Česko si vede v čele EU dobře

08. března 2009, 13:56 - Martin Shabu
08. března 2009, 13:56

Volby do Evropského parlamentu však zajímají pouze pětinu obyvatel

Mladá žena z většího města, vysokoškolsky vzdělaná a s dobrým platem. Pokud se předchozí charakteristika vztahuje právě na vás, patříte mezi statisticky nejčastější stoupence pozitivního hodnocení role České republiky coby předsedající země Evropské unie. Z exkluzivního šetření společnosti Factum Invenio pro týdeník EURO dále vyplývá, že Češi spíše podporují schválení Lisabonské smlouvy, avšak velká část z nich stále nemá v této věci jasný názor. Co se týče účasti v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP), nadpoloviční většina respondentů je ochotna se jich zúčastnit. S jistotou však zamýšlí své hlasy vhodit do urny pouhá pětina občanů.

Prospěšné Česko Průzkum ukazuje, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou přesvědčeny, že si naše země vede v čele EU prozatím dobře. Předsednická role prý přispívá k dobrému obrazu České republiky v zahraničí. Opačný názor zastává každý pátý respondent. Důležitými kritérii ve výzkumu byla míra dosaženého vzdělání, věk a výše příjmů. Na otázku: „Myslíte si, že české předsednictví EU prospívá, nebo naopak škodí vnímání ČR ve světě?“ odpovědělo „prospívá“ nejvíce dotazovaných do 29 let z Prahy. Tato skupina byla dále charakterizována příjmy nad 35 000 korun a vysokoškolským vzděláním. O pravém opaku nepochybují senioři nad šedesát z Moravy, kteří mají základní vzdělání a patří do příjmové skupiny nepřevyšující 15 000 korun.
Podíváme-li se podrobněji na hodnocení jednotlivých zahraničněpolitických událostí, zjistíme, že nejvřeleji (62 procent) přijali občané počínání EU během nedávné plynové krize. Zdá se, že se premiérovi Mirku Topolánkovi a jeho ministrům vyplatila kyvadlová diplomacie mezi Moskvou, Kyjevem a Bruselem. O něco hůře dopadla reakce veřejnosti na angažmá EU při řešení hospodářské krize. Nejskeptičtější jsou pak Češi k počínání unie ohledně konfliktu v Gaze. Ve všech třech případech vnímají EU lépe lidé z nejvyšší příjmové skupiny a obyvatelé velkých měst nad 100 000 obyvatel.

Volby druhé kategorie Další otázka se týkala červnových voleb do EP. Ty zatím provázela nízká volební účast. V roce 2004 činila 47,8 procenta, což byla celoevropsky nejnižší hodnota od prvních přímých voleb v roce 1979. Podobně je tomu v případě zájmu Čechů. Šetření společnosti Factum Invenio odhalilo, že se k urnám najisto chystá 21 procent lidí, další zhruba třetina (31 procent) se „spíše“ zúčastní. V posledních a zároveň prvních českých eurovolbách z roku 2004 rozhodovalo pouhých 28 procent voličů. O něco hůře dopadl průzkum Evropské komise Eurobarometr z října 2008, ve kterém svůj zájem o volby do EP vyslovila pouhá čtvrtina Čechů. Přitom průměr EU ve stejném přehledu dosahoval 44 procent. Jak si vysvětlit neochotu našince ovlivnit složení EP? Analytici se shodují na obecném trendu, který definuje trvalý pokles zájmu Evropanů o institut voleb. Lidé nejraději rozhodují o věcech, které se jich bezprostředně dotýkají. Proto druhým vysvětlením nízké popularity voleb do EP bývá fakt, že jde o volbu druhé kategorie. Naopak, pokud občané cítí, že mohou ovlivnit například složení vlády, jejich motivace přijít k urnám roste. Jiné argumenty nabízí přístup, který vnímá klání o křesla v EP v širších souvislostech. V případě, že by se například opozici podařilo zmobilizovat voliče ve smyslu, že neúspěch ve volbách do EP bude znamenat pád vládní koalice, lidí ochotných vhodit hlas jedné nebo druhé straně přibude.
Důležitý pohled na chování voličů a jejich vztah s politiky nabízí průzkum, který se snaží postihnout, jaké zájmy hájí čeští europoslanci. Česko disponuje 24 zástupci z 785členného sboru a dvě třetiny občanů (65 procent) se domnívají, že zde zastávají národní zájmy. Tuto kategorii charakterizují nejčastěji lidé z menších sídel. Indikátorem, který ovlivňuje sestavení volebních programů jednotlivých politických stran, jsou také témata, která voliče nejvíce trápí. Výzkum veřejného mínění Eurobarometr z podzimu 2008 prokázal, že k nejdůležitějším otázkám patří ekonomika, dále bezpečnost a klimatické změny. Při tomto hodnocení nelze odhlédnout od hospodářské recese.

Neinformovaný občan Nedávné rozhodnutí Poslanecké sněmovny schválit Lisabonskou smlouvu podporuje většina české populace. Podle výsledků průzkumu veřejného mínění společnosti Factum Invenio převažuje ve společnosti zájem schválit dokument, který upravuje unijní politiku. Častým úkazem většiny šetření k Lisabonské smlouvě je skutečnost, že velká část dotázaných nedokáže vůbec odpovědět. Lidé nevědí, co dokument obsahuje a co jeho přijetí změní. Po francouzském a nizozemském „ne“ Ústavní smlouvě v roce 2005 fakticky ustala debata o budoucnosti EU i v ČR. Teprve s tříletým zpožděním diskutují politické špičky o základech evropské integrace. V tomto ohledu čeští politici při vysvětlování Evropské unie selhali. Hendikep v podobě neinformovaného občana si tedy neseme dál.
Při bližším seznámení se s čísly vystoupí do popředí fakt, že ratifikaci schvalují opět spíše vzdělaní a movití obyvatelé velkých měst. U vysokoškoláků se podpora pohybuje okolo 52 procent. Nezajímavé není ani spojení mezi zastánci Lisabonské smlouvy a lidmi, kteří pozitivně hodnotí dosavadní vystupování Česka jako předsednické země.

Průzkum veřejného mínění se uskutečnil od 30. ledna do 4. února 2009 na reprezentativním vzorku 977 občanů starších 15 let. Ti byli vybráni dle předem stanovených kritérií - pohlaví, věku, úrovně dosaženého vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče