Četba jako luxus

03. března 2011, 12:54 - Pavla Kreuzigerová
03. března 2011, 12:54

Nakladatelé a knihkupci protestují: vyšší sazba daně je může ohrozit

Vyšší sazba DPH, kterou stát hodlá uplatňovat už od letošního podzimu, by měla provětrat i peněženky milovníků knih. Stejně jako za většinu potravin, nové byty či dětské pleny bude za jejich prodej stát inkasovat o deset procent více než dosud. Položka „kultura“ totiž na rozdíl od vybraných potravin výjimku nedostala a napříště se bude danit základní sazbou. Spolu s knížkami podraží i představení soukromých divadel či vstupenky na koncerty a festivaly.
Čeští knihkupci a vydavatelé přístup vlády označují za „cestu na evropskou periferii“. Upozorňují na fakt, že Česko se tímto krokem zařadí po bok Bulharska, Albánie, Ukrajiny či Běloruska, které už dříve knihy zatížily dvacetiprocentní daní. S výjimkou Dánska, které je sice daní dokonce 25 procenty, ale na druhé straně jejich vydávání dotují štědrými granty. I v Česku existují granty udělované ministerstvem kultury. Jeho prostředky jsou ale omezené a ročně podpoří jen několik titulů desítkami tisíc korun. Většina evropských zemí oproti tomu knihy daní jen jednotkami procent – průměr se pohybuje mezi pěti až šesti procenty. Žádnou daň z prodeje knih pak neodvádějí například britští nakladatelé a knihkupci, kteří působí na šestkrát větším trhu, než je ten český.
Výzvu na obranu knih, kterou se ještě minulý týden Svaz českých knihkupců a nakladatelů přesvědčit vládní koalici, aby knihy zařadila mezi výjimky pro něž platí jen desetiprocentní daň, podepsalo minulý týden více než 45 tisíc lidí. Návrh na vyjmutí knih z jednotné dvacetiprocentní sazby DPH přitom podporovali i někteří politici z řad vládní koalice. Nepomohlo to. Koalice minulou středu rozhodla, že žádné další výjimky neuzná.

Čtenáři jedné knihy

Počet Čechů, kteří si ročně koupí alespoň jednu knihu, stále ubývá. Z dat Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR vyplývá, že od roku 2007 poklesl počet „kupujících jedné knihy“ o více než třetinu. Dnes si totiž alespoň jednu publikaci ročně koupí jen 46 procent z nás. Podíl nečtenářů, tedy těch, kteří knihy nekupují vůbec, se naopak zvyšuje. Akademici z Ústavu pro českou literaturu varují, že takových lidí bude po zvýšení daně výrazně přibývat. „Kniha se stane méně dostupnou zejména pro nejmladší a nejstarší generaci,“ uvedli akademici ve svém prohlášení. Nejvíce prý na zdražení doplatí vydavatelé současné české literatury, kvalitních překladů a vědecké a naučné produkce.
„Český knižní trh je objemově malý. Bavíme se o několika miliardách ročně. Krok státu proto ani nemá žádný zásadní smysl, protože vyšším zdaněním erár příliš velkou sumu do rozpočtu nezíská. Může ale vážně ohrozit menší podnikatele a firmy,“ zpochybňuje úmysl vládní koalice zvýšit DPH na knihy Jan Kanzelsberger, majitel stejnojmenné sítě knihkupectví.
Nakladatele přitom v posledních letech postihlo zvyšování DPH hned několikrát. První navýšení z pěti na devět procent v roce 2008 a druhé z devíti na deset procent kompenzovali většinou z vlastních kapes. Tentokrát se vyšší DPH do koncových cen zřejmě promítne. „Zdražení je skokové, a nakladatelé navíc mají mnohem menší prostor na další snížení svých marží,“ předpokládá Josef Žák, obchodní ředitel společnosti Kosmas, která provozuje internetové i kamenná knihkupectví a je jedním z největších knižních distributorů v Česku.
Pravděpodobně bude vycházet ještě méně titulů než dosud. Zatímco jejich počet v průměru rostl zhruba od poloviny 90. let minulého století o čtyři procenta ročně, po zvýšení DPH nastal obrat. Z Hlášení o neperiodických publikacích, jež sestavuje Národní knihovna, vyplývá, že mezi lety 2008 a 2009 začal počet nových titulů stejně rychle klesat. Lze ale předpokládat, že kromě vyšší sazby DPH se na propadu nakladatelské produkce pravděpodobně podepsala i krize. „V posledních dvou letech jsme odsunuli téměř pětinu produkce. Tedy, zatím jsme ji jen odsunuli…“ dodává Joachim Dvořák, šéf nakladatelství Labyrint a Raketa, který v oboru působí již 20 let.

Debutanti bez šance

Zatímco Labyrint se zaměřuje hlavně na prózu, poezii a odborné publikace, doménou Rakety je dětská literatura. Nakladateli a jeho redaktorům se v posledních letech podařilo objevit hned několik mladých začínajících autorů, kteří díky tomu měli možnost publikovat ve známém nakladatelství. Prvním z nich byl v roce 2005 Štěpán Šafránek s novelou „23“ vyprávějící o partě čtyř mladíků cestujících s hudební aparaturou po Evropě. V rámci edice Fresh, kterou debutantům nakladatelství vyhradilo, od té doby publikovalo už několik dalších začátečníků. Edice dosud fungovala i navzdory faktu, že nezavedení spisovatelé se velmi špatně prodávají. „Nyní budeme pochopitelně vydávat méně autorů. Nejvíce to odnesou právě začátečníci a knihy pro děti,“ předpokládá Joachim Dvořák. Dětské knihy mají tu nevýhodu, že většinou za ně nakladatel musí vyplatit dva honoráře – autorovi a ilustrátorovi. Paradoxně však, i pokud bychom oba honoráře sečetli, budou nižší, než kolik si z každé knihy vezme stát. Aktuálně dostává spisovatel za každý prodaný výtisk devět procent. Podle propočtu Svazu knihkupců a nakladatelů by to po zvýšení DPH bylo zřejmě ještě méně – 8,3 procenta. Na malý český trh přitom obvykle přichází jen několik set výtisků dané knihy, více jich knihkupci prodají výjimečně. Ukrajovat si ze svého ovšem budou muset všichni, kdo se na výrobě a distribuci podílejí (viz Podíl na tržbách z jednoho výtisku). „Marže, kterou mají v současné době malá nakladatelství zaměřující se na náročnějšího čtenáře, se dlouhodobě pohybuje v řádu několika procent,“ tvrdí Dvořák. Znamená to, že jediným východiskem je vydávat především komerčně úspěšnou literaturu? Ne všichni by však s takovým přístupem souhlasili. „Za podstatné považuji uchování si intelektuální kontinuity edičního profilu. Rozhodně se tedy nehodlám vrhnout na odpočinkovou literaturu, kuchařky či životopisy sezonních televizních hvězd,“ dodává Dvořák.

Velcí ve výhodě

Také někteří knihkupci se obávají, že skokové navýšení DPH jejich podnikání ohrozí. „Zřejmě budu muset propustit jednu nebo dvě prodavačky a zamyslet se nad tím, zda má smysl knihkupectví za těchto podmínek držet dál,“ uvažuje Jiří Razskazov, majitel pardubického knihkupectví a nakladatelství Helios. Prodejny, které se udrží, prý navíc pozmění sortiment nabízených knih. „Budou vycházet především překladové trháky a na původní českou tvorbu a kvalitní knihy nakladatelé nebudou mít peníze,“ myslí si Razskazov.
Úsporná opatření připravuje také Kosmas, internetové i kamenné knihkupectví a zároveň jeden z největších knižních distributorů. „Očekáváme, že se pokud by se zvýšení DPH na knihy realizovalo, promítne se to do dalšího citelného propadu poptávky i produkce,“ předpokládá obchodní ředitel Žák. Zásadní pokles prodeje naopak neočekává Jan Kanzelsberger, jehož síť knihkupectví má zastoupení v několika desítkách českých měst. „Nijak se na něj nepřipravujeme,“ tvrdí. Velcí knihkupci mají tu výhodu, že na trhu panuje ostrá konkurence. Běžně u nich proto funguje komisní prodej, to znamená, že obchodník za zboží platí až v okamžiku, kdy je prodá. „Tento princip nám dovoluje prodávat široký sortiment tak, jak jej chrlí nakladatelé, bez nutnosti omezovat šance na prodej i těch titulů, které by jinak obchodník do prodeje nepřijal,“ vysvětluje Kanzelsberger.
Zvýšení sazby DPH by na druhou stranu mohlo přivést více zákazníků vydavatelům a distributorům elektronických knih. Jejich ceny se dnes pohybují na zhruba 70 procentech těch papírových. „Z krátkodobého pohledu jim sjednocení DPH spíše pomůže, protože ten cenový rozdíl se ještě zvýší. Nicméně celkový úpadek knižního trhu vnímám jako problém – snížení počtu vydávaných titulů, zhoršení jejich kvality a péče o knihy se projeví i na elektronických knihách,“ předpokládá Jiří Vlček, provozovatel webu Palmknihy.cz, který patří mezi nejvýznamnější šiřitele e-knih u nás. Budou nakladatelé vydávat některé své tituly výhradně v elektronické podobě? „Osobně si nemyslím, že to velcí nakladatelé budou dělat. Finanční náklady na vydání elektronické knihy jsou obdobné jako na vydání papírové a trh elektronických knih je dosud velmi malý. Návratnost by byla velmi nízká,“ dodává Vlček.

Konec knihoven?

Co zbude čtenářům, kteří nebudou mít po zvýšení DPH dost peněz na to, aby si pořizovali nové knihy? Najdou nové tituly alespoň ve veřejných knihovnách? Pravděpodobně ne vždy. „Plánované zvýšení DPH bude mít nepochybně dopad na náš nákup knih, i když jen zčásti. Část našich sbírek je tvořena nákupy u knihkupců, ale zbytek je zajištěn výměnou, dary nebo skrze institut povinného výtisku – to znamená, že nakladatelé mají zákonnou povinnost dodat nám dva výtisky od každé vydané publikace,“ vysvětluje Tomáš Böhm, ředitel Národní knihovny ČR. Přesto očekává, že knihovna bude moci nakupovat minimálně o deset procent knih méně než dosud.
Na většinu knihoven se ale institut povinného výtisku nevztahuje a ty pak musejí nakupovat především u knihkupců. Počet výtisků, které budou moci svým čtenářům půjčovat, nepochybně klesne a lze předpokládat, že chybět budou především ty určené náročnějším čtenářům a dětem. „Připojili jsme se proto k iniciativě českých knihkupců a knihoven volající po ponechání knih v kategorii nižší DPH. Jsme totiž toho názoru, že knihy plní nezastupitelnou roli při rozvoji společnosti a znalostní ekonomiky. Limitování přístupu k nim není dobrou cestou,“ uzavírá Böhm.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče