České firmy se mohou vrátit na Balkán

03. března 2003, 00:00 - Vít Smrčka, smrcka@profit.cz
03. března 2003, 00:00

Evropská unie podporuje rozvoj energetického trhu v jihovýchodní Evropě Tuzemské podniky mají možnost při průniku na evropský jihovýchod navázat na minulé působení v tomto regionu. Zajímavé investiční příležitosti pro české firmy nabízí obnova a modernizace energetického sektoru jihovýchodní Evropy.

Evropská unie podporuje rozvoj energetického trhu v jihovýchodní Evropě Tuzemské podniky mají možnost při průniku na evropský jihovýchod navázat na minulé působení v tomto regionu.

Zajímavé investiční příležitosti pro české firmy nabízí obnova a modernizace energetického sektoru jihovýchodní Evropy. Investice odborníci odhadují v řádech miliard eur. Většinu z nich bude financovat Evropská unie a významné finanční instituce, jako jsou například Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Evropská investiční banka. EU předpokládá, že na rozvoji energetického sektoru jihovýchodní Evropy by se měly podílet české firmy. Vyplynulo to z jednání mezinárodního hospodářského workshopu, který se nedávno uskutečnil v Praze a jehož byl Profit mediálním partnerem. Akce byla součástí inciativy South East Europe Electricity Regulátory Forum (SEEEFR). Na Balkán se chystají také obří koncerny Seminář organizovaný společností M.K.C. Consulting přivedl do Prahy zástupce Evropské komise, finačních institucí, ale také významných energetických firem, které si nechtějí nechat ujít příležitost získat pozice na nově se tvořícím jednotném energetickém trhu Balkánu a okolních zemí. Z předních firem přijeli do Prahy představitelé největších evropských společností, jako je RWE, E.ON, Tractabel, Siemens, BP či TotalFinaElf. Cílem semináře bylo informovat soukromý sektor ČR o cílech SEEEFR zejména při obnově a výstavbě infrastruktury, ale také o podnikatelských a investičních příležitostech, které tato inciativa nabízí. Její součástí je obnova a výstavba energetických zdrojů a sítí. Pokud by Balkán přilákal velké české společnosti, mohly by z toho profitovat i menší tuzemské firmy, například jako subdodavatelé.

Češi jsou žádáni

„Přibližně 37 procent energetických zdrojů v jihovýchodní Evropě postavili do roku 1989 Češi,“ připomněl Milan Krnáč z pořádající agentury, že české firmy a čeští podnikatelé mají v tomto regionu na co navázat. V uplynulých desetiletích zde získali dobré pozice, které mohou nyní v součinnosti s instituty Evropské unie dále rozvíjet. „Počítáme s investicemi,“ vyjádřil se zástupce Evropské komise Brendan Devlin. „Nevidíme důvod, proč bychom nemohli při nich využívat českých zkušeností. Je to šance pro české firmy,“ dodal. „Bude to ještě určitou dobu trvat,“ varuje před přehnaným optimizmem o návratu českých podniků na Balkán Karel Hrubý z firmy Škoda Trading. Škoda v tomto regionu již při některých investičních akcích v poslední době uspěla. Energetický trh je podle Hrubého v jihovýchodní Evropě rozdrobený, a to brání realizaci investičních projektů.

Nejdříve národní trhy

Balkán je podle odborníků netypickým evropským trhem, skládajícím se z malých států. Vytvářet liberalizovaný trh s elektřinou je zde velice složité. Nejdříve bude nutné vytvořit národní trhy s elektřinou. „Když máte jednu elektrárnu, trh nevytvoříte,“ poznamenal k tomu jeden z expertů. Nedostatečné zdroje má Chorvatsko, pouze jednu elektránu vlastní například Makedonie, Albánie je jednostranně zaměřena na vodní elektrárny, ostatní zdroje chybí. Jako celek je ale jihovýchodní Evropa obrovským trhem, pro české výrobce elektřiny a firmy zabývající se energetikou je přitom na dosah.

Pakt stability

Expert Bernard Snoy, předsedající semináři, připomněl, že obnova jihovýchodní Evropy se realizuje na základě Paktu stability přijatého v červenci 1999. Ten je zaměřen na otázky bezpečnosti, lidských práv v tomto regionu, ale také na rozvoj ekonomiky. Zapojilo se do něho 38 států a 35 významných organizací. „Je to unikátní projekt,“ upozorňuje Jan Polách z Ministerstva zahraničních věcí ČR. Podle odborníků ve světě podobná iniciativa na rozvoj konkrétního regionu neexistuje. Pouze se uvažuje o realizaci obdobného projektu pro Afghánistán. Dalším důležitým dokumentem přijatým v souvislosti s Paktem stability je Memorandum o porozumění z listopadu loňského roku. Je vytipováno asi 51 projektů na restrukturalizaci průmyslu jihovýchodní Evropy, které se budou realizovat ve spolupráci EU. Z toho 21 smluv bylo již uzavřeno. „Česká vláda věnuje této otázce značnou pozornost,“ poznamenal Snoy.

Vláda ČR vyčlenila miliony eur

Na podporu přípravy projektů českých podnikatelů do energetiky jihovýchodní Evropy vyčlenila česká vláda 30 milionů euro. Polách připomíná, že zajímavými připravovanými projekty je například modernizace tepelných elektráren Fier v Albánii, Uglevik v Bosně a některé další ivestiční akce. „Dostat se k těmto investicím, o to silně bojují přední firmy z Evropské unie,“ říká Polách a upozorňuje, že české firmy většinu z těchto elektráren stavěly nebo se na jejich výstavbě alespoň významně podílely.

Propojení plynovodů

Počítá se s výstavbou plynovodů, protože Evropská unie předpokládá, že toto ekologické palivo by mělo v dalších letech získat ještě větší podíl na energetické bilanci než dosud. „Bude nutné propojit plynovody mezi jednotlivými zeměmi jihovýchodní Evropy,“ poznamenal Devlin. „Doufáme, že se zde zvýší spotřeba plynu,“ dodal. Připoměl, že existují podstatné rozdíly ve zdejších regionech. Například severní Bulharsko má přebytek zemního plynu, ale jiné oblasti takřka nulové dodávky. Podobně je tomu s elektřinou. Například Bulharsko a Rumunsko se snaží o vývoz proudu, naproti tomu Chorvatsko je přibližně v desetiprocentním minusu ve výrobě elektřiny. Plynovodní síť se bude na Balkáně stavět také z důvodů diverzifikace dodávek zemního plynu do Evropské unie. Devlin upozornil, že například pro severní Itálii nestačí dva plynovody, ale tato oblast musí být napojena na nejméně pět až šest přívodů plynu.

Také obnovitelné zdroje

Region nabízí investiční a odbytové příležitosti tuzemským výrobcům obnovitelných zdrojů energie, které využívají energie slunce, vody a větru. Uplatnění najdou výrobci malých vodních elektráren, větrných elektráren, slunečních kolektorů nebo fotovoltaických článků, přeměňujících sluneční energii na elektřinu. Evropská unie na Balkáně počítá s rozvojem čistých zdrojů energie. „Rozšíříme evropské směrnice i na tyto země,“ řekl Devlin a upozornil, že EU přijala směrnice, podle nichž do roku 2010 má podíl obnovitelných zdrojů energie představovat 12 procent na celkové výrobě energie. U elektřiny má tento podíl dosáhnout až 21 procent. Podle studie Světové banky má být v jihovýchodní Evropě postaveno 12 nových přenosových tras pro dálkové obchody s elektřinou. Rozšiřovat se budou rovněž distribuční soustavy.

Rumuni chtějí atom

Velkou investiční akcí bude výstavba třetího jaderného reaktoru v Rumunsku, které hledá náhradu za stárnoucí uhelné elektrárny. Tyto uhelné zdroje zavře a nechce být přitom závislé na dovozu energie. Jediný zprovozněný rumunský jaderný reaktor stojí zatím u obce Cernavoda na Dunaji. Má výrobní kapacitu 750 megawattů a na celkové výrobě elektřiny v Rumunsku se podílí z deseti procent. Druhý reaktor nyní staví kanadská firma AECL a italská Ansaldo Energia, které získaly úvěr 400 milionů dolarů od francouzských bank Societě Generále a Crédit Lyonnais.

Privatizace energetik a regulace

České firmy mají možnost se také uplatnit při privatizaci energetického sektoru na Balkáně. Privatizovat se budou například regionální distribuční firmy. Do roku 2005 by zde měl vzniknout společný energetický trh pro jihovýchodní Evropu, který se v dalších letech spojí s energetickým trhem Evropské unie. Již nyní se připravují pravidla pro obchodování s elektřinou. Cílem Evropské komise je, aby do června letošního roku zde začaly fungovat regulační úřady a v nejbližší době také vznikli operátoři trhu, což jsou nezbytné nástroje pro fungování liberalizovaného energetického trhu. „Je nutné mít jeden trh s elektřinou pro celou Evropu, kterému nebudou bránit žádné hranice,“ připomněl cíle Evropské unie Jan van Acken, sekretář Evropské federace obchodníků s elektřinou. „Je proto nutná harmonizace zásad obchodování s elektřinou v celé Evropě,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče