Česko má nejdražší výběr daní v EU. Cestu ukazuje Estonsko

08. dubna, 11:27 -
08. dubna, 11:27

Česká daňová správa nepatří mezi evropské hvězdy. Minimálně pokud jde o náklady na výběr daní. Na vybranou stokorunu stát utratí 1,3 koruny. Podobně je na tom v evropském srovnání i Slovensko či Německo. Společně patří mezi státy s nejnákladnějším výběrem daní v EU. Naopak nejlevněji se daně vybírají v Polsku a Estonsku. V Polsku za sto zlotých daňového výnosu stát zaplatí 0,15 zlotých, vyplývá ze srovnání, které zpracoval EU Office České spořitelny.

Jenže nákladnost výběru daní nevypovídá nic o úspěšnosti výběru daní. „Při znalostech dat o spotřebě je například možné poměrně úspěšně odhadnout, kolik by se mělo vybrat na dani z přidané hodnoty. Zatímco v Rumunsku, v Litvě či na Slovensku se někde „po cestě“ ztratí až 40 procent potenciálních státních příjmů z DPH, v polovině zemí EU, zpravidla ve starých členských státech se ztrácí méně než 15 procent příjmů,“ uvádí Vít Macháček z EU Office České spořitelny.

Rozdíl je vidět i na nejlevnějším Polsku a Estonsku. Zatímco polské daňové správě uteče přes čtvrtinu potenciálního výnosu DPH, v Estonsku se ztráty počítají v řádu 16 procent. Česko je mezi těmito zeměmi. Nejméně úniků DPH vykazují Švédsko, Nizozemsko a Finsko, vyplývá ze srovnání.

Třetina příjmů států

DPH a další nepřímé daně hrají větší roli v daňových příjmech nových členských států. Zatímco v Maďarsku se díky vysoké základní sazbě DPH (27 procent) vybere na nepřímých daních téměř polovina ze všech daní, v Německu či v Belgii se vybere méně než 30 procent daňového výnosu. V průměru nepřímé daně představují přibližně třetinu daňových příjmů členských států, což reprezentuje 15 procent jejich HDP.

„Podíl přímých daní na celkovém výběru se v rámci EU liší poměrně značně a dělící osa je také do značné míry určená bývalou železnou oponou,“ dodává Macháček. Zatímco v nových členských státech vytváří přímé daně okolo 20 procent daňových příjmů, například ve skandinávských zemích tímto způsobem vybírají více než 50 procent daní.

Nejvyšší sociální příspěvky

Ve Skandinávii ovšem sociální systém financují právě z daní a mnohem méně systémem sociálního pojištění, než například v České republice. Podíl sociálního pojištění na dánských daňových příjmech je minimální. Nejvyšší podíl sociálních příspěvků na celkovém zdanění je v České republice a na Slovensku, kde tvoří 45 procent z daňového výběru.

Průměrně se v EU na přímých daních inkasuje až třetina daňového výběru, který činí přibližně 13 procent evropského HDP. Většina států spoléhá nejvíce na zdanění fyzických osob. Jedenadvacet členských států dostává více než 60 procent z přímých daní zdaněním fyzických osob. Ve skandinávských zemích je to až 80 procent.


Čtěte také:

Utíkají vám daně a máte špatnou státní správu, kritizuje Brusel Česko

Komise zváží český návrh na systém přenesené daňové povinnosti

Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče