Česko očekává příchod dalších junk foodů

03. září 2007, 00:00 - PETRA BREYEROVÁ
03. září 2007, 00:00

RYCHLÁ OBČERSTVENÍHamburgery, sendviče, hotdogy a pizzy se už staly součástí českého stravování. Změny v životním stylu, sílící ekonomika a nová generace slibují tomuto prosperujícímu odvětví rychlého občerstvení ještě zářivější budoucnost.

RYCHLÁ OBČERSTVENÍ Hamburgery, sendviče, hotdogy a pizzy se už staly součástí českého stravování. Změny v životním stylu, sílící ekonomika a nová generace slibují tomuto prosperujícímu odvětví rychlého občerstvení ještě zářivější budoucnost.

Monika Strnadová má dvě děti, s nimiž každý týden navštěvuje některou z pražských provozoven firmy McDonald’s nebo konkurenční KFC. Zamlouvá se jí rychlá obsluha i upravené okolí, včetně hřiště, kde si její děti mohou hrát.

Jídlo není hlavním důvodem, proč chodí právě do těchto podniků. „Beru sem děti, abych jim udělala radost, hlavně kvůli zábavě. Vrhnou se hned po hračkách a k jídlu si dají jenom hranolky z dětského menu,“ říká.

Její děti jsou příkladem příslušníků nové generace, pro kterou je takzvaný junk food běžnou součástí života a bistra s rychlým občerstvením prostorem, kde se mohou scházet s kamarády. Rychle expandující řetězce podniků tohoto typu reagují na měnící se zvyklosti. Investují do adaptací, které nepříliš nápaditě zařízené provozovny mění v útulněji vyhlížející moderní restaurace, kde zákazníci stráví více času a utratí víc peněz.

ZISKY ŘETĚZCŮ ROSTOU

Podle studií marketingových agentur Incoma Research a GfK Praha může příchod nových řetězců spolu s ambiciózními plány expanze již zavedených firem této části českého trhu přinést v nejbližších pěti letech až desetiprocentní roční růst. Očekává se i nárůst podílu ročních výdajů na stravování mimo domov. Jestliže dnes z celkových výdajů za potraviny utratí Češi ročně mimo dům přibližně 20 procent, do pěti let by to mělo být už 25 procent. Například ve Francii tento podíl činí 30 procent, a ve Spojených státech strávníci kolem poloviny všech peněz vydaných za potraviny zaplatí v restauracích a v bistrech s jídlem „přes ulici“.

Stravovací návyky a životní styl se mění. „Lidé tráví více času v nákupních střediscích, která rostou jako houby po dešti, a nabízejí zákazníkům nákupy, stravování i zábavu pod jednou střechou,“ vysvětluje konzultant v oboru pohostinství Karel Mayer, spolupracující s oběma agenturami. Podle jeho slov k dalším faktorům, podporujícím stoupající růst tohoto oboru, patří rostoucí kupní síla a skutečnost, že nová generace zná junk food důvěrně už odmalička.

Řada nových provozoven v nákupních střediscích stojí v jednom shluku kolem „jídelního nádvoří“. Tato koncepce sdílení společného prostoru jídelnami různých řetězců pochází z USA.

Mayer dále uvádí, že od roku 2000 rostly zisky oblasti společného stravování každoročně o 10 až 12 procent a v loňském roce dosáhly 10,5 miliardy korun.

V České republice existuje kolem 12 800 restaurací a stánků s rychlým občerstvením nebo prodejen hotového jídla přes ulici. Přibližně 6500 z nich se nachází v nákupních střediscích nebo ve sportovních, rekreačních či zábavních centrech. V letní sezoně se u vody nebo při pořádání různých společenských akcí objevuje množství dočasných prodejen občerstvení, včetně mobilních stánků s hotdogy nebo s tradičním českým občerstvením a pivem, v počtu až 35 tisíc, uvádějí společnosti Incoma Research a GfK Praha.

HLÁSÍ SE NOVĚ PŘÍCHOZÍ

Očekávaný růst v oblasti rychlého stravování láká nové firmy. Obří společnost AmRest, která v Česku provozuje řetězce KFC a Pizza Hut, zřejmě přivede na zdejší trh další značky. Vedení společnosti oznámilo, že hodlá v příštím roce v Polsku, Maďarsku nebo Česku otevřít první kavárnu Starbucks.

Mezitím již v Polsku otevřel první pobočku řetězec Burger King a údajně jedná o licenci, která by mu umožnila uvést od příštího roku tuto značku i na český trh. Představitelé AmRest a Burger King se však ještě v minulých dnech k této informaci odmítali vyjádřit.

Společnost AmRest, která provozuje i vlastní značku Freshpoint, by mohla uvažovat o případném otevření stánků se sendviči v České republice, aby dostála svému záměru podílet se na všech segmentech zdejšího trhu s rychlým občerstvením. Řekl to prezident společnosti KFC pro Českou republiku a Polsko Olgierd Danielewicz.

Nové řetězce přicházejí a některé menší jsou zatím pohlcovány silnějšími konkurenty. Například před dvěma lety KFC pozřela svého českého rivala Big Food. „Trh dosud není plně konsolidován. Pořád je zde ještě velký potenciál pro nové gastronomické řetězce a prodejny s rychlým občerstvením,“ upozorňuje Mayer. AmRest v České republice podle Danielewicze hledá nové možnosti akvizic v tomto oboru.

Také lídr na českém trhu, firma McDonald’s, se chystá expandovat. Podobně jako KFC, která v příštím roce připravuje otevření nejméně tří nových prodejen. McDonald’s mají v Česku již 74 provozoven, letos připravují otevření nejméně jedné nové restaurace a v dalších pěti letech chtějí otevírat nejméně dvě další provozovny ročně. Sdělila to ředitelka sekce komunikací firmy McDonald’s ČR Drahomíra Jiráková. Úmysl expandovat z české metropole, kde vlastní tři provozovny, do jiných českých měst, ohlásil také americký řetězec Subway, specializovaný na prodej sendvičů.

Společnostem McDonald’s i KFC se daří na českém trhu zvyšovat zisky. Tržby McDonald’s meziročně stouply o třináct procent a za rok 2006 dosáhly úhrnné hodnoty 2,58 miliardy korun. V loňském roce firma v Česku neotevřela žádnou novou prodejnu, ale obsloužila o 7,4 milionu zákazníků víc než v předešlém roce, celkem 44,5 milionu. Ředitel firmy McDonald’s pro Českou republiku Arnaud Burlin v dubnu uvedl, že český trh má stále silný potenciál pro další rozvoj, a růst tržeb v tomto roce odhadl na 15 až 20 procent.

Pokud jde o KFC, podle slov ředitelky Marie Vackové společnost za období let 2005 a 2006 zvýšila zisky v České republice z 1,03 na 1,26 miliardy korun.

EVROPSKÁ UNIE CHCE ZMĚNU JÍDELNÍČKU

Ve snaze uspokojit měnící se zvyky svých zákazníků McDonald’s i KFC investují do adaptací a renovací svých prodejen. U McDonald’s už začali se změnami designu u některých provozoven a vybavili je například plazmovými televizory na stěnách. KFC také zachytila nový vítr a počínaje letošním rokem se chystá postupně provést adaptace ve všech 44 provozovnách.

„Provozovna McDonald’s už nemá být jen obyčejnou prodejnou rychlého občerstvení; chce se stát místem, kde se podává jídlo sice rychle, ale ve vynikající kvalitě,“ říká Jiráková a dodává: „Potom už záleží jen na zákazníkovi, kolik času chce jídlu věnovat.“

Jiráková navíc upozornila, že kromě změny atmosféry a designu svých provozoven se u McDonald’s chtějí „zaměřit na rozšíření nabídky produktů, odpovídajících požadavkům zdravé výživy“. Tento přístup souzní s úsilím Evropské komise bojovat proti obezitě a přimět členské státy Evropské unie ke snaze zastavit nezdravé stravovací návyky.

Komise v květnu schválila dokument, obsahující dlouhý seznam návrhů, co by Unie mohla učinit pro změny v jídelníčku občanů a proti šířícím se problémům s nadváhou a obezitou. Dokument zdůrazňuje, jak je důležité umožnit zákazníkům vybírat si potraviny na základě kvalitních informací, zajistit dostupnost zdravých produktů naléhat na potravinářské firmy, aby začaly přepracovávat své receptury, zejména pokud jde o snížení obsahu soli a tuku.

Propagace zdravé výživy a zdravého pohybu, vedená na úrovni celé Evropské unie, je nutná zejména proto, že právě nezdravé stravování a nedostatek pohybu jsou dnes za šesti sedminami všech rizikových faktorů, ohrožujících zdraví Evropanů. Počty občanů s nadváhou nebo trpících obezitou v posledních dvou dekádách prudce stouply. Ve většině členských zemí činí počet lidí, kteří mají nadváhu nebo jsou vyloženě obézní, přes polovinu dospělé populace. Odhaduje se, že přes váhu má i 20 procent evropských dětí a jejich počet stoupá každým rokem o 400 tisíc dalších.

Co je to junk food? Junk food (junk: harampádí, veteš, odpadky, brak) je výrazem pro potraviny či pokrmy, které jsou považovány za nezdravé nebo nedostatečně výživné. Uvádí to Food Standards Agency, nezávislá organizace se sídlem ve Velké Británii, dohlížející na ochranu veřejného zdraví a chránící zájmy spotřebitelů. Říká se, že autorem tohoto pojmu byl v roce 1972 Michael Jacobson, ředitel americké neziskové spotřebitelské organizace Center for Science in the Public Interest (Středisko pro vědu ve službách veřejnosti). Dnes je to již zcela běžně užívaný výraz. K typickým charakteristikám junk food patří vysoký obsah tuku, soli, cukru a různých potravinářských přípravků, jako je glutamát sodný, někdy též označovaný jako E102. Tento přípravek je umělé citronově žluté potravinářské barvivo, vyrobené z uhelného dehtu. Je to v podstatě tekutý vedlejší produkt destilace uhlí při výrobě plynu a koksu. Na přísady je junk food bohaté, zato se mu mimo jiné nedostává proteinů, vitaminů a vláknin. Dodavatelé ho mají v oblibě, protože jeho výroba je relativně levná, vydrží dlouho na pultech a nevyžaduje chlazení. I u spotřebitelů je populární, protože není složité si ho koupit, nevyžaduje žádnou - nebo jen minimální - přípravu, snadno se konzumuje a oplývá chutí i vůněmi. Konzumace tohoto typu potravin je spojena s obezitou, chorobami srdce, cukrovkou a zubním kazem. Velké obavy vyvolávají i reklamní akce zaměřené na děti. Definice toho, co lze považovat za nezdravé jídlo, bývají zmatené a podle některých kritiků se často vyznačují jistým snobismem a přehnaným moralizováním. Například se do kategorie junk food často řadí hamburgery nebo hranolky prodávané v provozovnách firem McDonald’s, KFC nebo Pizza Hut. Zatímco tytéž produkty, nabízené ve „vybranějších“ podnicích typu Pizza Express nebo Nando’s, se za nezdravé nepokládají. Kde zůstali zahraniční specialisté?

ZNAČKOVÁ PIZZA**

Na pomalu se konsolidujícím českém trhu přibývají nové řetězce renomovaných značek rychlého občerstvení. Ale jeden segment očividně zaostává - mezinárodní řetězce pizzerií. V této oblasti zůstává trh velice roztříštěný a ovládají ho tuzemské společnosti.

Očekávaný nástup obřího amerického provozovatele pizzerií Papa John’s International či španělské společnosti TelePizza se v Česku se nekonal. Jedním z mála zahraničních řetězců specializujících se na pizzu zůstává v tuzemsku značka PizzaHut.

„Zdejší lidé se na pizzu stále dívají spíš jako na druh zboží, ne jako na značkový produkt, proto sem možná mezinárodní řetězce pronikají tak obtížně,“ míní Jaroslav Tamchyna z Českého institutu pro franchising. Sektor pizzerií má sice veliký potenciál pro podnikání s využitím franchisingu, protože marže jsou vysoké, koncepce jednoduchá a poptávka po rychlém občerstvení je na vzestupu. Češi si ale raději otevírají vlastní pizzerie s minimem potřebných investic a nabízejí v nich pizzu za nízkou cenu.

Otevření značkové pizzerie může stát jeden až osm milionů korun plus franchisový poplatek ve výši 200 tisíc až půl milionu. „Provozovatel pak ještě musí odvádět jisté procento vlastníkovi značky, což může někoho od tohoto typu podnikání odradit,“ uznává Tamchyna.

Pizzerie budované jako podniky rychlého občerstvení prozatím v Česku nejsou běžným jevem. Pizza je k dostání buď v klasických restauracích, nebo se prodává u okénka po jednotlivých dílcích. „Prostřední varianta pizzerií jako značkových provozoven rychlého občerstvení zde zatím chybí,“ upozorňuje Tamchyna.

Společnost Papa John’s International, což je podnik franchisového typu, se již před dvěma lety pokoušela na českém trhu nalézt vhodné partnery s cílem otevřít provozovny v Praze. Zatím se však tento řetězec v Česku neobjevil. Nedávno oslovení představitelé společnosti Papa John’s to nechtěli nijak komentovat.

Polská větev španělského řetězce TelePizza svou jedinou pražskou provozovnu v Klimentské ulici zavřela a zastavila veškeré snahy o expanzi na český trh. Bez jakýchkoliv dalších podrobností to uvedla Barbara Maciagová ze sekretariátu společnosti TelePizza Poland.

Pozorovatelé z řad odborníků, včetně představitelů zavedených řetězců pizzerií, jako je místní firma Pizza Express a Pizza Go Home, se domnívají, že místní trh je již dostatečně zaplněn a pro nové značky tohoto typu na něm moc prostoru nezbývá. Některé společnosti, například Pizza Taxi, už dokonce své podnikání ukončily.

„Segment pizzerií čeká na nový vývoj,“ tvrdí Tamchyna. Podle jeho slov lze v této oblasti očekávat větší rozmach v horizontu tří let. Do té doby snad stravovací návyky obyvatel doznají ještě větších změn a značky mezinárodních řetězců si získají větší

popularitu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče