Česko musí konsolidovat veřejné finance

05. února 2010, 16:25 - Miroslav Kollár
05. února 2010, 16:25

Mise Mezinárodního měnového fondu doporučila ČR provést potřebná opatření k reformám

Ve dnech 14. až 25. ledna 2010 se uskutečnila pravidelná mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. Završilo ji zveřejnění jejího závěrečného stanoviska. Zprávu z mise projedná Výkonná rada MMF 22. února. V českých médiích se objevilo několik útržkovitých závěrů mise MMF a každý komentátor si z nich vzal, co se mu hodilo. Poselství mise je však jednoznačné. Česko promarnilo možnost ozdravit své veřejné finance v nedávné době silného hospodářského růstu.

Rizika

Navzdory tomu, že český deficit veřejných financí je ve srovnání se západoevropskými sousedy relativně nižší, ve střednědobém horizontu existují rizika neudržitelnosti jejich současného stavu. Na tom se v průběhu mise MMF shodly téměř všechny české autority. Česko tudíž musí své veřejné finance konsolidovat. Mise MMF doporučila, aby největší část konsolidace byla provedena prostřednictvím výdajové stránky veřejného rozpočtu. A pouze menší část prostřednictvím příjmové stránky. Logika doporučení je jasná.
Výdajová konsolidace je trvanlivější a v období ekonomického poklesu je možnost výrazných daňových příjmů malá. Mise doporučila provést potřebná opatření k reformě neudržitelného penzijního systému a příliš štědrého zdravotnictví a sociálního systému. A také zefektivnit výběr daní a zpřehlednit daňovou soustavu. Vyjádřím se ke stavu a výhledu české ekonomiky a částečně se i v určitých aspektech vymezím vůči některým závěrům mise MMF.

Promarněná doba

Dnes je zřejmé, že Česko promarnilo období hospodářského růstu k provedení zásadní reformy veřejných financí. Krize významně zasáhla značně otevřenou českou reálnou ekonomiku. Ve srovnání s některými dalšími zeměmi střední a východní Evropy je však na tom naštěstí o něco lépe. Výrazný ekonomický pokles zhoršil české veřejné finance zejména z důvodu poklesu daňových příjmů, nárůstu počtu nezaměstnaných a částečně i kvůli fiskálním protikrizovým opatřením.
Měnová politika se chovala aktivně. Lze dokonce říct, že rozsah krize předvídala citlivěji a dříve než Evropská centrální banka. Česká národní banka má u ekonomické obce silný kredit díky dlouhodobě transparentní a nezávislé měnové politice cílování inflace. Je pravděpodobné, že měnověpolitické sazby ČNB již dosáhly dna. Dlouhodobé tržní úrokové sazby a vývoj kurzu koruny však mohou ještě významně ovlivnit zhoršující se stav veřejných financí. ČNB si dala loni velkou práci, aby zahraničí ukázala, že české bankovnictví je zdravé. České banky nijak významně neposkytovaly obyvatelstvu úvěry v zahraničních měnách, jsou silně kapitálově vybavené a s rozsáhlou depozitní základnou. Bankovní bilance českých bank se však budou v roce 2010 zhoršovat, protože se do problémů bude dostávat čím dál více podniků a domácností. Bankám porostou odpisy, které jim budou ukrajovat z kapitálu. V tomto ohledu bude důležitá obezřetnost zahraničních mateřských bank, pokud jde o stahování zisků z českých dcer.

Největší problém

Z hlediska budoucnosti české ekonomiky je největším problémem další vývoj veřejných financí. Mise MMF vidí prostor pro zvyšování daně z příjmu právnických osob. Argument pro toto doporučení, jenž vychází z toho, že česká daň z příjmů právnických osob je nižší než průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je však dle mého názoru příliš slabý a arbitrární. Právě naopak, daně z příjmů právnických osob byly v minulosti v Česku snižovány, aby motivovaly zahraniční investice a ekonomickou aktivitu tuzemských subjektů. Zahraniční investoři dosud zůstávají v Česku, přestože pracovní síla je tu relativně dražší než v zemích na východ od něj. Důvodem je zejména vysoká kvalifikace české pracovní síly. Pokud však budeme zvyšovat daň z příjmů právnických osob, nemůžeme očekávat, že investice – ať už zahraniční nebo domácí – potáhnou v budoucnu hospodářský růst.
Zvyšováním daní v době hospodářského poklesu stát nijak výrazně své příjmy nezvýší. Pouze podrazí nohy podnikům a domácnostem, které jsou už tak v obtížné situaci. České veřejné finance by měly být primárně konsolidovány výdajovými škrty – zejména na straně mandatorních výdajů. Snížení mandatorních a kvazimandatorních výdajů není nemožné. Je pouze politicky značně obtížné. K dalším důležitým opatřením patří zpřehlednění a zjednodušení daňové soustavy, zeštíhlení veřejné správy, vylepšení adresnosti sociálních dávek, zefektivnění výběru daní, zvýšení pružnosti trhu práce a zlepšení podnikatelského prostředí. Všechna tato opatření sice znějí vágně, ale vyžadují značné úsilí. V konečném stadiu však ušetří státu a soukromé sféře mnoho peněz. Některé akce tímto směrem již byly provedeny.

Politicky citlivé otázky

Politicky citlivými otázkami jsou v ČR zejména zdravotnictví a penzijní systém. Pokud však nechceme, aby tyto dvě oblasti v budoucnu zkolabovaly, musíme je odpolitizovat a zamýšlet se nad nimi věcně. V případě zdravotnictví by větší role soukromé sféry a vyšší spoluúčast obyvatel na financování zdravotní péče mohly zabránit bankrotu systému a zvýšit jeho kvalitu a efektivnost.
Penzijní reforma bude v Česku také komplikovaná. Z minulých privatizací a z období silného hospodářského růstu nebyly vytvořeny dostatečné rezervy, jež by umožňovaly přechod od průběžného ke kapitálovému systému financování penzí. Opětovné otevření takzvané Bezděkovy komise je významným činem správným směrem. Parametrické změny učiněné v současném průběžném systému byly bezesporu důležité. Vytvoření plnohodnotného druhého pilíře – s optimistickou vizí zavedení třetího – penzijního systému bude kritické a také nákladné pro veřejné finance.
V tomto kontextu bychom se mohli poučit z úspěchů i neúspěchů reformy penzijního systému u slovenských sousedů. U obyvatel nyní panuje velká nejistota ohledně budoucích opatření státu v penzijní politice. Jakékoli reformě penzijního systému by proto mělo předcházet vzdělávací úsilí zvyšující finanční gramotnost obyvatel. Jinak občané přechod ke kapitálovému penzijnímu systému dobře nepřijmou.

Hasnoucí hvězda?

Schopnost státu financovat narůstající fiskální deficit z daní je za hospodářského poklesu omezená, a proto by dalším zdrojem mohla být emise vládních dluhopisů. Tuzemský, tedy korunový trh vládních dluhopisů však má omezenou absorpční schopnost. Jakmile se zasytí a český stát se odhodlá k objemnějším emisím vládních dluhopisů v cizích měnách, zahraniční investoři budou za současné situace růstu rizik evropských států logicky požadovat vyšší výnos.
Neudržitelný stav veřejných financí se proto státu vymstí ve formě nárůstu obsluhy veřejného dluhu. Nemluvě o vytěsňování domácích investic. České autority v posledních letech globální krize úspěšně budovaly na mezinárodní scéně obraz naší ekonomiky jako zdravé a zářící hvězdy v komplikovaně definovatelném regionu střední a východní Evropy. Musíme si však nyní dát pozor, aby nás zhoršující se veřejné finance nepřivedly do situace, kdy budeme považováni za hasnoucí hvězdu. Navzdory tomu, že jsme jednou z prvních zemí v EU, která začíná s fiskální konsolidací, je u nás politická vůle k reformám slabá.

Očista trhu

Na závěr několik poznámek, co nás čeká v roce 2010. Optimisté sice tvrdí, že se americká ekonomika již vzpamatovala z nejhoršího, zkostnatělé Evropě však bude zotavení trvat déle. Návrat hospodářského růstu v Evropě nebude rychlý ani jednoduchý. Proces očisty z drahých večírků minulých let vyžaduje čas. Region střední a východní Evropy je ještě jedinečnější. Česká ekonomika je otevřená a struktura jejího průmyslu specifická a úzce zaměřená. Český čistý export se během krize relativně držel, bylo to však zejména díky poklesu dovozu a samostatné české měně. Její oslabení v průběhu krize exportu pomohlo. Další vývoj zahraničního obchodu ovlivní dynamika ekonomického oživení v západní Evropě.
S očekávaným poklesem domácí spotřeby a fixních investic není mnoho dalších faktorů, které by měly v roce 2010 českou ekonomiku tlačit k výraznějšímu hospodářskému růstu. Rok 2010 se zejména ponese v duchu očisty trhu od neudržitelných investic z předchozího období bujarého růstu. Česká fiskální strategie by se proto měla dívat kupředu. Snižování deficitu veřejných financí by se nemělo provádět bezhlavě rychlým zvyšováním daní s cílem brzkého splnění Maastrichtských kritérií. Musíme se zamyslet nad smysluplnou, plnohodnotnou a udržitelnou reformou veřejných financí, která nebude brzdit podnikatelskou aktivitu.

Opatření již nyní

Taková reformní opatření by sice mohla v krátkém horizontu zvýšit deficit veřejných financí nebo zatížit peněženky obyvatel, v delším však přinesou silnější a udržitelný hospodářský růst – tedy i vyšší blahobyt pro české občany všech příjmových skupin. Nejhorší, co bychom nyní mohli udělat, je napodobovat některé západoevropské země v jejich rozhazovačné fiskální politice a nechat se pod záminkou plnění Maastrichtských kritérií zatlačit do krátkozrakých fiskálních opatření. Deficit veřejných financí nesnižujeme pouze kvůli brzkému zavedení eura, ale zejména z důvodu ozdravení českých veřejných financí a dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu.
Mise MMF přišla se svými varováními a proreformním vyzněním v pravý čas. Česko čekají parlamentní volby a po nich důležitá reformní opatření, na něž už dlouhou dobu čekáme. Základ reformních opatření jakékoli budoucí vlády musí být vytvořen již nyní.

(Názory v tomto článku nemusejí vyjadřovat oficiální pozici Mezinárodního měnového fondu.)

Nezávislost

Česká národní banka má u ekonomické obce silný kredit díky dlouhodobě transparentní a nezávislé měnové politice cílování inflace.
Je pravděpodobné, že měnověpolitické sazby ČNB již dosáhly dna.
Dlouhodobé tržní úrokové sazby a vývoj kurzu koruny však mohou ještě významně ovlivnit zhoršující se stav veřejných financí.

Dluhopisy

Schopnost státu financovat narůstající fiskální deficit z daní je za hospodářského poklesu omezená.
Dalším zdrojem by proto mohla být emise vládních dluhopisů.
Tuzemský, tedy korunový, trh vládních dluhopisů však má omezenou absorpční schopnost.

Popisek 1: Díra nejen ve vlajce. Proti neudržitelnému stavu maďarské ekonomiky se 5. dubna 2009 v Budapešti pod heslem Smrt vítězům bouřlivě demonstrovalo. Bude Česko následovat Maďarsko? Přišla mise Mezinárodního měnového fondu, která se v ČR uskutečnila 14. až 25. ledna 2010, se svými varováními a proreformním vyzněním v pravý čas?
Popisek 2: Poselství. Vedoucí delegace Mezinárodního měnového fondu Zuzana Murgašová se 25. ledna 2010 v Praze na tiskové konferenci vyjádřila k závěrečné zprávě mise. Česko promarnilo možnost ozdravit své veřejné finance v nedávné době silného hospodářského růstu.
Popisek 3: Špatný příklad. Hospodářská krize tvrdě zasáhla i Řecko. Jeho veřejné finance jsou dlouhodobě v katastrofálním stavu. Proti tomu protestovala už 18. prosince 2008 v Aténách především řecká střední třída a mládež. Český deficit veřejných financí je sice ve srovnání s řeckým nižší, ve střednědobém horizontu však existují rizika, jež to zpochybňují.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče