Český golf má imuintu

28. května 2010, 13:01 - David Kasl
28. května 2010, 13:01

Ekonomická krize postihla nejvíce tradiční ráje zeleného sportu

(celý podtitulek)
Ekonomická krize postihla nejvíce tradiční ráje zeleného sportu. Nováčci na golfové mapě světa včetně České republiky zatím příliš netrpí. Spíše naopak

(hlavní text)
Na olympiádě se hrál golf pouze v letech 1900 a 1904. Dobrá zpráva pro golfové příznivce je, že se v programu her objeví opět za šest let v Riu de Janeiru. Mezinárodní olympijský výbor ho do rodiny svých sportů vrátil vloni na podzim, tedy v době, kdy svět dosud nejvíce pocítil důsledky ekonomické krize. Jak vyplývá ze studie společnosti KPMG, ani golfový byznys nezůstal krize ušetřen. To je pro změnu špatná zpráva hlavně pro provozovatele golfových hřišť.

Méně cestování

„Výstavba nových hřišť včetně několika luxusních projektů na Blízkém východě byla pozastavena, protože se kvůli krizi vypařily peníze, trh s nemovitostmi zkolaboval a golfisté zůstali raději doma, než by cestovali po světě. Hřiště přitom bojovala o udržení členské základny a příjmů z poplatků za hru,“ popisuje loňský rok v úvodu studie Andreas Sartori, šéf golfového poradenství společnosti KPMG pro Evropu, Střední východ a Afriku. „Stručně řečeno, golf přistál v roughu a rychlý návrat na fairway byl v nedohlednu.“
Negativní dopad krize na provozní výsledky potvrdily dvě třetiny dotázaných hřišť v regionu Evropy, Středního východu a Afriky. Obzvlášť silně krize zasáhla zejména hřiště v destinacích zaměřených na golfovou turistiku, kde se nejvíce projevil celosvětový propad cestovního ruchu. „Golfový cestovní ruch kopíruje situaci v cestovním odvětví obecně,“ potvrzuje trend Jan Makarius, generální ředitel společnosti Abante zaměřené na golfový incoming.
Nejrychlejší pokles, kolem deseti procent, prožívá Velká Británie a Skandinávie, incoming do Česka je minus devět procent. Průměr v Evropě je kolem minus čtyř a například v Rakousku minus 2,4 procenta. „Pro cizince jsme stále ještě nejistá destinace. Pokles je přirozený, ale golfová turistika nepadá všude. Například asijské trhy se hodně otevírají,“ dodává Makarius.

Turecko zaslíbené

Do Asie také v současnosti směřuje většina nových velkých golfových projektů. Zejména do Číny, kde se sice růst podobně jako v Asii obecně (vyjma Japonska) zpomalil, ale nezastavil, jak podotýká Sartori z KPMG. Skutečnou „golfovou epidemií“ je ale dnes například i Turecko: „Zejména oblast Belek, kde investovali spoustu peněz do pětihvězdičkových hotelů. Tam létá celý svět,“ říká Makarius.
Incomingový golfový cestovní ruch prozatím není v České republice natolik rozvinutý, aby jeho propad mohl mít pro golfové odvětví zásadní důsledky, a to i přesto, že některá hřiště, zejména v příhraničí, se těšila vysokému zájmu zahraničních hráčů. „Fakt, že je Česká republika cenově stále zajímavou destinací, může podpořit zájem zahraničních návštěvníků i v tomto období úspor,“ podotýká manažer poradenských služeb KPMG ČR Tomáš Kulman.
Pokud chce v Česku golfista u hřiště přespat, má již dnes minimálně u těch větších možnost, většinou ale maximálně ve čtyřhvězdičkových hotelech. I proto u nás v dohledné době „Turecká vlna“ nenastane. „Například Angličani vyžadují skutečný all-inclusive, který nejsme vždy schopni nabídnout. Opravdu luxusní resorty u nás zatím nejsou, v tom jsme trochu za světovým trendem,“ dodává Makarius. Pokud se ale České republice podaří získat pořadatelství vrcholných soutěží výběrů Evropy a USA Solheim Cup 2015 a Ryder Cup 2022, mohla by se situace změnit. „Je logické, že by se něco takového muselo stát,“ potvrzuje marketingový manažer golfového resortu v severomoravské Čeladné Jiří Novosad.

Zelený optimismus

Zatímco poptávka po členství obecně se dle studie KPMG během loňska nezměnila, 43 procent dotázaných hřišť uvedlo zvýšení provozních nákladů. „Zhruba 35 procentům hřišť poklesly nebo stagnovaly příjmy, aniž by se jim podařilo snížit výdaje na provoz. Pokud bude tento trend pokračovat, mohli by jejich provozovatelé mít brzy vážné problémy,“ upozorňuje Sartori.
Dvě třetiny z nich již přistoupily k omezování svých výdajů, přičemž téměř polovina dotazovaných snížila nebo plánuje snížit náklady na pracovní sílu. Náklady na zaměstnance ve sledovaných oblastech přitom spolykají v průměru 30 až 40 procent příjmů.
Manažeři hřišť také v 63 procentech případů změnili marketingové strategie. „V dnešním světě je nevyhnutelné využití možností a výhod internetu v oblasti on-linových prodejů a marketingu,“ říká Sartori. Pro dlouhodobé udržení ziskovosti je velmi důležité vytváření aliancí s hotely, tour operátory a dalšími hráči na trhu. A není překvapením, že hřiště, která k těmto krokům již přistoupila, fungují lépe.
V letošním roce očekává zlepšení ekonomických výsledků více než polovina dotázaných provozovatelů a pouze sedm procent předpokládá další propad. Největší pesimisté pro letošní rok jsou ve Velké Británii a Irsku, kde 49 procent provozovatelů počítá jen s průměrnými ekonomickými výsledky, a dle jedenácti procent z nich bude letošek dokonce špatný nebo velmi špatný. Mezi největší optimisty patří manažeři východoevropských hřišť, z nichž dvě třetiny předpovídají dobrý až skvělý rok.
Navzdory obecnému optimismu provozovatelů ohledně vyhlídek do budoucna Sartori v závěru studie varuje, že u některých hřišť by se ziskovost mohla dramaticky propadnout dříve, než by se čekalo: „Lidi z oboru překvapilo, že některá hřiště potácející se v problémech nezkrachovala již vloni. Nebylo by tedy žádným překvapením, kdyby se tak stalo letos.“ Propad cen hřišť při jejich prodejích je podle něj důkazem, že golfový byznys momentálně nemá na greenech ustláno.

Rozhoduje počasí

Ředitel Asociace majitelů evropských golfových hřišť Lodewijk Klootwijk se závěry studie KPMG víceméně souhlasí. „Nejvíce trpí hřiště zaměřená na zahraniční klientelu, lokální golf na tom ale zdaleka není tak špatně. Loňský rok byl navíc pro zhruba třetinu hřišť vůbec nejlepším v historii díky dobrému golfovému počasí,“ říká. Ekonomická krize urychlila trend posledních několika let, kdy hráči místo klubových členství přecházejí na placení green fee. Největší výzvou pro golfový byznys je proto dle Klootwijka hledání nových způsobů, jak si nové zákazníky „připoutat“ a nabídnout jim služby šité na míru jejich potřebám.
Významný dopad krize na golf jako sport potvrzuje výkonný ředitel Evropské asociace klubových manažerů Jerry Kilby. Snížení počtu projektů nových hřišť přitom nepovažuje za významný problém. „Mnoho lidí z branže tvrdí, že již dnes převažuje nabídka nad poptávkou a to poslední, co některé regiony potřebují, jsou další golfové developerské záměry,“ konstatuje Kilby. Dle něj dopadá na majitele a provozovatele hřišť v posledních 18 měsících nejvíce klesající zájem o klubová členství mezi mladší generací hráčů a nižší frekvence hraní občasných golfistů.
Majitelé klubů a provozovatelé se proto snaží nabízet flexibilnější varianty členství a programy pro přilákání nových zákazníků ke hře, zejména žen a dětí. „V neposlední řadě uvažují o rozšíření nabídky sportovního vyžití a prostor pro trávení volného času, aby byl jejich byznys méně závislý přímo na příjmech z golfu,“ podotýká Kilby. I ve specifickém golfovém byznysu tak platí obecné pravidlo podnikání: přilákat co nejvíce návštěvníků a poskytnout jim prostor pro útratu co největšího objemu peněz.

(graf)
U nás dobrý V průzkumu KPMG odpovídalo více než 300 provozovatelů hřišť z Evropy, Blízkého východu a Afriky. 18jamková hřiště tvořila 61 procent, 9jamková 11 procent a 27- a vícejamková 28 procent respondentů.

Měla ekonomická krize negativní dopad na vaše provozní výsledky v roce 2009?

Region*ANO*NE
Jižní Afrika*90 %*10 %
Západní Evropa*74 %*26 %
Velká Británie a Irsko*70 %*30 %
Střední Východ a Severní Afrika*67 %*33 %
Benelux*61 %39 %
Severní Evropa*59 %*41 %
Východní Evropa*56 %*44 %
Střední Evropa*36 %*64 %

Jak se případný negativní dopad projevil na počtu odehraných kol a příjmech? *Pokles o 20 a více %*Pokles o 10 až 20 %*Pokles o méně než 10 %*Stagnace
Počet odehraných kol*13 %*16 %*10 %*27 %
Příjmy*13 %*17 %*16 %*20 %

Pramen: KPMG

(graf2-text/k mapce Evropy)
Dolů i nahoru Přestože byl rok 2009 obecně charakteristický poklesem nebo stagnací počtu odehraných kol a příjmů, nové golfové regiony jako východní Evropa nebo Střední východ zaznamenaly růst. Kdyby však nebylo krize, byl by dle lokálních expertů růst mnohem rychlejší.

Region*Průměrné příjmy 18jamkového hřiště v roce 2008 (v milionech eur)*Změna v roce 2009 (v %)
Střední východ*5,838*+4 Západní Evropa*1,415*-8 Benelux*1,384*-4 Střední Evropa*1,149*+3 Velká Británie a Irsko*0,933*-6 Jižní Afrika*0,903*-5 Severní Evropa*0,756*-2 Východní Evropa*0,559*+6

Pramen: KPMG

(druhý článek-box?)
Golf v Česku
Opulence ustupuje sportu Na tuzemská hřiště krize zatím příliš nedopadla. Vyplývá to z ankety týdeníku EURO, na niž odpovědělo třináct majitelů či provozovatelů devíti- až 36jamkových hřišť v zemi.

Firemní minus

Zřejmě největší vliv na výkonnost českých hřišť mělo omezování marketingových nákladů korporátních klientů, kteří byli v minulosti při pořádání turnajů poměrně velkorysí. „Jednoznačně klesá počet velkých turnajů za statisíce a jsou nahrazovány menšími turnaji s postupným startem,“ potvrzuje Petr Šavrda z Prague City Golf Clubu (18 jamek). „Firemních akcí ubylo jak vloni, tak pro letošní rok,“ říká Pavel Suchánek z Golf Clubu Olomouc (18 jamek).
V Beřovicích (18 jamek) naopak i letos očekávají mírný nárůst firemních akcí díky většímu důrazu na tuto oblast. „Kvůli propadu cen na trhu ale počítáme se stagnací tržeb,“ dodává komerční manažer hřiště Milan Pokorný. Pokles průměrné útraty firem potvrzuje i Jiří Hamr z hřiště Kotlina Golf Course (9 jamek): „Opulence ustoupila sportovnímu golfu, což ale na kvalitě akcí ani turnajů nijak neubralo.“ Průměrná útrata individuálních hráčů však dle něj naopak mírně stoupla.
Na nedostatek firemních turnajů si nestěžují v Golf Resortu v Čeladné (36 jamek). „Díky pořádání turnaje PGA European Tour jsme zaznamenali nárůst, jehož pokračování očekáváme i v letošním roce,“ dodává Jiří Novosad, marketingový ředitel jednoho z největších resortů v tuzemsku.

Hráčů přibývá

Dle Novosada se v Česku momentálně „boxuje“ krize se vzrůstajícím počtem hráčů. Například Golf Clubu Liberec (18 jamek) vloni přibylo stejné množství nových členů jako v předchozích letech. Mírně pozitivní bilanci hlásí i Beřovice, Olomouc, Golf Club Ještěd (9 jamek) či Lázně Kostelec (9 jamek). „Je ale zřejmé, že nákupů klasických členství ubývá a jsou nahrazována stále více ročními green fee,“ podotýká Šavrda z Prague City Golf Clubu.
Výrazný pokles nárůstu členské základny zaznamenali vloni i začátkem letošní sezony v Kotlině. Zajímavá je ale její struktura: „Vloni výrazně narostl počet sezonních členů, kteří využili alternativních hracích práv pouze pro jednu sezonu. Většina si letos členství obnovila,“ popisuje Jiří Hamr.
Golf v Česku se stále ještě profiluje jako aktivita ekonomicky lépe situovaných skupin obyvatelstva, a jak poznamenává manažer poradenských služeb KPMG ČR Tomáš Kulman, „individuální hráči pečlivě zvažují částky, které vynaloží nejen na samotnou hru, ale i doprovodné služby“. Přesto si na nezájem zatím nestěžují ani nová, „privátní“ hřiště.
„V současné chvíli máme zhruba 120 členů. S tímto číslem jsme spokojeni a odpovídá našim představám,“ říká například Jiří Winkelhöfer, generální ředitel moderního areálu Albatross, který byl nedaleko Berouna otevřen vloni v srpnu a jenž všech 18 jamek otevřel letos v dubnu.

Obsazenost neklesá

Většina areálů, které se zúčastnily ankety týdeníku EURO, zatím nepociťuje ani pokles obsazenosti hřišť. Zhruba stejnou jako vloni hlásí například Golf Club Liberec (18 jamek) nebo pražský Golf Club Hostivař (9 jamek). „Letošek se ještě nedá posoudit. S hezkým počasím se hřiště naplnilo stejně jako před krizí,“ říká Pokorný z Beřovic.
Na devítce v severočeské Kotlině se naopak obsazenost každým rokem rapidně zvyšuje. „Zde vidím spíše pozitivní vliv krize. Věřím však, že je to způsobeno i poměrem ceny a kvality, kterou poskytujeme, a faktem, že stále více hráčů preferuje hru na devět jamek než časově náročnějších osmnáct,“ popisuje současný trend Jiří Hamr.

Investice pokračují

Dle Kulmana se tuzemská hřiště musejí vypořádat i s rostoucími náklady, jako jsou údržba a opravy, energie, zavlažování, mzdy nebo daň z nemovitosti. Přesto většina dotázaných hřišť své plánované investice významněji nekrátí.
Například v Čeladné investovali v posledních dvou letech zhruba 75 milionů do hřiště, infrastruktury a zázemí. Investice související s přípravou resortu na turnaje v rámci PGA European Tour přitom odpovídaly dle Novosada původním plánům. „Nyní dokončujeme změnu dvou jamek a cestičky pro buggies,“ dodává marketingový ředitel Čeladné.
V Liberci vloni investovali pouze minimálně do strojového parku a na další léta plánují investice jen do obnovy zařízení. Golf Club Olomouc vloni upravil hřiště a okolí klubovny dle plánů, další investice bude provozovatel nicméně znovu zvažovat. V Prague City Golfu, který byl otevřen vloni v červenci, naopak plánují začátek výstavby druhé osmnáctky.
Na Zbraslavi ale nejsou jediní, kdo chystá rozšíření. „Za více než dva miliony nakoupíme nové sekačky, do zázemí dětského parku půjde několik set tisíc a plánujeme i adventure minigolf pro veřejnost. Dohromady šest milionů korun letos a další tři v roce příštím,“ říká například majitel hřiště Golf Club Ještěd Miloš Vajner, který očekává odklon od výkonnostního golfu k relaxaci a zábavě a vznik veřejných golfových hřišť.
O tom, že i navzdory krizi čeká v nejbližších měsících či letech na golfové příznivce rozšíření nabídky, svědčí i aktuální zprávy na serveru Golfdigest.cz. Garden Golf Academy Břežany u Netvořic nedaleko Konopiště by měla letos dobudovat tři plnohodnotné jamky. V Třeboni se s golfem počítá od roku 2011, u místních Lázní Aurora by se měl vybudovat driving a tréninkové plochy s putting a chipping greenem. Přírodní osmnáctka a kongresové centrum by mohly vyrůst v Bělčicích u Blatné. Na jihu se s hřišti předběžně počítá také ve Frymburku, v Nových Hradech či Lnářském Málkově a Čimelicích. Na devítce v Karviné v lokalitě Lipiny budou golfisté odpalovat od letošního léta. Golf se zřejmě bude hrát také u přehrady Orlík a v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Ve stadiu schvalování je devítijamkový areál v Kněžmostu v prostředí Českého ráje. Již v létě by měla být dokončena devítka v srdci Moravskoslezských Beskyd, ve Velkých Karlovicích.
Jak se zdá, Česká republika jako Neobjevená golfová destinace roku 2007 na greenech rozhodně nespí.

(box)
Hraj golf, změň život V sobotu 14. května odstartoval v České republice unikátní projekt, jehož cílem je do konce roku 2013 zvýšit členskou základnu na 100 tisíc golfistů. „Druhý efekt je ekonomický: vezmeme-li současné tržby, znamenalo by to 2,5 miliardy korun, které noví hráči majitelům a provozovatelům hřišť přinesou,“ vysvětluje smysl projektu Hraj golf, změň život „otec“ myšlenky a předseda komise pro média a komunikaci České golfové federace (ČGF) Michal Zahradníček. Federaci, která zastřešuje kluby, se podařilo přesvědčit 44 majitelů normovaných hřišť, kteří v rámci projektu nabízejí zájemcům za 299 korun startovní balíček v tržní hodnotě minimálně 6500 korun. Ten zahrnuje tři lekce s trenérem nebo cvičitelem, zapůjčení vybavení včetně neomezeného množství tréninkových míčů.
Zahradníček vyvrací odmítavý postoj některých provozovatelů, již do projektu nevstoupili, protože si nechtějí pustit na hřiště úplné začátečníky: součástí startovního balíčku je možnost získat za manipulační poplatek 200 korun Osvědčení pro hru na hřišti. „Certifikační autoritou je samo hřiště, které si rozhodne, zda a kdy osvědčení vydá,“ dodává Zahradníček. S osvědčením pak mohou hrát po zaplacení jednorázového vstupu i lidé bez hendikepu, jak je běžné například v USA. A v neposlední řadě utrácet na hřišti peníze.
Záštitu nad projektem, jenž je investicemi ve výši 250 až 300 milionů plus výdaje na mediální kampaň jedním z nejdražších v historii českého golfu, převzaly nejvyšší golfová autorita na světě Royal & Ancient ve skotském St. Andrews, Český olympijský výbor, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Hlavním podnětem k zahájení čtyřletého projektu ČGF bylo zařazení golfu mezi olympijské sporty od roku 2016. „Chce-li český golf pomýšlet na případný olympijský úspěch, musí rychle a významně rozšířit hráčskou základnu o děti a mládež,“ dodává Zahradníček. Proto federace již spustila pilotní projekty zařazení golfu do školních osnov na jižní Moravě a ve středních Čechách.
Podaří-li se díky projektu ČGF zbavit golf přetrvávajícího stigmatu sportu pro bohaté, otevře se ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj prostor i pro projekty veřejných hřišť. „Vzhledem k nižším nárokům nebudou potřebné investice nijak závratné, o provozních nákladech, porovnáme-li je například s velkými aquacentry, nemluvě,“ podotýká Zahradníček. Zázemí pro to, aby se golf stal všelidovým sportem, díky stoleté tradici máme. Tak proč ho nevyužít?

(rozhovor1)
Golf & Country Club Prague
Proti elitářství

EURO: Pocítili jste v Hodkovičkách dopady finanční krize? JAVORNICKÝ: U nás se bezprostředně neprojeví, protože jsme zaměřeni na jednotlivé golfisty, a ne na firemní turnaje. Snažíme se udělat golf zajímavý pro spoustu lidí; vždy bylo naší filozofií vrátit golf zpět na zem, sundat z něj image sportu snobů a extrémně bohatých lidí.

EURO: Nechodí ale i jednotlivci kvůli krizi méně? JAVORNICKÝ: Neustále se snažíme vymýšlet produkty, které by lidem umožnily začít s golfem za přijatelné ceny. Takže si na úbytek stěžovat nemůžeme. U nás smí vést trénink jen profesionálové PGA, a ne jako jinde cvičitelé. To je důležité, z tréninků nekvalifikovaných cvičitelů totiž nevzejdou lidé, kteří by se mohli normálně pohybovat na hřišti a měli ze hry potěšení. Takoví zákazníci už se pak nevracejí.

EURO: Projekt České golfové federace (ČGF) Hraj golf, změň život by mohl hřištím přilákat novou platící klientelu… JAVORNICKÝ: My jsme se nezapojili ne proto, že bychom nechtěli umožnit lidem začít hrát golf, ale protože je akce postavena jen na třech bezplatných návštěvách. Za tu dobu člověka nic nenaučíte, a on pak narazí na plno neznámých situací, které ho spíš otráví, než by z něj udělaly nadšeného golfistu. Taková akce by měla začít u dětí, ve školách, a ne u velkých mediálních partnerů a různých celebrit. Chtěli bychom dostat golf do systému školního vzdělávání. Všude kolem hřišť máte školy, tak proč je neoslovit? Děti s sebou navíc přivádějí rodiče. Sice s ČGF souhlasím, že sto tisíc golfistů do čtyř let je hezký plán, otázka ale je, jakých golfistů.

EURO: Co si myslíte o vznikajících „private“ hřištích? JAVORNICKÝ: Lidé se v minulosti politikou majitelů a provozovatelů často zklamali. Kupovali členství za spoustu peněz a pak zjistili, že se na hřiště vůbec nedostanou kvůli firemním turnajům. Dnes jsou golfisté opatrnější. K nám chodí lidé v různém sociálním rozpětí, i ti velmi bohatí, a oni si drahé private-členství nekoupí, protože to nepovažují za chytré. Samozřejmě že je to správný koncept, zajistit členům výhradní právo na hru. Vyžaduje to však nejen ekonomicky silnou členskou základnu, ale i ekonomicky silného provozovatele.

EURO: Pomáhá zelenému sportu, že stále vznikají nová hřiště? JAVORNICKÝ: Lze říct, že u nás není špatné hřiště. Každé je něčím zajímavé. Samozřejmě se ale potýkáme i s odvrácenou stránkou vývoje. Například málo pozornosti se stále věnuje golfovým pravidlům, etice, výuce. Problém je, že pravidla jsou velmi složitá ke čtení. Alespoň pro děti a mladší generaci by se měla vydat ve srozumitelnější, třeba komiksové formě. Spíše se bojím, že se začnou honit jen čísla a už vůbec se nebude dbát na to, co lidé o golfu mají vědět. Jsem proti elitářství v golfu, ale hra vyžaduje určité znalosti. V sezoně máme dvakrát týdně velmi oblíbený bezplatný seminář o pravidlech. S nárůstem počtu golfistů roste i zodpovědnost provozovatelů a ČGF je vzdělávat. Golfu velmi pomůže, že se stal olympijským sportem. Zejména u mladé generace. Vyžaduje totiž velkou fyzickou i psychickou přípravu a rozhodně není jen oddychovým sportem.

EURO: Změnily se v posledních letech nároky golfistů? JAVORNICKÝ: Špička je mnohem náročnější na kvalitu hřiště. Lidé si už vybírají, kde budou hrát, mají mezinárodní srovnání. V Rakousku si zahrají za 30 eur 18 jamek, už se nenechají tak snadno ošálit. Navíc technika udělala velký skok dopředu. To umožňuje i průměrným amatérům hrát velmi atraktivní golf.

EURO: Uvažujete o rozšíření hřiště na 18 jamek? JAVORNICKÝ: Na to nemáme prostor. Navíc se domnívám, že pěkná devítka je lepší než osmnáctka pro Mickey Mouse. Za posledních pět let jsme výrazně rozšířili cvičné plochy a vstup do areálu je zdarma. Brzy začneme budovat menší tréninkové hřiště pro děti a začátečníky a letos plánujeme pokračování výstavby dvoupatrového odpaliště. Součástí budou laboratoře vybavené nejnovější technikou pro analýzu švihu a celkové zlepšení golfu, které bude provozovat nově vzniklá golfová akademie rodiny Skopových.

EURO: Říká se, že golfové hřiště si staví majitel jen pro radost… JAVORNICKÝ: Myslím, že žádný z provozovatelů a majitelů v Česku nedělá golf s cílem na něm prodělat. Je to ale dlouhodobá investice. Samozřejmě byly firmy a investoři, kteří měli o golfu zpočátku nerealistické představy. Nemyslím si ale, že by některé z dodnes postavených hřišť v Česku někdy zkrachovalo a nechalo se zarůst.

(rozhovor2)
Golf Resort Beroun
Sázka na „private“

EURO: Hřiště v Berouně jste otevřeli vloni na jaře, nicméně v golfovém byznysu se pohybujete více než patnáct let. Jak na vaše podnikání dopadá ekonomická krize? MATĚJČEK: My jsme zaměřeni na kategorii golfistů, kteří chtějí sportovat pořád a ani v době krize své výdaje nelimitují. V tomto sektoru se krize asi tolik neprojeví. Samozřejmě se méně cestovalo, takže může nastat pokles golfistů ze zahraničí.

EURO: Může to znamenat zásadní výpadek v příjmech? MATĚJČEK: U českých hřišť jde spíš o doplňkový příjem. Z hlediska hřišť, jako jsou Beroun, Karlštejn nebo Albatross, je rozhodující, jak se podaří dlouhodobě naplnit členskou základnu. Hráč své členství jen kvůli krizi nepřeruší, a i když samozřejmě prská, platí a hraje dál. Jiné je to u veřejných hřišť „come and play“. Ta jsou závislá na lidech, kteří si vybírají, jestli zůstanou doma, nebo se půjdou bavit.

EURO: Zvažujete spolupráci s okolními hřišti ve smyslu společných zvýhodněných nabídek na přilákání hráčů? MATĚJČEK: Nejsem příznivcem výměny členů. Smysl má spolupráce v tom, aby si tu cizinec mohl během čtyř pěti dnů zahrát na třech hřištích. Oslovili jsme agenturu zabývající se golfovým incomingem, dali jsme jí své podmínky, ale balíčky nabídek už si vytváří sama. Vůbec například nechápu, proč jdou hřiště do virtuálních klubů (například Club ducha sportovního, kde lze v rámci ročního poplatku hrát zdarma na dvaceti smluvních hřištích – pozn. red.). Krátkodobě dostanou nějaké peníze, ale dlouhodobě jim to likviduje členskou základnu. Je to chytrá myšlenka a chápu, že z toho někdo udělá obchod, ale že do toho kluby vstupují…

EURO: Méně známá hřiště díky tomu mohou nalákat hráče, aby vůbec přišli. MATĚJČEK: Nos nad tím neohrnuji, ale je to jedna ze dvou věcí, které jsou parazity na těle klubového golfu. Tou druhou jsou turnajové šňůry. Spousta manažerů dnes není v žádném klubu a platí pouze tři tisíce za centrální mimoklubovou registraci. Protože mají každý týden štos pozvánek a jen si vybírají, kam pojedou hrát. Proto nejdeme do žádného řetězového turnaje.

EURO: Největší boom výstavby nových hřišť proběhl v Česku v devadesátých letech… MATĚJČEK: Byl dán otevřením nových možností. Hřiště ale není klasický byznys. Stavějí je lidé, kteří mají finance a spíše uvažují, do čeho investovat. Nebo se dá dohromady pár nadšenců. Úvěr se nesplatí vždy přímo z provozu hřiště, ale i z jiných aktivit. My máme tři zdroje financování: bankovní úvěr, prodej domů a bytů v resortu a zdroje od mateřské firmy (korejská Tifannys – pozn. red.). To nemá s provozem hřiště nic společného. První splátky z úvěru budeme platit z výnosů z rezidenční části nebo z investic matky. Budeme rádi, když si provozními příjmy vyděláme na pokud možno co největší část provozních výdajů.

EURO: Golfové hřiště tedy není na zbohatnutí? MATĚJČEK: Nedokážu si představit člověka, který by do toho dnes šel s naprostou nulou. Například nově otevřený Albatross nedaleko Berouna přežije, dokud to pana Šimáněho bude bavit (Jiří Šimáně je většinovým majitelem holdingu Unimex Group – pozn. red.). My přežijeme, dokud to bude bavit naše Korejce. Mariánské lázně přežijí všechno, ty jsou už dávno zaplacené… Je nutné počítat s tím, že do hřiště je potřeba občas nějaké peníze dát.

EURO: Je v Česku prostor pro výraznější nárůst počtu hřišť? MATĚJČEK: Nemáme Alpy ani moře, v říjnu už je zima a v dubnu je ještě zima, takže z podnikatelského hlediska by to byl už spíše hazard. Česká golfová federace uvádí 50 tisíc golfistů. To je 50 tisíc registrovaných čísel, ale když jste ve třech klubech, jste tři čísla, takže reálně odhaduji zhruba 30 tisíc hráčů. Při současném počtu 80 hřišť je to zhruba 400 členů na jedno, což je pro uživení na hraně. Stoprocentně se ale najdou nadšenci, kteří peníze mají a budou stavět hřiště nová.

EURO: Funguje u nás byznys s hotovými hřišti? MATĚJČEK: Když se o někom řekne, že je na prodej – což se říká skoro o každém – začnou se kolem rojit nejrůznější skupiny. Je ale takový český zvyk, že ideální je koupit něco jako třetí, levně z konkurzu. A někdy tomu i chtějí pomoci… Ale většina těch, kdo má peníze, si raději postaví vlastní hřiště.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče