České vyjednavače čeká horký podzim

16. září 2002, 00:00 - Jiří Fencl
16. září 2002, 00:00

Jaké postavení bude mít ČR v Evropské unii, ukáže jednání o agrárních dotacích Během příštích týdnů má vyjednávací tým České republiky v Bruselu obhájit stejné podmínky pro české zemědělce, jako mají sedláci v dnešní Evropské unii.

Jaké postavení bude mít ČR v Evropské unii, ukáže jednání o agrárních dotacích

Během příštích týdnů má vyjednávací tým České republiky v Bruselu obhájit stejné podmínky pro české zemědělce, jako mají sedláci v dnešní Evropské unii.

Ministerstva zahraničních věcí a zemědělství dolaďují strategický dokument týkající se vyjednávací pozice Česka vůči EU v kapitole zemědělství. „Bude v něm propracovanější strategie vyjednávání co se týče priorit u jednotlivých komodit,“ naznačil Pavel Kovář z tiskového oddělení ministerstva zemědělství pro zemědělský server Agroweb. Stanovisko ministerstva k přímým platbám se podle něj nemění: „Trváme na rovných podmínkách. A pokud se je nepodaří obhájit, požádáme o snížení odvodů České republiky do pokladny unie.“. Společný materiál obou ministerstev má v druhé polovině září projednat vláda. Jedním z možných termínů, kdy důležitý dokument přijde na pořad dne, je středa 18. září. „Nalít si čistého vína“ bylo podle státního tajemníka Pavla Teličky důvodem schůzky s nevládními organizacemi, která proběhla minulé úterý. Účastnil se jí rovněž hlavní zemědělský vyjednavač a první náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman. „Šlo mi o to, dostat se do realistické roviny, říci si jasné priority a dohodnout se, co a jak můžeme při vyjednávání z naší strany usnadnit,“ řekl Telička. I když už dříve čile komunikoval s nevládní sférou, poprvé se u něj setkali dohromady představitelé Agrární a Potravinářské komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství.

Zemědělské svazy: Hlavně nic neslibovat

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec si ze schůzky odnesl pocit, že vyjednávací tým má promyšlenou strategii postupu a snaží se protlačit, co je možné. „Od nás se čeká, abychom lidem neslibovali věci, které nejsou dosažitelné,“ dodal. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský věří, že vtažením nevládních organizací do vyjednávacího procesu se bude pozice českého zemědělství lépe obhajovat. „Mluvili jsme o tom, které věci lze pustit do vyjednávání jako jednodušší, a kde naopak vidíme nejbolestivější místa,“ uvedl bez konkrétních příkladů, které nechtějí aktéři schůzky zveřejňovat. Jak uvedl týdeník Zemědělec, podle prezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka musí česká strana trvat na již dříve předložených požadavcích a neslevit ani u množstevních kvót. „Konzultace s hlavním vyjednavačem, které teď budou pravidelné, považujeme za velmi užitečné,“ řekl ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna po schůzce s Teličkou. Další jednání se mělo uskutečnit již v neděli 15. září.

Zemědělci se bojí snížení výroby

Prosazení národních produkčních kvót pro zemědělství podle návrhu Evropské komise by znamenalo výrazný propad produkce zemědělských komodit, obávají se čeští farmáři. Navržené limity stanoví maximum roční produkce mléka, cukru, bramborového škrobu či počtu kusů dobytka. Rolníci vytýkají Evropské komisi, že za základ výpočtu brala objem zemědělské výroby z let 1996 až 1999, kdy byla ekonomika v krizi. „Podle návrhu Evropské komise bychom měli snížit produkci v těchto komoditách pod úroveň z roku 2001,“ řekl agentuře ČTK předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Farmáři by podle něj museli snižovat rozměry obdělávaných ploch nebo počty dobytka. „To vše poté, co české zemědělství prošlo při přípravě na vstup do EU reformou, při níž počet jeho pracovníků klesl z 533 tisíc v roce 1989 na loňských 156 tisíc,“ postěžoval si. Čeští farmáři chtějí, aby komise navrhla produkční kvóty podle pozdějších objemů produkce. Vyjednávací prioritou je pro ně zvýšení kvót u mléka, obilovin, cukru a skotu. Podle jejich údajů bylo například loni v Česku chováno sto tisíc dojnic, zatímco návrh komise počítá s polovinou. U cukru žádá komise limit o šedesát tisíc tun nižší, než činila loňská produkce, uvádí svaz. Citlivou otázkou jsou i takzvané přímé platby, tedy plošné podpory zemědělců. Rolníci z nových zemí by po rozšíření měli dostat čtvrtinu toho, co jejich kolegové z nynější patnáctky.

Družstevníci: Ztratíme konkurenceschopnost

I proti tomu se v kandidátských zemích ozývají ostré protesty. Podle šéfa zemědělské lobby by nebylo možné obhájit konkurenceschopnost českých rolníků, jejichž náklady podle něj po rozšíření ještě porostou. Například dotace na tunu obilí činí třiašedesát eur, tedy asi 1890 korun. „Takže čeští zemědělci, aby byli konkurenceschopní, museli by vyrábět o osmnáct set korun na tunu levněji než v Evropské unii. Česká zemědělská produkce je už tak mnohem nižší než v zemích unie,“ řekl Jírovský. Tvrdí, že například nizozemští farmáři chovají na 100 hektarech půdy téměř sto kusů dobytka - čeští ani ne dvacet. Výnos nizozemské roční zemědělské produkce v eurech na hektar zemědělské půdy činí 9584 eur, španělské 1125 eur, české jen 664 eur. Chudší čeští farmáři prý totiž tolik nehnojí jako evropští kolegové a chovají méně dobytčat. Zemědělský svaz si už v otevřeném dopise pro komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena postěžoval, že návrh komise je diskriminační. Zatím zemědělci neřekli, co udělají, nepodaří-li se při vyjednávání produkční kvóty zvýšit.

Dotace na tunu obilí je v EU 63 eur. Zemědělci z kandidátských zemí dostanou zřejmě méně. Jde o to, o kolik.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče