Čeští vývozci se vracejí na východní trhy

29. listopadu 2004, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
29. listopadu 2004, 00:00

GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY JOSEF TAUBER: Po ozdravení české ekonomiky v devadesátých letech se nyní domácí exportéři znovu vracejí na bývalé tradiční trhy. Tedy především do zemí bývalého východního bloku, ale i do Číny, Indie a Vietnamu.

foto: Profit - Martin Siebert (2x)

GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY JOSEF TAUBER: Po ozdravení české ekonomiky v devadesátých letech se nyní domácí exportéři znovu vracejí na bývalé tradiční trhy. Tedy především do zemí bývalého východního bloku, ale i do Číny, Indie a Vietnamu. * Co změnil vstup České republiky do Evropské unie na charakteru našeho exportu? Vstup do Unie již příliš věcí na našem vývozu nezměnil. Jestli se něco v exportu změnilo, tak to bylo na počátku devadesátých let, v rámci privatizace a restrukturalizace české ekonomiky. Dnes samozřejmě existuje podstatně jiný profil českého exportního průmyslu, než koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let. Ale co je nyní asi nejvíc viditelné, je snaha o návrat na tradiční trhy bývalého Československa. A to nejen v oblasti investičních celků, ale i menších exportů. Vývoj již dospěl do toho stádia, kdy se čeští výrobci znovu obrací na východní trhy, s některými odvětvími pak do Číny, Indie, Vietnamu. * Je to způsobeno růstem, který nyní v Číně probíhá?

Ano, v Číně dochází k dynamickému růstu a profitovat na tom budou samozřejmě i okolní země, jako je Mongolsko. Ze změn bude vedle Číny ještě více těžit Vietnam. Ostatně první investice již mají české firmy v těchto zemích za sebou. Obrazně řečeno, dnes je již Evropa v Azerbajdžánu a Kazachstánu, za tři roky bude v Číně a Vietnamu.

* Český vývoz by měl být podporován státem. Podporuje ho nynější vláda i do těchto staronových oblastí?

Podpora exportu ze strany státu je národohospodářská nutnost, politika má být v tomto případě vedlejší. To, zda vládne ta či ona politická strana je z hlediska politiky podpory exportu irelevantní. Stát by měl vždy podporovat zájmy a snahy českého kapitálu exportovat do zahraničí. Na to je nejvyšší čas alespoň v rámci výjimečnosti šancí, které nyní česká - kapitálově chudá - ekonomika má. Minulý týden jsem se účastnil jednání v rozpočtovém výboru parlamentu, kde jsem se pokusil poslancům vysvětlit, že je velmi zapotřebí snahy českých firem o export podporovat.

* A děje se tak? Samozřejmě u nás existují agentury na podporu investic a exportu CzechInvest a CzechTrade, ale ty nezmůžou všechno.

CzechInvest je hlavně zaměřen na podporu přílivu zahraničních investic k nám, i když tím pochopitelně ovlivňuje nepřímo i výši českého exportu a vytváření kvalifikovaných pracovních míst. Za velmi užitečnou považuji realizaci projektů podpory subdodavatelů. Úspěšně si kladou za cíl připravit vybrané firmy pro spolupráci se zahraničními investory. CzechTrade nabízí českým subjektům kvalitní síť zahraničních zastoupení a informací o místech jejich možného zájmu včetně obchodních a investičních příležitostí. Myslím, že obě instituce odvádějí kvalitní práci.

* Má Česká exportní banka klienty, kteří vyvážejí na ony staronové trhy bývalého východního bloku? Jistě. A oni nejen exportují, ale i investují. Kupují existující kapacity nebo staví nové. Například jsme poskytli úvěr české firmě, která investuje do systému vodních elektráren v Bulharsku. Český kapitál se dostává do oblasti šetrných zdrojů energie v této zemi téměř jako rozhodující investor. Tyto investice jsou návratné, dlouhodobé a zajišťují odbyt českým výrobcům. * Složitější je asi vývoz do již zmíněného Vietnamu. Ano - je složitější jak z hlediska zajištění rizik, tak zabezpečení všech právních náležitostí. Myslím si, že u nás existuje poměrně silná politická vůle posílit vztahy s Vietnamem. Důvodem je, že tam zůstává ještě mnoho sentimentu pro české výrobky. Mnoho Vietnamců také hovoří česky. Setkáváme se obecně s jednou docela zajímavou věcí, které by jistě šlo využít nejen ve vzdálených teritoriích. Čím menší země, tím spíš jsou její podnikatelé nakloněni tomu s Českou republikou obchodovat. Tvrdí totiž, že jsme jako země tak malí, že je jen ztěží můžeme chtít je prostřednictvím naší expanze politicky ovládnout. * Jak daleko je výstavba elektrárny Schen-Tou v Číně, na níž se velkou měrou podílí české firmy?

První dva bloky jsou hotové, výstavba třetího a čtvrtého běží. Česká exportní banka by byla ráda, kdyby to byli čeští dodavatelé, kteří by dostali zakázku rozběhnout výstavbu bloků pět a šest. Otázkou je, jak se k celé věci postaví čínské orgány. Čína i Indie ještě potřebují hodně nových zdrojů energie. Je to s trochou nadsázky práce pro celý svět.

* Jaké je teritoriální rozložení úvěrů vaší banky pro české firmy? Nejvíce úvěrů jsme poskytli na export do Turecka, což je země s velkým potenciálem a očekávanými změnami v její ekonomice, která má mnohem blíž České republice než například Čína. Perspektivně se rozvíjí úvěrování vývozu do postsovětských zemí v Asii i Evropě. Zde má český exportér šanci, protože zná tamní mentalitu, domluví se, ale především má šanci těžit z jejich historických zkušeností s českým exportem. Důležitou roli hraje naše zkušenost s transformací české ekonomiky. Tím, čím tyto země procházejí nyní, jsme procházeli my před pěti šesti lety. * Vezměme to nyní konkrétně. Pokud přijde česká firma s tím, že chce exportovat například do Bulharska, co jí všechno může ČEB poskytnout? My v principu přijmeme každého. Niko- priori pryč z banky s tím, že jde o malé teritorium nebo malý objem exportu. Zabýváme se každým klientem, ať je cílem jeho exportu Bulharsko, Argentina, Vietnam či jiná země. Hledáme šance, což ostatně dělají i komerční banky. Na základě jednání v každém případě nabídneme vývozci řešení zahrnující nejen vlastní financování vývozního úvěru, ale vždy také možnost financování výroby vyváženého zboží. Pomáháme tak řešit základní rozpor ve financování exportu: exportér chce inkasovat co nejdříve, dovozce chce splácení rozložit na co nejdelší dobu. My jim dokážeme vyhovět. * A pokud chce exportér do západní Evropy?

Česká ekonomika je v současné době již stabilizovaná, zhruba 85 % českého exportu směřuje do eurozóny. To není a priori věcí České exportní banky, protože s těmito zeměmi probíhají standardní vztahy na komerční bázi a není potřeba sofistikovaných produktů financování. Naší sférou zájmu jako banky vlastněné státem, která má podporovat český export, je oněch zbylých 15 procent vývozu - ten se nyní vrací do zemí, kde dříve byl, tedy od Číny přes Litvu, pár šancí máme ještě v Latinské Americe. Západní Evropa není pro nás trhem pro velké investiční celky, jen pro dílčí subdodávky.

* Jaký rozdíl pocítí firma, pokud navštíví vaši banku ve srovnání s tím, pokud by navštívila některou z komerčních bank? Řekněme si spíš, jací klienti jsou ti, kteří by měli jít za námi. Obecněji řečeno jsou to samozřejmě všechny velké, malé a střední podniky, které exportují nebo chtějí exportovat. Jsou to firmy, u nichž je pro komerční banky příliš vysoké riziko financování. Jsou to i ekonomicky slabí klienti, u nichž existuje národohospodářský zájem udržet je ekonomicky aktivní s tím, že časem nám je „přebere“ běžná komerční banka. Naopak z druhé strany se staráme o velké transakce typu Schen-Tou, Sosnogorsk nebo o zpracování vývozních případů do Kyrgyzstánu či Indie, které mají většinou svoje specifická rizika, o něž většinou komerční banky nestojí. Další věcí je fakt, že řada zemí mnohem raději „vidí“ exportéra, za kterým stojí státní subjekt. To platí samozřejmě především v zemích bývalého sovětského bloku, ale i v Číně, Vietnamu. Chápou to prostě jako vyjádření státního zájmu. Naši lidé tedy opravdu jezdí spolu s klienty připravit kontrakt, účastní se různých jednání. Samozřejmě jsme odvětvově zaměřeni, neděláme všechny obory. * Na jaké obory se zaměřujete? Strojírenství, především dopravní technika a obráběcí stroje, stavební práce, samozřejmě velké investiční celky, energetika - tedy komodity spjaté s potřebou středně a dlouhodobého financování. V krátkodobém financování se nevyhýbáme ani komoditám, jako jsou pevná paliva, polotovary, elektronika. Po dlouhých jednáních se nám nyní daří pronikat s podporou stavebně technologických firem do oblastí za Kavkazem. Naše marketingové analýzy však ukazují i další příležitosti na trhu. * Pojišťují vaši klienti své pohledávky u Exportní a garanční pojišťovny (EGAP)? Vyžadujete to?

Pokud si exportér, ať už vyváží kamkoliv, nenechá svoji pohledávku pojistit u EGAPu, tak stručně řečeno riskuje, že o ni přijde. EGAP je prostě nezbytná součást pro to, aby se výrobce vůbec pustil do obchodní příležitosti. Jestliže by pohledávky nebyly pojištěny, museli bychom mít násobky kapitálu, který máme nyní, abychom mohli pokrýt všechna potenciální rizika.

* Jak malá firma může za vámi přijít? Jak až malý úvěr může žádat?

Firma nás především musí přesvědčit o návratnosti svého projektu. Hranici bychom mohli vidět někde na padesáti tisících euro. S ohledem na fixní náklady se menší částka nevyplatí nejspíš ani exportující firmě.

ING. JOSEF TAUBER - Generální ředitel a druhý místopředseda představenstva České exportní banky se narodil v roce 1947. Po absolvování VŠE v roce 1973 pracoval v ČSOB v různých funkcích 28 let. Mimo jiné zakládal první českou banku v zahraničí - Prager Handelsbank AG ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 2001-2003 pracoval v Interbance. Generálním ředitelem ČEB byl jmenován v červnu 2003. Je zároveň členem představenstva EGAP, předsedou správní rady Fondu pojištění vkladů a členem výkonného výboru Mezinárodní asociace pojistitelů (International Association of Deposits Insurers-IADI). CO JE ČESKÁ EXPORTNÍ BANKA Česká exportní banka (ČEB, a.s.) byla na základě zákona č. 58/1995 Sb. pověřena provozováním státem podpořeného financování vývozu. Slouží tuzemským firmám nejen poskytováním a financováním vývozních úvěrů, ale také ostatních bankovních produktů a služeb. Akcionářská struktura ČEB je následující: stát vlastní 71,4 % akcií, zbývajících 28,6 % vlastní EGAP.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče