Chabá záplata na právní díru

27. března 2009, 16:56 - Táňa Králová
27. března 2009, 16:56

Ministerstvo chce nezákonnost zakázky obejít novou smlouvou

Demise vlády je pro ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobodu (KDU-ČSL) jistým vysvobozením. Ani on stejně jako jeho předchůdci by nejspíš definitivně právně nevyčistil letitou kauzu zvanou monitorovací systém čerpání evropských fondů, pokud by ji pojal tak jako dosud. Ministr minulý týden sice tvrdil, že našel řešení a právní problém brzy odstraní. Ve skutečnosti se ovšem jen snaží legalizovat v minulosti nezákonně přiklepnutou zakázku.
Do vyhlášení tendru, ze kterého by vzešel regulérní poskytovatel jednotného monitorovacího systému, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zrovna nehrne. Dávno před demisí Topolánkovy vlády, po níž ministr Svoboda přenechá soutěž svému nástupci, mluvil o veřejné soutěži jako o „případné“. A když už by měla být, tak pouze na část systému. Další část by si tedy nadále nesla právní vadu, kvůli níž Česko platí povinný systém pro sledování evropských dotací ze svého. Jinak by všechny náklady mohla hradit Evropská unie. Dosud přišlo ministerské obcházení zákona české daňové poplatníky na bezmála 200 milionů korun. A hrozí, že další peníze budou muset dodat, pokud Brusel neskočí ministerstvu na jeho nový úhybný manévr. Jeho šéf neuměl týdeníku EURO odpovědět na dotaz, kdy Česká republika může z EU získat peníze na systém a o kolik bude žádat. To také o něčem svědčí. Výdaje spojené s monitorovacím systémem mohou do roku 2020 dosáhnout až 800 milionů korun.

Sociálně-demokratické řešení Firmy S&T a Tesco SW, které dostaly státní kšeft v rozporu se zákonem, mají nadále vystaráno. Ministerstvo s nimi minulý týden uzavřelo smlouvu na rozvoj a servis monitorovacího systému do letošního 31. srpna. Svoboda potvrdil, že teoreticky ale může trvat až do roku 2013, nenajde-li se nový provozovatel ve veřejné soutěži. Bude-li nějaká. V následujících dnech hodlá MMR získat i licenci k užívání systému. Cenu, za niž státní úřad vykoupí současné vakuum v přístupu k systému, považuje ministr za přiměřenou. Co to znamená? Devatenáct milionů korun za dočasnou smlouvu, dalších patnáct milionů za dohodu o narovnání a 105 milionů korun za licenci. „Nic jiného nám nezbývalo, než se s firmami dohodnout,“ řekl Svoboda poté, co novinářům představil řešení, které má odstranit právní vady monitorovacího systému. V čem spočívá? „Nezákonné smlouvy nahrazujeme novými smlouvami,“ vysvětluje Svoboda. Trochu symbolicky si před novináře přivedl pardubického hejtmana Radko Martínka (ČSSD), který přitom za svého působení na MMR nezákonné provozování systému nijak nenapravil. Zakázku bez veřejné soutěže přihrálo MMR za vedení sociálního demokrata Petra Lachnita v roce 2001. Že to bylo protiprávně, potvrdil už v roce 2004 antimonopolní úřad, který porušení zákona označil za závažné. Předtím na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Přesto od té doby kontrakt běžel v klidu dál a s problémem nepohnul žádný z Lachnitových následovníků: Pavel Němec (Unie svobody), Jiří Paroubek (ČSSD), Radko Martínek (ČSSD), Petr Gandalovič (ODS), Jiří Čunek (KDU-ČSL). Na Čunkovu obranu je třeba dodat, že se alespoň pokusil něco řešit. Přesto monitorovací systém jmenoval premiér Mirek Topolánek jako jeden z důvodů pro jeho sesazení.
Týdeník EURO již v článku nazvaném Pochybné řešení (EURO 11/2009) upozornil na to, že MMR hodlá předložit řešení problému monitorovacího systému bez odstranění závažných pochybení z minulosti. Svobodův náměstek Jiří Koliba to v reakci na článek označil za scestné a lživé. Jako nepravdivou a neúplnou odmítl rovněž informaci, že ministerstvo hodlá vyhlásit výběrové řízení na nového provozovatele systému tak, že vysoutěžený poskytovatel služby bude muset odkoupit nebo využívat software firmy Tesco SW. Týdeník EURO má ovšem k dispozici materiál předkládaný Kolibou, kde se uvádí: „Vývoj nového systému by musel probíhat ve velmi úzké součinnosti se současným provozovatelem. Je tedy otázkou, do jaké míry by soutěž na nový jednotný systém byla skutečně otevřená.“ Náměstek přitom ve zmíněné reakci sdělil, že na vypsání nové soutěže na vrcholovou část systému se teprve pracuje a navrhované varianty s nutností použít současný software nepočítají.

Znepokojení ve sněmovně i Bruselu Stav monitorovacího systému už delší dobu zneklidňuje sněmovní kontrolní výbor. Ten začátkem loňského listopadu dokonce konstatoval, že MMR svou nečinností ohrožuje čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Marně žádal po tehdejším ministrovi Čunkovi detailní informace o zajištění celého systému. Až Cyril Svoboda na začátku března výbor seznámil s tím, jak chce monitorovací průšvih řešit. „Kontrolní výbor s postupem MMR souhlasí,“ přikrášlil si ministr usnesení poslanců. Ti totiž jeho zprávu vzali pouze na vědomí. „Pro nás to určitě není uzavřená otázka. Nedozvěděli jsme se podrobnosti, jak chce MMR věc řešit. Jsem dost zvědavý, co nám sdělí ve zprávě, kterou má ministr předložit kontrolnímu výboru do konce března,“ uvedl jeho předseda Vladimír Koníček (KSČM). O český systém se zajímá také Evropská komise, která na sklonku loňského roku požádala Českou republiku o vysvětlení právních a technických problémů. Její znepokojení ovšem ministr Svoboda bagatelizuje s tím, že „celý problém je uměle živen z Čech“. Faktem je, že dodnes nebylo splněno opakované zadání vlády (první je z února 2006) vytvořit jednotný centrální monitorovací systém pro čerpání strukturálních fondů na roky 2007 až 2013. A předtím neuteče Svobodův úřad odpovědí, že „původní záměr z roku 2006 pořídit kvalitativně a kapacitně lepší jednotný systém byl v zásadě realizován postupnými úpravami a vylepšováním systému používaného v období 2004 až 2006, s výjimkou odstranění právní vady“. Jenže právě o tu tady už dlouhé roky jde a ještě dlouho asi půjde.

BOX:
Kdo je kdo
S&T – nástupce firmy ICL ČR, s níž MMR v roce 2001 uzavřelo smlouvu na monitorovací systém v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázkách.
Tesco SW – subdodavatel S&T pro tuto zakázku. Firma bez soutěže uzavírala smlouvy s MMR přes jeho příspěvkovou organizaci Centrum pro regionální rozvoj. U monitorovacího systému zajišťuje dvě aplikace - Monit a Benefit, v této praxi chce MMR pokračovat. Tesco SW je rodinná firma Josefa Tesaříka, bratra poslance a olomouckého hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD). Hejtman se nedávno účastnil jednání, při kterém zástupci MMR konzultovali se čtyřmi členy sněmovního kontrolního výboru představu, jak pokračovat u monitorovacího systému.

BOX:
Miliony bez soutěže
Náklady na monitorovací systém
Program*2007*2008*2009
Centrální systém (firma S&T) *23,8*20,2*13,2+
Monit a Benefit (firma Tesco SW)*50,5*79,6*107,5
Pramen: Zdroj týdeníku EURO
+ odhad na první pololetí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče