Česko-polské kapitálové derby

01. června 2012, 12:29 - Tomáš Plhoň
01. června 2012, 12:29

Varšavská burza se potýká s vážnými problémy s likviditou. V očích investorů to zvyšuje atraktivitu Prahy

Není zas tolik věcí, které by Češi museli Polákům doopravdy závidět. Jednou z nich však vždy byl vyspělý kapitálový trh a spolu s ním i úspěšná Varšavská burza. Během posledních let byla vždy označována za symbol úspěchu a skutečné centrum obchodu s cennými papíry ve střední Evropě. Pražská burza si ve srovnání s ní mohla připadat jen jako chudý příbuzný. Nyní ale jako by se situace pomalu začala obracet. > Velký počet firem, který Varšava v uplynulých letech přilákala, jí tak trochu paradoxně způsobuje problémy – s řadou těch menších žádní investoři neobchodují, a některé se dokonce potýkaly s vážnými problémy ohledně porušení regulací. Prahu oproti tomu začíná mezinárodní tisk vidět ve stále lepším světle. „Nastává období ožívání přísnějších regionálních burz, jako je ta pražská. V Praze je sice jen čtrnáct emisí na primárním trhu, nabízejí ale slušnou likviditu pro firmy, které tam obchodují,“ napsal například ve svém komentáři list Financial Times, který naopak podrobil silné kritice dosud adorovanou Varšavskou burzu. Podle něj dává přednost kvantitě před kvalitou, což se projevuje problémovými tituly dokonce i na hlavním trhu.

Dlouhodobé spory

„My jsme to vždycky považovali za velký problém Varšavy. Historka o tom, že to je báječné místo, kde může každá firma nabídnout své akcie, je jedna věc. Druhá věc je, kdo si ty cenné papíry koupí,“ říká šéf pražské burzy Petr Koblic. Není divu, že z aktuálního obratu situace pociťuje satisfakci. Se svým sokem, ředitelem burzy ve Varšavě Ludwikem Sobolewskim, je na ostří nože už poměrně dlouhou dobu. To jen odráží rivalitní stav, který mezi oběma burzovními parkety panuje.
Spory se vyhrotily především v roce 2008, kdy tehdejší akcionáři Burzy cenných papírů Praha (BCPP) oznámili, že zdejší trh je na prodej. Varšavská burza byla jedním z hlavních zájemců o koupi, nabídla dokonce nejvyšší částku ve výši pěti miliard korun. Tažení Poláků bylo ale tvrdě odraženo s odůvodněním, že jejich burza je vlastněná státem, a prodej tedy nepřichází v úvahu. To vše doprovázela velmi tvrdá mediální přestřelka právě mezi Koblicem a Sobolewskim. Od té doby panuje mezi oběma burzami zákopová válka a při zběžném pohledu na statistiky se zdá, že její vítěz je vcelku jasný. Už samotný fakt, že za poslední dva roky nepřišla na hlavní trh tuzemské burzy jediná nová firma, hovoří dostatečně výmluvně. Naposledy v primární emisi (IPO) nabídla své akcie Fortuna, tedy nepříliš velká společnost. Na burzovní parket v polském hlavním městě přitom přibylo jen za loňský rok 203 nových titulů. Praha má za sebou také celou řadu neúspěchů. Za všechny zmiňme dlouho slibovaný příchod ČSOB, od kterého si burza i analytici slibovali zvýšení zájmu o český kapitálový trh. Příchod jedné z největších českých bank by koneckonců znamenal jedno z největších IPO ve střední Evropě. Několik let trvající vyjednávání plné odkladů však vyústilo v neslavný konec. Většinový majitel banky, belgická KBC, se rozhodl svou českou dceru neprodat.
Jestliže v tomto případě můžeme rozhodnutí jen těžko svalovat na nevalný stav českého kapitálového trhu, v těch dalších už je to na pováženou. Řeč je o AVG Technologies a Avast Software, dvou veleúspěšných českých softwarových firmách. Obě se rozhodly zakončit svůj úspěch vstupem na burzu a obě se zřejmě Praze vyhnou velkým obloukem. Ostatně, v prvním případě už se tak stalo. Výrobce známého antiviru se totiž rozhodl zamířit přímo na Wall Street na americkou NYSE, kde upsal akcie v hodnotě 125 milionů dolarů. Avast, přímý konkurent AVG, IPO teprve plánuje. Také tato firma však o vstupu na pražskou burzu neuvažuje a s největší pravděpodobností skončí na technologické burze NASDAQ v New Yorku.

Země zaslíbená

„Není to ale tak, že s těmi firmami hovoříme a nedokážeme je na burzu přivést. Primárně se s nimi baví jejich investiční banky. A ty jim bohužel radí v tom smyslu, že v Praze se jejich akcie neprodají,“ vysvětluje Koblic. Zůstává však otázkou, proč v Praze tyto společnosti nesvolí alespoň s takzvaným duálním listingem. Firma jeho prostřednictvím na druhé burze nenavyšuje kapitál, neupisuje nové akcie, pouze umožňuje obchodování svých existujících akcií na jiném trhu. Takto na pražskou burzu původně přišla rakouská Erste a stala se zde jedním z klíčových a čile obchodovaných účastníků.
Praze v reputaci příliš nepomůže ani výsledek posledního IPO, které ovšem nebylo zařazeno do hlavního trhu (takzvaný SPAD). Šlo o energetickou společnost E4U s čistě českým kapitálem. Emise však byla příliš malá na to, aby upoutala větší pozornost investorů – pouhých 239 milionů korun. Krátce po upsání šla navíc cena jejích akcií výrazně dolů a nyní se stále topí pod upisovací hodnotou, z původních 79 korun se pohybuje na současných 71. Vezmeme-li v úvahu i malé objemy, můžeme hovořit o nepříliš povedeném IPO. Do budoucna nelze očekávat ani žádná velká jména. Seriózně zatím o chystaném vstupu na burzu hovoří maličkatý Mountfield a cestovní kancelář Exim Tours. To, co z kapitálového trhu ukovali Poláci, oproti Praze působí téměř jako zázrak. Ve Varšavě otevřely už dávno své pobočky velké světové investiční domy jako Goldman Sachs nebo JP Morgan a čile tu investují. Polsko nikdy nezažilo katastrofu jménem třetí vlna kuponové privatizace, v které by obyčejní lidé přišli o úspory, takže i mezi řadovými Poláky lze najít velmi aktivní drobné investory, jejichž počet jde do milionů (pro srovnání – na pražské burze obchoduje nyní asi 80 tisíc drobných investorů).

Cosi nezdravého

Nelze se proto divit, že Varšavská burza dosud byla evropským lídrem v přitahování nových primárních emisí. Loni bylo dokonce 47 procent všech evropských IPO uskutečněno právě tady. Na hlavní trh přišlo v roce 2011 38 firem a celkově se jich zde obchoduje už 428, což je s pražskými čtrnácti tituly skutečně do očí bijící rozdíl. Jak už ale bylo naznačeno výše, varšavská aureola se tak trochu rozplyne, podíváme-li se na čísla střízlivýma očima. Hodnota všech firem, které do polské metropole přišly, byla 2,2 miliardy eur. To znamená, že každá z nich má v průměru hodnotu zhruba 270 milionů korun. V Praze začíná tržní kapitalizace většiny titulů na miliardě korun, nemluvě o větších jménech jako Telefónica nebo ČEZ, které jdou do stovek miliard. BCPP se může směle podívat i na vyspělejší západní trhy. Na Londýnskou burzu se loni upsalo 150 titulů, ovšem v hodnotě necelých patnácti miliard eur. Madrid zase přilákal devět IPO v hodnotě šesti miliard. A nejde jen o velikost (či spíše malost) firem, jež do Polska ve skutečnosti přicházejí. Řada z nich totiž leží na burze téměř nedotčena zájmem investorů. Alarmující je příklad nové emise Avtech Aviation & Engineering, jejíž akcie se první den obchodování propadly o 44 procent. V listopadu s nimi pak muselo být zastaveno obchodování, protože firma nereportovala výsledky tak, jak jí to předepisuje zákon. Tady už se nabízejí i otázky o bezpečnosti investování na burze jako takové a ochraně investorů vůbec. Představitelé Varšavské burzy, kteří mají v oblibě objíždět středoevropské státy a efektivním PR lákat menší firmy k sobě, jako by o 180 stupňů otočili kurz. Dokonce i Ludwik Sobolewski musel uznat, že na prudkém růstu varšavského rybníčku je cosi nezdravého. „Budeme dbát více o kvalitu firem. Snadno by mohla vzniknout situace, v níž nebude mít řada nově příchozích firem ve skutečnosti funkční byznys model a nebudou generovat žádný zájem investorů. Rok 2012 bude rokem úklidu burzy,“ prohlásil Sobolewski.

Sekačky a výlety

Situace u polských sousedů vzdáleně připomíná stadium, kterým si pražská burza prošla koncem 90. let. Tehdy byl zdejší trh takřka zaplavený akciemi z privatizačních projektů, o valnou většinu z nich přitom nikdo neměl zájem. Z trhu nakonec muselo být vyřazeno více než 1300 emisí. Střízlivějšího pohledu se lze dobrat také při bližším pohledu na důvod polského úspěchu. Varšavská burza totiž patří z více než 98 procent státu, což je fakt, který několikrát kritizovala i Evropská komise (o privatizaci se hovoří bez jakéhokoli pokroku už několik let). Polská vláda má přitom ke svému majetku velmi pozitivní vztah. Řadu privatizačních projektů spuštěných teprve nedávno uskutečnila právě přes burzu. Hlavním motorem obchodů na burze jsou navíc polské penzijní fondy, které mají ze zákona povinnost utratit 95 procent prostředků svých střadatelů právě jejím prostřednictvím. Přestože by polskou penzijní reformu málokdo označil za vzorový úspěch, rozhodně měla velmi pozitivní dopad na kvalitu kapitálového trhu. A podle dosavadních nástinů české penzijní reformy v Praze něco takového nehrozí. „Bohužel to žádný zázrak nebude, okamžitý příliv kapitálu se čekat nedá. Ty fondy porostou pomalu a ze začátku budou investovány velmi konzervativně,“ říká Petr Koblic. V Česku navíc stále panuje všeobecný odpor proti tomu, aby se důchody investovaly do akcií, jak je ve světě poměrně běžné. Například švédský státní penzijní fond má velkou část portfolia investovanou v akciích po celém světě. Přesto si s postupným přibýváním prostředků do nově založených fondů druhého pilíře a s uvolněním politiky fondů pilíře třetího můžeme od burzy slibovat jisté oživení. Naděje vzbuzují i některé další projekty, které pražská burza pomalu připravuje. Letos by mělo být především dokončeno napojení na obchodní systém Xetra, který používá Frankfurtská burza. Všichni obchodníci v Německu se pak budou moci jedním kliknutím dostat i k nákupu akcií v Praze. Pravdou je, že takové opatření asi těžko zvýší atraktivitu zdejšího kapitálového trhu pro nové firmy. Čeští investoři si proto budou muset ještě nějakou dobu vystačit s vědomím, že se mohou těšit jen na investice do sekaček na trávu a do výletů k moři. Pokud se ale postavení Pražské burzy oproti Varšavě bude dál zlepšovat, ani to nemusí trvat věčně.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče