Česko je na zvládnutí krize připravené

30. října 2008, 14:45 - Pavel Hanslíček
30. října 2008, 14:45

Více než šedesát procent...

Celý podtitul: Více než šedesát procent hypoték v Polsku a Maďarsku je v západních měnách

Problémy s likviditou v případě Maďarska, Ukrajiny, Srbska či Běloruska potvrzují, že současná finanční krize neušetří ani rozvíjející se trhy, mezi něž se stále řadí i Česká republika. Přitom právě střední a východní Evropa dlouho nabízela zajímavé zhodnocení vloženého kapitálu. „Zdejší cenné papíry, obligace a měny představují měřítko pro další rozvíjející se trhy. Důsledky krize ale zasáhly celý svět, nevyhne se jí tedy ani Česká republika, otázkou je jen rozsah dopadu,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO Constantin Vayenas, ředitel výzkumu pro rozvíjející se trhy švýcarské banky UBS. „Na druhé straně Česko má výhodu silných fundamentálních faktorů. Máte-li dobrou finanční pozici, vyrovnanou obchodní bilanci a nižší úrokové sazby odrážející přebytek kapitálu, jste na zvládnutí krize lépe připraveni než jiné země,“ domnívá se. To podle Vayenase potvrzuje i relativní síla české koruny: „Směnný kurz totiž funguje stejně jako cena akcií – je to indikátor vnímání pozice vaší ekonomiky ze strany investorů.“

EURO: Investoři z rozvíjejících se trhů většinou neinvestovali do problematických finančních instrumentů, proč musejí nyní trpět za chyby vyspělých zemí? VAYENAS: Na rozvíjející se trhy se krize přenáší několika hlavními kanály. První z nich představuje pokles vývozu a odliv zahraničních turistů. Druhým je silné omezení kapitálových toků – kapitálové trhy se uzavřely pro nové emise akcií a dluhopisů i pro nové půjčky. Například počet IPO na rozvíjejících se trzích se meziročně v prvním pololetí snížil o 55 procent. A ve druhé polovině roku nemůžeme čekat primární emise akcií v podstatě žádné. Třetí kanál představuje omezení financování obchodů ze strany bank. Přitom tento způsob financování byl donedávna považován za bezpečný a je zásadní pro fungování základních ekonomických procesů. Posledním je odliv peněz, které investoři ukládají do bezpečnějších instrumentů, za něž trochu paradoxně považují dolary a americké pokladniční poukázky. To dále vede k oslabení měn rozvíjejících se zemí, jak můžeme vidět od Singapuru přes Tchaj-wan až po Brazílii.

EURO: Jak se krize konkrétně projeví na tempu růstu rozvíjejících se zemí? VAYENAS: Dosahovalo-li donedávna tempo růstu pěti až šesti procent, nyní se sníží o dva procentní body a možná i více. Přitom si ale uvědomme, že ani v dobách rozsáhlých krizí, jako byla asijská v roce 1997, ruská v roce 1998 či argentinská o tři roky později, růst rozvíjejících se trhů nikdy neklesl pod 2,5 procenta. Podíváme-li se na stejnou otázku z pohledu vývoje v regionech, vidíme zřetelné rozdíly. Nejrychleji stále roste Asie. Například Čína si zřejmě i ve třetím čtvrtletí udrží růst kolem devíti procent. Nicméně i v případě asijských ekonomik počítáme s poklesem tempa růstu, které by se dle našich propočtů mělo snížit asi na šest procent. Ale ani tato předpověď nemusí být spolehlivá – ukazuje se, že ekonomický růst může skončit opravdu rychle. Například v Singapuru již nastala recese, loni tamní ekonomika vrostla téměř o osm procent a letos počítáme nanejvýš se dvěma procenty. Pokud jde o středo- a východoevropské ekonomiky, tento region byl donedávna kvůli větší vzdálenosti od USA považován za oblast poměrně bezpečných investic, ale i zde se situace mění. Posledním regionem rozvíjejících se zemí je Latinská Amerika, která nás opravdu nemile překvapila, zpomaluje totiž hodně rychle. Za tím z velké části stojí pokles cen komodit. Ty jsou pro rozvíjející se ekonomiky stále klíčové, dosud tvoří asi šedesát procent jejich vývozu. Pokles jejich cen tedy vede i ke snížení průměrného tempa růstu těchto zemí.

EURO: Střední Evropa moc surovin neexportuje, jaký vývoj zde očekáváte? VAYENAS: Tento region naopak bude z poklesu cen komodit profitovat. Navíc se díky nim můžete méně soustředit na inflaci, která byla vloni hlavním tématem. Ale řada středo- a východoevropských zemí má jiný problém – rozsáhlé závazky v cizích měnách. To platí například pro pobaltské státy, Bulharsko, Rumunsko či Maďarsko, které vykazují vysoké deficity běžného účtu. To nevadilo v době růstu ekonomiky, nicméně napjatá situace vede k poklesu měn těchto států, což prodražuje financování těchto závazků. A to neplatí jen pro státní dluhy – v zahraničních měnách si hodně půjčovali i spotřebitelé. Například v Polsku, Maďarsku a Chorvatsku podíl hypotečních úvěrů v devizách dosahuje šedesáti procent. A pokles kurzů domácích měn splácení těchto závazků prodražuje. Kromě toho se nyní i ve vašem regionu projevuje další zvláštnost rozvíjejících se trhů – kapitál, který si tyto země půjčují, většinou není domácí.

EURO: Zmínil jste financování nemovitostí zahraničními úvěry. Přitom právě nemovitosti odstartovaly krizi ve Spojených státech amerických. Nevznikla cenová bublina i ve středoevropském regionu? VAYENAS: Zdejší státy doháněly vyspělejší země západní Evropy, což je logickým důvodem k růstu cen. V současnosti rostoucí náklady na splácení hypoték určitě ovlivní schopnost občanů brát si další úvěry. Dlužníci se totiž při sjednávání půjček na bydlení chránili fixací úrokových sazeb ale ne fixací kurzu. A zde je další rozpor – standardně když klesá ekonomika, snižují se i úrokové sazby, což pomáhá ekonomice. Ale to se nyní rozhodně v případě hypoték neděje. Navíc ve střední Evropě masivně investovali občané a realitní společnosti ze západní části kontinentu. A i ti se nyní obtížně dostávají k úvěrům, což opět omezuje příliv peněz do vašich realit a může tlačit na úpravy cen.

EURO: Kdo budou tedy vítězové a poražení ve středoevropském regionu? VAYENAS: Klíčové poučení zní, že záleží na fundamentálních ukazatelích ekonomiky. Můžete je dlouho ignorovat, ale v určitém okamžiku se projeví a musíte se s nimi vypořádat. Nejtvrdší dopady lze proto očekávat v zemích, kterým chybí nejvíce kapitálu. Tedy státy s velkým schodkem zahraničního obchodu. Pod tlak se rovněž dostanou ekonomiky s pevnými směnnými kurzy měn. Ze zmíněných příčin se obávám vývoje zejména v pobaltských zemích. Dalším významným poraženým je Rusko. To, co se tam děje, otřáslo mnohými investory. Ruská burza se od května propadla téměř o sedmdesát procent. Přitom ještě před dvěma měsíci bylo Rusko považováno za solidní zemi, která má významné zahraniční rezervy a je do určité míry izolovaná od zbytku světové ekonomiky. A když jednou investoři zažijí takové rozsáhlé rozčarování, tak obnovení důvěry trvá opravdu dlouho. To může být pro další vývoj Ruska poměrně zásadní překážkou – jeho dosavadní rychlý rozvoj byl z velké části založen na snadné dostupnosti úvěrů pro korporace, které si často půjčovaly v zahraničních měnách. To platilo i pro firmy, jako jsou řetězce restaurací. A ty nyní čekají opravdu těžké časy. Jejich závazky jsou splatné v dolarech či eurech, ale tržby uskutečňují v rublech, jejichž kurz klesá.

EURO: Kterých sektorů ruské ekonomiky se případný problém se splácením úvěrů bude týkat nejvíce? VAYENAS: Do konce letošního roku musejí ruské firmy splatit nebo refinancovat přibližně 45 miliard dolarů. K tomu budou potřebovat pomoc ruského státu a jeho rozsáhlé devizové rezervy. Stát bude jistě připraven podpořit nejvýznamnější sektory hospodářství, ale určitě ne všechny dlužníky. Podpora se bude týkat hlavně velkých bank a strategicky důležitých společností, zejména vývozců komodit. Naopak menší firmy budou strádat. Nicméně Rusko začíná mít problém i s další věcí – klesající ceny surovin omezují příliv devizových prostředků. Uvědomují si to i politici, kteří ruský rozpočet pro příští rok nastavili na kurz šedesát dolarů za barel ropy. To prokazuje, že se Rusko z předchozí krize poučilo a myslí na tvorbu rezerv. Klíčovým bude, jak dlouho zůstanou světové finanční trhy uzavřené pro ruské firmy. Jestliže letos musejí ruští dlužníci splatit zmíněných 45 miliard dolarů, v příštím roce to bude již 115 miliard.

EURO: Za rychlým růstem středoevropských zemí stojí přímé zahraniční investice. Budou se nyní investoři stahovat? VAYENAS: Když někde stavíte továrnu, uvažujete o dlouhodobých perspektivách. Proto neočekáváme hromadné odchody investorů do výrobních kapacit či služeb ze zdejšího regionu. Co by to případně mohlo změnit, je neschopnost mateřské společnosti takovou investici a její provoz dále financovat. To záleží na dostupnosti kapitálu a na tom, zda firmy dokážou přesvědčit banky o kvalitě svých projektů.

EURO: Nicméně se například spekuluje o odchodu některých bank ze střední a východní Evropy… VAYENAS: Banky jsou ve zcela jiné situaci než výrobní podniky – představují totiž epicentrum celé krize. Proto po celém světě omezují operace a šetří náklady. Přitom je vždy jednoduší omezovat náklady v ostatních zemích než na mateřském trhu. Místní politici mají totiž na pobočky zahraničních bank méně pák, kterými je mohou přimět k větší úvěrové angažovanosti. Nejpravděpodobnější scénář tedy říká, že pobočky zahraničních bank ve střední a východní Evropě zůstanou, ale výrazně omezí úvěrování. A bude platit, že čím dále od centrály, tím více ochota poskytovat úvěry poklesne. To se však bude lišit zem od země a může hodně záležet na osobních vztazích a preferencích členů nejvyššího vedení těchto bank. Například najde-li se v představenstvu někdo, kdo zná dobře některou zemi, třeba Česko, může prosadit menší škrty tady než v ostatních státech. V centrálách se totiž často dělají rozhodnutí jen na základě novinových článků a ne osobní znalosti situace. Proto je důležité, aby u zahraničních bank lobbovali oficiální představitelé jako ministr financí či guvernér centrální banky.

EURO: V první vlně krize se na kapitálovém posílení finančních institucí významně podílely suverénní fondy z Asie a arabských zemí. Nyní se stáhly. Myslíte, že se vrátí na trh? VAYENAS: Tyto investory odradil masivní objem výprodejů a s tím spojený pokles burz. Ztratili mnoho peněz a nyní jsou výrazně opatrnější. Navíc se začínají obávat současného vývoje domácích ekonomik. Cena ropy totiž prudce klesla, což tyto fondy rovněž nutí šetřit a spíše se soustředit na podporu ve vlastní zemi. Obavy má i Čína, která snižuje sazby a hledá cestu k podpoře růstu. Pokud se ale v dalších měsících situace stabilizuje, lze očekávat obnovení aktivity suverénních fondů i na západních finančních trzích.

BOX
Constantin Vayenas Vzdělání získal v Jihoafrické republice na University of Port Elizabeth a University of South Africa, dokončil také International Executive Programme na prestižním francouzském INSEAD a vyučoval na Curyšské univerzitě. Pro švýcarskou bankovní skupinu UBS pracuje od roku 1991, kdy nastoupil do její centrály v Curychu. Následně se několik let v rámci divize UBS Investment Bank věnoval práci s korporátními klienty v Londýně a New Yorku. V roce 2007 byl jmenován do pozice ředitele výzkumu UBS pro rozvíjející se trhy.

TABULKA
Pokles ve vyspělých ekonomikách a v Rusku

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče