České pivo není špatné

16. prosince 2009, 11:59 - Antonín Kratochvíle
16. prosince 2009, 11:59

Tuzemské podmínky pro výrobu pivního moku se nijak nezměnily

Čestmír Klos má v článku České rychlopivo (EURO 47/2009) pravdu, že chuťová paměť je nejméně spolehlivá. Napsat o českém pivu jím zvolenou formou je však mnohem nespolehlivější. Má právo vyjádřit názor, že konkrétní pivo mu nechutná. I právo napsat, že skupině spotřebitelů v dané lokalitě pivo nechutná. Takovému čestnému a otevřenému referování se však zbaběle vyhýbá a obecně odsuzuje české pivo, k čemuž nemá dostatek věrohodných důvodů.

Nepravdy a pomluvy

Přitom používá termíny, které jsou i v kontextu článku nevhodné. „Pančovat“ znamená dle Významového slovníku jazyka českého „bryndat“ a „patoky“ jsou „slivky“. Takové termíny nemají v pivovarské technologii místo a ani se v ní nevyskytují. Na rozdíl od něho jsem se pivovarskému a sladovnickému řemeslu vyučil pravděpodobně v době kdy, se ještě nenarodil. A více než 55 let práce na různých postech pivovarského oboru mi dávají právo vyslovit své přesvědčení. Tvrdit takové nepravdy a pomluvy, ke kterým se snížil, může pouze ten, kdo výrobní praxi českých pivovarů, malých či velkých, nezná, nebo je veden jen snahou o bezdůvodné ostouzení českého piva. To bylo a stále je standardem kvality (i když ne jediným) v celém pivovarském světě.
Klos kritizuje označení „České pivo“. Prý zplanělo. Nevím nic o tom, že by se podmínky určující použitelné suroviny a výrobní technologii nějak změnily. Ani o tom, že by nezávislý kontrolní orgán – Státní zemědělská a potravinářská inspekce – byl při svých kontrolách slepý. Přihlásit se o toto označení může každý. Ale jen pokud splňuje stanovené podmínky. Kdyby se Klos s nimi seznámil, zjistil by, že právě ony vylučují pančování piva. A také výrobu něčeho, co by bylo možné označit za patoky. Přesvědčil by se, že právě podmínky pro výrobu piva, které chce používat označení „České pivo“, určují, že musí používat stanovený podíl a druh surovin výhradně české provenience.

Trvalé úspěchy

Pokud by Klosův článek měl být objektivní, pak by kromě kritických připomínek bylo třeba připomenout i trvalé úspěchy českého piva. Již mnoho let mají české země nejvyšší spotřebu piva. Jsou tedy ony miliony spotřebitelů opravdu takovými hlupáky, pijí-li špatné pivo? A bylo by možné i připomenout hodnocení českého piva tisíci zahraničních návštěvníků naší země. Klos by neměl ani opomenout mnoho úspěchů velkých, středních i malých českých pivovarů na různých zahraničních soutěžích. A třeba i připomenout vysoký podíl exportu českého piva – více než osmnáct procent celostátní výroby. Nic z toho nepotvrzuje, že české pivo je špatné.
Nic takového však Klos nenapsal a pouze „plive špínu na české pivovarství“. To lze vysvětlit jedině snahou, aby se týdeník EURO s pomocí takových článků stal nechutným ekonomickým bulvárem. Jedinou útěchou mu může být, že mu v této činnosti sekunduje jeho kolegyně Táňa Králová.

Reakce

Na články Čestmíra Klose Chuť piva v ohrožení a České rychlopivo a Táni Králové Místo sládků vaří ekonomové (EURO 47/2009) zareagoval bývalý zaměstnanec v pivovarnictví Antonín Kratochvíle, a předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče