České firmy přitahuje slovenský "daňový ráj"

26. května 2003, 00:00 - Tomáš Johánek, publicista
26. května 2003, 00:00

Výrazně nižší daň z příjmu právnických osob a vstřícnější postoj vůči podnikatelům - to jsou dva základní důvody proč některé české firmy začaly uvažovat o přesunu svých sídel k našim východním sousedům.

Slovenská vláda je prý vstřícnější, zatímco česká chce z podnikatelů jen ždímat peníze

Českou republiku tedy možná čeká takový odliv firem do podnikatelsky výhodnějších prostředí, jaký západoevropské země zažívají minimálně od počátku 90. let.

Slovenská vláda nedávno rozhodla snížit od příštího roku daň z příjmu právnických osob na 20 procent. V Česku je tato daň momentálně o 11 procent vyšší. Špidlův kabinet sice uvažuje o jejím snížení rovněž v příštím roce na 28 procent (a od roku 2006 na 24 procent), ale osud vládní reformy veřejných rozpočtů lze jen obtížně předvídat. Někteří podnikatelé jsou navíc přesvědčeni, že zatímco slovenská vláda se snaží podnikatele motivovat, česká přemýšlí pouze o tom, jak je co nejvíce vyždímat. Důkazem toho je podle nich i uvažované zavedení minimální daně z příjmu či zvýšení nemocenské a sociálního pojištění. Daňové výhody nejsou ale jediným důvodem k odchodu firem do jiných zemí. Roli hrají i nižší výrobní a mzdové náklady. Kvůli nim stěhuje svůj frýdlantský závod do Polska německá společnost Leoni Kabel, z České Lípy až do Asie pak míří výrobce baterií do mobilních telefonů, firma Varta Aku. „S tímto trendem musíme počítat zejména u méně náročných výrob, protože po vstupu České republiky do Evropské unie cena pracovní síly dále poroste,“ domnívá se Eugen Laco z Hospodářské komory ČR.

Tahouny jsou firmy, které již v SR podnikají

Mnohé podniky proto už teď přiznávají, že pokud bude na Slovensku skutečně nižší daň z příjmu než v ČR (rozhodnou-li tak slovenští zákonodárci), zváží přesunutí sídla právě tam. O šetření na daních uvažují zejména ty firmy, které mají již nyní na Slovensku pobočky. Jim by totiž stačilo finanční toky přesměrovat právě na tyto pobočky, zisky tak budou tvořit a tedy i danit na Slovensku. „Uvažujeme o tom, že budeme na Slovensku danit příjmy z obchodní činnosti, kterou tam máme,“ říká například generální ředitel potravinářské firmy Hamé Babice Leoš Novotný. Podle šéfa nápojářské firmy Linea Nivnice Gabriela Slanicaye se zdaňovat příjmy na Slovensku vyplatí především velkým firmám. „Při pěti nebo čtyřprocentním rozdílu v daních není pro malou firmu přesun na Slovensko tak výhodný. Podnik, který má zisk sto milionů, však může na daních ušetřit až pět milionů korun,“ tvrdí Slanicay. To je také případ například liberecké stavební firmy Syner, která ročně dosahuje hrubého zisku kolem 90 milionů korun. Hodlá se stěhovat na Slovensko, kde má pobočku a ušetřené peníze chce použít na další investice.

Pozor na pozlátko

Daňový specialista a partner účetní společnosti Ernst & Young Jan Čapek upozorňuje na různé háčky, které se mohou za nižšími daněmi skrývat. „Slovensko je dobrý příklad země, kde je nízká nominální sazba a uvažuje se ještě o dalším poklesu na 20

procent, na druhou stranu daňový zákon obsahuje poměrně dlouhý seznam daňově neuznatelných položek. Takže pak vlastní sazba nemusí být tak zajímavá,“ říká. Připouští ovšem, že pro obory, kde je drtivá většina výdajů daňově uznatelná, je procentuální rozdíl ve výši daně z příjmu značný. Tak trochu nereálným mýtem je prý ale to, že by firma, která se přestěhuje na Slovensko a bude dále podnikat i na území ČR, platila daně jen na Slovensku. To by totiž musela přestat na českém území vyvíjet aktivity a dosahovat zisku. V opačném případě by daně ze zisků na území ČR platila dále na našem území.

Pomohla by rovná daň?

Jednou z možností, jak přitáhnout nové investory a stávajícím podnikatelům zaručit rovné prostředí, je zavést rovnou daň například ve výši 15 procent a upravit minimální i maximální daň z přidané hodnoty z dnešních pěti, respektive 22 procent na osm, respektive 18 procent. To prosazuje i Asociace malých a středních podniků. „Příklady z nedávné minulosti, naposledy Ruska, ukazují, že snížení daňové sazby paradoxně přinese dokonce větší výtěžnost pro státní rozpočet, protože firmy se přestanou zabývat vymýšlením různých fint a jednoduše oněch 10, 15 procent ze svého zisku zaplatí,“ tvrdí šéf asociace Jaroslav Vlček. Čapek ale není takovým optimistou, pokud jde o to, že by ekonomiku rozhýbaly jen takové daňové úpravy. „Mohou, ale také nemusí. Z okolního světa známe oba případy. Rozhoduje spíše celková kvalita podnikatelského prostředí,“ tvrdí. Ministr financí Bohuslav Sobotka se nicméně domnívá, že žádný masový úprk českých firem na Slovensko nenastane. „Dohoda o snížení na dvacet čtyři procent je dostatečně progresivní. Neobávám se z tohoto důvodu odchodu firem ze země,“ říká. Podle jeho slov nebude česká vláda dělat nic, čím by se podnikatelům ze zahraničí vysloveně podbízela. „Nemyslím si, že by například na Slovensku měli podnikatelské prostředí nějak výrazně lepší než ho má Česká republika,“ dodal ministr financí.

O Slovensku vážně uvažuje i liberecký Syner

Odejít na Slovensko zejména kvůli menším daním zvažuje i liberecká stavební firma Syner, která se svými průměrnými ročními tržbami kolem 1,5 miliardy korun patří mezi největší firmy v tomto oboru nejen na Liberecku, ale i v celorepublikovém měřítku. „Přístup slovenské vlády k podnikatelům se nám jeví daleko vstřícnější než přístup české vlády. Ta mnohdy podnikatele prakticky nemotivuje a naopak je ždíme,“ říká jeden ze dvou spolumajitelů Syneru Petr Syrovátko. Nejde však pouze o daně, i když ušetřené peníze by prý firmě pomohly na další investice. V loňském roce hospodařila s hrubým ziskem na úrovni 90 milionů korun, což znamená, že by peníze ušetřené na daních byly znát. Na Slovensku se však také očekává stavební boom, který Česká republika zažila v posledních letech. Majitelé Syneru tak podle Syrovátka zvažují všechna pro a proti a v nejbližší době se chystají říci definitivní verdikt. Pro Syner by přestěhování sídla na Slovensko asi nebylo nijak náročným krokem, ve slovenském Bardějově má totiž svou filiálku - firmu Syner Slovakia. Přitom Syner je firmou, která si rozhodně na nedostatek zakázek nemůže stěžovat. Její velmi dobré vztahy s libereckým magistrátem jsou známy. Vedení radnice fakt, že se při vyhlašování výsledků výběrových řízení na stavební zakázky často na prvním místě objevovalo jméno firmy Syner, vysvětlovalo tím, že by zakázky měly získávat především liberecké společnosti. Syner byl také spíše lokální firmou, v jiných regionech se prakticky neobjevoval. „Víme, že se naše společnost podílí na rozvoji regionu, ale musíme přemýšlet také čistě matematicky. Pokud bychom měli sídlo na Slovensku, pravděpodobně by se zlevnily i naše nabídky při výběrových řízeních,“ upozornil Syrovátko. Liberecký primátor Jiří Kittner postoje majitelů firmy Syner chápe, lituje však toho, že firma vůbec musí podobné problémy řešit. „Stát podnikatele k takovým krokům vlastně sám nutí, Syner asi nebude jedinou firmou, která nyní podobnou věc zvažuje,“ říká primátor.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče