Cesta vede přes Hongkong

25. října 2011, 13:04 - Petra Pelantová
25. října 2011, 13:04

Asie je důležitou spojnicí obchodu mezi rozvinutými a rozvíjejícími se trhy.

Českou pobočku bankovního domu HSBC vede od letošního jara Mark Winterflood. Zkušený bankéř předtím dva roky působil v hongkongské centrále HSBC, kde byl zodpovědný za vytvoření a implementaci mezinárodní obchodní strategie. „Zájem o Čínu určitě roste, ale zatím jen malá část se odváží skutečně byznys v Číně nastartovat,“ říká osmatřicetiletý Winterflood. HSBC má na čínský trh blízké vazby, je zde mezi zahraničními bankami nejvíce zastoupena. Navíc jméno získala po svém zakladateli, společnosti Hongkong and Shanghai Banking Corporation Limited, která vznikla v roce 1865 za účelem financování rostoucího obchodu mezi Čínou a Evropou.

Proč je pro HSBC důležité mít v Hongkongu hlavní sídlo? V Hongkongu a v Šanghaji naše obchody začínaly, pak jsme expandovali a přesunuli jsme centrálu do Velké Británie, což bylo na počátku devadesátých let. V současné době stále máme ústředí v Británii. Předchozí vedení se ale rozhodlo část centrály přesunout zpět do Hongkongu. Domníváme se totiž, že je velmi důležité, abychom byli přítomni na tomto trhu a umožnili zahraničním firmám jejich vstup do Asie. Jde o region s obrovským potenciálem, pokud jde o růst, je to důležitá spojnice obchodu mezi rozvinutými a rozvíjejícími se trhy.

Jaký dojem na vás udělala tato země? Je to obrovské a dynamické prostředí s velmi silnou pracovní morálkou. Když jsem si jednou po práci vzal domů taxi, taxikář se se mnou bavil o tom, co se ten den dělo na finančních trzích. Dělal na mě dojem, že přes den chodil normálně do práce, pravděpodobně do nějaké továrny, večer si přivydělával taxikařením a v noci pak ještě sledoval, co se děje s jeho investicemi na burze. V Česku by se mi asi nestalo, že by se se mnou taxikář bavil o dění na burze a na trzích. Tento příběh velmi dobře ilustruje tamní trh, jak moc dynamický a rychle rostoucí trh Čína je. Spousta firem přichází do Číny právě přes Hongkong, který je považován za hlavní bránu pro vstup na čínský trh. Důvodem je fakt, že Hongkong má mnohem rozvinutější prostředí pro podnikání, má velmi propracovanou legislativu a regulaci finančních trhů.

Jak pomáháte českým klientům dostat se na čínský trh? Klíčem je poskytnutí podrobných informací o daném trhu a zprostředkování kontaktů s prověřenými obchodními partnery. Představujeme jim, jaké jsou jejich reálné možnosti na tomto trhu. Tento trh není tak rozvinutý, jako je třeba Česko, je například nutné velmi důkladně porozumět právnímu prostředí, postarat se o to, jak vůbec získat byznys a jak sehnat financování. Nejprve vývozci získávají podporu odtud z Česka. Pak následuje to, že umíme zprostředkovat schůzky s obchodními partnery v Číně, kde máme přes sto kanceláří.

Roste počet Čechů, kteří mají zájem o byznys v Číně? Myslím, že zatím stále hodně lidí o Číně jen mluví. Zájem určitě roste, ale zatím jen malá část se odváží skutečně byznys v Číně nastartovat. Máme několik českých projektů, které jsme pomáhali v Číně rozjet. Šlo zejména o projekty v oblasti infrastruktury, dopravy nebo energetiky. Nemyslím si, že zde bude najednou obrovský počet českých byznysmenů mířících do Číny.

Jak byste popsal klienty, kteří mají zájem o byznys v Číně? Máme klienty, kteří se zabývají exportem zdravotního vybavení, pomáhali jsme klientům, kteří byli z oboru dopravy, realizovali jsme nějaké projekty z oblasti energetiky, telekomunikací či velkých průmyslových projektů. Máme také společnosti, které by měly zájem o poskytování spotřebitelského financování v rámci čínského trhu.

Které projekty mají tedy největší šanci? Určitě inženýrské a průmyslové projekty, automobilový průmysl. Podívejte se na společnost Škoda Auto, jak velké prodeje na čínském trhu se jí daří dělat. Ale další věcí jsou inženýrské a průmyslové výrobky. Český export stojí na velmi silných základech a má co nabídnout. Dobrým indikátorem zdraví českého exportu jsou i data z Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, který se konal začátkem října. Strojaři zaplnili téměř všechny plochy areálu a mají zájem úspěšně proniknout nejenom na evropské trhy. Mezi 1600 vystavovateli se objevily i malé a střední čínské firmy, 17 vystavovatelů v letošním roce a tři loni.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče