Chceme opravdu pořádek?

29. července 2010, 12:11 - Luděk Bednář
29. července 2010, 12:11

Dle většiny manažerů zákaz losování při zadávání veřejných zakázek korupci neomezí

Myslíte si, že zákaz losování při zadávání veřejných zakázek omezí korupci?

  • Ano 27,7 %
  • Ne 54,1 %
  • Nevím 18,2 %

Politici i ekonomové se shodují v tom, že veřejné zakázky jsou jednou z příčin českého rozpočtového deficitu. Cena za zakázku je údajně pro stát a obec až o třetinu vyšší než pro soukromníka. Nový ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (Věci veřejné) chce veřejným zadavatelům zakázat možnost snižovat počet soutěžících při zakázkách losováním. Nejznámějším případem jsou Karlovy Vary, kde vybírali losem pozdějšího vítěze soutěže z pěti firem více než půl minuty. Hovoří se i o kouli vytažené z mrazáku těsně před soutěží. S návrhem ministra Jankovského nesouhlasí 54,1 procenta manažerů Jedním z nich byl tento respondent: „Problém není v losování, ale v jeho zneužívání – nedovolené manipulaci. Postihy při prokázané korupci – například takzvané ,karlovarské lisovačce‘ – jsou pouze symbolické, a proto neúčinné. Pokud by každou zmínku o konkrétním případu korupce doprovázela informace o výši nepodmíněného trestu, který si ,korupčníci‘ odpykávají, společnost by přestala vnímat korupci jako nutné zlo.“
Kladně ani záporně se nedokáže rozhodnout další manažer: „Možná omezí, ale ,inteligentní úředník‘ něco vymyslí, jak to obejít. Změnit se musí myšlení, mentalita a pocit odpovědnosti. Pokud to jinak nepůjde, bude se muset vytvořit ,neprůstřelný‘ systém.“
Jednoznačná je tato záporná odpověď: „Takové opatření nepomůže. Naopak v některých případech může být losování nejvhodnějším způsobem. Pořád se hovoří, že je třeba co nejvyšší transparentnost a veřejná kontrola. Začít losováním je jen ,opatřením pro opatření‘.“
Jiný názor zaznívá v následující kladné odpovědi: „Dovedu si představit jiná opatření, která by mohla omezit korupci – například transparentnost s využíváním elektronických prostředků či jednoznačná odpovědnost za rozhodnutí. Třeba se jich dočkáme. Každý čin tímto směrem je však v podstatě pozitivní, pokud nedělá z ČR policejní stát.“
Záporně odpovídá další respondent. „Co chtějí zadavatelé losovat? Chtějí si přece optimálně vybrat. Pomůže jedině transparentnost – srozumitelné zadání požadavku, jednoznačná kritéria výběru, jasné nabídky, průzračná struktura vlastníků nabízejících subjektů, férový výběr optimální nabídky. Pokud opravdu chceme pořádek, dělejme to takto. Chceme však opravdu pořádek?“
Výhrady k zákonu se objevují v další kladné odpovědi: „Tento způsob zadávání byl ,ušitý na míru‘ manipulátorům – jako jeden z mnoha bodů zákona o zadávání veřejných zakázek. Dalším problémem tohoto zákona například je nesdělování cen při otvírání obálek nebo zadávání veřejných zakázek ,no name‘ firmám, které působí jen jako mezičlánek pro rozdělování provizí. Způsob, jímž se zadávají veřejné zakázky, je výsměchem poctivým firmám.“
Řešení problému nabízí tato záporná odpověď: „Korupci by mnohem více omezilo, kdyby zadavatelé nesměli zneužívat zákon v ustanovení, dle něhož si vyhrazují právo kdykoli a bez důvodů zakázku zrušit. V důsledku této podmínky si mohou dělat během výběrového řízení, co chtějí do doby, než zvítězí ,ten pravý‘. Korupci by výrazně omezilo, kdyby museli za bezdůvodné zrušení zakázky zaplatit účastníkům náklady.“
Jiná řešení poskytuje tato kladná odpověď: „Zákaz losování sice sníží korupci, ale příliš neřeší. Losování se totiž používá jen u nízkého procenta veřejných zakázek. Je nutné se zaměřit i na takzvané ,podlimitní‘ zakázky. V jejich případě jsou větší výběrová řízení rozdrobena do menších celků, u nichž není povinnost vypisovat veřejnou zakázku. Také je třeba se zaměřit na jednací řízení bez uveřejnění, zadávací podmínky, které v některých případech diskvalifikují většinu zájemců, aniž by k tomu byl důvod, a na transparentnost při vyhodnocování veřejných zakázek. Jen systémová a koncepční opatření, která dokážou zachytit souvislosti, mají šanci snížit korupci.“
Záporné stanovisko zaujímá tento manažer: „Takto položenou otázkou postihujete jen malou část problému. Velké veřejné zakázky, jako jsou dálnice, železniční tratě, tunely či mýto pro osobní auta, zlepší, jen pokud se otevřou vyššímu počtu zahraničních dodavatelů. Menší veřejné zakázky pak spíše zlepší odpovědnost managementu za úplatky v jejich firmách – zavedení institutu ,našeptávačů‘. Tedy kultury, v níž se upozorňování na úplatky morálně cení a která poskytuje rozumnou ochranu těm, kdo k tomu najdou odvahu.“

Odpovídalo 148 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče