Český Siemens na nákupech

28. října 2010, 17:38 - Vadim Fojtík
28. října 2010, 17:38

Konec solárního boomu negativně nepocítíme, říká generální ředitel zdejšího zastoupení

EURO: Český Siemens vedete od začátku roku, jaké máte zadání od mnichovské centrály? PALÍŠEK: Nemám z Mnichova žádné pokyny výrazně měnit fungování české skupiny. Nastavil jsem si ale své tři priority, kterých bych chtěl dosáhnout hned na počátku svého působení ve firmě. První je, abychom vůči našim zákazníkům vystupovali jako jeden jediný Siemens v České republice, protože máme velké pokrytí a hodně samostatných jednotek. Druhou prioritou, která přímo souvisí s tou první, je konsolidace a integrace firmy, což je notně složitá záležitost, vyžadující detailní analýzu procesů a hledání správných synergií.
Třetí a neméně důležitou prioritou je rozvoj talentů. Naše budoucnost spočívá jednoznačně na nadaných lidech, kteří dokážou správně vnímat jednotlivé tržní potřeby zákazníků, mají dobré znalosti a kompetence pro to, aby mohli značku dále rozvíjet, být úspěšní.

EURO: Budete v rámci konsolidace nějaké firmy prodávat, případně nakupovat jiné? PALÍŠEK: Akviziční činnost, optimalizace portfolia a konsolidace jsou dvě samostatné oblasti. Co se týká konsolidace, Siemens měl ještě loni šestnáct samostatných právních jednotek. To je velmi složitá struktura, která vyžaduje řadu neefektivních administrativních činností a firmu výrazně omezuje v její flexibilitě. Stejně tak klade administrativní překážky ke spolupráci mezi jednotlivými závody, protože se k sobě musíte chovat jako ke třetím stranám. Z toho důvodu jsme již loni začali s tím, že jednotlivé právní entity konsolidujeme do mateřské společnosti Siemens, s. r. o. Vznikají takzvané odštěpné závody, které si zachovávají určitou míru autonomie potřebnou k tomu, aby mohly být ve svém tržním segmentu dostatečně flexibilní a zároveň nebyly zatíženy velikostí společnosti. V konsolidaci chceme samozřejmě pokračovat.

EURO: Kolik financí tak chcete uspořit? PALÍŠEK: Matematicky se to těžko vyjadřuje, protože neexistuje základna, se kterou je možné poměřovat. Předpokládám však, že úspory dosáhnou v daných činnostech desítek procent, řádově milionů korun ročně. Navíc ne všechny aktivity musíme zajišťovat z Prahy. To nám dává obrovskou příležitost k tomu, abychom řadu činností dělali v budoucnu z těch lokalit, které jsou k tomu nejlépe uzpůsobené a mají nejlepší nákladovou strukturu.

EURO: Kdy bude konsolidace hotová? PALÍŠEK: Do tří let bychom mohli dokončit integraci našich hlavních podniků, hlavní část ale bude hotova do konce příštího roku.

EURO: Kvůli ekonomické krizi je na trhu ke koupi hodně kvalitních firem za rozumnou cenu. Které z nich chcete získat? PALÍŠEK: Neřeknu jméno, ale akvizice jsou součástí naší firemní rozvojové strategie. Chceme se soustředit na tři hlavní oblasti. První jsou smart grids (chytré sítě, pozn. red.), druhou je e-mobilita a třetí oblasti říkáme města s udržitelným budoucím rozvojem. Siemens má totiž velmi pokročilé portfolio, které může pomoci v ozdravění života ve městech, zjednodušení různých komunikačních a informačních systémů a podobně. V této souvislosti jsem velmi rád, že se postupně krystalizuje struktura pražského magistrátu, protože Praha nedopadla podle loňského srovnání evropských měst, takzvaného zeleného indexu, moc dobře. Je tady obrovský prostor, abychom pomohli Praze se více zazelenit.

EURO: Budete tedy někoho kupovat, anebo ne? PALÍŠEK: Naše matice je tvořena několika strategickými cíli. Jeden z nich může být v této oblasti získání výrobní kapacity za předpokladu, že disponujeme nutnými kompetencemi. Druhým cílem může být akvizice dodatečných kompetencí, jimiž aktuálně nedisponujeme, a třetím proniknutí na trhy, které jsou nám dnes uzavřeny. Teď jsem v kostce popsal naši strategickou akviziční matici, do níž jsou nasázeny jednotlivé cíle, na které se chceme zaměřit. Hovořím hlavně o českých cílech.

EURO: Kolik financí utratíte za akvizice? PALÍŠEK: Siemens je po finanční stránce velmi silná společnost, takže bych výši akvizic nedefinoval nějakým omezováním shora. Akvizice budou v takové výši, v jaké budou ekonomicky smysluplné pro naplnění našich cílů.

EURO: Zmínil jste oblast smart grids, v jejichž případě bude při akvizicích velká konkurence, podobnou strategii totiž razí třeba společnosti GE či ABB… PALÍŠEK: Konkurence je vždycky prospěšná a zdravá. Jenže pro začátek si řekněme, co jsou to smart grids. Dokážeme je jednoznačně definovat? Ne. Dnes je řada aktivit, fór, které se snaží definovat standardy v této oblasti, snaží se problematiku nějak zarámovat.
Pokud se pokusíme říci, v čem tkví potenciální přínos chytrých sítí, musíme speciálně zmínit obnovitelné zdroje energií, tedy v tuzemsku známou kauzu solárních elektráren či větrnou energetiku nebo malé vodní elektrárny a podobně. Dnes venku krásně svítí slunce, což je doba, kdy je asi menší spotřeba elektřiny, ale největší výroba v solárních elektrárnách. Smart grids by měly být technologií, které umožní zakonzervovat vyrobenou elektřinu v době, kdy není zapotřebí, a dodat ji do sítě v okamžiku, kdy naopak zapotřebí je.

EURO: Můžete být konkrétnější? PALÍŠEK: Chytré sítě by například měly umožnit, aby elektromobil v době, kdy stojí v garáži, sloužil jako jakási mobilní zásobárna elektřiny, ze které ji lze do určité míry čerpat, využít ji jako baterii. V této oblasti existuje tak široký prostor – to je i důvod proč jsem zmínil obnovitelné zdroje elektřiny – pro uplatnění různých produktů, systémových služeb, nových koncepcí, že je zde určitě hodně prostoru nejen pro nás, ale i pro naši konkurenci.

EURO: Elektromobily jsou považovány za jeden z velmi perspektivních oborů. Je to i jeden z důvodů, proč Siemens staví v Mohelnici centrálu pro výrobu elektromotorů? PALÍŠEK: Nyní se tam vyrábějí elektromotory pro běžné aplikace. Přesun je vyústěním strategického rozhodnutí udělat z Mohelnice největší centrum výroby elektromotorů v Evropě a v rámci koncernových aktivit na světě.

EURO: Takže se tam budou vyrábět i motory pro elektromobily? PALÍŠEK: Nejsem schopen říct ani ano, ani ne. Klidně se to může stát, ale vývoj elektromobilů je na počátku, kdy se řeší prototypy a první série v prototypových dílnách. V okamžiku, kdy se technologie stane masově využívanou, dokážu si představit situaci, že se tyto motory budou vyrábět také v Mohelnici.

EURO: Továrna v Mohelnici byla nejvíce postižena ekonomickou krizí, ze závodů Siemensu v Česku bylo propuštěno několik set zaměstnanců… PALÍŠEK: Předně dopad krize na Mohelnici byl mimořádně silný ve srovnání s ostatními závody proto, že zde vyráběné elektromotory jsou komodita, která se nakupuje na sklad. Tedy než došlo k propadu trhu, velkoprodejci přestali nakupovat a doprodávali své skladové zásoby, což se skokovým způsobem projevilo na poptávce po motorech. Na to jsme museli reagovat. Na druhou stranu ale cítíme velkou zodpovědnost za zaměstnance, kteří pro firmu pracují. Proto jsem rád, že současné ekonomické podmínky umožňují přednostně dříve propuštěné pracovníky nabírat zpět. Již se jich vrátilo 400 z pěti set a dalších zhruba 200 míst se bude nově vytvářet v souvislosti s další koncentrací výroby Siemensu do Mohelnice. Rozhodně to není konečný stav, vše je hodně závislé na poptávce. Trh se oživil, poptávka je vysoká a v některých bodech se blíží úrovni roku 2008, což byl rok velkého úspěchu.

EURO: Vaše mateřská společnost se v minulosti snažila získat kontrakty na dodávky turbín pro velké elektrárny stavěné firmou ČEZ, ale bez úspěchu. Podle informací z trhu bylo důvodem i to, že někteří členové vedení energetické firmy jsou alergičtí na jméno Siemens. Máte za úkol tuto averzi odstranit? PALÍŠEK: Nehovořil bych o nějaké averzi. Pokud se podíváme na naše společné projekty z uplynulých let, tak je Siemens velmi zavedeným partnerem pro ČEZ. Samozřejmě jsme museli v minulosti akceptovat preferenci jiných výrobců parních turbín o velkém výkonu. Na druhou stranu je Siemens schopen dodávat plynové turbíny, generátory, transformátory, řídicí systémy a spoustu dalších technologií, které se mohou velmi dobře vedle parní turbíny jiného výrobce uplatnit. Nepovažujeme za kritický bod nebo za známku toho, že nejsme vítáni, když si náš zákazník typu ČEZ vybere pro některou technologii jiného dodavatele. To je svaté právo každého zákazníka, což respektujeme.

EURO: Uzavřeli jste alianci pro ruský trh s tamní firmou Rosatom. Současně jste se ale pohádali s jiným aliančním partnerem, francouzskou společností Areva, se kterou jste měli mít společné aktivity v Evropě. Znamená to, že vás nezajímá tendr na dostavbu Temelína? PALÍŠEK: Tuhle záležitost je nutné rozdělit. Siemens v současné době nenabízí dodávky pro primární okruh (jadernou část elektrárny – pozn. red.). Co se ale týká sekundárního okruhu, tam je to elektrárna jako každá jiná. Není tady žádné omezení vzešlé třeba z našeho svazku s Arevou, která by nám v tom mohla zabránit nebo nás nějakým způsobem znevýhodnit. Pro sekundární okruh v Temelíně jsme připraveni nabídnout své zkušenosti a produkty.

EURO: V Česku máte několik vývojových technologických center. Co konkrétně jste zde již vyvinuli? Nejste jen překreslovači různých nákresů a plánů? PALÍŠEK: Vývoj je globální záležitostí a produkty jsou natolik komplexní a složité, že dnes již v žádné firmě o velikosti Siemensu nenajdete vývojové centrum, z něhož „vypadne“ jeden konkrétní finální produkt či patent. Většinou jsou vývojová centra rozeseta po celém světě a specializují se na určité kompetence, funkční uzly nebo technologické oblasti. Například vývojové centrum v segmentu kolejových vozidel, které jsme vybudovali v Praze a i po zavření výrobního závodu zde zůstalo, má na starost určité funkční celky, které jsou poté aplikovány napříč produktovým portfoliem. Z našeho vývojového centra nevyjede vlak, ale vyjdou z něj konkrétní funkční celky, které jsou následně využitelné v různých produktech. U parních turbín je to trochu odlišnější. Jedna celá řada turbín se vyvíjí v Brně, ale i výsledky tohoto vývoje mohou být využity v jiných produktových řadách, tedy v ostatních závodech Siemensu.

EURO: Kolik patentů má český Siemens „na triku“? PALÍŠEK: Takové číslo nemáme bohužel k dispozici, protože všechny naše patenty vygenerované v Česku nebo jinde na světě se automaticky stávají vlastnictvím Siemens AG, tedy mateřské firmy. Například vloni Siemens na celém světě vygeneroval 8200 vynálezů. Obecně lze ale Česko z pohledu vědy a výzkumu charakterizovat jako velmi atraktivní zemi. Kromě jiného zde máme dvaasedmdesát univerzit a studenti, kteří opouštějí obory pro nás zajímavé, tedy zejména technické, jsou plně srovnatelní s evropským nadstandardem. Bohužel ale není mezi absolventy škol příliš velká poptávka po technických profesích, vývoj se v posledních několika letech nasměroval zejména na finanční sektor a do dalších ekonomických disciplín. Zbývající segmenty jsou ve stínu těchto dobře placených míst, přičemž stejně je to se zájmem o univerzitní vzdělání. Je na nás jako velkém zaměstnavateli, abychom učinili technické profese pro studenty přitažlivější. Budoucnost je například v mechatronice, spojení elektroniky s mechanikou, či možných propojeních biotechnologií s mechanikou.

EURO: Neuvažovali jste v této souvislosti o založení vlastní vysoké školy zaměřené na technické obory? PALÍŠEK: Tímto směrem cesta nevede. Myslím, že je lepší využít obrovského potenciálu současného technického školství a dobré základny Akademie věd České republiky. Kdybychom založili vlastní univerzitu, tak bychom v konečném důsledku českému školství udělali medvědí službu.

EURO: Siemens loni uzavřel pražský závod na výrobu a obnovu kolejových vozidel. Neuškodilo vám to na českém trhu z hlediska reputace a obchodu? PALÍŠEK: Z obchodního pohledu prakticky vůbec. Z nějakého důvodu, který mi stále není známý, nebyl český trh připraven akceptovat vlaky Siemens. A to přestože naše vozidla jezdí, a velmi efektivně, v celé Evropě. Dokonce i soukromí dopravci, kterým obzvlášť záleží na ekonomičnosti provozu vlakových souprav, se zaměřují na vlaky Siemens. Proto mi je velkou neznámou, proč to České dráhy nevnímají podobným způsobem. Teď už je to ale historie. Faktem je, že uzavření zličínského závodu neprospělo renomé Siemensu, ale na druhou stranu se snažíme udržet know-how v oblasti kolejové techniky, které zde máme, a proto jsme vytvořili vývojové centrum. To v současnosti čítá bezmála dvě stovky lidí, přičemž máme plány na jeho další rozšíření.

EURO: Většinu lokálního trhu v tomto segmentu obsadila Škoda Transportation. Nebylo tedy chybou předchozího vedení Siemensu, že v tendrech více nelobbovalo? PALÍŠEK: Minulé vedení udělalo maximum pro udržení této fabriky, ale bohužel závod tohoto typu bez lokálních zakázek nemůže přežít nikde ve světě. V době, kdy je převis globální kapacity této komodity nad poptávkou, musí investor zcela logicky rozhodnout, že tam, kde není domácí trh, nebude ani výroba.

EURO: Nepovažujete za zvláštní, že Škoda Transportation získala takřka všechny miliardové zakázky poptávané Českými dráhami na obnovu vozového parku? PALÍŠEK: Myslím, že tyto otázky jsou velmi relevantní a měly by se klást velmi nahlas.

EURO: Je teď vaší strategií dostat se na české koleje v podobě zakázky pro nového dopravce RegioJet ze skupiny Student Agency? Podporujete jej v boji proti Českým drahám? PALÍŠEK: Naší strategií je podpořit každého zájemce o produkty Siemensu bez ohledu na to, proti komu bojují. Jsme dodavatelem technologie, a pokud někdo chce mít efektivní, spolehlivé a moderní vlaky, budeme rádi, když se na nás obrátí.

EURO: Jak se vaší firmě daří v oblasti domácích spotřebičů, kde byl Siemens silným hráčem? PALÍŠEK: To je stabilní a perspektivní oblast, ale tyto aktivity řídí v celé Evropě dceřiná společnost německé centrály, která v tomto segmentu uzavřela partnerství s firmou Bosch. Veškeré prodejní i marketingové strategie jdou mimo nás.

EURO: Siemens disponuje poměrně širokým portfoliem produktů a zařízení pro fotovoltaické elektrárny, od samotných solárních panelů až po řídicí jednotky, rozvaděče, trafostanice a další technologické prvky. Investovali jste přímo vy sami do nějakého projektu v Česku? PALÍŠEK: Siemens není vlastníkem ani provozovatelem žádné fotovoltaické elektrárny, ale v řadě projektů jsme byli dodavatelem technologických celků. Například elektrárnu v Dobrém poli jsme postavili jako celek na klíč.

EURO: Neobáváte se, že poslední kroky české vlády vám v tomto segmentu zarazí byznys? PALÍŠEK: Máme poměrně dobře zmapované celé toto tržní prostředí, takže jsme podobný vývoj předpokládali. Bylo zcela očekávatelné, že boom solární energetiky bude mít krátké trvání, tedy že se změnou výkupních cen nadšení opadne a že přenosová soustava unese jen určitou kapacitu této nové energie. Naše strategie byla postavená tak, abychom se na tomto boomu mohli podílet, ale jeho odeznění na nás nemělo žádný negativní dopad. Takto jsme s tím počítali.

EURO: Lze z objednávek, které máte uzavřeny, odhadnout, jak hodně ještě vzroste výkon instalovaných solárních elektráren? PALÍŠEK: Ještě poměrně výrazně. Dokonce musíme v některých případech objednávky i odmítat, protože naše německé výrobní kapacity, například na výrobu střídačů, nedostačují poptávce.

EURO: I v současné době ještě chodí objednávky? PALÍŠEK: Stále chodí a dnes již víme, že do konce kalendářního roku nebudeme schopni další objednávky v této oblasti přijmout.

EURO: Vzhledem k rozsáhlým výrobním závodům, které po Česku máte, je pro vás důležitým ekonomickým faktorem cena elektřiny. S jakým nárůstem počítáte pro příští rok? PALÍŠEK: Držím palce premiéru Nečasovi, aby se vládě podařilo naplnit závazek pěti a půl procent. Pokud bude nárůst zhruba v této míře, tak by to nemělo být likvidační pro český průmysl.

BOX CV:
Eduard Palíšek (47) Vystudoval strojní a podnikatelskou fakultu na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně, absolvoval také Nottingham Trent University a Brno Business School. V minulosti působil ve vedení českých společností Alstom Power, ABB Energetické systémy a První brněnská strojírna. Od roku 1996 šéfoval brněnskému závodu Siemens Industrial Turbomachinery, který se zaměřuje na výrobu parních turbín. Kromě toho je zodpovědný za strategické plánování, akvizice a rozvoj aktivit v této oblasti v rámci celého koncernu Siemens.
Na začátku letošního roku Eduard Palíšek vystřídal generálního ředitele skupiny Siemens v Česku Pavla Kafku, který po patnácti letech z funkce odešel.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče