Českou ekonomiku nejvíc ovlivňuje Praha

15. září 2008, 08:00 - Marcela Honsová
15. září 2008, 08:00

REGIONÁLNÍ ROZDÍLY - K slabým stránkám rozvoje České republiky patří hlavně obtížné podmínky začátku podnikání a rozvoje stávajících malých a středních firem. Dále též nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory. „Nejvíce ovlivňuje tuzemské hospodářství Praha,“ tvrdí autoři unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje.

Lídrem tuzemské ekonomiky mezi českými městy i kraji je Praha. Přesto nemusí být pro podnikatele nejatraktivnější kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým mzdám. Podnikatelé a investoři, kteří hledají vhodné lokality pro své aktivity, by se měli spíš poohlížet v místech, která v nezávislé socioekonomické analýze 14 krajů a 24 nejvýznamnějších měst zveřejněné minulý týden dopadla v druhé polovině vytvořeného žebříčku. „Hůře umístěná města mohou být investičně atraktivní, protože je tam k dispozici volná pracovní síla. Podnikatel sice může narazit na sociální problémy, ale to není nic složitého, co by nešlo vyřešit. Také tam lze očekávat nekvalifikované pracovníky, které bude třeba vyškolit. Ovšem jako byznysmen bych se nevyhýbal regionům a městům, která v našem hodnocení příliš neuspěla,“ míní René Wokoun, vedoucí katedry regionálních studií Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Vedl expertní tým, který vypracoval analýzu tuzemských měst a krajů. Jedná se o první českou variantu každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce.

„Tento souhrnný projekt, který každoročně zkoumá strategické postavení jednotlivých metropolí ve světové ekonomice a vzbuzuje velkou pozornost měst i investorů, nás přivedl na myšlenku připravit něco obdobného i v České republice. Podobný průzkum v lokálních podmínkách letos také zkouší Čína,“ uvádí Ján Čarný, generální ředitel MasterCard pro Česko, Slovensko a Ukrajinu. Podařilo se tak vytvořit databázi informací, která bude sloužit developerům, investorům, bankám, podnikatelům a podobně. Jednotlivé analýzy jsou veřejně dostupné komukoli. „Posuzovali jsme sílu krajů a měst na rozvoj české ekonomiky. Výsledky jsou k dispozici na webové stránce www.centrarozvoje.cz,“ zve k prohlídce Čarný.

Praha má rozmazlenou pracovní sílu

SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY ROZVOJE ČESKA

+ kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla

+ vybudování množství výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání

+ dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě

+ vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity

+ trvalé investice do ochrany životního prostředí

+ přírodní a kulturně historický potenciál pro cestovní ruch

  • *– obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících malých a středních podniků nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory – nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů – růst rizikových skupin obyvatelstva, nejen ve městech, ale i na venkově – zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů – nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky – dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově – nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů Pramen: Projekt MasterCard česká centra rozvoje V hodnocení vycházejícího z více než 40 ukazatelů získala Praha 91,08 indexního bodu ze sta možných. Druhý byl Středočeský, třetí Plzeňský a poslední Ústecký kraj. V pořadí měst má první Praha 86,08 bodu, druhé je Brno a třetí Ostrava. Konec tabulky obsadily Teplice, které jako jediné poskytly týmu expertů údaje až po intervencích. Města a kraje obdržely body za ekonomickou stabilitu, investiční atraktivitu, finanční toky, business centra, zhodnocení intervencí veřejného sektoru, technologickou vyspělost či kvalitu života. Praha byla úspěšná i v celosvětovém hodnocení 75 měst. Získala první místo mezi metropolemi východní Evropy a byla 49. v celkovém pořadí. Není tudíž divu, že vzhledem k výjimečnému postavení vykazuje nejvyšší sociálně-ekonomickou úroveň. Vytváří totiž téměř čtvrtinu celostátního hrubého domácího produktu. „Praha je atraktivní, ale na trhu práce nemá lidi. Pražská pracovní síla je trošku rozmazlená z hlediska finančního ohodnocení, což v regionech obvykle tak není,“ uvažuje ekonom Wokoun. Loni například činila míra nezaměstnanosti v Praze 2,5 procenta. Na jedno volné pracovní místo tu připadá 0,6 uchazeče. Primátora Pavla Béma z hodnocení MasterCard česká centra rozvoje zaujalo, že k přednostem města stále patří jeho atraktivita pro zahraniční turisty. „Tento závěr je velmi pozitivní tím spíš, že rostoucí silou české koruny se hlavní město stává pro cizince poměrně drahou destinací. Proto připravujeme projekty, které by Prahu ještě víc zatraktivnily. Ekonomové říkají, že pokud je Praha nad vodou, tak je nad vodou celé Česko,“ glosuje Bém a zároveň velkoryse poukazuje na rostoucí sílu Brna a Ostravy. Ostravě chybí Hilton O tom, že Praha bude v podobných analýzách vždy vítězit, nepochybuje hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Tvrdí ovšem, že její postavení nelze s ostatními regiony či městy vlastně srovnávat. Přestože tým odborníků měl k dispozici data od Českého statistického úřadu doplněná od měst, krajů a lokálních expertů za roky 2000 až 2006, studie ukazuje především obrovský posun Ostravy, už méně zachycuje tempo rozvoje celého Moravskoslezského kraje. Přitom podle hejtmana Tošenovského již neplatí, že region je synonymem pro hutnictví a hornictví. „Základem se stává strojírenství a s tím související oblasti, jako je elektronika, chemie, lehký průmysl a obslužné systémy. Jako kraj musíme pomoci, aby firmy měly dostatek kvalifikované síly pro tyto specializace, to znamená změnit obory na středních školách a učilištích. Bohužel naše školství postavené na rakousko-uherském modelu je schopné jen pomalu reagovat na požadavky praxe,“ míní hejtman. V Moravskoslezském kraji podle jeho názoru chybí luxusní hotelové řetězce, přestože tam nyní převažuje takzvaná byznysová turistika. „Byznysmen nemá čas studovat nabídku hotelů a vybírat si nejvhodnější. Upřednostňuje vícehvězdičkové řetězce. Ví, že například vlevo v Hiltonu najde vždy tutéž službu, je uvyklý, že je o něj postaráno ve standardním režimu, jaký zná z Ameriky, Francie. Tak jak probíhá dramatický, skutečně neuvěřitelný ekonomický boom v kraji, tak toto jsou služby, které potřebujeme,“ tvrdí Tošenovský. Když nepomůžeme, alespoň nepřekážíme Také střední Čechy ještě před deseti lety patřily k regionům, nad nimiž ekonomové lámali hůl. Tím, že v aktuálním ekonomickém žebříčku obsadily druhé místo, dokazují enormní rozvoj, přestože se potýkají s administrativním rozdělením regionu Prahou. V projektu byl oceněn především vysoký růst počtu podnikatelských subjektů v kraji. „Region vystartoval nesmírně rychle kupředu,“ míní šéf týmu expertů Wokoun a připomíná dřívější vysokou nezaměstnanost, která pravděpodobně přitáhla investory. Podle radního Středočeského kraje Ladislava Kutíka je na Mladoboleslavsku a v Kutné Hoře dnes takový nedostatek pracovních sil, že je firmy dovážejí. „Rezervy jsou ještě na Kladensku a Rakovnicku,“ uvažuje Kutík, který osobně jako starosta Nymburka upřednostňuje ve městě před jednou velikou fabrikou více menších s různým výrobním sortimentem. „Závislost na jednom průmyslu může být tragická,“ říká. Jeho kolega z Plzeňského kraje, který odborníci ocenili za investiční atraktivitu, tvrdí, že jednou z nejdůležitějších podmínek pro podnikatele je infrastruktura, do níž se snaží region enormně investovat. Na Plzeňsku upřednostňují zdokonalení dopravní sítě, modernizaci a dobudování kanalizace i odpadové skládky. Dálnice D5, na kterou v minulém týdnu navázala německá A6, se údajně stala významným magnetem pro investory. Další velice výraznou podpůrnou aktivitou pro podnikatele je územní plán rozvoje. „Nedávno jsme jej schválili a dáváme tím firmám jasně najevo, kde a s čím budou vítáni. Nepleteme se podnikatelům do jejich podnikání. Říkáme, že když jim neumíme pomoci, tak jim alespoň nebudeme překážet, zejména v oblasti životního prostředí,“ tvrdí radní pro regionální rozvoj Plzeňského kraje Jiří Kalista. Zlepší komora služby pro podnikatele?**

René Wokoun, šéf týmu, který zpracovával projekt MasterCard česká centra rozvoje, uvádí, že až na výjimky přistupují samosprávy k podnikatelům vstřícně. Problémem je, že některá města podcenila zpracování programu rozvoje. Někde je zastaralý a jinde dokonce chybí. „Podnikatelé chtějí vědět o plánech města. Vize rozvoje je pro ně důležitá,“ vysvětluje Wokoun s tím, že většina měst má zájem o podnikatele. „Pouze se někdy stává, a to je spíš otázka obcí, že odmítají nové a cizí firmy, nechtějí náplavu, nechtějí nic rozšiřovat, maximálně jen tak přiměřeně.“

Partnerem projektu bylo i sdružení Czech Top 100, jehož předseda Jan Struž na otázku, co chybí byznysmenům, zaútočil na Hospodářskou komoru. „Je roztříštěná, okresní a regionální komory sledují své zájmy. Doufám, že změnou prezidenta dojde ke zlepšení služeb pro podnikatele,“ věří Struž.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče