Cestování za prací Evropany neláká

04. září 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
04. září 2006, 00:00

PRACOVNÍ TRH Boj za úplné otevření pracovních trhů patří dlouhodobě k nejsilnějším prioritám všech nových členských států. Nicméně až na převážně studenty zaplavenou Velkou Británii nejeví lidé o práci v zahraničí přílišný zájem.

PRACOVNÍ TRH Boj za úplné otevření pracovních trhů patří dlouhodobě k nejsilnějším prioritám všech nových členských států. Nicméně až na převážně studenty zaplavenou Velkou Británii nejeví lidé o práci v zahraničí přílišný zájem. Itálii akutně chybějí zkušení strojní a stavební inženýři, Belgii řidiči kamionů a uklízečky, Francii zase pekaři, řezníci a odbornější zaměstnanci ve stavebnictví. Pracovníci těchto profesí zde mohou najít velmi příjemné platové podmínky. Sjednocená Evropa navíc odstraňuje stále větší množství legislativních, technických a administrativních překážek pracovní mobilitě. I tak však v současné době pracuje v zahraničí pouze 1,5 procenta obyvatel pětadvacítky. Toto číslo se přitom za posledních třicet let prakticky nezměnilo. JAZYKY A MOTIVACE

Mírně narůstá pouze přeshraniční dojíždění za prací bez změny bydliště, i v tomto případě ale jde podle dostupných údajů asi jen o 600 tisíc lidí. Hlavní překážkou větší pracovní mobilitě je bezesporu jazyková bariéra. Dvěma cizími jazyky se podle vlastního vyjádření domluví 28 procent lidí, jedním asi polovina.

Na druhou stranu se ale 44 procent Evropanů nedomluví jinak než mateřštinou. Obzvláště Britové, Irové, Italové, Maďaři a Portugalci zjevně příliš času studiem jazyků netráví. Z Čechů se znalostí jedné cizí řeči pyšní 61 procent dotázaných, dva jazyky ovládá slušných 29 procent.

Neochotu stěhovat se za prací za hranice zvyšují také přirozené obavy ze změny kulturního a sociálního prostředí a v některých zemích také nedostatečná motivace vyvolaná štědrým sociálním systémem. „Jazyk a kulturní překážky, ale také bydlení a otázka návratu jsou skutečně specifikem evropského pracovního trhu, které brání rozvoji kultury mobility,“ srovnal nedávno situaci v Evropě a ve Spojených státech eurokomisař pro zaměstnanost a sociální otázky Vladimír Špidla.

PROBLÉMY NA OBZORU

Právě v pracovní mobilitě ale vidí odborníci jeden z léků na velmi nepříznivá čísla demografického vývoje. V řadě evropských regionů se kvůli stárnutí populace začíná už dnes plošně nedostávat zaměstnanců; hlavně jižní Anglie, Dánsko, Švédsko, centrální Francie nebo třeba západní Rakousko bude během příštího desetiletí obtížně bojovat s chronickým nedostatkem pracovníků různých profesí.

Brusel se proto všemi prostředky snaží zvýšit ochotu lidí hledat si zaměstnání i za hranicemi. Od této své snahy si navíc slibuje také lepší vnímání Evropské unie jako celku a snížení celoevropské relativně vysoké nezaměstnanosti. V posledních měsících je proto možné si všimnout řady změn a nových opatření, které by měly politiku mobility posunout kupředu.

Tak například určité základní sociální jistoty pracovníkům garantuje Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, na jehož základě nezaměstnaný hledající práci v zahraničí dostává až půl roku příslušné dávky od původního státu. Tato norma, schválená v roce 2004, vstoupí v platnost v nejbližší době.

Stále propracovanější je celoevropská úprava zajišťující převoditelnost důchodů nejen v prvním povinném, ale i v druhém dobrovolném pilíři důchodového zajištění. Rostoucí počet manželství, která uzavírají partneři z různých zemí, si zase vynutil jasnou úpravu rozhodování v případě rozvodů, obzvláště v majetkových záležitostech. Podle odhadů totiž rozvody „smíšených“ manželství tvoří až 16 procent všech rozvodů v Unii, nejde tedy o nijak marginální problém. V oblasti poskytování zdravotní péče lze také zmínit jednotný zdravotní průkaz.

CELOEVROPSKÝ „PRACÁK“?

Z hlediska aktivní politiky hledání zaměstnání je velmi účinným nástrojem Bruselu celoevropská síť poradenských kanceláří Eures. Ty zajišťují široký servis jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům z Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.

Mimo souhrnných informací o pracovních podmínkách, příslušné legislativě i základních administrativních procedurách shromažďují kanceláře na svých stránkách i nabídku pracovních míst a informují o připravovaných výběrových řízeních. Všechny potřebné informace a kontakty na poradce na místních úřadech práce lze nalézt na stránce http://portal. mpsv.cz/eures.

ŽÁDNÉ VELKÉ PŘESUNY V DOHLEDU

Souhrnně lze podle odborníků rozdělit zaměstnance bez ohledu na zemi původu do dvou základních skupin: více či méně stabilní většinu a vysoce mobilní, počtem takřka zanedbatelnou menšinu pohybující se po pracovních trzích celé Evropy. A přestože Brusel poměrně významnými kroky trend k většímu pohybu pracovníků podporuje, výsledky jsou velmi skromné. Zůstává nicméně otázka, jak do celé situace zasáhnou zhoršující se demografické podmínky a zvyšující se tlak globalizující se ekonomiky.

MOBILITA V ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY:

Česko: 15,4 procenta dotázaných uvažuje o práci v zahraničí, hlavně ve Velké Británii a Irsku, dále v Německu a Rakousku. Podle odhadů ale v současnosti skutečně v cizí zemi pracuje jen asi 25 až 30 tisíc lidí. Podle údajů za rok 2001 42 % Čechů pracujících v Německu dojíždělo, u Rakouska jde o 32 %.

Slovensko: v zahraničí našlo zaměstnání asi 170 až 200 tisíc Slováků, hlavně v sousedních zemích, Velké Británii a Irsku. Do práce dojíždí do Maďarska denně asi šest tisíc lidí, do Česka zhruba 18 tisíc.

Polsko: velmi hrubé odhady hovoří o 500 tisících až dvou milionech Poláků v zahraničí.

Maďarsko: v zahraničí je dlouhodobě zaměstnáno 50 až 60 tisíc Maďarů, nejčastěji kupodivu v Německu a Rakousku. Počet vyjíždějících pracovníků je velmi malý, Maďarsko spíše řeší levnou pracovní sílu přicházející ze Slovenska a Rumunska.

Pramen: Euractiv.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče