Cesta do eurozóny nebude jednoduchá

26. května 2003, 00:00 - David Marek, hlavní ekonom Patria Online
26. května 2003, 00:00

Evropský komisař Pedro Solbes tvrdí, že noví uchazeči by měli do eurozóny vkráčet po úzkém chodníčku pětiprocentního kurzového pásma o délce dva roky. Tímto nápadem se mu podařilo vyděsit snad všechny bankovní rady a výbory centrálních bank ve střední Evropě.

Zatímco středoevropští guvernéři usilovali spíše o zrušení povinného pobytu v systému ERM II předepisujícího třicetiprocentní fluktuační pásmo, Evropská komise se patrně rozhodla přitvrdit hru. Máme přistoupit na nová pravidla? Proč jsou středoevropské centrální banky zděšeny? Se zavedením úzkého kurzového pásma se prakticky blížíme k pevnému měnovému kurzu. K prolomení povolených fluktuačních mezí by stačilo, aby ze současné úrovně koruna vůči euru posílila či oslabila o 70 haléřů. Pro autonomní měnovou politiku usilující o soulad úrokových sazeb a vývoje domácí ekonomiky by mohl zbýt jen velmi malý prostor. Tento problém by nevyvstal při těsné koordinaci hospodářských cyklů v eurozóně a zemích čekajících na euro. Dosavadní vývoj ovšem ukazuje, že domácí poptávka v těchto zemích má ke společnému trendu skutečně daleko. Úzké pásmo nemusí odpovídat ani ekonomickým fundamentům, o které se komisař Solbes rád opírá. Středoevropské ekonomiky by měly postupně konvergovat ve své výkonnosti k průměru Evropské unie. Základem konvergence by měl být předstih růstu produktivity práce. Pokud by s ním spojený Samuelson-Balassův efekt vedl k více než jednoprocentnímu zhodnocení rovnovážného směnného kurzu ročně, potom by při nulovém inflačním diferenciálu (což nelze vyloučit), bylo úzké pásmo příliš těsné. Úzké pásmo je ideální příležitostí pro spekulativní útoky. Je to celkem nedávno, co byl původní ERM systém s fluktuačním pásmem plus minus 2,25 procenta nahrazen systém ERM II s povolenými fluktuacemi plus minus patnáct procent. Ani tak mocné centrální banky jako je Bank of England neobstály nájezdu spekulativního kapitálu. Pro příklad ale nemusíme chodit daleko. Události v květnu 1997 na korunovém devizovém trhu mají mnozí z nás v živé paměti. Evropská komise si patrně představuje, že bychom svou stabilitu měli prokazovat chůzí po úzké a kluzké lávce, ačkoli zakládající země eurozóny ke svému cíli kráčely po širokém mostu. S každou větší reorganizací portfolií v Londýně či New Yorku, s výměnou ministrů v Polsku, rozšířením SARS v Evropě apod. můžeme z úzké lávky spadnout a začít balancovat nanovo.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se vám zvýší splátka hypotéky při refinancování?
8 mýtů, kterým při placení sociálního pojištění nevěřte
Týkají se vás nedoplatky na daních? Pozor, exekutoři už je začali vymáhat
Budete platit daň z příjmu z prodeje nemovitosti?
Do čeho investovat, abychom ušetřili
Auta
Video: To nejlepší z Goodwood Revival 2017
Také Toyota Auris (ne)míří do terénu. Verze Freestyle přidává plasty, ale nic dalšího
Už i Hyundai přechází na uhlíková vlákna, prozrazuje nový patent
Mazda představila svou Škodu Kodiaq. Sedmimístná CX-8 ale do Evropy nemíří
Hyundai i30 N se už vyrábí. Do konce roku vznikne pouze 1450 exemplářů
Technologie
Úspěšný český export. Tyhle naše startupy bodují i v zahraničí
Z Pubtranu jsou teď Jízdní řády. Seznam kromě změny názvu přidal i nové funkce
Facebook Stories pro desktopy na dosah, propojení s Instagramem na dohled
Rozhodnuto. Protipirátská ochrana se stala součástí WWW
Microsoft tvrdí, že je Edge aktivně používán na 330 milionech zařízení každý měsíc. Je to výmysl?
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít