Chceme bohaté podnikatele

23. května 2012, 17:37 - Petra Pelantová
23. května 2012, 17:37

V Česku startuje nová banka s licencí od ČNB. Na poli privátního bankovnictví se schyluje k velké bitvě o bohaté klienty.

Banky vycítily šanci u českých boháčů. Poslední aktivity některých finančních domů totiž naznačují, že právě privátní správa majetku pro ně znamená možnost, jak na trhu zabodovat. Tento týden se v Česku oficiálně představí nováček na tuzemském trhu privátního bankovnictví – rakouská banka Gutmann, které v polovině května udělila Česká národní banka (ČNB) plnohodnotnou bankovní licenci. Jde o první privátní banku s licencí od ČNB na tuzemském trhu. Dosud zde totiž konkurenční privátní bankéři jako například UBS, Lombard Odier či Credit Suisse působili pouze jako reprezentační kancelář anebo fungovali na základě jednotného evropského pasu. Naopak banka Gutmann bude moci díky vlastní licenci poskytovat investiční poradenství, což by jinak nemohla.

Boj o stovky miliard

Vedení banky tvrdí, že chce nabízet své služby především klientům se silným podnikatelským zaměřením. „Český trh je pro banku Gutmann perspektivní. Posiluje zde třída podnikatelů a po útlumu v předchozích letech dochází opět k oživení v oblasti prodeje firem. Čím dál zajímavější cílovou skupinou se z pohledu privátního bankovnictví stávají také partneři renomovaných právních kanceláří nebo manažeři velkých lokálních a nadnárodních společností, kteří ocení nadstandardní nabídku privátní banky,“ sdělil Jan Prachař, ředitel privátního bankovnictví pro Českou republiku Bank Gutmann.
Banka spravuje majetek přesahující hodnotu 13,5 miliardy eur (330 miliard korun). Je z osmdesáti procent ve vlastnictví rodiny Kahane, dalších dvacet procent drží dvanáct partnerů. Na řízení české pobočky se bude podílet podstatná část někdejšího českého týmu privátní banky Sal. Oppenheim, kterou převzala Deutsche Bank. Kromě Prachaře jsou v týmu banky Gutmann také Tomáš Končický, který v roce 2005 českou pobočku Sal. Oppenheim zakládal, a Jarmila Pfeifer. Právě Končický bude zodpovědný za vybudování české divize „Gutmannů“.

Tvrdá konkurence

Nováček na tuzemském trhu nebude mít jednoduchou startovní pozici. Na posílení v oblasti privátního bankovnictví se vrhla i konkurence. Například Raiffeisenbank si letos otevřela divizi privátního bankovnictví pod novou značkou Friedrich Wilhelm Raiffeisen. Najala elitního privátního bankéře Nicolase Fitaira, který sem přišel z pozice ředitele české pobočky švýcarské privátní banky Lombard Odier. Banka chce letos zvednout objem spravovaných aktiv na poli privátního bankovnictví o dvacet procent, tvrdí Fitaire. Kvůli nové koncepci privátního bankovnictví si Raiffeisenbank nechala udělat detailní studii, ze které vyplývá, že jenom v tuzemských bankách mají bohatí Češi uloženo zhruba patnáct miliard eur (v přepočtu 360 miliard korun). Dle odhadů přitom až třicet procent může být v cizině. S podobnými propočty přichází i ČSOB. „České privátní bankovnictví má stále zajímavý potenciál. Podle expertních analýz je na trhu ještě zhruba 370 miliard korun, které nejsou ve správě privátního bankovnictví,“ odhaduje Petr Hutla, člen představenstva ČSOB a vrchní ředitel distribuce. Větší podíl na trhu privátního bankovnictví bude chtít získat i Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. Po období krize, která přinesla útlum a především tvrdé úspory, totiž banky vkládají do oblasti privátní správy majetku naděje na lepší výsledky hospodaření.

Lépe než ostatní?

„Gutmanni“ to proti konkurenci v podobě tuzemských komerčních bank, které se vrhly na privátní bankovnictví, nebudou mít jednoduché ještě z dalšího důvodu. Nedisponují totiž rozsáhlou databází existujících klientů, ze které se bankám automaticky rekrutuje řada adeptů na privátní správu majetku. V každém případě nelze v oblasti privátního bankovnictví přijít s převratnou novinkou. Lákat klienty je možné pouze na vyšší úroveň služeb, než nabízejí ostatní. Jedině v tom mohou Rakušané bodovat. Dokonce už ani neplatí, že privátní bankéři „tlačí“ produkty výhradně finanční skupiny, pro kterou pracují. Právě v tomto směru byl český trh privátního bankovnictví nejčastěji kritizován. Tuto „otevřenou architekturu“ už totiž nabízejí i některé velké banky.
Vstup nějakého dalšího hráče na český trh privátního bankovnictví je zatím nepravděpodobný, domnívá se Martin Kosobud z ČSOB. „Důvodem je fakt, že velcí mezinárodní hráči se zaměřují na Asii, kde bude počet bohatých lidí narůstat nejrychlejším tempem, odhadem 38 procent ročně. Pro Severní Ameriku se odhady růstu pohybují kolem čtrnácti procent ročně, v Evropě jsou to procenta čtyři,“ vysvětluje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče