Česko (zatím) mezi přeborníky

20. srpna 2007, 00:00 - PETR BÝM <br />
20. srpna 2007, 00:00

KONGRESOVÁ TURISTIKA V takzvané kongresové turistice je Česko na světové špičce. V posledních letech se dostala Praha co do počtu konaných akcí na 8. příčku světového žebříčku. Podle některých odborníků ale může tuto skvělou pozici Česká republika v nedaleké budoucnosti ztratit.

KONGRESOVÁ TURISTIKA

V takzvané kongresové turistice je Česko na světové špičce. V posledních letech se dostala Praha co do počtu konaných akcí na 8. příčku světového žebříčku. Podle některých odborníků ale může tuto skvělou pozici Česká republika v nedaleké budoucnosti ztratit. Přitom právě na kongresové turistice bohatne mnoho českých firem.

Od řečnického pultíku se nese projev v angličtině, do níž je co chvíli vpleten latinský výraz. Řečníka ve ztemnělém sále pozorně sledují stovky posluchačů, kteří si pilně dělají poznámky. Mezinárodní vědecký kongres.

Pro účastníky a jejich obor obyčejně velká, někdy přelomová událost. A také velký byznys - pro pořadatelské agentury, pro město i zemi, kde se kongres koná. V kongresové turistice se otáčejí miliardy dolarů, konkurence je proto ostrá.

V rámci cestovního ruchu lze kongresovou turistiku považovat za nejlukrativnější segment. Útraty účastníků nejrůznějších kongresů, konferencí, sympozii a setkání někdy až pětinásobně převyšují výdaje „obyčejného“ turisty. Navíc při organizování takových setkání je zapotřebí řada nejrůznějších služeb. „Jen sedm až devět procent výdajů kongresových hostů připadá na zajištění jednání a služeb s ním spojených,“ upozorňuje Michal Kárník, ředitel Kongresového centra Praha (KCP).

Přímé výdaje ovšem nejsou jediným přínosem kongresů pro hostitelskou zemi. „Je statisticky prokázáno, že třetina jejich účastníků se na místo konání někdy v budoucnosti vrací,“ upozorňuje na referenční efekty kongresové turistiky Karel Procházka z agentury Guarant. Výhodou pro dodavatele - tedy ekonomiku hostitelské země - je i to, že kongresová turistika v zásadě nemá žádnou hlavní sezonu, naopak často vykrývá málo atraktivní období roku. Nepodléhá ani krátkodobým výkyvům třeba v důsledku změny devizových kurzů apod. Za zmínku stojí, že 60 procent skutečně velkých akcí přitom připadá na medicínu a farmacii. Tedy obory, v nichž působí mnohé velmi bohaté firmy.

Z vydatného menu 3500 významných kongresových akcí, které „rotují“ po celém světě, si Česko ukusuje slušnou porci. Praha se loni stala 8. nejoblíbenější kongresovou destinací, konalo se tady více než osm desítek významných akcí. Statistiky ICCA (International Congress and Convention Association) ovšem nezachycují stovky a tisíce menších, někdy ryze domácích akcí, jejichž ekonomický dopad je díky jejich četnosti také značný.

Podle odhadů výzkumné společnosti MAG Consulting přijede ročně do ČR ze zahraničí přibližně tři sta tisíc kongresových turistů, kteří představují útratu ve výši tří miliard korun. V relativním porovnání je tak dnes Česko kongresovou velmocí. Svědčí o tom ostatně i to, že naše největší kongresová agentura Guarant (v profesionální hantýrce je to „professional congress organisator“- PCO) se nezřídka objevuje v žebříčcích TOP PCO. Největší zásluhu na českém kongresovém boomu má ale jiná, rovněž už zmíněná společnost - Kongresové centrum Praha.

KONGRESOVÝ GULLIVER

Už v době svého vzniku byla budova pražského Sjezdového paláce (míněny byly sjezdy KSČ) předmětem mnoha vtipů i kritiky. Po roce 1989 se ovšem ukázalo, že díky sjezdové megalomanii husákovského režimu má Praha něco, čím se v regionu může pochlubit málokdo: kongresové centrum s velkým jednacím sálem o kapacitě 2700 křesel, přičemž celkově je budova přejmenovaná na Kongresové centrum Praha schopna najednou „usadit“ až 9500 návštěvníků. A to jsou parametry, které na skutečně významný a velký mezinárodní kongres či konferenci postačují.

KCP svých možností využívá beze zbytku. Možná klíčovým bodem v jeho nové historii bylo uspořádání zasedání NATO a MMF počátkem této dekády. „Řekl bych, že od té doby kongresová Praha nějaké zásadní reference už nepotřebuje,“ tvrdí Karel Procházka z agentury Guarant, která se na obou akcích podílela. „Měli jsme ale i jiné takové akce, třeba mezinárodní gastroenterologický kongres s 10,5 tisícem účastníků,“ dodává Michal Kárník z KCP.

V Praze má KCP hodně konkurentů.

Například Pražský hrad, Žofín či Holešovické výstaviště. Svou kapacitou je ale KCP jedinečné.

Loni se tady konalo celkem 362 akcí, počínaje 40 velkými kongresy a konče semináři pro tři desítky zájemců. A podle Kárníka by to letos a napřesrok s poptávkou po KCP nemělo být horší.

Vedle toho, že poměrně nedávno prošlo poměrně zásadní rekonstrukcí, se KCP zároveň rozrostlo. Dnes je tvoří nejen samotná kongresová hala (ta má dva velké sály, 20 menších a 50 salonků), ale také přilehlá kancelářská budova Business Centrum Vyšehrad a hotel. Celý tento komplex v roce 2005 vygeneroval zisk ve výši 14 milionů korun, a to při zhruba půlmiliardovém obratu. Na první pohled nijak oslnivý výsledek, zvláště vzhledem k tomu, jak výsadní pozici KCP na domácí scéně kongresové turistiky má. Ředitel Kárník se brání: „Málokteré takové zařízení ve světě je ziskové. Navíc nás velmi zatěžují dluhy. Jejich splátky se pohybují v řádu stamilionů korun ročně.“ Milan Richter, který je na pražském magistrátu (město Praha je jediným akcionářem KCP) odpovědný za cestovní ruch, o problému samozřejmě ví: „KCP má ohromný dluh ve výši 2,5 miliardy korun. Budeme s tím muset něco dělat.“ Břemeno dluhů v KCP nepříjemně ztěžuje všechny úvahy o potřebné modernizaci. Český kongresový Gulliver má totiž trochu záplatované kalhoty. Zásadní rekonstrukci vyžaduje topný systém a vzduchotechnika, ale především je třeba rozšířit a modernizovat výstavní kapacity. „Dnes máme k dispozici 14 tisíc metrů čtverečních, zatímco třeba v hlavním vídeňském kongresovém centru je to 19 tisíc metrů. Nutně potřebujeme naše plochy rozšířit a svým způsobem scelit a přiblížit k hlavnímu sálu. Zatím je máme roztroušeny na čtyřech různých podlažích,“ říká Kárník. Podle jeho odhadů 80 procent příjmů KCP přináší právě pronájem výstavní plochy.

Jsou ovšem i jiné, možná zásadnější problémy, které se týkají nejen zlaté kongresové slepice, hřadující nad nuselským údolím. „Cítíme slabou podporu ze strany magistrátu a vlády, bez těch se ale do budoucna neobejdeme,“ stěžuje si Kárník. Mluví přitom nejen o přímé finanční podpoře, ale také o propagaci Prahy a ČR jako kongresové destinace. Karel Procházka s ním souhlasí: „Naše marketingové náklady na získání zakázky v podobě nějakého kongresu či zasedání se pohybují mezi 150 až 500 tisíci korun. To se však týká už konkrétní akce, my ale potřebujeme, aby nás předcházela marketingová podpora ze strany měst a státu. Na to soukromý sektor nestačí.“

KDE CHCÍPL PES

„Současná pozice Prahy a Česka ve sféře kongresové turistiky je nesporným úspěchem. Skutečné zázemí oboru ovšem tomuto postavení neodpovídá. Hodně jsme těžili z takových faktorů, jako byla atraktivita celé východní Evropy po pádu komunismu a svou roli sehrála i turistická přitažlivost Prahy. Před nějakým časem se k tomu přidaly i obavy z terorismu, které některé destinace diskvalifikovaly. Z toho ale nelze žít do nekonečna,“ konstatuje Karel Procházka z agentury Guarant. Jeho tvrzení o deficitech v kongresových kapacitách potvrzuje i Rostislav Vondruška, ředitel státní agentury CzechTourism: „Objevují se nedostatky v oblasti připravenosti a profesionalitě pracovní síly nejen v regionech, ale i v Praze.“

Ředitel KCP, které využívá služeb řady dodavatelů, je ještě kritičtější: „Češi jsou mistry improvizace, ale stále je od nich příliš často slyšet to nejde. A za zmínku stojí i slabé jazykové znalosti.“ Sám Kárník ovšem tvrdí, že takovým problémům se lze vyhnout spoluprací se stálými a praxí prověřenými partnery. Podobně vidí problém kvality subdodávek i Michal Soukup z Guarantu: „V zásadě máme pro každou oblast služeb stálé partnery, se kterými jsme v častém osobním styku. Je to o pěstování dlouhodobých vztahů - pro nás je kvalita všech dodávek existenční záležitost, před pořadatelem neseme odpovědnost my, nikoli samotný dodavatel.“

Soukup připouští, že pro nové firmy - s výjimkou hotelů a restaurací - není tak úplně snadné se do kongresového byznysu dostat: „Pokud hledáme partnery, je pro nás historie firmy jedním ze základních parametrů výběru, pokud nabídka není výjimečně výhodná z hlediska ceny.“

Podle jiných odborníků ovšem u některých typů služeb nabídka prostě neexistuje. „Slabiny vidíme především v nedostatku vhodných ubytovacích kapacit mimo Prahu, dále v nedostatečném počtu vhodných stravovacích a zábavních zařízení a v neposlední řadě také v nevyhovující dopravní infrastruktuře,“ říká Markéta Vogelová ze společnosti MAG Consulting, která se zabývá výzkumem cestovního ruchu. O kulturně-společenském deficitu mluví i Michal Kárník: „Doprovodný program je nedílnou součástí všech kongresů a jeho kvalita má na výběr destinace značný vliv. Hlavní město ovšem v tomto ohledu nabízí málo. Pražský hrad a Karlův most už viděli všichni, ovšem ve sféře zábavy tady tak trochu chcípl pes.“

DEVĚT TISÍC PSYCHIATRŮ

„Mění se skladba našich zákazníků, začínají převažovat ryze tuzemské akce, což znamená výrazně nižší výdaje jejich účastníků na ubytování i dopravní služby,“ dokumentuje kritiku ředitel KCP, ale hned dodává: „Na rok 2008 už máme objednávky na 22 velkých akcí, mezi nimi světový psychiatrický kongres, kde se počítá s devíti tisíci delegáty.“

Mírný optimismus je snad na místě. V loňských statistikách teritoriálního „rozdělení“ kongresů sice Česko v celosvětovém kontextu kleslo z 23. na 24. místo, Praha ovšem postoupila ze 14. na 8. místo.

„Z toho se dá usuzovat, že po určitém poklesu v roce 2005 došlo k opětnému růstu. A další nárůst lze předpokládat v souvislosti s rozvojem hotelů vyšších tříd mimo Prahu,“ prognózuje Markéta Vogelová.

Zlepšit se má - zatím spíše nedostatečná - institucionální podpora sektoru. „Do konce roku by měla být schválena koncepce rozvoje cestovního ruchu v Praze, jejíž součástí bude i podpora kongresové turistiky,“ říká za pražský magistrát radní Richter a dodává: „Ekonomický přínos tohoto oboru samozřejmě vnímáme. Praha potřebuje návštěvníky, kteří tady více utratí než zničí.“ Větší aktivitu slibuje i CzechTourism. „Kongresová turistika představuje jeden z pěti hlavních produktů, které ve světě nabízíme a s jehož intenzivní propagací počítáme i v budoucnu,“ tvrdí ředitel Vondruška. CzechTourism přitom úzce spolupracuje s Prague Convention Bureau (PCB), což je zájmové sdružení kongresové turistiky. Mnozí mu vytýkají finanční slabost - i tady snad lze čekat zlepšení. „Rozpočet PCB je v porovnání s ostatními podobnými organizacemi ve světě skutečně velmi nízký. Pracujeme ale na návrhu změn financování, které by měly rozpočet asociace několikanásobně navýšit,“ tvrdí Andrea Libová z PCB.

Činí se i podnikatelská sféra, což je nejvíce patrné na výstavbě nových kongresových hotelů a center. Tak například už v březnu příštího roku zahájí provoz Clarion Congress Hotel Prague a začínají se probouzet i regiony - v Plzni se dokončuje kongresový hotel Diplomat, v Olomouci naopak začíná výstavba celého kongresového centra. Clarion Hotel Sigma má ambice stát se regionálním kongresovým centrem na přirozené křižovatce komunikací Česka, Polska a Slovenska.

Podnikatelská sféra je zjevně přesvědčena, že kongresy byly a budou dobrý byznys. Roman Vacho, ředitel pražského hotelu Clarion, to vidí jednoznačně: „Je jednodušší zvládnout naplánovaný kongresový oběd s připraveným jídelníčkem pro dva tisíce hostů než obsloužit patnáct hostů, z nichž každý si poručí něco jiného!“

Zdá se být takřka jisté, že hosté přijedou. Celý sektor se už nyní těší na rok 2009. V tomto roce budeme předsedat Unii. To bude pro pořadatele nejrůznějších akcí další argument ve prospěch Prahy a Česka.

PŘÍLEŽITOSTI PŘI KONGRESECH

(SLUŽBY A PRODUKTY)

* ubytování (hotely vyšších kategorií)

* doprava (aerolinky, taxislužba, městská hromadná

doprava)

* pronájem nemovitostí (jednací sály, výstavní plochy,

prostory pro slavnostní akce)

* audiovizuální technika (ozvučení, projekce apod.)

* výstavářské firmy (instalace vědeckých a firemních

expozic)

* gastronomie (catering, galavečeře apod.)

* kulturní instituce (koncertní sály, muzea, ZOO apod.)

* polygrafie (DTP, tiskárny)

* cestovní kanceláře (poznávací výlety)

* public relations (mediální vztahy, fotodokumentace

apod.)

* personální agentury (moderátoři, hostesky,

informátoři apod.)

* speciality (balonové létání, ohňostroje, pronájem

historických automobilů apod.)

PRAHA V PRVNÍ DESÍTCE

(největší světové kongresové destinace

podle počtu akcí konaných v roce 2006)

poř. město realizované akce

1. Vídeň 147

2. Paříž 130

3. Singapur 127

4. Barcelona 103

5. Berlín 91

6. Budapešť 86

7. Soul 85

8. Praha 82

9. Kodaň 69

10. Lisabon 69

Pramen: ICCA

CZECHTOURISM KONGRESŮM

Kongresová a incentivní turistika (zájezdy šité na míru pro pracovníky určité firmy) patří k pěti národním produktům, které intenzivně propaguje vládní agentura CzechTourism. Její aktivity se v této oblasti ubírají několika směry. Organizuje mezinárodní workshopy s cílem představit ČR jako kongresovou destinaci. Česko prezentuje na specializovaných veletrzích a organizátory mezinárodních kongresů také zve k návštěvě ČR. Pro letošní rok chystá novinku: Takzvaný „bid book“ neboli souhrnnou nabídku kongresových prostor a služeb ČR.

Na kongresy se zaměří Pražská informační služba

MILAN RICHTER, MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY:

Od příštího roku bude Praha kongresovou turistiku podporovat více než v minulosti, tvrdí radní Milan Richter (ODS).

* Stojí vůbec hlavní město Praha o rozvoj kongresové turistiky?

Samozřejmě. Návštěvníci kongresů - to je lukrativní klientela, jejíž útraty vysoko překračují průměr. A hlavní město potřebuje turisty, kteří tady více utratí než zničí.

* Sektor si ovšem stěžuje, že magistrát se k němu chová macešsky.

Tak trochu je to pravda. Podpora, pokud vůbec existuje, je nesystémová a nekoncepční, problémy si tento sektor obvykle musí řešit vlastními silami. Je mi jasné, že pokud se v tendru na pořádání mezinárodního kongresu soutěžící může někdo prokázat podporou města, zvýhodňuje ho to. Praha zatím v tomto ohledu moc nefunguje.

* Nabízí se otázka - co s tím budete dělat?

Do konce tohoto roku by měla být zpracována a schválena koncepce rozvoje cestovního ruchu, jejíž součástí bude problematika podpory kongresové turistiky.

* Co od tohoto dokumentu může pražská kongresová turistika očekávat?

Hlavně systém určitých finančních pobídek. Nechci příliš fabulovat, ale mohla by to být třeba bezplatná přeprava městskou dopravou pro účastníky toho či onoho kongresu.

* Když je řeč o penězích, nejlepší by bylo zmínit se o konkrétních číslech. Můžete je uvést?

To lze opravdu těžko, rozpočet na příští rok se teprve připravuje. Ale odpovím vám na obecné úrovni. Počítáme jednak s určitým navýšením přímé podpory, potom s podporou nepřímou z jiných kapitol - třeba v případě těch bezplatných jízdenek by to byl rozpočet pražských dopravních podniků. A pravděpodobně nejvíce by kongresové turistice mělo přinést přímé angažmá Pražské informační služby v tomto sektoru.

* Jak by vstup této instituce na toto pole vypadal?

V podstatě se jedná o to, aby začala hrát významnější úlohu na poli cestovního ruchu. Měla by být tou hlavní organizací a silou, která bude podporovat kongresovou turistiku.

KONFERENCE NA ZÁMKU

Do kongresové turistiky se stále více zapojují také regiony. „V tuto chvíli jsou vnímány spíše jako partneři, zejména v souvislosti s doprovodnými programy,“ říká Andrea Libová ze zájmového sdružení Prague Convention Bureau. Podle Markéty Vogelové z MAG Consulting mají největší šance na tomto poli Brno a Plzeň, které víceméně splňují základní požadavky velké kongresové turistiky. Těmi jsou dostatečné kapacity pro jednání, 1 až 1,5 tisíce hotelových pokojů nejvyšší třídy, dojezdová vzdálenost na mezinárodní letiště do dvou hodin a atraktivní okolí. Přitom organizátoři menších akcí stále více vyhledávají klidné prostředí hradů a zámků, jako je Český Krumlov, Sychrov, Nelahozeves či Mikulov. Přesto se ale pozornost organizátorů soustřeďuje na Prahu, která má v regionech slušné zázemí pro doprovodné programy. „Do budoucna by mělo dojít k obrácenému efektu - účastníci konferencí z regionů si přijedou zpestřit svůj program do Prahy,“ předvídá Libová.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče