Čeští dravci, kteří uspěli ve světovém byznysu

20. ledna 2011, 02:19 - Dalibor Dostál
20. ledna 2011, 02:19

Ještě před dvaceti lety neexistovaly. Jejich současní manažeři tehdy chodili do školy. Teď patří ke světové špičce. Dravé české společnosti dokázaly prorazit nejen mezi tuzemskou konkurencí, ale překonaly také zahraniční firmy, mnohdy s tradicí mnoha desetiletí a tomu odpovídajícím kapitálem.

Foto: IBM

Oborem, v němž se českým společnostem tradičně daří, je IT. Díky originálnímu nápadu dobyla svět původně tuzemská společnost AVG, vyrábějící stejnojmenný antivirový program. Nyní sídlí v Nizozemí a její zákazníci se počítají na desítky milionů. „Náš úspěch je naše největší tajemství,“ směje se J. R. Smith nad otázkou, proč se právě česká společnost zařadila mezi největší světové výrobce antivirových programů (celý text naleznete ZDE). Potom se však rozhovoří. „K proniknutí mezi světovou špičku nám pomohlo, když jsme začali náš antivirový program nabízet nefiremním zákazníkům zdarma. Tím jsme získali obrovské množství uživatelů a stali jsme se zajímavým partnerem pro takové giganty, jako je Google nebo Microsoft,“ řekl Smith týdeníku Profit. Dnes AVG používá 110 milionů zákazníků po celém světě.

Český supersoftware

Za hranicemi se ale daří také například brněnské softwarové společnosti Y Soft. Ta je zaměřená na výzkum, vývoj, výrobu a prodej produktu snižujícího náklady na tisk a zvyšujícího jeho komfort. Česká společnost působí v sedmi zemích na třech kontinentech. Pracuje pro největší firmy z oblasti finančnictví, pojišťovnictví nebo energetiky. Musí nabízet řešení, které zvládne zpracování tisíců stránek ve stovkách poboček během jediné minuty.

Svoji první zahraniční pobočku založila firma v roce 2007, následovalo Japonsko a počátkem roku koupila americkou firmu, která se stala základem pro Y Soft Americas. „Exportujeme do zhruba 65 zemí, proto je náš prostor pro expanzi limitovaný. Přesto se naše strategie pro letošní rok věnuje hlavně latinské Americe, prozatím bez Brazílie, což je pro nás nový trh. Dále se chystáme výrazněji investovat a rozšířit působnost naší severoamerické pobočky. Na ostatních trzích, jako jsou Evropa, Asie a Blízký Východ, se snažíme naši pozici upevňovat,“ řekl Profitu CEO společnosti Y Soft Václav Muchna.

Proč jsou české firmy úspěšné právě v těchto oborech? „Příklady firem z ČR ukazují na to, že podstatnou roli hraje dekády trvající průmyslová tradice České republiky a také ve 20. století poměrně kvalitní vzdělání zejména v technických oborech či matematice a IT. Bez kvalitní a kvalifikované pracovní síly by bylo prosazení firem na konkurenčních trzích velmi obtížné,“ řekl Profitu Luděk Niedermayer, ředitel consultingu společnosti Deloitte. „Češi mají programování ,v krvi‘. Navíc v IT je relativně jednoduché začít podnikat. Na rozdíl od řady jiných oborů totiž nepotřebujete na rozjezd žádný zásadní kapitál. Nepotřebujete drahé přístroje, tovární haly, stovky zaměstnanců. Stačí vám garáž, v našem případě to byla studentská kolej, pár počítačů a dobrý nápad,“ dodává Václav Muchna.

Lídry nejen v Evropě

Informační technologie nejsou jediným oborem, kde se českým firmám daří. Čtvrtou největší společností v oboru na světě se stala společnost Linet vyrábějící zdravotní lůžka. V poslední době expanduje například ve Spojených státech. „Trh v USA je mnohem sofistikovanější a náročnější než v Evropě. Říkáme, že je to jiná liga a jiné hřiště. Jednoduché to tam určitě není a nebude,“ říká její majitel Zbyněk Frolík. Z USA míří dále na jih do Mexika.

Z Vyškova se na pozici jedné z největších překladatelských společností v Evropě vypracovala společnost Skřivánek. Její majitel Pavel Skřivánek ji založil v roce 1994. Dlouhá desetiletí před rokem 1989 byl přitom tento obor v rukou především státních agentur. Klíčovou pozici na trhu hrála Státní jazyková škola Brno, Pražská informační služba nebo Mezinárodní organizace novinářů. Společnost Skřivánek začala nejdříve s překlady a od roku 1997 připojila také jazykovou školu. Nyní má téměř 50 poboček ve 14 zemích světa a zaměstnává celkem přes 300 interních a osm tisíc externích spolupracovníků.

Trh nebyl v té době nasycený a kvalitní služby nebyly samozřejmostí. Vždy jsem byl tak trochu střelec hazardér a neváhal jsem riskovat, pokud jsem svým vizím a dostupným průzkumům věřil, dařilo se nám,“ říká majitel společnosti Pavel Skřivánek. V současnosti je jeho firma největší v oboru v celé střední a východní Evropě a celosvětově se pohybuje v první dvacítce překladatelských společností co do výše obratu a dosáhla prvenství v počtu poboček.

Skřivánek se ale nestal největší agenturou ve střední Evropě přes noc. „V 90. letech byla doba nakloněná novinkám a podnikatelům, kteří měli chuť a hlavně odvahu proniknout na neprozkoumané trhy. Po několika letech rozrůstání firmy v Česku jsem se logicky rozhodl pro expanzi do Polska, poté na Slovensko a do dalších středo a východoevropských zemí,“ popisuje svoji cestu za úspěchem Skřivánek.

Bez výzkumu to nejde

Nově vzniklé firmy se dokázaly prosadit nejenom v „soft“ oborech, jako jsou IT nebo překladatelství, ale také v tradičních tuzemských odvětvích, například ve strojírenství. Příkladem je severočeská společnost Legios, která vznikla v roce 1992 pod názvem LOSTR (celý text naleznete ZDE). Navázala na více než stoletou tradici opravování železničních vagonů v Lounech a již rok po založení dokázala expandovat se svými dodávkami do zahraničí. Loni například získala firma prestižní zakázku pro italskou firmu Ambrogio z Lombardie na výrobu stovky kontejnerových vozů pro nákladní železniční přepravu. „Zakázka společnosti Ambrogio, která je evropskou jedničkou v kombinované nákladní přepravě, je pro nás téměř národní úspěch,“ říká Radek Rybáček, generální ředitel firmy Legios. „Jsou to první vagony od druhé světové války, které budou vyráběny mimo Itálii, a budou se dělat právě u nás v Lounech,“ vysvětluje. Kromě vagonů začala firma loni vyrábět také novou dieselhydraulickou lokomotivu.

Další firmy, které by chtěly úspěšné české společnosti následovat, však nebudou mít jednoduchou pozici. „Mediálně i politicky populární podporu vysoce inovativních firem či vědy a výzkumu, která by měla přinášet výsledky odpovídající nemalým nákladům státu na tuto oblast, bude komplikovat zhoršující se kvalita vzdělání či obecně nízká kvalita výzkumu a vývoje,“ říká Luděk Niedermayer. Na možnou expanzi dalších českých firem do zahraničí se proto dívá spíše opatrně. „Klíčovým trhem pro naše podniky bude i nadále Evropská unie. Jakkoliv by bylo lákavé výrazně rozšířit spektrum oblastí, do kterých přímo vyvážíme, obávám se, že spektrum produktů, které můžeme těmto trhům nabídnout, není velké, a náklad na podporu této aktivity by neodpovídal výsledkům. Na boomu zemí, jako jsou Brazílie, Čína a nebo ASEAN, se budeme spíše podílet jako subdodavatel velkých evropských firem než přímými dodávkami v ekonomicky významném rozsahu,“ dodal ředitel consultingu společnosti Deloitte.

Sázka na export

Přes obtížnou situaci se mezi tuzemskými firmami objevují další podniky, které se na zahraničních trzích prosazují. „Můžeme říci, že takovým exportním skokanem roku se stala akciová společnost PBS Energo. Malé firmě s pouhými 35 pracovníky se podařil obdivuhodný výsledek: Zdvojnásobila obrat a zdesetinásobila vývoz. Příkladem úspěšného vývozce služeb může být například Institut pro testování a certifikaci, který v současné době působí prostřednictvím svých zahraničních reprezentací v 15 zemích a vyváží své služby do více než 50 států,“ říká Ivan Jukl, generální ředitel proexportní agentury CzechTrade. Exportním šampionem je společnost INCO engineering, která si odnesla již tři Exportní ceny DHL CzechTrade. „Loni dosáhla tato malá česká firma s 80 kmenovými zaměstnanci obratu 294 milionů korun. V Rusku, kam dlouhodobě její těžní stroje a zařízení směřují, vyhrála největší zahraniční tendr ve své historii – dodávku zařízení pro těžbu draselných solí v hodnotě zhruba jedné miliardy korun,“ upozorňuje Ivan Jukl. Rostou také objemy obchodů firmy v Indii, Číně, Vietnamu a Turecku,“ uvádí Ivan Jukl.

CzechTrade pomáhá prorazit v zahraničí také dalším tuzemským firmám. Těm je k dispozici 33 kanceláří operujících v 36 zemích. Navíc na sklonku loňského roku představila agentura nový nástroj sloužící exportérům – Trade Intelligence (TI). Ten reaguje na trend vývoje podpory exportu a služeb, který se posunuje od předávání informací k poskytování znalostí. Na základě podrobných statistických dat a vlastního know-how agentury z jednotlivých trhů dokáže firmě říci, ve které zemi má její produkt největší šanci uspět.

Ať už se nový Linet, AVG nebo Skřivánek prosadí díky pomoci CzechTrade nebo si svoji cestu k úspěchu na zahraničních trzích prošlapou sami, jisté je, že právě na těchto firmách musí stát budoucnost tuzemské ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče