Chce to už jenom drobné změny

08. srpna 2005, 00:00 - JAROMÍR DRÁBEK
08. srpna 2005, 00:00

Proč návrh na zvýšení výdajových paušálů rozlišuje mezi řemeslnými a neřemeslnými živnostmi? Hospodářská komora již nejméně dva roky upozorňuje na nepřiměřenou administrativní zátěž podnikatelů a nepřehlednou legislativu v daňové oblasti.

Proč návrh na zvýšení výdajových paušálů rozlišuje mezi řemeslnými a neřemeslnými živnostmi?

Hospodářská komora již nejméně dva roky upozorňuje na nepřiměřenou administrativní zátěž podnikatelů a nepřehlednou legislativu v daňové oblasti. Další navýšení výdajových paušálů, s nímž nyní přišla vláda, může pomoci oba tyto problémy alespoň částečně odstranit. Podnikatelům v každém případě zjednoduší účetnictví: nahradí je pouze evidence příjmů a výdajů. Z tohoto pohledu jde o správný krok. Měl by projít, přestože si myslím, že by mohl být ještě upraven.

Vládní návrh novely zákona o dani z příjmu s navýšením výdajových paušálů pro příští rok již počítal. Změna, kterou nyní provedlo ministerstvo financí, je pouze navýšila až na osmdesát procent. Právě tento strop je určen zemědělským prvovýrobcům, což považuji za zcela adekvátní. Vnímám to jako podporu té skupině podnikatelů, kteří by podle mého názoru měli být co nejméně zatěžováni vedením účetnictví. Navíc, stejně jako u dalších podnikatelů, i v jejich případě platí, že pokud zemědělec umí pracovat s co nejnižšími náklady, je to jeho konkurenční výhoda a stát by ho neměl trestat vyšším odvodem daně.

Čemu však v návrhu ministerstva financí nerozumím, je rozdílná výše paušálu u řemeslných a neřemeslných živností. Pro první skupinu živnostníků počítá návrh se šedesáti procenty, pro druhou s padesáti. Jsem přesvědčený, že je jen málo podnikatelů, kteří mají pouze jeden nebo druhý typ živnosti. Takže budou muset komplikovaně rozlišovat, které příjmy plynou z které činnosti, navíc toto rozlišení podle mého názoru povede ke zkreslování daně. Rozhodně bych proto konkrétně u těchto dvou skupin doporučoval jednotnou sazbu. Vzhledem k tomu, že výše výdajových paušálů například v Rakousku je na šesti nebo respektive 12 procentech podle typu činnosti, lze předpokládat, že zde nejsou pro podnikatele výrazně výhodné a využívá je spíše méně podnikatelů, většinou ti nejmenší.

Německý právní řád například výdajové paušály neupravuje vůbec. Mohlo by se tedy zdát, že pro české firmy by zjednodušení agendy spojené s vedením účetnictví mohlo znamenat jistou konkurenční výhodu. Faktem ale je, že konkrétně v Německu a v mnoha dalších evropských zemích podobná úleva funguje již mnoho let formou paušálních daní. Jde o daně, jejichž výše je určena finančním úřadem podle typu podnikání, velikosti firmy i města, v němž působí, regionu, apod. Podnikatel pak také nemusí vést účetnictví, výše paušální daně je předem jasně určena. Zvýšení výdajových paušálů lze tedy považovat za vyrovnání některých podmínek našich podnikatelů s jejich zahraniční konkurencí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče