoto lákadla? **

Jde samozřejmě o úlevy na dani. Laici si představují, že firmy dostanou něco „na ruku“. To ale není pravda. Zprostředkováváme jen daňové zvýhodnění investic. Tedy peněz, které firma z vlastních zdrojů hodlá utratit. My – tedy stát – firmám žádný dar nedáváme. Musejí se snažit samy. A když jsou úspěšné, mohou získat finanční úlevu z toho, co investovaly.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče