Chceme jen jednu židli u stolu

09. dubna 2009, 16:38 - István Lékó
09. dubna 2009, 16:38

Neuvěřitelná ruská akvizice budí obavy v Maďarsku i v EU

To, že rakouský OMV koncem března prodal za 1,4 miliardy eur (37 miliard korun) svůj akciový podíl (21 procent) v maďarském plynárenském a olejářském koncernu MOL majetkově neprůhlednému ruskému podniku Surgutněftěgaz, nelze v žádném případě považovat za přátelský krok. Prohlásil to minulý týden prezident společnosti MOL Zsolt Hernádi a dodal, že se zdá, že Rakušané doposud pouze kryli záměr Rusů a připravovali jejich expanzi do střední Evropy. MOL totiž vlastní slovenský Slovnaft a drží největší podíl, 47 procent, v chorvatské petrochemické jedničce INA. Transakce, kvůli které byla svolána mimořádná schůze zahraničního výboru parlamentu, znepokojila maďarskou pravicovou opozici, poplašné zprávy přicházejí i z Evropské unie. Případ již šetří maďarský dozor nad kapitálovými trhy.

Platba nejen za akcie Surgutněftěgaz se mezi akcionáři maďarské firmy objevil bez toho, aniž by o tom – jak je tomu v takových případech zvykem – předem informoval zástupce koncernu MOL. „Nevíme, jaké jsou další plány podniku Surgutněftěgaz, ale podle našich zkušeností se ruské olejářské firmy obvykle nezajímají o menšinové podíly,“ říká Hernádi. Za pozoruhodnou považuje skutečnost, že Rusové za akcie zaplatili dvojnásobek burzovní ceny. Prezident firmy MOL podtrhl, že suma, kterou Surgutněftěgaz zaplatil, je téměř na halíř stejná jako částka, již OMV v minulosti vynaložil na nákup akcií maďarského koncernu. „Je těžké se zbavit dojmu, že Surgutněftěgaz nezaplatil jen za akcie,“ komentuje transakci ruský deník Vedomosti, který narážel na domnělou utajovanou dohodu ruské firmy s OMV.
V této souvislosti je také překvapivé, že šéf OMV, Wolfgang Ruttenstorfer, ještě týden před uzavřením obchodu s Rusy prohlásil, že jeho firma v roce 2009 akcie podniku MOL určitě neprodá. „Buď se stalo to, že OMV dezinformacemi ovlivnil trh, nebo transakci s Rusy musel uzavřít velice rychle,“ míní Hernádi.
Nečekané je i prohlášení maďarské vlády, že o transakci dopředu nic nevěděla. „Pokud je to pravda, tak se musíme ptát, zda za tuto situaci nezodpovídají zpravodajské služby,“ prohlásil předseda zahraničního výboru maďarského parlamentu Zsolt Németh, který je poslancem konzervativní strany Fidesz. „Ruské firmy již převzaly kontrolu nad energetickým sektorem Běloruska, Moldavska a velké části Srbska. Teď je na pořadu dne MOL,“ míní Németh. Minulý týden maďarské ministerstvo zahraničí požádalo ruského velvyslance, aby své vládě vyřídil, že Budapešť byla nepříjemně překvapena, že Surgutněftěgaz nákup akciového balíku předem neohlásil ani oficiálně, ani neformálně. Vláda oznámila, že Maďarsko udělá vše pro to, aby byla zachována nezávislost koncernu MOL. Budapešť po Moskvě chce, aby maďarská vláda a především MOL dostaly od Surgutněftěgazu informace týkající se strategie ruského akcionáře. V tomto smyslu se vyjádřil i maďarský prezident László Sólyom.

Separátní obchody Státní tajemník rakouského ministerstva zahraničí, Johannes Kyrle, tvrdí, že o transakci nevěděl ani jeho resort. Prý si o ní přečetli až v novinách. Na otázku, zda o obchodu náhodou nevěděla rakouská vláda (otázky energetiky v kabinetu má na starost více ministerstev), státní tajemník už nedokázal odpovědět. Dodal ale, že je těžké uvěřit, že by vládní kruhy nedostaly žádné zprávy před transakcí, vždyť energetika v Rakousku, Maďarsku i v Rusku patří mezi strategické otázky.
Maďarská tisková kancelář (MTI) uvádí, že zástupci Evropské komise pro energetiku se obávají, že obchod může podkopávat právě nyní sílící snahy o vytvoření společné energetické politiky EU. Financial Times, deník evropských finančních kruhů, cituje nejmenovaného bruselského úředníka, který si stěžuje, že „takové věci se dějí často, zástupci členského státu unie se v Bruselu na něčem dohodnou, pak jedou domů a uzavřou svoje separátní obchody“.
Surgutněftěgaz má na celkové těžbě ropy v Rusku třináctiprocentní podíl, v plynu až 24procentní, což znamená že se jedná o velice silného hráče i v globálním měřítku. V posledních letech si v tichosti budoval pozice, jméno firmy nebylo spojeno se žádným skandálem. V tomto gigantu má zřejmě většinový vliv stát, jelikož se neví, kdo je vlastníkem 42 procent akcií. Spekuluje se dokonce o tom, že 37 procent firmy patří nepřímo Vladimiru Putinovi. Firmu řídí Vladimir Bogdanov, údajný úzký spojenec ruského premiéra.
Ruský deník Kommersant připomíná, že zatímco podniku OMV se nepodařilo porazit vedení koncernu MOL, které se převzetí ze strany rakouského konkurenta léta bránilo, Surgutněftěgaz disponuje mnohem vlivnějšími prostředky na vyvíjení tlaku na Maďary než OMV.
Novým vlastníkům akcií se ale nelíbí, že MOL požádal maďarský dozor nad kapitálovým trhem o šetření. Agentura MTI uvádí, že vyšetřování nejen že může dokončení transakce oddalovat, ale dozor zřejmě požádá zástupce ruské firmy, aby odhalili, kdo ve skutečnosti vlastní 42 procenta akcií. Pro Surgutněftěgaz se jedná o velice nepříjemnou záležitost, jelikož skutečné majitele akcií nesdělila nejen ruským dozorujícím orgánům, ale dokonce ani vlastním akcionářům.
V listu Financial Times se vyjádřil i nejmenovaný pozorovatel, který prohlásil, že Surgutněftěgaz se nebude snažit o nepřátelské převzetí maďarské firmy, nehodlá v dohledné době ani zvýšit svůj podíl nad 30 procent, ruská firma prý „chce pouze jednu židli u stolu“. Pravda je, že díky speciálnímu zákonu a dalším opatřením je téměř nemožné firmu MOL nepřátelsky převzít. MOL minulý týden pohrozil, že pokud se objeví náznaky pokusu o nepřátelské převzetí, zváží prodej svého podílu v chorvatské petrolejářské firmě INA. Ale nepředbíhejme.

Strýček skrblík rozhazuje Jak uvádí Financial Times, přemrštěná akviziční cena – 1,4 miliardy eur – může znamenat, že se jedná o „dohodu rozsáhlejšího charakteru“. Rusko se snaží na poli energetiky vybudovat silné kontakty s Rakouskem a s Maďarskem, rádo by získalo podporu pro plynovod South Stream, který je rivalem evropského projektu Nabucco.
Šéf ruské firmy Bogdanov s pověstí strýčka skrblíka doposud vždy odmítal akvizice. Prohlašoval, že všechno je drahé a nikdo nic nenabízí za rozumnou cenu. A teď tohle. Navíc obchod s OMV byl uzavřen za dvojnásobek ceny na burze! Získat minoritní podíl za dvojnásobek tržní ceny by si nedovolilo vedení žádné firmy, která se musí zodpovídat svým akcionářů. Jak je vidět, podnik s neprůhlednou majetkovou strukturou, kde pravděpodobně existuje vliv státu, si to dovolit může. Surgutněftěgaz měl letos v únoru na svých účtech 22 miliard dolarů (442 miliard korun) a analytici spekulovali, na jaké akvizice je firma použije. Hlavně se počítalo s tím, že dojde ke koupi zchudlé Rosněfti.
Synergie mezi firmami MOL a Surgutněftěgaz zatím nejsou žádné. Surgutněftěgaz podle listu Kommersant usiluje o získání podílu v rafineriích ve střední Evropě, které vlastní MOL. Tato ruská firma ale ropu do těchto rafinerií zatím nedodává, tudíž by teoreticky nedokázal blokovat dodávky této suroviny. MOL většinu ropy kupuje od jiných ruských dodavatelů prostřednictvím ropovodu Družba, nicméně v dohledné době bude zprovozněn ropovod BTS-2 na území Ruska. Ten má umožnit všem ruským těžařům vybrat si nejvýhodnější trasu pro dodávky do Evropy.
Akvizice Surgutněftěgazu znepokojila i USA. „Pro Maďarsko a pro Evropskou unii by bylo nejvýhodnější, kdyby se akvizice ruské majetkově neprůhledné firmy neschválila. Pokud Surgutněftěgaz bude do koncernu MOL vpuštěn, bude chtít zvyšovat svůj podíl a snažit se o kontrolu,“ uvádí ve své analýze východoevropský analytik washingtonské instituce Jamestown Foundation, Vladimir Socor. Respektovaný americký think-tank akci Surgutněftěgazu považuje za počátek další fáze ruské expanze do Evropy. Nelze prý vyloučit, že akciový balík koncernu MOL bude prodán jiné ruské firmě, Lukoilu, Rosněfti či Gazpromněfti.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče