Cestováním k mikroskopům

28. července 2010, 15:23 - Eva Jarešová
28. července 2010, 15:23

Společnost Tescan expanduje v Číně a ráda by pronikla do Brazílie

Komu při vyslovení pojmu mikroskop naskočí představa staromódního přístroje s viditelným okulárem, tubusem a držákem preparátu ze školních let, zaspal pořádně evoluci těchto zařízení. Většina lidí by mikroskop nehledala v elegantním stole s počítačem. Právě tak dnes ale ty nejmodernější z nich vypadají. Tím, kdo jim do detailu rozumí, je Jaroslav Klíma, výkonný ředitel brněnské firmy Tescan. Jednašedesátiletý vystudovaný technik umí s přehledem provést laika rozdíly mezi prozařovacími a rastrovacími elektronovými mikroskopy. V soutěži pořádané společností Ernst & Young získal letos Klíma za svou práci titul Podnikatel roku 2009 Jihomoravského kraje.

S mikroskopem do světa Rodilý Moravan z vesničky u Brna vysvětluje, že jeho cesta k mikroskopii vedla paradoxně přes přání cestovat. To ale za minulého režimu nebylo téměř možné, cesta ven často vedla jen přes možnost stáže či pracovního pobytu v zahraničí. Jaroslav Klíma se proto podle svých slov snažil jít pracovat do podniku, jehož výroba by byla alespoň zčásti srovnatelná se světovou konkurencí. „Na začátku 70. let takových oborů v Československu moc nebylo,“ vzpomíná absolvent elektrotechnické fakulty brněnského VUT. Ani elektronová mikroskopie prý nebyla zcela na úrovni zbytku světa. Tuzemské mikroskopy se však alespoň vyvážely do zemí východního bloku. „Navíc se vyráběly tady v Brně a já u jednoho vývojáře z Tesly psal diplomku,“ vzpomíná Klíma. Po škole proto nastoupil do někdejší Tesly, původně na místo servismana. S nadsázkou řečeno se šroubovákem v ruce projezdil Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a NDR. Na začátku 80. let přešel do pozice systémového inženýra ve vývoji a dostal v Tesle na starost instalace nových přístrojů a prezentace na výstavách.

Kořeny v Tesle Po revoluci přišly do podniku horší časy. Tesla rychle přišla o své východní trhy, zajištěné z velké části díky plánovanému hospodářství. A výrobky schopné čelit západní konkurenci neměla. Skupina lidí, kteří se v podniku zabývali mikroskopií, začala sondovat další možnosti. Jaroslav Klíma měl už tehdy zkušenosti se situací v USA a v Izraeli. A zjistil, že i relativně malé firmy mohou na trhu elektronových mikroskopů obstát. V téže době se novinkou stal nástup výpočetní techniky do klasické mikroskopie. Zkušený expert se shodou náhod s několika kolegy dostal do kurzu počítačového zpracování obrazu, který tehdy pořádala akademie věd. Když pak zjistil, že o nové poznatky nemá nikdo zájem, rozhodl se v roce 1991 založit s některými ze svých spolupracovníků Tescan. První peníze firma získala tím, že za dostupné peníze modernizovala staré mikroskopy. Ty počítačové si totiž mohl v oné době dovolit jen málokdo. Záhy se společnost nastěhovala do brněnských Kohoutovic, v nichž sídlí dodnes. Nyní už v nové, na míru postavené budově s výrobními prostory, které jsou kvůli zachování čistoty důsledně odděleny od vnějšího světa. O tom, že druhé největší město v České republice je obecně s mikroskopy úzce spjato, svědčí i to, že v Brně sídlí i největší konkurent Tescanu, tuzemská pobočka americké společnosti FEI. V jejím čele stojí Jiří Očadlík, s nímž se Jaroslav Klíma zná už řadu let. „Občas se setkáváme a máme korektní vztahy,“ říká Klíma. Třetí brněnskou mikroskopovou společností je Delong Instruments. Obě dvě mají, stejně jako Tescan, své kořeny v někdejší Tesle.

Trefa do výzkumu Z několika set tisíc korun obratu na začátku se Tescan dostal loni na více než 300 milionů korun. Čistý zisk v minulém roce činil zhruba 60 milionů korun. I letos je podle Jaroslava Klímy situace slibná a dá se očekávat rekordní rok. A to navzdory tomu, že krize se na mikroskopovém podnikání značně podepsala. „My jsme ale docela dobře zareagovali. Štěstí přeje připraveným,“ říká výkonný ředitel. Před krizí bylo hlavním trhem Tescanu Německo a klíčovými zákazníky německý automobilový průmysl, včetně firem jako Bosch či Volkswagen. Tito klienti, kteří většinou požadovali rutinní spolehlivé přístroje, s příchodem krize zmizeli. A Tescan využil toho, že se už v době rozbíhající recese začal zaměřovat na výrobu přístrojů vyšší kategorie, o něž je zájem především ve výzkumu. „Naštěstí jsme měli ustanovenou celosvětovou síť zástupců. Takže s trošku větším úsilím a s odřenýma ušima se nám tyto skoro vyvinuté přístroje povedlo zavést do výroby a začít prodávat,“ popisuje Klíma. Dnes má Tescan největší trh v Jižní Koreji. Významné je i Rusko, stále Německo a USA, kam firma dodává přístroje především forenzním laboratořím, podobným těm z televizních krimiseriálů. Od loňska má společnost také dceřinou firmu v Číně. Jen za první pololetí letošního roku přišlo z nejlidnatější země světa 21 objednávek. Za celý loňský rok tam přitom Tescan prodal osm mikroskopů. Náhlý nárůst může mít podle Jaroslava Klímy více příčin. „Izolovat jednotlivé vlivy asi nejde. Zda je to tím, že jsme tam založili firmu, nebo tím, že letos tam nebyla olympiáda ani velké zemětřesení, a do výzkumu jde tím pádem víc peněz,“ zamýšlí se. Za velmi perspektivní trh, na který by rád pronikl, označuje Brazílii. Vzhledem k silné roli státu tam prý ale vyvážet zboží není vůbec lehké.

Víno ne, vzdělanost Tescan ročně vyrobí kolem stovky mikroskopů. Letos by jich mělo být až 130. Výroba jednoho přístroje trvá od počátku do konce zhruba půl roku. Firma se ale do výroby nemůže pustit až tehdy, když dostane od zákazníka konkrétní objednávku. Jakési univerzální základy finálních výrobků musí mít hotové už předem. „Dnes vyrábíme asi čtrnáct modelů a každý z nich má tolik specifikací a příslušenství, že fakticky nikdy nedodáváme dva úplně stejné mikroskopy,“ popisuje. Odhadnout, jaké výrobky asi budou zákazníci v dalším období požadovat a podle toho si komponenty „předvyrobit“, je prý docela umění. Nejlevnější mikroskop pořídíte u Tescanu za 1,5 milionu korun, nejdražší za dvanáct milionů. Cena nejčastěji prodávaných přístrojů se pohybuje kolem tří až čtyř milionů korun. Jaroslav Klímá o své společnosti s úsměvem mluví jako o „firmě šprtů“. Více než polovina ze 120 zaměstnanců vystudovala univerzitu. Deset z nich má titul PhD., další jsou doktorandy. Jde především o fyziky, strojaře, elektrotechniky nebo komerční inženýry. Klíma sám sebe označující za velkého brněnského patriota mluví o jihomoravské metropoli jako o městě vzdělanosti. „Představovat si jižní Moravu pořád jako přiopilého stárka s koštéřem, to už mě docela irituje,“ říká.

Plány na expanzi Momentálně je Tescan v období budování značky. To zahrnuje i ježdění po světových výstavách, mimo jiné v USA, Indii, Brazílii či Velké Británii. Jaroslav Klíma ale podle svých slov tráví na cestách méně času než dříve, zhruba měsíc každý rok. Raději si najde čas na rodinu a na sportování. Dřívější basketbal nahradil kvůli potížím se zády návštěvami posilovny. Tescan také nedávno prošel změnou, při níž se ze společnosti s ručením omezeným stala akciová společnost. Důvodů bylo několik, mezi nimi i prestiž, která je s akciovou formou společnosti často spojena. A také snaha motivovat část managementu možností opce na zvýhodněný nákup akcií. Změna byla vhodná i s ohledem na zahraniční krůčky Tescanu, který kromě Číny pomalu zakotvuje i v USA, kde kupuje podíl ve svém místním distributorovi. A podle všeho to nejsou poslední přírůstky, byť je Jaroslav Klíma zatím obezřetný v detailech. „Proč by jednou v Brně nemohla sídlit nadnárodní skupina?“ naznačuje plány.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče