Česko má dostat z Bruselu víc peněz

07. února 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
07. února 2005, 00:00

ROZPOČET EUEvropská komise navrhla na příští období rozpočet, ve kterém se má čistý příjem České republiky zvýšit na dvojnásobek. Některé země bývalé patnáctky ale s navýšením nesouhlasí a o návrhu se bude teprve hlasovat. Návrh rozpočtu Evropské unie pro léta 2007 až 2013 je pro nové členské země velmi nadějný.

ROZPOČET EU Evropská komise navrhla na příští období rozpočet, ve kterém se má čistý příjem České republiky zvýšit na dvojnásobek. Některé země bývalé patnáctky ale s navýšením nesouhlasí a o návrhu se bude teprve hlasovat. Návrh rozpočtu Evropské unie pro léta 2007 až 2013 je pro nové členské země velmi nadějný. Evropská komise v něm počítá se změnami, které by výrazně zlepšily pozici České republiky. Její čistý příjem by mohl podle nynějšího návrhu dosáhnout až tří miliard eur ročně. Dnes do Česka proudí z evropských fondů zhruba 1,5 miliardy eur. Nad návrhem bude ještě mnoho diskuzí a snaha o nalezení dohody o budoucí podobě nového rozpočtu bude jistě klíčovým tématem následujících měsíců. Jako jednu z hlavních priorit ji má na programu také nově předsedající země EU, Lucembursko. Dohoda o podobě finanční perspektivy 2007-2013, tedy jednoduše řečeno nový rozpočet Evropské unie musí být schválen nejpozději v první polovině roku 2006, kdy se předsednického žezla ujímá Rakousko. „Minimálně půl roku je totiž potřeba pro převedení dohody a z ní vyplývajících programů do evropské legislativy,“ tvrdí Jan Jedlička z kanceláře EU České spořitelny. PĚTILETKY A SEDMILETKY Z hlediska velikosti představuje rozpočet Evropské unie zhruba jedno procento hrubého národního produktu všech zemí Unie. Od rozpočtu suverénního státu se liší, a to jak strukturou, tak velikostí. Jeho výdaje spíše připomínají specificky zaměřený fond, který se orientuje zejména na podporu zemědělství a dotační politiku pro méně rozvinuté regiony. Vlastní příjmy mají zase výrazně příspěvkový charakter. „Takzvané tradiční vlastní zdroje tvoří v unijním rozpočtu jen malý podíl,“ vysvětluje Jedlička. Od roku 1988 jsou roční rozpočty Unie sestavovány ve formě víceletých finančních rámců, přesněji finančních perspektiv. První byla pětiletá a vztahovala se k období 1988-1992, dále následovaly dvě sedmileté na roky 1993-1999 a 2000-2006. Finanční perspektiva udává stropy výdajů pro jednotlivé rozpočtové kapitoly na každý rok. V průběhu daného období se na základě aktuálních ekonomických údajů a očekávání výdaje upravují, rozpočet nicméně musí být vyrovnaný. Konečná verze nynějšího rozpočtu na období 2000 až 2006 byla dohodnuta na summitu Unie v Berlíně v březnu 1999. Strop příjmů byl stanoven na úrovni 1,24 procenta hrubého národního produktu Unie a výdaje vycházely ze stálých cen roku 1999. Je třeba zdůraznit, že skutečný objem rozpočtu bývá vždycky nižší než strop, takže například i ten nynější se drží na jednom procentu hrubého produktu Unie. DISKUZE NAD OBJEMEM Jak je tomu s rozpočtem na další období, tedy 2007 až 2013? Strop má zůstat na stejné úrovni, ale Evropská komise navrhuje zvýšení objemu rozpočtu. Ten se nyní pohybuje kolem sta miliard euro a návrh počítá s téměř 125 miliardami eur v roce 2007 a 143 miliardami v roce 2013. Tento nárůst Evropská komise obhajuje především přistoupením deseti nových chudších zemí. Proti navrhovanému navýšení se postavil takzvaný „gang šesti“, což je skupina největších čistých plátců do evropského rozpočtu (Velká Británie, Německo, Francie, Švédsko, Nizozemí a Rakousko). Nicméně diskuze kolem výše výdajů nebude zřejmě jedinou. Podle Jedličky se dá očekávat tvrdý souboj i o takzvanou britskou slevu z předepsaného příspěvku jednotlivých zemí do společného rozpočtu Unie. Tu prosadila britská premiérka Margaret Thatcherová v roce 1984 na summitu v Fontainebleau. Hlavním argumentem byla tehdejší pozice Velké Británie, která dostávala nižší zemědělské dotace než ostatní státy. Britská sleva má být podle návrhu Komise zrušena, a to postupně do roku 2011. V ROLI ČISTÉHO PŘÍJEMCE**

Pokud členské státy schválí zrušení britské slevy, bude do rozpočtu Unie nejvíc přispívat Nizozemsko. Naopak nejvíce by na členství vydělávala Litva. Česká republika by byla čistým příjemcem na úrovni 3,20 procenta svého hrubého domácího produktu. Jedinou jistotou zatím podle odborníků nyní je, že ať dopadne vyjednávání o budoucím evropském rozpočtovém rámci jakkoliv, Česká republika zůstane v pozici čistého příjemce. Podle Jedličky je rovněž nanejvýš pravděpodobné, že čistý příliv peněz z Evropské unie se podstatně zvýší, ba zněkolikanásobí.

Evropská komise ve svém návrhu přiřkla České republice v období 2007-2013 průměrné čisté příjmy ve výši 3,20 procenta hrubého národního produktu. Při předpokladu, že ekonomika Česka poroste v průměru třemi procenty ročně, bude její pozice velmi dobrá. Příjmy z bruselského rozpočtu by totiž mohly převýšit výdaje spojené s členstvím v unii zhruba o tři miliardy eur ročně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče