Chceme vychovávat, ne ruinovat

11. prosince 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
11. prosince 2006, 00:00

JIŘÍ PĚKNÝ, ŘEDITEL ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCE:Přibližně třetina kontrol České obchodní inspekce odhalí pochybení. Podle Jiřího Pěkného se však jedná spíše o drobné prohřešky, závažných přestupků ubývá. Jediné, co se z pohledu kontrolorů nelepší, je situace na tržištích.

JIŘÍ PĚKNÝ, ŘEDITEL ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCE:

Přibližně třetina kontrol České obchodní inspekce odhalí pochybení. Podle Jiřího Pěkného se však jedná spíše o drobné prohřešky, závažných přestupků ubývá. Jediné, co se z pohledu kontrolorů nelepší, je situace na tržištích.

Konec roku je časem bilancování. Kolik kontrol letos kontroloři ČOI provedli a jaké jsou jejich výsledky?

Zatím jsme udělali necelých 50 tisíc kontrol, do konce roku jich plánujeme dalších zhruba deset tisíc. Ročně jich průměrně děláme 60 tisíc. Přibližně při každé třetí kontrole zjistíme určité porušení zákonů. Letos je to zatím 34 procent.

Jaké byly nejčastější prohřešky?

Pokud vycházíme z toho, co dozorujeme, týkají se nejčastější prohřešky zákona na ochranu spotřebitele. Jedná se tedy většinou o neseznámení spotřebitele s cenou, porušení informační povinnosti, předražení a podobně.

KDO JE DNES NA ŘADĚ Podle jakých kritérií si vybíráte subjekty ke kontrole?

Česká obchodní inspekce se skládá ze sedmi inspektorátů, každý z nich dělá kontroly podle vlastního plánu. Pak jsou celostátní akce, které se většinou zaměřují na nějaký konkrétní problém, jako je třeba prodej nekolkovaných cigaret a podobně.

Jaký je podíl kontrol přímo na popud konkrétních spotřebitelů? Máme poradensko-informační střediska, kam chodí spotřebitelé, pokud se ptají třeba na to, jakým způsobem mají něco reklamovat, jakým způsobem se mají zachovat v určitých problémových situacích. Odtud máme velkou část podnětů. A pak jsou takové ty podněty oficiální, kterých jsme letos dostali kolem 7500. Ty musíme vyšetřit a následně o výsledcích svého šetření podat zprávu. Z výsledků kontrol je zřejmé, že se opakují stále stejné prohřešky. Jsou vámi udělené sankce dostatečně odstrašující?

Děláme si každý rok vyhodnocení a můj dojem je takový, že se situace na trhu postupně zlepšuje. Samozřejmě při již zmíněné třetině kontrol přestupky a správní delikty jsou, důležité je ale to, že klesá závažnost zjištění. Navázali jsme kontakt s podnikatelskými svazy a vysvětlujeme jim, co se nám nejvíce nelíbí. Postupně se tedy prohřešky napravují. I při kontrolách na velkých provozovnách se odhalují méně závažné chyby, než tomu bylo v minulosti. Najdeme třeba případy neseznámení zákazníka s cenou, dostane se to do zápisu z kontroly, ale to nejsou tak velké prohřešky. Problémy máme s tržnicemi, kde se porušuje zákon na ochranu spotřebitele, u prodávaného zboží chybí ceny, není mnohdy jasné ani to, komu stánek vlastně patří či kdo je zodpovědný za prodej. Ten problém je tady pořád stejný.

S TRHOVCI NEHNEME Kontrola na tržnici většinou vypadá tak, že se zabaví zboží, ale za pár dnů je vše ve starých kolejích. Co s tím?

To jsou dvě různé a problematické věci. Jednak na tržnicích dochází k tomu, co je nejvíce medializováno, tedy k porušování zákona o ochraně práv duševního vlastnictví. To znamená, že se tam prodávají falzifikáty značkových výrobků vyráběné tady v Česku nebo dovezené z jihovýchodní Asie. Dále se tam prodávají nebezpečné výrobky, jako jsou třeba autosedačky, kterým chybí atestace a mohou být tedy následně pro uživatele nebezpečné. Nechybí tam ani pokoutně vyrobené cigarety a alkohol. To je jedna věc. Druhou je porušování zákona na ochranu spotřebitele, který nezná předem cenu zboží, nemůže ho reklamovat a podobně.

Jak by se tedy mohl problém s tržnicemi vyřešit?

Česká obchodní inspekce zabavuje ročně kolem 800 tisíc až jeden milion kusů plagiátů v celkové hodnotě originálů 700 až 800 milionů korun. Další zboží zabaví i celní správa. Je to ohromné číslo. Snažíme se tlačit tímto způsobem na trhovce, aby padělané věci neprodávali. Problém je hlavně v příhraničí, kde hraje velkou roli kupní síla Němců a Rakušanů. Trhovcům se pořád vyplatí nechat si zabrat určitou část zboží. Přivezou ho za tak nízkou cenu, že i když my jim něco zabavíme, tak pořád na tom ještě vydělávají. Všechny dozorové orgány včetně policie, celní správy a někdy i hasičů se musí spojit a spolupracovat. Řada stánků na některých tržnicích totiž dokonce nesplňuje ani požadavky z hlediska požárních předpisů. Je otázkou, jak dlouho to při systematickém postupu bude pro trhovce výnosné.

Bylo by třeba možné dělat kontroly na tržnicích každý druhý den?

Ony se dělají opakovaně, ale trhovci mají velice dobrou výzvědnou službu. Například když jedeme z Prahy do Ostravy na kontrolu tržnice, velice rychle to odhalí a trhovci o nás vědí mnohem dříve, než my tam dojedeme. Dělají se i různé druhy kontrol, kdy používáme nestandardních způsobů, abychom zabránili nekalým prodejům. Je to těžký boj, čekal jsem, že se to vyřeší rychleji. Zatím je velice těžké docílit toho, aby se tento stav alespoň trochu zlepšil.

KDE, KDY A S KÝM Jak často děláte opakované kontroly?

Pokud zjistíme prohřešky zejména u větších provozoven, je následná kontrola od toho, abychom zjistili, zda je stav prodeje setrvalý, nebo zda už se situace zlepšila. Proto i první postih má většinou charakter určitého varování, podnikatel by si měl uvědomit, že udělal chybu a následně ji napravit. Pokud se prohřešek opakuje, jsou postihy podstatně vyšší.

Kolik kontrolorů má nyní Česká obchodní inspekce? Plánujete rozšíření jejich počtu?

Je to zhruba 380 kontrolorů a další brát zatím nemůžeme. V loňském roce jsme udělali reorganizaci celé inspekce, snížili jsme počet takzvaných technickohospodářských pracovníků a naopak mírně navýšili početní stav kontrolorů.

Co všechno vůbec můžete kontrolovat? Máme nejširší záběr ze všech dozorových orgánů, protože pod nás spadá prodej prakticky všeho nepotravinářského zboží v České republice. Kontrolujeme jednak dodržování zákona na ochranu spotřebitele, ale i soulad se zákonem o technických požadavcích na výrobky. Dále se zajímáme o obecnou bezpečnost, kam patří výrobky, které nejsou zahrnuty ve speciálním zákoně. Kontrolujeme také paliva, obsah síry u paliv, máme záběr opravdu velice široký.

Ještě nedávno se hovořilo o tom, že je u nás systém kontroly příliš roztříštěný a měl by se centralizovat do jednoho orgánu. Existují tyto snahy ještě dnes?

Podle mého názoru by efektivnější byl jeden dozorový orgán, který by kontroloval, jak se říká, podnikatele kompletně. Mělo by to řadu efektů. Za prvé by se nedublovaly kontroly. Většina podnikatelů podniká slušně a je zbytečné, aby byli obtěžováni několikanásobnými kontrolami. Pro ty poctivé by bylo daleko lepší, kdyby tam přišla jedna inspekce a ta jim zkontrolovala všechno. V současné době se domnívám, že nic takového na stole není, i když ministerstvo průmyslu a obchodu, které má některé dozorové orgány pod sebou, chce udělat určité sloučení. V rámci dalších ministerstev se ale zatím nic takového nepřipravuje.

NA KOLIK VYJDE KONTROLA Jakou největší pokutu může udělit obchodní inspekce?

Je to maximálně 20 milionů korun, a to za porušení zákona 22 o technických požadavcích na výrobky. Téměř ve všech ostatních případech je od letošního roku stanovena horní hranice sankce ve výši 50 milionů korun.

Udělujete často tak vysoké pokuty? Takhle vysoké pokuty se zatím neudělují. Pokud ale zjistíme, že se prodává nebezpečný výrobek, který by mohl někoho i zranit, udělujeme řádově i milionové pokuty. Jaká je průměrná výše pokuty udělená obchodní inspekcí? Musíme rozlišovat, o jaký přestupek se jedná. Česká obchodní inspekce kontroluje velké množství zákonů. A podle druhu prohřešku se dává pokuta. Například za pár chybějících cenovek se dává symbolický postih 500 korun. Pokud zjistíme, že výrobce vyrábí nebo dovozce dováží výrobek, který může způsobit úraz nebo úmrtí, tak postih je několikasettisícový. Když hovoříte o prevenci, spolupracujete také nějak se zástupci podnikatelů?

Snažíme se jít cestou výchovy, to znamená, že se spojujeme s jednotlivými podnikatelskými svazy, pro které děláme zejména odbornou přednáškovou činnost. Tam, kde se dohodneme na určitých principech, musím říci, že jsou ze strany podnikatelských subjektů dodržovány.

Je možné nebo mělo by být možné na základě opakujících se přestupků odebrat hříšníkovi živnostenský list?

Odebrat živnostenské oprávnění Česká obchodní inspekce nemůže, to jí ze zákona nepřísluší. Pokud ale dochází k několikanásobnému porušení zákona nebo k opakovanému neplnění povinností ze strany podnikatelského subjektu, předáváme celou záležitost živnostenským orgánům. Záleží pak na jejich rozhodnutí.

PRO JINÉ JSME VZOREM Jaká je u nás legislativa týkající se kontroly ve srovnání s ostatními sousedními zeměmi?

Domnívám se, že ve srovnání s ostatními jsme na tom mnohem lépe, i výsledky ukazují, že český model je velice kvalitní. Nyní jsme v rámci Viszegrádské skupiny měli společné akce s Poláky, Slováky i Maďary a zjistili jsme, že oni od nás hodně přejímají a podle nás upravují své zákony. Ve srovnání se starými členskými zeměmi Evropské unie je u nás kvalita kontrolních orgánů daleko vyšší.

Velkým problémem je v Česku korupce. Jak často se vaši kontroloři setkávají s úplatky?

Samozřejmě, že se korupci nevyhnou ani kontrolní orgány, ani další státní orgány. Ve společnosti je stále zakořeněná. Tím, že ale nedáváme tak vysoké pokuty, není zde ani moc prostoru pro korupci, tedy alespoň tu veřejnou. Podnikateli se kvůli malému postihu nevyplatí uplácet inspektora. Pokud jde o závažnější věc, dost dobře nejde vadný výrobek vzít a říci, on tam vůbec nebyl. To znamená, že korupce mezi kontrolními orgány rozhodně není v žádné velké míře.

Setkáváte se často s fyzickým napadením vašich kontrolorů?

Bohužel se to stává stále častěji, zejména od stánkařů. Snažíme se tyto kontroly provádět ve spolupráci se státní nebo městskou policií. To je pro nás výhodné, protože před policisty mají prodejci přece jen nějaký respekt.

Jak řešíte to, že kontroloři jsou stále stejní a zejména trhovci už je znají? Vědí potom velice rychle, kdo je kdo.

Naši kontroloři vždycky působí v rámci dvou krajů. Například Ostrava a Olomouc mají společné inspektory, kteří rotují mezi oběma kraji a plní své úkoly. Jinak je to samozřejmě problém, který se týká zejména tržnic.

ING. JIŘÍ PĚKNÝNarodil se v roce 1964 v Kutné Hoře, vystudoval agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Začínal jako vedoucí výkupu a nákupu a asistent ekonomického náměstka v SD Jednota Čáslav. V roce 1993 nastoupil jako inspektor na Českou obchodní inspekci, nejprve do funkce vrchního inspektora sekce technické kontroly. V roce 2004 postoupil na pozici ústředního ředitele. Jeho cílem je zefektivnit řízení obchodní inspekce, zjednodušit a zrychlit tok informací mezi inspekcí a občanem, zavést pořádek a zkvalitnit dozor ČOI nad trhem.|

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče