Česko má vysoké daně a drahé pracovníky

15. prosince 2003, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
15. prosince 2003, 00:00

TUZEMSKÉ SAZBY ZDANĚNÍ PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB ODPOVÍDAJÍ ZÁPADOEVROPSKÉMU PRŮMĚRU. EVROPSKÁ UNIE MÁ VŠAK DANĚ PŘÍLIŠ VYSOKÉ A BUDE S NIMI MUSET POHNOUT SMĚREM DOLŮ. ČESKO MÁ TAKÉ CO DO PROCENTNÍHO ODVODU NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ SPOLU S BELGIÍ NEJDRAŽŠÍ PRACOVNÍ SÍLY NA STARÉM KONTINENTU.

Daňové úlevy umožňují firmám snížit zatížení o pěknou řádku procent

Porovnávají-li se daňová zatížení podnikatelských subjektů v jednotlivých zemích, nejčastěji se srovnávají pouze nominální sazby daně.Základní informace o tom, jak je ten který stát chtivý peněz, nebo zda naopak nechává co jen může firmám s důvěrou, že se za to budou rozvíjet, se dá z nominální sazby do určité míry odhadnout. Také o druhém podstatném faktoru, který rozhoduje o výši zdanění, o daňovém základu, se hovoří málokdy. Přitom právě všechny odpočty a daňová zvýhodnění posouvají zdanění společností třeba i o deset procent níž. S tím, jak se blíží rozšíření Evropské unie a západoevropská ekonomika stále prožívá recesi, je stále více firem, které se rozhodují přenést své podniky na zajímavější a výhodnější trhy, do nákladově přijatelnějších zemí. Z toho důvodu se přirozeně stále více zajímají o státy, které se brzy stanou součástí společného trhu. Daňové zatížení sice není jediným faktorem, který rozhoduje o jejich příští investici, ale při srovnatelných ostatních podmínkách hrává roli velmi významnou. A neplatí to zdaleka jen pro zahraniční investory, kteří mají namířeno do střední a východní Evropy. Týká se to zrovna tak podnikatelů tuzemských. Aby bylo možné porovnávat, je třeba mít jednoduchý příklad. Vezměme tedy jednoduchý výrobní podnik, který má budovy, zařízení, stroje, know-how, vlastní zdroje a také úvěry. Ten pak „otevřeme“ v jednotlivých zemích. A co vyplývá ze srovnání daňových sazeb právnických osob v deseti kandidátských zemích?

EVROPSKÁ PATNÁCTKA MÁ PROBLÉM S VYSOKÝMI DANĚMI

Česká republika má z desítky přistupujících zemí - s výjimkou Malty, která má podle Ernst & Young zcela jinak koncipovaný systém podnikových daní - nejvyšší daňovou sazbu na příjmy právnických osob. Zatímco většina kandidátských států sazbou nepřesahuje 25 procent, Malta se svými 35 procenty, Česko s 31 procentem a Polsko s 27 procenty výrazně zvyšují celkový průměr desítky. Průměrná nominální sazba daně z příjmu právnických osob přistupujících zemí je letos 23,6 procenta. Uvádí to studie poradenské společnosti Ernst & Young. Aritmetický průměr nominální sazby této daně je letos v zemích Evropské unie 31,7 procenta. Průměr přistupujících zemí je tedy podstatně pod průměrem Evropské unie, Česko se však svou nominální sazbou tomuto unijnímu průměru blíží. Z toho jednoznačně vyplývá, že přímé daně jsou v evropské patnáctce ve srovnání s nově přistupujícími zeměmi příliš vysoké. „Současné státy Evropské unie mají s vysokými daněmi problémy a budou s tím muset něco dělat. Hlavně země, jako je Německo,“ uvedl Jan Čapek z Ernst & Young.

NEBEZPEČNÉ MÍSTNÍ ÚPRAVY Pro firmu je však důležité, jak dlouho musí v dané zemi odepisovat budovy, nemovitý majetek, stroje, jak se oceňují zásoby, zda existují uznatelné pohledávky či jak dlouho je možné účetně přenášet ztráty do dalších let. Každá země umožňuje uvádět jako daňově odpočitatelné položky jiné věci. Některé státy mají navíc i regionální daně. To se z nově přistupujících zemí týká Maďarska, které má sice nominální sazbu daně pouze osmnáct procent, firmy tam však zároveň platí dvouprocentní daň z obratu. Pro velké společnosti to znamená, že v daňově přijatelnějším Maďarsku mohou zaplatit i více, než kdyby odváděly ze svých příjmů 31 procento v České republice. Další země, mezi nimi i Česká republika, mají zase daň z nemovitostí. Ta je však na rozdíl od místních daní tak nízká, že nemá žádný významný dopad na celkové zdanění společností. Přistupující země se přirozeně v těchto pravidlech liší, pro podnikatele je však souhrn těchto faktorů velmi podstatný. Některé země mají sice nižší nominální daňové zatížení, ale neznamená to přísnější pravidla pro daňový základ. V některých případech platí, že v dané zemi jsou nejen nižší sazby daně, ale také liberálnější pravidla - to znamená například možnost rychlejších odpisů a podobně. ČESKÉ PŘEDPISY UMOŽŇUJÍ VÝZNAMNĚ SNÍŽIT ODVODY

Dostáváme se tak k tzv. efektivní sazbě zdanění, tedy k tomu, co podniky bez ohledu na nominální sazby skutečně platí. Efektivní zdanění se v České republice přesahuje v našem příkladu 24 procenta, což je opět vysoká hodnota. Předčí nás už jen Poláci a prvenství mezi přistupujícími zeměmi stále drží Malta, kde efektivní zdanění dosahuje téměř 33 procent. Tím předčí i některé země Evropské unie, jako například Velkou Británii, kde je efektivní zdanění 29,13 procenta. Naproti tomu v Německu zaplatí podnikatel více než 37 procent efektivní daně a ve Francii téměř 35 procent. Průměrná efektivní sazba zdanění desítky přistupujících zemí dosahuje 21,27 procenta. Je však třeba zdůraznit i to, že rozdíl mezi nominální a efektivní sazbou zdanění je v České republice mezi kandidátskými zeměmi největší. To znamená, že české předpisy umožňují výrazné snížení daňového zatížení. Firmy za to vděčí zejména desetiprocetní investiční úlevě a tomu, že mají technologie v nejrychlejší odpisové skupině.

KDO MÁ POBÍDKU, TEN SE MÁ Významně ovlivňují daňové zatížení také investiční pobídky. Efektivní míra zdanění se rázem dostává v tuzemsku zhruba na šestnáct procent. Dá se tedy říci, že ve výhodnější situaci, pokud jde o placení daní, jsou v Česku firmy, které pořídí velkou investici. Nejvýhodnějšího zdanění s pobídkou však dosáhne investor v Lotyšsku - 11 procent. Další země, kde pobídky výrazně snižují daňovou zátěž, jsou Estonsko, Litva, Slovensko a dokonce i Malta. Pobídky však nejsou určené každému, nedostane je ani každá zahraniční firma a z domácích naprostá menšina. Otázkou je, jak s investičními pobídkami zamíchá přistoupení kandidátských zemí k Unii. Jednoznačně jsou velmi důležité a v některých zemích mění daňovou zátěž přímo drasticky. Pobídky mají různé podoby - například daňové prázdniny, dotace na pracovní místa a podobně. Z toho plyne, že jejich srovnání je více než složité. DRAHÉ PRACOVNÍ SÍLY Bereme-li v úvahu pouze zdanění příjmů právnických osob, nedopadá sice Česká republika nijak zvlášť skvěle, ale může být mnohem hůř. To když vezmeme na zřetel také náklady firem na pracovní sílu. Nejde přirozeně o přemrštěné platy, ale o procento odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel. Firmy platí v tuzemsku rekordně vysoké sociální a zdravotní pojištění, které je společně s Belgií nejvyšší v Evropě. To znamená, že české sazby jsou vysoké i na západoevropská měřítka, natož v porovnání s ostatními přistupujícími zeměmi. Navíc v tuzemsku neexistuje pro sociální pojištění žádný limit, takže stejně vysoké procento se musí platit z jakékoli výše platu. Přitom ve většině zemí existuje strop, nad který se výše pojistného nemění, ať je plat jakkoli vysoký. Tyto odvody neúměrně zdražují tuzemskou pracovní sílu a ohrožují tak konkurenceschopnost českých podniků. Pracovníky prodražují přirozeně i zahraničním firmám, které v tuzemsku podnikají. Čím větší platy firmy svým zaměstnancům dávají, tím více musejí odvádět. To znamená, že čím více kvalifikovaných, a tedy dražších lidí zaměstnají, tím větší problém s cenou pracovní síly v tuzemsku budou mít. Jak se mají snižovat daňové sazby

Česká republika z 31 % na 24 % Maďarsko z 18 % na 12 % Lotyšsko z 19 % na 15 % Polsko z 27 % na 19 % Slovensko z 25 % na 19 % Německo z 26,5 % na 25 % Pramen: Ernst & Young Nominální daňové sazby přistupujících zemí do EU

Index daňového zatížení firem (2003 v %) - přistupující země

Země DPPO DPFO Soc. zab. Soc. zab. DPH Index

- zaměst- - zaměst- podniků zatížení

navatel nanec celkem

Kypr 15,00 30,00 8,00 6,30 15,00 74,30

Česko 31,00 32,00 35,00 12,50 22,00 132,50

Estonsko 35,00 * 26,00 33,00 0,00 18,00 112,00

Maďarsko 18,00 40,00 33,50 12,50 25,00 129,00

Lotyšsko 25,00 * 25,00 26,09 9,00 18,00 103,09

Litva 15,00 33,00 31,00 0,00 18,00 97,00

Malta 35,00 35,00 10,00 10,00 15,00 105,00

Polsko 27,00 40,00 17,62 18,45 22,00 125,07

Slovensko 25,00 38,00 38,00 12,80 20,00 136,80

Slovinsko 25,00 50,00 16,10 22,10 19,00 132,20

DPPO - daň z příjmu právnických osob, DPFO - daň z příjmu fyzických osob Tabulka ukazuje horní hranice sazeb klíčových daní. Z posledního sloupce tabulky lze vyvodit potenciálně nejpříznivější daňové prostředí pro zaměstnance a zaměstnavatele.

*sazba byla snížena na 26 % v Estonsku a 19 % v Lotyšsku, výpočty v tabulce vycházejí ze starých sazeb

Pramen: Ernst & Young

Index daňového zatížení firem (2003 v %) - členské země EU

Země DPPO DPFO Soc. zab. Soc. zab. DPH Index

- zaměst- - zaměst- podniků zatížení

navatel nanec celkem

Rakousko 34,00 50,00 21,80 18,20 20,00 144,00

Belgie 33,99 50,00 35,00 13,07 21,00 153,06

Dánsko 30,00 59,00 0,00 9,00 25,00 123,00

Finsko 29,00 55,75 21,60 6,30 22,00 135,55

Francie 35,43 59,58 48,00 15,00 19,60 179,41

Německo 26,50 48,50 12,80 12,80 16,00 116,60

Řecko 35,00 40,00 27,96 15,90 18,00 136,86

Irsko 12,50 42,00 10,75 4,00 21,00 90,25

Itálie 34,00 45,0 3 7,00 9,00 20,00 145,00

Lucembursko 30,38 38,95 13,68 12,90 15,00 111,41

Nizozemsko 34,50 52,00 17,72 6,65 19,00 129,87

Portugalsko 33,00 40,00 23,75 11,00 19,00 126,75

Španělsko 35,00 45,00 30,60 6,35 16,00 135,45

Švédsko 28,00 55,50 32,82 7,00 25,00 149,82

Velká Británie 30,00 40,00 12,80 11,00 17,50 111,30

DPPO - daň z příjmu právnických osob

DPFO - daň z příjmu fyzických osob Tabulka ukazuje horní hranice sazeb klíčových daní. Z posledního sloupce tabulky lze vyvodit potenciálně nejpříznivější daňové prostředí pro zaměstnance a zaměstnavatele.

Pramen: Ernst & Young

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče