České potraviny nejsou v ohrožení

26. listopadu 2007, 00:00 - Petr Havel
26. listopadu 2007, 00:00

Podíl zahraničního a tuzemského zboží se v obchodech po řadu let nemění. Domácí potraviny pokrývají asi 80 procent trhu. „Zahraniční zboží je spíše doplňkem trhu,“ říká generální ředitel sítí Interspar a Spar Martin Hruška.

Prodej zemědělských produktů Podíl zahraničního a tuzemského zboží se v obchodech po řadu let nemění. Domácí potraviny pokrývají asi 80 procent trhu. „Zahraniční zboží je spíše doplňkem trhu,“ říká generální ředitel sítí Interspar a Spar Martin Hruška. V poslední době jsme byli často svědky toho, že zemědělci zahrozili ztrátou soběstačnosti České republiky v produkci zemědělských surovin. Upozorňovali také na pokles výroby a prodeje tuzemských potravin. Z oficiálních statistik ani z vyjádření obchodníků ale nic takového nevyplývá. Soběstačnost je pojem relativní Podle informací Zemědělského svazu ČR utratili v loňském roce spotřebitelé v Česku za potraviny, nápoje a tabák zhruba 235 miliard korun. Asi 40 procent z této částky přitom zaplatili za zboží z dovozu. Tato situace vede podle svazu k postupnému vyrovnávání cenové hladiny potravinářských výrobků v Česku a Evropě. Problém ale je, že stoupající dovozy potravin ze zahraničí se týkají především produktů, které jsou v zahraničí levnější, například vepřové nebo drůbeží maso. Otázkou zůstává, jak ke 40procentnímu podílu zboží z dovozu svaz vlastně došel. Podle šéfa zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiřího Hrbka úřad žádné takové informace ani poznatky nemá a ani mít nemůže. „V dnešní době navíc není možné operovat termíny, jako je soběstačnost. Díky prostupnosti hranic, reexportům, využití zemědělských plodin na technické účely, částečnému zpracování suroviny v jedné zemi a finalizaci výrobků v jiné se ani tento pojem nedá definovat,“ říká Hrbek. Relevantní data, která má ČSÚ k dispozici, přitom sice konstatují pozvolný pokles tuzemské výroby některých zemědělských komodit, ale na druhou stranu v některých případech také nárůst produkce. Spotřeba základních potravin na obyvatele se přitom podle Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky příliš nemění. Patrně nejhorší situace se týká vepřového, jehož výroba v loňském roce meziročně skutečně v Česku poklesla o zhruba 50 tisíc tun v živé hmotnosti. Jenže právě v případě vepřového masa také nejvíce poklesla jeho spotřeba. Oproti tomu se ale v Česku loni vyrobilo více olejnin, hovězího masa, vajec, ovoce i zeleniny. V obchodech setrvalý stav Struktura nabídky potravin v obchodech je přitom v podstatě stále stejná. Všichni obchodníci shodně tvrdí, že podíl zahraničního a tuzemského zboží se po řadu let v zásadě nemění. Podíl domácích potravin se přitom pohybuje okolo 80 procent. Některé z řetězců tuzemskou produkci vysloveně preferují. „Nemám sice žádný výzkum o tom, jaký podíl v položkách na tuzemském trhu prodávaných potravin tvoří výrobky domácího původu, ale 40 procent zahraničních je zcela určitě vysoké číslo. Spotřebitel podle mne navíc tuzemské potraviny preferuje, zejména existuje-li adekvátní nabídka našich výrobků oproti obdobným zahraničním produktům. Jsem přesvědčen, že v takovém případě jim dá skoro stoprocentně přednost. V sítích COOP rozhodně podíl zahraničních potravin ve výši 40 procent určitě neplatí,“ zdůrazňuje viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a představitel sítě COOP Zdeněk Juračka. Obdobně mluví i generální ředitel obchodních sítí Interspar a Spar Martin Hruška. „My odhadujeme tento podíl na dvacet procent zahraničního zboží a zbytek, pokud se týká potravin, je tuzemského původu. Zahraniční zboží navíc tvoří spíše doplněk trhu, jde velmi často o speciality, které se navíc prodávají zejména ve větších městech. V lokalitách na venkově se zákazník drží stále standardního českého zboží, na které je zvyklý. Tam bývá poměr ve prospěch domácí produkce ještě vyšší,“ tvrdí Hruška. Obdobný názor má také jednatel společnosti a sítě Globus Petr Vyhnálek. Ten dokonce tvrdí, že Globus dováží ze zahraničí jen zhruba 40 druhů potravinářského zboží, třeba speciální pizzu, některá vína a sezonní zboží, například vánoční perníčky a štoly. „Vše ostatní nakupujeme od místních dodavatelů a odkud oni nakupují, je jejich věc,“ konstatuje Vyhnálek. Potravináři ve střehu Žádný dramatický propad výroby ani prodejů potravin v tuzemských sítích nepociťují ani sami potravináři. „Potravinářská komora velmi bedlivě sleduje vývoj na tuzemském trhu, protože zvyšující se dovozy mohou ubírat prostor našim výrobkům. K propadu výroby zatím nedochází, ale prosadit se na trhu vůči zahraniční konkurenci je čím dál tím obtížnější,“ říká mluvčí komory Dana Večeřová. Problémem tuzemských podniků je podle ní především skutečnost, že jsou obvykle oproti svým zahraničním konkurentům menší. Proto chce komora iniciovat koncentraci výrobců do odbytových družstev, která by za ně vystupovala při jednáních s obchodními řetězci. Dojde na regulaci řetězců? Vylepšení pozice tuzemských potravinářů v dodavatelsko-odběratelských vztazích by přitom podle komory měl přinést také návrh zákona, který by zavázal obchodníky k dodržování předem dojednaného a podepsaného etického kodexu. Ten by měl obsahovat pravidla poctivého obchodního styku vůči dodavatelům a jeho dodržování bude kontrolováno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ten by podle návrhu mohl udělit sankce za zneužití významné tržní síly až do výše 10 milionů korun, nebo deseti procent z obratu. Opatření nově navrhovaného zákona se mají týkat společností, jejichž čistý obrat přesáhne dvě miliardy korun ročně včetně dceřiných společností. „Tímto návrhem se potravinářská komora snaží narovnat v českém prostředí značně pokřivené vztahy mezi odběrateli a dodavateli způsobem, který ochrání hospodářskou soutěž jako takovou, ale především dodavatele a spotřebitele,“ tvrdí Večeřová. Řetězce přitom nějakou formu regulace zcela neodmítají. „Po-kud by zákon znamenal nějaký prospěch a ne ještě horší stav, než jaký je dosud, což přinášely všechny dosavadní návrhy regulací, jsme připraveni na jeho podobě spolupracovat s každým, kdo nás vyzve. To jsme řekli i ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi,“ podotýká Juračka. V minulosti etický kodex obchodníků již podepsaly sítě Interspar a Globus. Ostatní se ale nepřidaly. „Jedna věc je ale etický kodex a jeho dodržování, druhá vynucení etického kodexu zákonem,“ upozorňuje Hruška. Návrh zákona by se měl v parlamentu objevit v nejbližších dnech formou poslanecké iniciativy. Pro regulaci se přitom v minulosti vyslovili sociální demokraté a podporují ji také komunisté. Návrh je přijatelný i pro občanské demokraty. Bilance nebude tragická**

Ačkoli v souvislosti s problémy tuzemských chovatelů prasat poukázal viceprezident agrární komory Pavel Novotný na pokles pozice tuzemského vepřového na domácím trhu, je situace s vepřovým v podstatě výjimkou. Podle Novotného pokrývala domácí produkce vepřového v roce 2002 ještě plně tuzemskou spotřebu, ale napřesrok budou naši producenti spotřebu vepřového pokrývat nejvýše jen ze 70 procent.

Statistiky ale říkají něco jiného. Podle ČSÚ se za devět měsíců letošního roku v porovnání s loňským rokem v Česku zvýšila výroba masa o 0,1 procenta. Výroba hovězího masa včetně telecího se zvýšila o 2,4 procenta, výroba vepřového masa stoupla meziročně o 2,3 procenta a pouze u výroby drůbežího masa zaznamenali statistici meziroční pokles o 3,9 procenta.

Za první tři čtvrtletí letošního roku také podle ČSÚ meziročně klesl dovoz hovězího masa o 3,7 procenta, dovoz drůbežího masa klesl o 6,6 procenta a pouze dovoz vepřového masa vzrostl poměrně podstatně, a to o 10,7 procenta. Jenže vývoz vepřového z ČR se zvýšil o 48,1 procenta. Za devět měsíců letošního roku se podle ČSÚ zvýšil meziročně nákup mléka tuzemskými mlékárnami o 3,6 procenta.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče