Chceme být strážci rovnováhy

14. listopadu 2011, 15:05 - Kristýna Balajová
14. listopadu 2011, 15:05

Lidé se dnes více starají o své zdraví a neváhají do něj investovat, říká majitelka studia Planet Zen

V roce 2001 se Kateřina Pos Nová vrátila po sedmi letech strávených v Thajsku zpátky do České republiky. Zjistila, že doma nedostane to, co si v Asii tak zamilovala: tamní masáže. Rozhodla se proto založit jeden z prvních salonů, který v Česku thajské masáže nabízel. Před pěti lety pak vytvořila nové studio pod značkou Planet Zen, které kromě thajských procedur poskytuje i balijské nebo ajurvédské masáže. Dnes už má tři pobočky v Praze a jednu v Bratislavě. Sama podnikatelka, která navíc částečně zůstala u svého původního povolání a na poloviční úvazek pracuje jako letuška u Českých aerolinek, ale služeb svých studií využívá méně, než by chtěla. „Když jsem otevírala první salon, těšila jsem se, že budu chodit na masáže a budu se mít jako maharádža. Teď ale musím zvládat šílené pracovní tempo a je ze mě tak trochu kovářova kobyla,“ směje se Kateřina Pos Nová. „Přesto si ale na masáž najdu týdně alespoň hodinu a půl. Bez toho by to nešlo, dobíjím tím energii,“ dodává.

Šedesátiminutová masáž u vás není levná záležitost, začíná na devíti stech korunách. Jak se daří takovému luxusnímu byznysu v nejistých časech? Levná záležitost to není, ale je třeba říct, že s věrnostními slevami se u nás klient dostane na průměrnou částku, která se v Praze za asijskou masáž platí. A naši zákazníci jsou stále ochotni za takový zážitek utrácet. To platí minimálně o nefiremních, individuálních klientech. Lidé jsou také dnes daleko ochotnější investovat sami do sebe, do svého zdraví. Už si uvědomují, že pro to, aby tělesná schránka vydržela, musejí něco dělat. Doba je strašně rychlá a pracovní tempo zběsilé. My nabízíme protipól, který pomáhá najít rovnováhu a přežít v dnešním světě. Snažíme se poskytovat nejen masáže, ale celkovou relaxační terapii. Její nedílnou součástí jsou individuální konzultace a masáže přizpůsobené potřebám klienta. K tomu brzy přibude také cvičení jógy pod vedením ajurvédských specialistů z Indie.

Zákazníků vám tedy neubývá? Nemohu říct, že bychom pozorovali odliv zájmu. Množina lidí, kteří rádi chodí na masáže, zůstává v posledních letech zhruba stejná. Pokud nám odcházejí zákazníci, je to dáno spíše narůstající konkurencí než krizí. Masážních studií je stále víc, a když se otevře nové vedle vašeho domu na Praze 5, nebudete jezdit do centra. Jiné to ale je v případě firem, tam je znát, že šetří. Zejména před loňskými Vánocemi bylo patrné, že osekaly výdaje na dárky pro zaměstnance a partnery. Další skupinu našich zákazníků představují hoteloví hosté, naše pražská studia totiž sídlí v hotelech. Pro ně jsou naše masáže úplně za hubičku, čtyřicet eur za masáž je v mezinárodním srovnání skvělá cena. Ve Vídni by to bylo dvě stě. Takže celkově se nám daří dobře. V Praze otevřeme nové studio, kde se bude také cvičit jóga. Před několika týdny jsme podepsali smlouvu o spolupráci s pražským Buddha Bar Hotelem.

Pracují u vás terapeuti z Thajska, Bali, Mauricia a Sumatry. Asijští maséři jsou alfou a omegou vašeho podnikání. Je snadné přesvědčit je, aby přišli pracovat do České republiky? Těžké to není, pro ně je Evropa pojem a většinou považují takovou nabídku za obrovskou příležitost. Jdou sem samozřejmě za prací, je to pro ně možnost vydělat peníze, na jaké by doma nikdy nedosáhli. Nevadí jim proto zůstat tady čtyři nebo pět let. Také je to pro ně úžasná pracovní zkušenost, když se pak vrátí domů, mají větší šanci získat opravdu dobré místo. Mnohem větší problém je ale zařídit všechny formální náležitosti. Musíme získat pracovní povolení na české straně, navíc oni musejí mít i výjezdní doložky, tedy úřad práce té dané země musí souhlasit s tím, že odjíždějí. A třeba thajské úřady jsou nesmírně opatrné. Velmi si hlídají, aby jejich občané nebyli nějakým způsobem zneužíváni, každou firmu pečlivě prověřují. Vyřídit všechna nutná povolení pro jednoho terapeuta trvá až osm měsíců. Než jsme se tohle všechno naučili, bylo to samozřejmě velmi krušné. Už se tím ale prokousáváme osm let, takže ten proces dobře známe.

A jak se žije asijským masérům v Česku? Dochází někdy ke zneužívání, kterého se obává thajská ambasáda? Upřímně, já o ničem takovém nevím. A musím říct, že bych se velmi divila, kdyby k něčemu takovému docházelo. Právě proto, že konkrétně Thajci, kterých je v Česku nejvíc, si své občany úzkostlivě chrání. Jejich chargé d’affaires o ně pečuje do té míry, že s námi jedná o tom, abychom jim do bytů zavedli satelitní televizi. Thajci jsou jako národ hrozně hrdí. Zakládají si na tom, že nikdy nebyli kolonizovaní, a je pro ně nepřípustné, aby jejich občany někde vykořisťovali a zneužívali. Kromě toho thajská komunita tady už velmi dobře zapustila kořeny. Terapeuti sdílejí byty, společně si vaří, hodně se vídají. Kdyby měl někdo vážné potíže, myslím, že by se to komunita zanedlouho dozvěděla a pomohla by mu z toho ven.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče