Chceme jasné daňové zákony!

04. září 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK, PETR KUČERA
04. září 2006, 00:00

EDITAČNÍ POVINNOST V přemíře neustále se měnících daňových předpisů se už nevyznají nejen podnikatelé, ale často ani finanční úřady. Výklady sporných ustanovení se liší, takže poplatníkovi chybí potřebná jistota. Podnikatelé proto volají po takzvané editační povinnosti - tedy závazném výkladu daňových předpisů.

EDITAČNÍ POVINNOST V přemíře neustále se měnících daňových předpisů se už nevyznají nejen podnikatelé, ale často ani finanční úřady. Výklady sporných ustanovení se liší, takže poplatníkovi chybí potřebná jistota. Podnikatelé proto volají po takzvané editační povinnosti - tedy závazném výkladu daňových předpisů. Proč se mu sociálnědemokratické ministerstvo financí brání? A lze nějaká zlepšení očekávat od přípravy nového daňového řádu? V České republice existuje osm oblastních finančních ředitelství, pod která spadají jednotlivé finanční úřady. Ty by měly postupovat při daňových řízeních zcela shodně. Bohužel, praxe ukazuje, že tomu tak není. „Laicky řečeno - co platí v Aši, nemusí platit v Ostravě,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Z reakcí čtenářů Profitu je vidět, že protichůdných rozhodnutí v téže věci se lze dočkat dokonce i od různých úředníků stejného finančního úřadu. Situaci vtipně ilustruje i osud telefonní linky, kterou ministerstvo financí zřídilo po schválení nového zákona o DPH a na níž jeho pracovníci odpovídali na dotazy k novému zákonu. Centrální linka byla brzy zrušena a převedena na finanční ředitelství. Že by se úředníci ani v tomto úzkém okruhu nebyli schopni domluvit na jednotném výkladu? Většina podnikatelů přitom pomoc od státní instituce potřebuje. Nejenže se daňové zákony mění několikrát ročně, ale mnohdy jsou jejich zásadní novely schovány v zákoně se zcela nesouvisejícím jménem. Legislativní džungle je o to větší, že často je téměř nemožné získat oficiální aktuální znění určitého zákona. Takzvaná úplná znění (podoba předpisu po provedené novele) totiž ve Sbírce zákonů vycházejí jen sporadicky, k dispozici nejsou ani v internetové podobě. Podnikatelé musí platit tisíce korun soukromým vydavatelstvím, nebo se spokojit s neoficiálním zněním zákona na jiných webech - v obou případech nikdo nezaručí, že jde o skutečně poslední a bezchybnou verzi. NEŽ JE ROZHODNUTO, MŮŽE FIRMA ZKRACHOVAT

Ministerstvo financí vydává metodické pokyny, podle nichž by měly finanční úřady postupovat. Cílem je právě upřesnit nejasné zákony a sjednotit postupy podřízených úředníků. Jenže tyto metodické pokyny řeší pouze nejvýznamnější problémy v zákonech a hlavně -nejsou právně závazné. Nejde o nic víc (ale ani o nic míň) než o jakousi vnitřní instrukci úředníkům. Těmito pokyny nelze - na rozdíl od nařízení vlády či vyhlášek - doplňovat či upřesňovat zákony. Případný rozpor v zákonech navíc mohou závazně rozhodovat pouze Nejvyšší správní soud nebo Ústavní soud. Jenže soudy jsou většinou zdlouhavé. Přitom, když finanční úřad doměří firmě daň a uvalí na ni sankce, nemá ani odvolání se k soudu odkladný účinek. Neprávem postižený podnikatel může mezitím zkrachovat. I kdyby pokutu nezaplatil, nemá kvůli „dluhu“ přístup k úvěrům či veřejným zakázkám. Finanční úřady navíc mají své vlastní exekutory, kteří na rozdíl od jiných mohou provádět exekuci i bez přivolení soudů. Stav, kdy kvůli nejasným předpisům pykají za neúmyslnou chybu, se podnikatelům pochopitelně vůbec nelíbí. Volají proto po zavedení takzvané editační povinnosti, tedy závazného výkladu daňových zákonů. ŘEŠENÍ TU JE

„Editační povinnost bych v krátkosti popsal jako povinnost finančního úřadu písemně a závazně se vyjádřit k problému zdanění, s nímž se na něj podnikatel obrátí,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Naše návrhy v této oblasti se snaží předcházet situacím, kdy při zpětné kontrole je podnikatel nařčen ze špatného postupu, přestože tak činil na doporučení finančního úřadu. Při zavedení editační povinnosti by právě vyjádření úřadu sloužilo jako argument pro postup podnikatele v daném případě,“ vysvětluje Drábek a připomíná, že kontrola může probíhat tři roky zpětně. Zavedení všeobecné editační povinnosti podporuje i Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Podle ředitele sekce ekonomiky a účetnictví Tomáše Bartáka by zakotvení všeobecné editační povinnosti znamenalo „významný prvek při posílení právní jistoty v nepřehledné oblasti daňového práva.“ Svaz proto již před více než rokem předložil návrh paragrafovaného znění příslušné úpravy (podrobněji v rámečku). V něm nastavil i mechanismy proti zneužití editační povinnosti, stejně jako třeba závazné lhůty pro úkony správce daně. Důležitou otázkou podle Bartáka je rovněž to, do jaké míry by editační povinnost byla nastavena směrem do minulosti, tedy na schválení již učiněného postupu. „Jistě lze závazný výklad využít i ex post, ale z hlediska podnikatelské sféry je editační povinnost považována za nutný prvek rozhodovacího procesu ex ante. Jde o to znát závazné stanovisko správce daně, jak bude určitou aktivitu, která není jednoznačně řešena zákonem, posuzovat v následujících obdobích. Nejde o zvýhodnění či nezvýhodnění státu či poplatníka, ale o nutnou podmínku stability podnikatelského prostředí,“ vysvětluje Barták. V praxi jde podle něj například o velmi zásadní údaj pro výpočet návratnosti investic a důležitou informaci pro další záměry. MINISTERSTVO SE BOJÍ?

Sociálnědemokratické ministerstvo financí zatím volání po editační povinnosti vyslyšelo jen nepatrně. „Závazná stanoviska mohou finanční úřady vydávat k některým otázkám při uplatňování daňové ztráty jakožto položky odčitatelné od základu daně (§ 38na zákona o daních z příjmů) a nově od letošního 1. ledna také u některých otázek souvisejících s oblastí aplikace cen obvyklých v oblasti daně z příjmů (§ 38nc zákona). Procesní pravidla při aplikaci této editační povinnosti (závazného posouzení) jsou upraveny v § 34b zákona o správě daní a poplatků,“ připomínají daňoví poradci Jiří Nesrovnal a Radek Lančík. K druhé oblasti, týkající se vytváření cen mezi spojovanými osobami, vydalo ministerstvo i metodické pokyny D-292 a D-293.

„Bohužel, institut editační povinnosti není v současné době často využíván,“ tvrdí náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.

Je tedy problém v malém zájmu podnikatelů? „Vzhledem k tomu, že dnes je editační povinnost omezena na jeden paragraf, přišly na ministerstvo zatím pouze dvě žádosti o závazný výklad,“ vysvětluje expert Svazu průmyslu a dopravy Barták.

Podle něj se ministerstvo financí neustále snaží všeobecné editační povinnosti vyhnout. Navrhuje buď dílčí, zcela nevyhovující řešení, či ji omezit jen na vybrané paragrafy.

Zástupci ministerstva ve svých dosavadních reakcích argumentují tím, že se nejedná o věc obvyklou v okolních zemích.

„Je skutečně pravda, že tato praxe není v okolních zemích obvyklá. Rozdíl je ale v klientském přístupu, jaký je v zahraničí standardem. Pokud se tam daňový poplatník na něco zeptá, může si být jistý tím, že odpověď je závazná, a může se podle ní řídit,“ vysvětluje rozdíl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Ministerstvo financí se také obává, že by zavedení všeobecné editační povinnosti znamenalo kolaps v činnosti finančních úřadů. K tomu Drábek říká: „To ale není problém daňových poplatníků. S jiným nástrojem, než je editační povinnost, a který by poplatníkům zajistil stejnou míru právní jistoty, zatím stát nepřišel.“

Editační povinností se již zabývala Hospodářská rada vlády, navržený způsob však Hospodářskou komoru neuspokojil. Zástupcům podnikatelů vadí, že by žádost o výklad mohl podávat poplatník pouze prostřednictvím daňového poradce (pro přesnost uveďme, že návrh Svazu průmyslu a dopravy naopak tuto podmínku obsahuje s cílem omezit nekvalifikované žádosti). Komoře vadí také fakt, že by dotaz na úřad měl být zpoplatněn. „Jde přece o základní servis - standard, který by měl finanční úřad poskytovat bezplatně,“ domnívá se Drábek.

NOVÝ DAŇOVÝ ŘÁD: ASI JEN DÍLČÍ ZMĚNY Velké naděje se ohledně zavedení editační povinnosti vkládaly do přípravy nového daňového řádu. Ten má nahradit současný zákon o správě daní a poplatků, který prošel již desítkami novel. „Návrh daňového řádu i doprovodného zákona by měl být v září předložen do vnitřního připomínkového řízení, a koncem roku do Legislativní rady vlády,“ upřesňuje vývoj legislativních prací náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.

Nyní na ministerstvu probíhá veřejná diskuze k navrhovanému zákonu, jíž se účastní například Komora daňových poradců. Do přípravy nových daňových zákonů se na samém počátku mohla zapojit i nejširší veřejnost. Výzvu ministra Bohuslava Sobotky k návrhům na zlepšení systému jsme v Profitu přinesli letos v únoru.

„Na základě podnětů z podnikatelské sféry je v návrhu daňového řádu zapracováno nové pojetí dokazování. To by mělo mít jednoznačně vymezená pravidla ve všech stádiích daňového řízení,“ upřesňuje Trezziová. Podnikatelům se rovněž podařilo oproti původnímu znění prosadit změnu, díky níž budou zákonem označeny provedené důkazní prostředky. Ty sice nemohou plně prokázat daňovou povinnost, ale poplatník alespoň bude vědět, jaké důkazy po něm může finanční úřad vyžadovat.

SERVIS POPLATNÍKŮM? JEN ZA PENÍZE A JEN V NĚČEM Bohužel, ani v novém zákoně by se neměla všeobecná editační povinnost objevit. Podle Trezziové existují již zmíněné dva hlavní důvody proti: jednak se nejedná o obvyklou záležitost v ostatních zemích, jednak hrozí zahlcenost finančních úřadů, což náměstkyně dokládá na příkladu sousedního Polska.

Rozsah editační povinnosti je v návrhu daňového řádu vymezen úzce - na skutečně zásadní a přitom vysoce odborné záležitosti. Nicméně by mělo dojít k rozšíření o dalších pět okruhů (viz rámeček). „Původně plánovaný termín - 1. leden 2007 - není jistý. Určitě ale chceme vložit rozšíření editační povinnosti do příští novely zákona o daních z příjmů a zákona o DPH,“ upřesňuje mluvčí ministerstva Petra Krainová. Ministerstvo navrhuje zpoplatnit vydání rozhodnutí o závazném posouzení poplatkem v rozmezí od pěti tisíc do padesáti tisíc korun podle složitosti případu. „Tím se zabrání zneužívání práva a podávání nekvalifikovaných nebo neodůvodněných žádostí. Finanční úřady se tak budou zabývat skutečnými výkladovými problémy daňových zákonů, nikoli daňovým poradenstvím,“ zdůvodňuje zpoplatnění Trezziová. K zpracování žádosti by mělo dojít až po složení poplatku.

Vyloučeny by měly být takové dotazy, které by vedly k daňové optimalizaci, byť by to nebylo v rozporu se zákonem. „To si nedovedu dost dobře představit,“ říká šéf komory Drábek. „Jestliže je určitý postup v souladu se zákonem, není důvodu, abych jej nemohl použít,“ dodává.

Závazná posouzení jsou dnes (ve zmíněném velmi omezeném rozsahu) vydávána místně příslušnými správci daně. Do budoucna ministerstvo předpokládá, že agenda editační povinnosti bude přenesena na nově vznikající specializovaný finanční úřad, což přispěje k větší jednotnosti vydávaných stanovisek a současně k vyšší odborné úrovni.

NADĚJE NA POSTUPNÉ SJEDNOCENÍ Podnikatelé nicméně mohou doufat, že rozdílné výklady v různých regionech se postupně sjednotí. V minulosti totiž jednotlivá finanční ředitelství při rozhodovací činnosti vycházela z rozhodnutí krajských soudů. Od roku 2003, kdy vznikl Nejvyšší správní soud, je ale judikatura krajských soudů sjednocována právě díky této instituci. „V rámci sjednocení názorů jsou ministerstvem financí pořádány metodické porady pro vedoucí pracovníky finančních ředitelství. Rozsudky krajských soudů, Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu spolu se zásadními stanovisky si ministerstvo a jednotlivá finanční ředitelství vzájemně zasílají k následnému využití,“ popisuje sjednocovací procedury Trezziová.

S výraznějšími změnami budou muset podnikatelé počkat až na dobu, kdy se vlády ujme pravice. „Zavedení všeobecné editační povinnosti bylo součástí koaliční smlouvy, připravené ODS, KDUČSL a Stranou zelených po letošních volbách,“ říká stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Zároveň upozorňuje, že místo dovysvětlujících obezliček je důležitější soustředit se na celkové zjednodušení zákonů tak, aby byly srozumitelné a jednoznačné.

Radikálněji se na dovysvětlující snahy dívá daňový poradce Jan Matějka. „Ani když finanční úřad vůbec odpoví, nedává to podnikateli žádnou právní jistotu. Myslím, že poskytování takových odpovědí je nezákonné. Co je ještě horší, úřady se tím staví do pozice zákonodárce a vláda zákona je tak nenápadně nahrazována vládou byrokracie,“ glosuje současný stav.

Podle něj je v případě nejasností třeba hledat odpovědi v komunitárním (unijním) právu. Konkrétně v případě DPH v Šesté směrnici Rady ES případně v rozhodnutí Evropského soudního dvora. „V takovém případě by měl mít podnikatel právní jistotu, neboť komunitární právo je postaveno na roveň právu českému,“ dodává. *

NÁVRH SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY

Čtyři základní principy pro všeobecnou editační povinnost: 1. Závazný výklad bude platný nejméně tři roky od vydání stanoviska, nebo dokud nevstoupí v platnost novela zákona, která by daný případ jednoznačně řešila. 2. Závazný výklad vydává příslušný správce daně (tím by byl umožněn proces případné revokace rozhodnutí vyšší instancí). 3. Žádost poplatníka předkládá poplatník prostřednictvím daňového poradce (tím dojde k eliminaci nekvalifikovaných žádostí).

4. Žádost bude zpoplatněna vyšším poplatkem než běžné právní úkony (eliminace žádostí se zanedbatelným daňovým dopadem).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče