Cesta po pestrých ostrovech

18. května 2010, 14:44 - Benjamin Kuras
18. května 2010, 14:44

Mimořádná japonská restaurace: na suši ani pomyšlení

Samurai Cesta po pestrých ostrovech

Mimořádná japonská restaurace: na suši ani pomyšlení Pro milovníky japonských chutí, které už trochu omrzelo, že syrová ryba je syrová ryba je syrová ryba a touží po něčem zásadnějším, je Samurai rajskou zahradou. Nenechte se zmást ani odradit nenápadným až ponurým vchodem a na první pohled malým prostorem restaurace. Ten je jen jakousi vstupní halou, za níž najdete po obou stranách chodbičky vedoucí do bizarního bludiště se stolky oddělenými stěnami nebo paravány, separátním salonkem a intimními kupé, táhnoucími se hluboko dozadu, kde se někde v ztracenu nachází kuchyně. Ve vstupní místnosti i hluboko vzadu jsou schodiště do podzemí (to přední střeží bujná samurajská uniforma) kde v prvním suterénu jsou další stolky, bar a toalety, zatímco ve druhém suterénu si můžete zazpívat karaoke. Vizuální účinek celé restaurace je japonsky jednoduchý, střízlivý, nerušivý, ale také nijak zvlášť neinspirující, dalo by se napsat, že neodvádí pozornost od jídla. Hned ve vstupní místnosti je jeden velký stůl pro osm s širokou ocelovou plotnou, na níž vám přímo před očima asijský kuchař ve vysoké červené čepici griluje ryby, maso a zeleninu podle výběru ve stylu trepanyaki. Druhý takový grilový stůl je v zadním salonku. Servis je pohotový, sofistikovaný, přívětivý ale nevtíravý, samé usměvavé a čiperné servírky oblečené v nenápadně elegantních černých japonských bundičkách. Výběr vín je poměrně střídmý, s vlastním ovocnatě suchým bílým moravským cuvé z rulandského modrého a šedého ve speciální elegantní láhvi se skleněnou zátkou. Samurai má skvělou internetovou stránku, její jídelníček i vinný lístek na chlup odpovídá těm vytištěným. Je přehledně seřazen podle kategorií jídel, s detailními fotografiemi mnohých chodů, díky nimž můžete volit i podle vizuálního aspektu, který je důležitou součásti japonské kuchyně, a pochutnávat si i očima. Sushi a sashimi zde samozřejmě dostanete taky, ale výběr sofistikovaných tepelně připravovaných jídel je tak bohatý, že by to byla skoro promrhaná příležitost obeznámit se alespoň se čtyřmi při každé návštěvě. Já jsem si dopřál návštěvy dvě s celkovým výsledkem deseti chodů. Takže si máme věru o čem povídat. Přeskakujeme začáteční nakimono, nigiri sushi, sashimi a uramaki a bereme jídelníček odzadu. Velká čtverhranná krabicovitá mísa zvaná o-bento vám vedle polévky misoshiru nabídne zkombinovat grilované ryby a masa s tempurou a zeleninami. Ale jestli se jako já rádi projídáte množstvím chutných drobností, skočte si rovnou do kategorie „Ostatní jídla“, kde jsem vám pracně ač radostně předchutnal: Shoga-nasu, což je grilovaný lilek na cibulce dušený v tmavé sójovo-sezamovo- zázvorové omáčce. Tu stojí za to ponechat si na rýži, až z ní tenkými špičatými hladce lakovanými tyčkami všechny kousky baklažánu vylovíte. Chuka-wakame, čerstvě světle zelené mořské řasy do měkka a vláčna marinované. Shiitake to butter, do rozplývava povařené houbičky mírně podušené na másle a dochucené sezamovým olejem a sójovou omáčkou. (Všimněme lingvistické pozoruhodnosti, že japonština nemá pro máslo vlastní slovo a převzala si anglické). Gyozo, do křupava a voňava vypečené grilované měsíčkovité knedlíčky z rýžového těsta plněné směsí pestrochutné mleté zeleniny. Z tohoto oddělení předkrmů musím varovat jen před carpacciem z chobotničky, které se ukázalo být gumovitě nepřežvýkatelné, plastově bezchuťové a v příliš velkých (a myslím i trochu tlustých) plátcích servírované. To i přes to, že nepochybuji, že jsou lidé, kteří to takhle milují a libují si v dlouhém gumovém žvýkání, jinak by to restaurace této třídy nenabízela. Z kategorie předkrmů procházíme (stále v jídelníčku pozpátku) kategorií, kterou bych nejraději nazval „mezikrmy“, jimiž jsou nudle a tempury. Tempura je bryskně hloubkově smažená zelenina, ryba, houba nebo krevetka v lehkém těstíčku z rýžové mouky. Mimořádně znamenitá a štědrá je tempura embi e shiitake. Z té ochotně přenechávám krevetky partnerce a coby vášnivý houbař se náruživě zakusuji do čerstvých a šťavnatých šiitake, které ale nepokládám za kněžny mezi houbami a představuji si, jak by v takovémto těstíčku chutnala podobně vůní dřeva nasáklá hlíva, václavka nebo kukmák. Provází je – jen tak z výtvarného hecu – vějířek nitkovitě tenounkých tempurově smažených tyčinek, o němž nemám sebemenší tušení, z čeho se dělá a jak ty tyčinky drží pohromadě. Při druhé návštěvě menší porce tempurovaných krevetek a plátků několika zelenin provází polévku s pohankovými nudlemi zvanými soba. Jsou trochu víc al dente, a tudíž méně vláčné, než by měly být, aby se daly bez nekonečného vyklouzávání těmi lakovanými tyčinkami sevřít a vynést k ústům. Nezbývá než sklonit ústa k nim a pozřít je za hlasitého srkání. Mezi rybami při první návštěvě triumfovala znamenitě grilovaná pražma štědře chucená mořskou solí a bylinkami, zvaná Tai sakana shio. Při druhé grilovaný halibut zvaný japonsky hirame na plátcích cukety rozdušené do máslovitého rozpustna provázený červeným lososovým kaviárem (bavte se sbíráním kuliček lakovanými tenkými tyčinkami) a bílou omáčkou, která je fúzovitým výtvorem českého šéfkuchaře a chutná jako milion dolarů: sešlehaná z dušené šalotky, bílého vína, pepře a koření a autenticky nejaponské smetany. Mazanou fúzí je i zatím jediný předkrm masový, který jsem stačil zvládnout. Takový fajnovější španělský ptáček: vyklepané plátky brazilské hovězí svíčkové srolované okolo dvou tyček chřestu a osmažené na oleji, tuším sezamovém, rolka pak nakrájená na špalíčky. Podává se automaticky uvnitř polokrvavý, takže máte-li jej radši well-done, musíte i o to říct. K tomu světlehnědá omáčka sešlehaná z mirinu, sake a sóji, červeného vína, sezamu, česneku, cibule a miso. Masivním překvapením byly dva dezerty bez varování darované jako náhrada za nedojedenou chobotnici: tiramisu ze zeleného čaje a pistácií a sklenička dvou vrstev šlehané belgické čokolády zalité juicem a kuličkami passion fruit. Sedm chodů, dvě a půl láhve vína, dvě vody, pivo a čaj za 2800 je nepochybná desítka v kategorii cena/výkon.

Jídlo 48, servis 19, nápoje 8, prostředí 9, value for money 10, celkem 94

+ bohatý výběr japonských tepelně připravovaných specialit, autentických i několika mírně a zdařeně fúzových - nenápadný ponurý vchod, poměrně střídmý vinný lístek

Samurai Restaurant Londýnská 73 Praha 2 Tel. 774 422 217 nebo 222 515 330 Email: info@restaurace-samurai.cz www.sushi-restaurace-samurai.cz

Kuchyně – bohatý výběr japonské Původ vín: ČR, Fr, It, Něm, Chile, NZ Cena vody: Mattoni (0,33 l) 55,– Otevírací hodiny restaurace Pondělí - Sobota 12.00–23.30 Neděle18.00–23.30 Rozvoz SUSHI a rozvoz jídel od 12 do 22hod.

Výběr z jídelního lístku Shiga-nasu (grilovaný lilek ochucený sójovou omáčkou a zázvorem 90,– Gyoza (plněné knedlíčky se zeleninou) 150,–

Japanese tuna tataki (Lehce opečený tuňák připravený na japonský způsob) 365,–

Hotate to shiitake (Pečené mušle sv.Jakuba s houbami shiitake a sójovo-česnekovou omáčkou) 230,–

Lamb cutlets with ginger glaze (Grilované marinované jehněčí kotletky s gratinovaným bramborem a zázvorovým glazé) 360,–

Kamo no ume with spinach leaves (Opečená kachní prsa s listovým špenátem, zeleninou a švestkovou omáčkou) 350,–

Sake to ikura (Grilovaný skotský losos s wasabi kaší, lososovým kaviárem, brokolicí a balsamikovou redukcí) 325,–

Tuna daikon (Tuňák zabalený v řase nori s vařenou ředkví a tonkatsu omáčkou) 385,–

Suki–yaki (Hovězí svíčková vařená se zeleninou a vonnými nudlemi se sukiyaki omáčkou - tofu, houby, mrkev, zelí a cibule) 650,–

Výběr z nápojového lístku:

Veltlínské zelené, Arte Vini 435,– Pinot grigio, Castello Banfi 795,– Gewürztraminer Spätlese 2008 Pfalz 895,– Sancerre Clos du Roi, Champault et Fils 1195,– Chablis 1er Cru Vaillons, Château de Viviers 1395,– Zweigeltrebe Tanzberg 475,– Pinot Noir, Lupé Cholet 795,– Châteauneuf-du-Pape, Laurent Charles Brotte 1325,– Brunello di Montalcino, Castello Banfi 1650,–

Čaj Japan Sencha 70,– Čaj Japan Gyokuro 90,– Sake Traditional (0,25l) 320,– Sake Horrin (0,05 l) 195,–

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče