Český automobilový průmysl prožívá mírný útlum

03. února 2003, 00:00 - Petr Bým, bym@profit.cz
03. února 2003, 00:00

Pokles objednávek vyrovnávali subdodavatelé Škody Auto u dalších odběratelů Mladoboleslavská automobilka čelí na tuzemském trhu stále silnější konkurenci zahraničních značek. Loňský rok nebyl pro český automobilový průmysl zrovna dobou rozkvětu.

Pokles objednávek vyrovnávali subdodavatelé Škody Auto u dalších odběratelů

Mladoboleslavská automobilka čelí na tuzemském trhu stále silnější konkurenci zahraničních značek.

Loňský rok nebyl pro český automobilový průmysl zrovna dobou rozkvětu. Celkem se u nás vyrobilo 456,7 tisíce kusů motorových vozidel, což v meziročním porovnání představuje pokles 3,3 %. Ještě větší propad zaznamenal domácí prodej, který se snížil o 9,7 %, zatímco celková hodnota exportovaných automobilů klesla o necelých 1,5 %. Už na první pohled ale nejsou tato čísla katastrofická. Na druhou stranu nejsou ani povzbuzující - automobilový průmysl je u nás odvětvím, na jehož rozkvětu či úpadku závisí mnoho jiných oborů výroby a v konečných dopadech celá ekonomika. V zemích s rozvinutým autoprůmyslem je proto vývoj tohoto odvětví sledován více než pečlivě, v globálním hledisku platí totéž. Kvartální výsledky výroby automobilů v USA (stejně jako výstavba rodinných domů) jsou jedním z nejsledovanějších údajů světové ekonomiky.

Kdo se veze

Na kolech motorové prosperity je dost závislá také česká ekonomika. Podle údajů Sdružení automobilového průmyslu (SAP) ČR se toto odvětví (přesněji řečeno, jde o zhruba 140 jeho členů - jak jejich počet, tak objem produkce lze považovat za dostatečně reprezentativní) na průmyslové výrobě podílí více než 16 %. Z toho vyplývá nezanedbatelný význam autoprůmyslu na tvorbu HDP, když totéž platí pro vývoz. Do této skupiny přitom nepatří jenom samotné automobilky - ty jsou závislé na hustých řadách subdodavatelů, kde mj. figurují válcovny plechů, gumárenská a plastikářská výroba, textilní a kožedělný průmysl, sklárny atd. Jestliže motorové vozidlo je „agregátním“ výrobkem par excellence, pak jeho prodej a poprodejní servis zahrnuje přinejmenším stejně širokou paletu činností. Už prodej je poměrně komplikovaný proces, kde mimo prodejních kapacit více než kde jinde závisí na reklamě a souvisejících aktivitách. Jestliže u nás zaznamenává v současnosti tzv. komunikační průmysl roční obrat přibližně 15 až 16 miliard Kč, pak nejméně 5 % z této částky připadá na propagaci motorových vozidel - autoprůmysl je jedním z největších zákazníků reklamních a PR agentur. Samotným prodejem samozřejmě ekonomický život automobilů nekončí - potřebují ještě hustou síť benzinových pump, opraven, dodavatelů různých speciálních služeb, prodejen s autodoplňky apod. Tento výčet by nebyl úplný bez zmínky o odpadovém hospodářství. Likvidace automobilů je totiž poměrně složitá a náročná záležitost. Samotní výrobci a subdodavatelé podle SAP v současnosti zaměstnávají 92 tisíc pracovníků. Pokud bychom připočítali ty, kteří se živí prodejem a konečně servisem v jeho nejkomplexnějším pojetí, pak je na autoprůmyslu závislých odhadem 400 000 pracovních míst, což představuje 8 až 9 % práceschopného obyvatelstva České republiky. I z toho je patrné, že vývoj na trhu motorových vozidel je v našich poměrech ekonomicky i sociálně více než významný.

Primus inter pares

Jestliže jedním z motorů české ekonomiky je automobilový průmysl, pak motorem automobilového průmysl je Škoda Auto. Mladoboleslavský podnik, součást koncernu VW, každým rokem vyrobí více než 400 tisíc vozidel, což představuje obrat kolem 150 miliard Kč. Zhruba 80 % jeho produkce přitom nachází odbyt za hranicemi, díky čemuž se Škodovka na exportu České republiky podílí přibližně desetinou. Celý domácí autoprůmysl pak 16 až 17 %. Exportní výkonnost celého odvětví je nadprůměrně vysoká a v tomto ohledu je Škoda Auto skutečně jenom primus inter pares (první mezi rovnými). Loňský rok pro Škodovku nebyl zrovna idylickým obdobím. Na českém trhu zaznamenala pokles odbytu (prodej 73 883 ks vozů představuje v meziročním porovnání ztrátu - 7,59 %) a v závislosti na tom se snížil i její tržní podíl. Škoda zůstává stále nejsilnější značkou, ale po letech absolutní převahy nad všemi konkurenty je rok 2002 už ve znamení „plichty“ - podíl na trhu má Škoda Auto už jen 50 %. Hospodářskou bilanci bude Škoda Auto publikovat až na konci tohoto měsíce - bude nepochybně horší, ale jistě ne fatálně, koneckonců něco podobného už firma zažila v roce 1999. Navíc je zřejmé, že loňské ztráty souvisí hlavně s objektivními faktory: doma to byly srpnové záplavy, jejichž následkům se nemohl vyhnout žádný podnik, na zahraničních odbytištích pak silná koruna, jejíž kurz import z ČR zdražil.

Krize se nekoná

Horší hospodářské výsledky v Mladé Boleslavi by se logicky měly odrazit i na ekonomice desítek subdodavatelů, následně pak i v obchodní síti. Jakkoli je ještě brzy na konečné závěry, zdá se, že tomu tak není - to platí zejména pro subdodavatele. Proč tomu tak bylo, na to je poměrně snadná odpověď. Mladoboleslavští vyžadují kvalitní zboží, jejich dodavatelé tedy museli modernizovat, a tím se posilovaly i jejich kapacity, které samotná Škodovka nestačí vytížit. Jen málokterý subdodavatel se tedy v odbytu může spoléhat jen na ni, pravidlem naopak bývá poměrně široké portfolio odběratelů, když značná část z nich jsou firmy zahraniční. Tak třeba Peguform, dodavatel plastových dílů pro vybavení automobilů, dodává nejen všem koncernovým značkám VW, ale také společnostem Renault, Porsche, BMW, Opel nebo General Motors. Není to nikterak výjimečné, podobně diverzifikované odběratelské portfolio má i řada dalších firem. Mírný propad výroby škodovek tak většina subdodavatelů bez obtíží nahradila zvýšeným exportem, nezřídka v rámci rodiny VW. V loňském roce tak pro ně obvykle byly podstatně větším problémem letní povodně, případně kurz domácí měny. Trochu složitější to měli prodejci - museli čelit ostré konkurenci dovážených značek, které silnější koruna zlevnila. K tomu je nutné připočítat nákupní útlum, který následoval po povodních, a neustále rostoucí dovoz ojetin.

Na obzoru dobré časy, ale…

I přes loňské zakolísání je automobilový průmysl jedním z odvětví české ekonomiky, které prožívá zlaté časy. V pozadí této skutečnosti stojí široká škála faktorů - na jejím začátku stojí tradice strojírenské výroby, na konci pak zájem investorů o obor (podle CzechInvestu po roce 1989 na jeho rozvoj celkem 74 firem vynaložilo úctyhodnou sumu 3,234 miliardy USD), potřebný prostor pro export i odbyt na domácím trhu. Není důvodů, aby se situace v oboru nějak radikálně měnila, na blankytném nebi budoucnosti ale nějaký ten obláček pluje. Především celý obor pociťuje stále vyšší tlak na růst mezd - pracovníci se prostě chtějí více podílet na zjevné prosperitě. Za posledních pět let vzrostly podle statistik SAP mzdy v oboru o 30 %, nominálně to představuje zvýšení z 13 370 na 17 131 Kč. Loni se platy zvýšily o 4 %, letos odbory požadují ještě více, mzdové spory mj. i ve Škodovce právě nabírají obrátky. Přitom je jisté, že kolínský projekt Toyoty poptávku po kvalifikovaných pracovních silách zvýší a tlak na mzdy bude tedy stoupat. Nemluvě o tom, že už dnes je technická inteligence u nás nepočetná, výdaje na školství nízké, takže potřeby automobilového průmyslu nebude domácí trh práce schopen sanovat. Druhým problémem českého autoprůmyslu bude kurz koruny, respektive nutnost v závislosti na jeho růstu zvyšovat produktivitu práce. Donekonečna spoléhat na konkurenční výhodu v podobě slabého kurzu nelze, tím spíše, že v krátkodobém a nejspíš i dlouhodobém horizontu bude koruna pravděpodobně posilovat. I tak se ale zdá, že české automobilky i jejich partnery čekají dobré časy. Budou ale nepochybně trochu složitější.

Produkce automobilového průmyslu ČR

rok 2002 tisíce ks podíl v %

Osobní 441,3 96,6

Malá užitková 1,2 0,3

Nákladní 2,8 0,6

Autobusy 1,8 0,4

Motocykly, mopedy 7,9 1,7

Přípojná vozidla 1,7 0,4

Celkem 456,7

PRAMEN: SAP ČR

Prodej nových os. automobilů v ČR - nejsilnější značky

rok 2002 tisíce ks podíl v %

ŠKODA 73,9 50

Renault 9,5 6,4

Peugeot 8,8 5,9

VW 7,8 5,3

Opel 6,1 4,1

Ford 4,9 3,4

Citroen 4,9 3,3

Toyota 3,3 2,2

PRAMEN: SAP ČR

Prodej osobních automobilů v ČR

1991-2002 tisíce ks podíl v %

Tuzemské značky 886,2 31,8

Dovoz - nové 629,6 22,6

Dovoz - ojeté 1268,7 45,6

Celkem 2785 tisíc kusů (dtto)

PRAMEN: SAP ČR

Odbyt automobilového prům. ČR

rok 2002 tisíce ks podíl v %

Domácí prodej 77,4 17

Export 382,4 83

Celkem 459,8

PRAMEN: SAP ČR

Domácí prodej osobních vozů ŠKODA

rok v kusech meziroční změna v %

1999 72 496 - 6,35

2000 78 187 + 7,85

2001 79 948 + 2,25

2002 73 883 - 7,59

PRAMEN: SAP ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče