Česko bude nízkouhlíkovou ekonomikou

07. května 2007, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
07. května 2007, 00:00

MARTIN BURSÍK, MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ:Součástí reformy veřejných financí je i zavedení ekologické daňové reformy. Ministr životního prostředí Martin Bursík o ní v předešlých dnech zveřejnil první konkrétní informace. Podle něj jsou ekodaně pro firmy výhodné, protože jde o nepřímé zdanění, kterému se lze na rozdíl od přímých odvodů vyhnout.

MARTIN BURSÍK, MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: Součástí reformy veřejných financí je i zavedení ekologické daňové reformy. Ministr životního prostředí Martin Bursík o ní v předešlých dnech zveřejnil první konkrétní informace. Podle něj jsou ekodaně pro firmy výhodné, protože jde o nepřímé zdanění, kterému se lze na rozdíl od přímých odvodů vyhnout. O ekologických daních se dosud mluvilo hodně obecně. Můžete uvést konkrétní čísla, jak by měly ceny energií růst?

Cena elektřiny by měla po ekologické daňové reformě vzrůst o jedno procento. To je velmi malý růst, uvážíme-li například, že ČEZ meziročně zdražuje cenu silové elektřiny běžně o patnáct procent a cena pro konečné zákazníky v maloodběru roste o zhruba devět procent. Výše spotřební daně z elektřiny je stanovena na úrovni minimální sazby daně podle evropské směrnice o zdanění energií, z níž má Česko výjimku jen do konce letošního roku. Uvalení spotřební daně na uhlí zdraží například metrický cent uhlí o zhruba 10 korun. To už je důležitá informace pro zákazníka. Chceme spotřebitele motivovat k tomu, aby odešli od uhlí k jiným, ekologičtějším zdrojům energie.

Čím ho budete motivovat?

Již na konci tohoto roku budou k dispozici dotační programy z Operačního programu životního prostředí Evropské unie. Jeden z těchto programů bude podporovat instalace technologií pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie a také realizaci opatření energetických úspor. Navíc, biopaliva jakou jsou ekobrikety, pelety, dřevní štěpka nebo palivové dříví budou přesunuta do snížené sazby DPH. Pokusíme se vyjednat výjimku Evropské komise pro přeřazení technologií pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů také do snížené sazby DPH. Půjde například o tepelná čerpadla, solární kolektory, kotle na zplynování dříví, na pelety a další technologie obnovitelných zdrojů.

Kolik ekologické daně do státní kasy přinesou? Původně jsme kalkulovali, že výnos v úvodní fázi reformy bude zhruba 4,3 miliardy korun ročně. Později jsme se s kolegy z vlády dohodli na výjimce pro výrobu tepla ze zemního plynu. Tím dojde ke snížení výnosu na zhruba 3,5 miliardy korun, což je v celkové rozpočtové bilanci velmi málo. Před volbami jste mluvil o tom, že tyto daně budou kompenzovány snížením odvodů sociálního pojištění. Platí to stále? Ano, výnosová neutralita ekologické daňové reformy je základním parametrem této reformy. Jde o to, že stát nezapojí výnosy ze spotřebních daní do příjmové strany státního rozpočtu, ale vrátí je do ekonomiky snížením vedlejších nákladů práce. Jde o dvojí výhodu: efektivní ochranu životního prostředí prostřednictvím ekonomických nástrojů a současně snížení ceny práce. Na tomto principu je ve vládě shoda a jde jen o to zapracovat tento princip do paragrafového znění zákonů. Objevily se ale signály, že by nakonec tato neutralita zachována nebyla a firmy by zaplatily více, než by se jim vrátilo díky úlevě na pojistném.

Konkrétní návrhy zákonů budeme projednávat na jednání vlády na konci května. Fiskální neutralita je princip, který je zakotven jak v koaliční smlouvě, tak, programovém prohlášení vlády. Pro mne zůstává otázkou skutečnost, že výnos ze spotřebních daní bude v první etapě reformy tak nízký, že se ve snížení sociálního pojištění prakticky neprojeví. Jde tedy více o zakotvení principu ekologické daňové reformy jako takového, než abychom mohli čekat nějaký výrazný efekt v ochraně životního prostředí na straně jedné a snížení vedlejších nákladů práce na straně druhé. Například v Dánsku se rozhodli v první etapě daňové reformy směřovat výnosy z daní na speciální fond, ze kterého byla placena propagace alternativních zdrojů energie a energetických úspor. My však budeme držet výnosovou neutralitu.

Pokud by se ukázalo, že konečný model ministerstva financí by nevedl k rozpočtové neutralitě, byl by to pro vás důvod k odchodu z trojkoalice? Neočekávám, že se tak stane. Jde o princip, i když se bude jednat jen o několik desetin procentního bodu úlevy ze sociálního pojištění. Myslím, že naši koaliční partneři to chápou. Ekologické daně jsou vnímány některými podnikateli dost negativně. Nejsou jen dalším břemenem při podnikání? Ne, pro podnikatele je tento model výhodný. Platbě nepřímých daní se můžete bránit - přistoupit k úsporám, zvolit jiný typ energie. Ale s povinným odvodem sociálního pojištění za zaměstnance neuděláte nic. To je prostě dáno, tomu se nevyhnete. Ve druhé fázi od roku 2010 vláda plánuje převedení poplatků za znečištění ovzduší v daň z oxidu uhličitého. To už bude skutečný impulz k transformaci České republiky v nízkouhlíkovou ekonomiku. O ekologické daňové reformě jsme mluvili například už před víc než dvěma roky s exministrem Ambrozkem, ale tehdy z ní nebylo nic. Nedopadne to tentokrát stejně?

O této reformě se mluví už 12 let. Už tři předchozí vlády ji měly ve svém programovém prohlášení. Toto je ale první kabinet, který ji konečně začíná realizovat. A ta reforma přijít prostě musí, protože výjimku ze směrnice o zdanění energií máme od Evropské unie opravdu jen do konce tohoto roku. Zbývá tedy málo času.

ZÁLOHA NA PET LAHVE VÝROBKY NEZDRAŽÍ Podívejme se teď na další dílčí změny, které chcete do podnikatelského prostředí přinést. Poměrně odmítavou reakci například vyvolal váš aktuální návrh na zálohování PET lahví.

V Česku dnes sice slušně funguje dobrovolný systém, kdy PET lahve schraňuje společnost EKO-KOM, ta ale vybere asi jen 48 procent všech PET lahví. Zbylých zhruba 28 tisíc tun skončí na skládkách, nebo je lidé pálí, případně pohodí někde u řeky či na louce. Naproti tomu zahraniční zkušenosti ukazují, že výběr zálohovaných lahví se blíží stu procent. A toho chceme docílit.

Návrh zatím vaše ministerstvo publikovalo jen v obecné rovině. Můžete teď prozradit, jak vysoké by podle vás měly zálohy být?

Vycházím z úrovně v okolních zemích, kde je záloha mezi 15 až 25 eurocenty. V Česku by tedy záloha měla být analogicky tři až pět korun. Odpůrci návrhu říkají, že by to zdražilo výrobky. Pravý opak je ale pravdou. Když si totiž dnes kupujete nápoj, platíte v jeho ceně i náklady na výrobu PET lahve. Pokud se ale bude lahev například desetkrát „točit“, měl byste při nákupu platit vlastně jenom desetinu její ceny. Jedinou nevýhodou pro obchodníky je tak nutnost zajistit skladové prostory, kam vybrané lahve umístí.

Lodní dopravce zas nepotěšil váš postoj ke splavňování Labe. Pokud platí, že nepodpoříte výstavbu jezů a úpravu koryta této řeky, jakou formu nákladní dopravy prosadíte? Moderní lodní doprava funguje tak, že se lodě mají přizpůsobit řekám. Ne naopak. A splavnění Labe je problematické nejen z ekologického, ale i ekonomického hlediska. Desítky miliard, které by nové kanály a jezy stály, by se nevrátily. My preferujeme železniční dopravu. Stejný objem nákladů, které by Labe po investici do splavnění kapacitně uneslo, převeze 15 vlaků denně. A tato železniční výkonnost je s velkou rezervou k dispozici. V celorepublikovém měřítku pak chcete omezit kamionovou dopravu. Co se konkrétně pokusíte prosadit?

Jednoznačně platí naše dlouhodobé cíle. Tedy, že mýtné by měly hradit vozy nad 3,5 tuny, a to i na silnicích druhé a třetí třídy. A že je potřeba omezovat provoz kamionů v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne a po většinu neděle i svátků.

Jak se stavíte k nápadu pěstovat v Česku geneticky modifikované brambory?

Negativně. Prosazujeme princip předběžné opatrnosti. I když bude zemědělec pěstovat geneticky modifikované rostliny či plodiny jen na experimentální bázi, nežije v izolovaném akváriu. Prach s modifikovanými organismy se může přenést na sousední pole. My jsme obecně proti genetické úpravě potravin. Vždyť třeba i zemědělská velmoc Maďarsko řeklo, že chce být GMO free, tedy bez těchto potravin. Nedávno požádalo o výjimku Evropskou unii, když se bránilo modifikované kukuřici Monsanto. Musela to schválit většina členských států a právě na Česku se to lámalo. Přesvědčil jsem naší reprezentaci a pomohli jsme Maďarsku výjimku získat.

BEZ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ HROZÍ POKUTA

V letošním roce končí lhůta pro získání takzvaného integrovaného povolení (IPPC), které musí kvůli ochraně životního prostředí mít tisíce podniků. Stihnou to? Konečným termínem je 30. říjen. Řada provozovatelů nechala podání žádosti na poslední chvíli. Krajské úřady, které povolení vydávají, se tak nyní potýkají s enormním návalem práce. Stav v České republice je ale přesto lepší než v jiných zemích Unie. A to i přes vysoký počet zařízení, která musí povolení získat. V současnosti je jich povoleno zhruba 60 procent, 30 prochází povolovacím procesem a jen zbylých 10 procent stojí mimo něj. Která odvětví a které regiony jsou na tom nejhůř? Neuspokojivá je situace v sektoru výroby a zpracování kovů. Naopak se podařilo zlepšit situaci u chovatelů prasat a drůbeže, kde byl donedávna alarmující stav. Tyto podniky přitom představují 27 procent všech zařízení, která musí povolení získat. V jednotlivých krajích zbývá podat zhruba pět až 15 žádostí. Výjimkou je Středočeský kraj, kde zbývá podat ještě plných 80 procent žádostí. V tomto regionu je největší počet podniků, které spadají pod IPPC. Co hrozí provozovatelům, kteří nestihnout povolení získat? Zákon stanoví pokutu až do výše sedmi milionů korun. V případě, že dochází k závažnému poškozování životního prostředí, je možné i ukončit provoz zařízení. Když jsme se vás loni ptali jako podnikatele na podnikatelské prostředí v České republice, kritizoval jste byrokracii a nevlídný přístup úřadů. Co s tím hodláte udělat teď, když jste ve vládě?

To prostředí je skutečně stále pro byznys nepřátelské. Úřady se na každého podnikatele dívají jako na potenciálního lumpa. A byrokracie za těch osm let panování předchozích vlád neuvěřitelně vzrostla. Mohu to srovnat i na ministerstvu, kde jsem krátce působil za Tošovského vlády. I na tomto úřadě neuvěřitelně přibylo papírování. Současný kabinet je u moci teprve sto dní, nelze tedy čekat rychlé zázraky. Myslím ale, že právě ta připravovaná reforma je nejlepším krokem k zlepšení podmínek pro podnikání u nás.

RNDr. MARTIN BURSÍKMartin Bursík se narodil 12. srpna 1959 v Praze. Vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1989 se stal signatářem občanské iniciativy Hnutí za občanskou svobodu. Od počátku se angažoval v Občanském fóru, po jeho rozdělení byl členem a později též místopředsedou Občanského hnutí. V letech 1994 až 1998 byl předsedou výboru pro ochranu životního prostředí Zastupitelstva hl. m. Prahy se specializací na odpadové hospodářství a dopravu. Prosadil reformu Městské policie, dobrovolná majetková přiznání zastupitelů a kontrolu veřejných zakázek. V roce 1998 se stal ministrem životního prostředí ve vládě Josefa Tošovského. Po parlamentních volbách v roce 1998 pracoval až do roku 2005 jako konzultant v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí. Působil jako ředitel konzultační kanceláře Ecoconsulting. V letech 2002 až 2005 byl také externím poradcem ministra životního prostředí Libora Ambrozka pro oblast energetiky a životního prostředí. Podílel se na vypracování alternativního scénáře energetické koncepce ministerstva, který posílil roli obnovitelných zdrojů energie. Je spoluautorem nového zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Od září 2005 je předsedou Strany zelených. V červnu 2006 byl za tuto stranu zvolen poslancem parlamentu. Je místopředsedou současné vlády a zároveň ministrem životního prostředí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče